Přepis poradny Rodinné finance - 24.4.
Jako každý pátek jsme v poradně hostili ekonoma Zdeňka Simaichla. Tentokráte jsme hovořili na téma: "Investice se zajištěním proti inflaci." (Od února 2009 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované přepisy cca půlhodinové páteční poradny Rodinné finance. Zvukový záznam pořadu je na stránce publikován do hodiny po odvysílání.)
moderátor
--------------------
A už tady sedí a netrpělivě čeká, co všechno řekne, Zdeněk Simaichl ze společnosti Partners. Dobrý den.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Krásné odpoledne.
moderátor
--------------------
Co to bude za téma?
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak dneska budeme trošku pokračovat v tom načatém tématu z minula, trošičku ho rozvedem a zkonkretizujem. Bude řeč teda znova o inflaci. A takové podtéma je kam s těmi penězi. To znamená, bude to skutečně o trošičku více, více konkrétní. Nicméně ještě, než vůbec přejdeme k tomu tématu hlavnímu, tak jsem nedávno narazil na jednu zprávu, kterou jsem říkal, že si nemůžu nechat pro sebe, protože my se tady celou dobu bavíme o tom, jak se zajistit proti inflaci, jak se zajistit nebo jakým způsobem vlastně vhodně a dobře investovat. A trošku nebo aspoň mě osobně unikla, zhruba 14-ti dny oslavila Amerika jedno výročí, 142. Je to jedna z nejlepších investic teda, vo které jsem kdy slyšel. A konkrétně šlo vo to, že v roce 1867, konkrétně teda 9. 4. schválil americký Senát smlouvu o koupi Aljašky od Ruska. Což je v podstatě zpráva jako každá jiná, nicméně ta cena je zajímavá. Tenkrát totiž ten dolar měl úplně jinou hodnotu, tak ta cena byla 7,2 milionů dolarů. To znamená, dneska bysme řekli téměř za pakatel, zadarmo. Nicméně kdybysme, když už jsme teda u tý inflace, tak to zkusíme na to trošičku navázat a kdybysme předpokládali vod té doby nějakou tříprocentní inflaci, tak by v podstatě ty peníze v té budoucí hodnotě, vztaženo vlastně k té minulosti, tak by měly dneska hodnotu nějakých 478, 479 milionů dolarů. A to si myslím, je pořád hodně, hodně slušná cena za v podstatě kus země jednak ze strategického významu a jednak v podstatě vo rozloze nějakých 1,8 milionu kilometrů čtverečních.
moderátor
--------------------
Co Rusové v té době dělali?
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Těžko říct, těžko říct.
moderátor
--------------------
Asi si připadali bohatí.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Asi, asi, přesně tak. No a pokud bysme se teda vraceli k tomu dnešku, tak já ještě lehce nastíním to, co tady bylo vlastně posledně, jenom abysme neztratili nit, tak v posledním díle naší poradny jsme hovořili vlastně o inflaci, respektive o tom, co to slovíčko znamená, mluvili jsme o jejím vlivu na hodnotu peněz v čase. Říkali jsem si, co to znamená pro dlouhodobé investice a že je tedy potřeba z té nabídky, která dneska na tom finančním trhu je, tak je potřeba vybírat takové finanční instrumenty, produkty, které jsou schopné tu inflaci dlouhodobě překonávat. Dneska, ale i příště se budeme věnovat už těm konkrétním věcem, to znamená jednotlivým skupinám produktů a to hlavně proto, že ve velice krátké době půjde o velmi aktuální téma. O velmi aktuální, protože v současné době 3 největší centrální banky na světě, to znamená americký Fed, Evropská centrální banka a japonská centrální banka chrlí do oběhu v podstatě obrovské množství peněz, to jsou miliardy a miliardy, což samozřejmě musí a bude hlavně mít ve svém důsledku vliv právě na růst té cenové hladiny, jak