Přepis poradny Rodinné finance - 19.6.

moderátor
--------------------
Páteční Poradna, jak už jsme zvyklí, je poradnou finanční, a proto tady vítám pana inženýra Zdeňka Simaichla ze společnosti Partners. Dobré odpoledne.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Krásné odpoledne.

moderátor
--------------------
Pane inženýre, dnes se budeme bavit na takové téma, které mě v mých 41 letech docela dost zajímá. To téma zní základní strategie zajištění na stáří. Týká se mě to?

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Určitě, určitě ano, přesně tak.

moderátor
--------------------
Já jsem ta cílová skupina zrovna.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Přesně tak. Skoro bych řekl cílová skupina, které se to týká relativně nejvíce, protože jste zrovna na takovém tom rozmezí právě toho ročníku, kdy vás ta důchodová reforma, která se chystá, zasáhne už naplno. To znamená, budete jednou z těch prvních