jsme o tom hovořili posledně a tím pádem samozřejmě i na ten inflační růst. Důležité je se teda zajistit proti inflaci, zejména tady na tom dlouhodobém horizontu. My se na to podíváme jednak dneska z hlediska krátkodobého a příště ze střednědobého a znova se lehce vrátíme právě k tomu dlouhodobému. Takže, když si položíme otázku, co to vlastně znamená pro naše rodinné finance, to znamená z pohledu těch rodinných financí, tak na to existuje velmi jednoduchá odpověď, v podstatě nic moc. Ten inflační růst pravděpodobně nebude mít dlouhého trvání nebo myslím dlouhého z nějakého, z pohledu ekonomického cyklu, neboť ty centrální banky peníze zase budou zpátky stahovat k sobě, to znamená, budou to nějakým způsobem kompenzovat. Ale i zde je potřeba rozlišovat typ peněz. Z pohledu měsíční bilance, to znamená zase těch rodinných financí, tedy krátkých peněz, tak nemá smysl cokoliv příliš řešit, jde o krátkou dobu mezi tím příjmem a výdaje, to znamená na jedný straně někde kolem 10., 15. mi dojde výplata, v podstatě rozutíká se to do světa, poplatím všechny účty, takže je tam krátká doba mezi tím příjmem a vydáním. Navíc v současné době neexistuje nějaký konzervativní produkt, který by svým výnosem tu inflaci, byť pouze dorovnával, teda samozřejmě kromě reklamy, o tom jsme tady posledně také hovořili. A přesto ale můžeme bejt trošičku pozitivní v tomhle tom a k tomu krátkodobému uložení peněz. To znamená, řekněme, tak na 1 až 2 roky, tak můžeme s výhodou využít produkty, které nějakou tu, to bezpečí a likviditu jsou schopny zajistit. Teď hovořím zejména o spořících účtech, které v tom svém průměru zatím drží nějaké zhodnocení mezi 2 až 3 %. Tady bych připomněl inflační cíle České národní banky, který je pro rok 2009 na úrovni 2 %. To znamená, je tam poměrně vysoká šance, že i takto konzervativní produkt má šanci tu inflaci aspoň dorovnat nebo možná i trošičku, částečně překonat.
moderátor
--------------------
Zkusme se možná dostat k nějaké konkrétní situaci. Možná k tomu směřujete, přerušuji vás asi brzo.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Pomalinku, pomalinku k tomu směřujeme. V podstatě těch alternativ je trošičku více. Dále bysme se mohli bavit třeba i o těch fondech peněžního trhu, které bych na tom dvouletém horizontu zejména v této době doporučoval, že ten výnos do splatnosti díky rizikovým prémiím se tam stále pohybuje někde kolem těch 4 % před odečtením poplatků. A po splnění šestiměsíčního daňového testu tam dokonce ani nedochází ke srážkové dani, to znamená, ten výnos, který realizuji, mi zůstává v plné výši. Na dobu kratší než 6 měsíců naopak tyto fondy nejsou příliš vhodné, ta obsluha je poměrně těžkopádná. No, existuje však jeden konzervativní produkt, my už jsme tady v minulosti několikrát hovořili, který má nadinflační výnos, který je osvobozen od srážkové daně a stát ručí za vklady střadatelů podobně vlastně jako na bankovních účtech. Tenhle produkt je oblíbenej, má ho sjednáno zhruba 5,1 milionu lidí, ano, nejde o stavební spoření. Zde je ale počítat s tou šestiletou vázací lhůtou. Zase se tady ukazuje jedna věc, o které jsme hovořili právě v souvislosti s investičním trojúhelníkem, že pokud budu preferovat čistý výnos, tak musím obětovat buď bezpečí anebo likviditu. No a k tomu se dostaneme pravděpodobně až příště.
moderátor
--------------------
Přesně tak. Takže, teď bude písnička. Během ní určitě přemýšlejte, co vás ještě k tématu inflace napadlo, čeho se bojíte nebo na co se naopak těšíte. Volat můžete na číslo 221552525.
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------
moderátor
--------------------
Dobrý den i paní posluchačce na telefonu.
posluchačka
--------------------
Posluchačka z jižních Čech. Já bych se chtěla zeptat, vy jste tam mluvil o těch investicích do těch fondů. Já mám 2 a čtvrt roku fond, se zajištěním fondu a za ty 2 roky jsem neměla připsáno nic, naopak mi ubylo 6.337 korun.
moderátor
--------------------
Děkujeme za dotaz.
posluchačka
--------------------
Já to položím a budu poslouchat rádio, jo.
moderátor
--------------------
Dobře. Děkujeme.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak zdravíme do jižních Čech. Já bych možná tady potřeboval trošku upřesnění, takže ta moje odpověď bude trošičku více obecná. Ono totiž těch zajištěných fondů je poměrně velké množství a jsou postaveny na různých principech. V podstatě zajištěné fondy mohou bejt, mohou být toho rázu, že člověk investuje, ten fond má nějaké upisovací období, po tom upisovacím období se třeba na 3, obvykle na 3 až 5 let zavře a na konci v podstatě je klientovi garantována minimálně ta částka, kterou tam vložil, anebo je tam nějaký, řekněme, desetiprocentní tunel, do kterého, do kterého se ta ztráta musí vejít. V takovém případě, pokud je to takto uzavřeno, tak mám možnost z toho vyskočit trošičku dříve, nicméně potom se mi vyplácí současná hodnota, v čistém obchodním jmění /nesrozumitelné/. A tam může dojít i právě k té ztrátě, kterou nám posluchačka popsala. Já bych možná ty zajištěné investice, pokud je to právě do takto uzavřeného fondu, příliš nesledoval, protože logicky se v čase v tom upisovacím nebo ne v upisovacím, ale v tom investičním období ta hodnota může kolísat, nicméně na konci by se měla přiblížit k tomu, co vám ta společnost garantuje. Druhým typem takového fondu je, že funguje na bázi v podstatě otevřeného podílového fondu, to znamená, že klient investuje a může kdykoliv realizovat zisk nebo také samozřejmě ztrátu. A tento fond zase má určitou garantovanou ztrátu a k jeho dosažení používá určitých mechanismů, vesměs se to týká zkonzervativňování postupnému v případě, že se fondu nedaří. A i tam může přechodně dojít ke ztrátě. Já bych tady akorát upozornil naše posluchače na jednu věc, že i tyto zajištěné fondy bývají často denominovány v cizích měnách. To znamená, že i když k té ztrátě na úrovni té měny, ve které je investováno, nedošlo, to znamená, to může být euro, dolar, libra nebo jen nejčastěji, tak v podstatě po přepočtu na českou korunu, jejíž kurz je samozřejmě taky variabilní vůči těmto měnám, tak i přesto byť i třeba mírný růst tak může být dotyčný klient ve ztrátě prostě proto, že ještě navíc nese kurzové riziko. Takže, na tohle to bych upozornil. Jinak ty zajištěné fondy, co se týče nástroje, bych v této době upřednostnil, zvlášť pokud se týká nějaké konzervativní investice minimálně třeba v horizontu právě toho půl až řádově těch 2 let. Je to investice, která je poměrně bezpečná a která v okamžiku, kdy dojde k oživení na tom trhu, tak se dá libovolně reinvestovat třeba i do něčeho odvážnějšího anebo která v případě, že tam ty peníze zůstanou, tak může realizovat poměrně, řekl bych, slušný výnos, myslím, na právě tyto konzervativní fondy investují převážně do dluhopisů, tak někde na úrovni 3 až 5 %.
moderátor
--------------------
Díky za dnešní rady. Doufám, že je použijete, že je aplikujete na své konkrétní osobní případy. My se s panem Zdeňkem Simaichlem vlastně uvidíme až za 3 týdny, jestli se nepletu.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Přesně tak, máme tam nějaké svátky, svátek práce.
moderátor
--------------------
Státní svátky, takže odpočineme si i od financí na chvíli. No a dozvěděli jsme se zajímavou věc, že naše účty jsou vlastně vedeny jen v jenech někdy.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Někdy, přesně tak. Pozor na kurzové riziko.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.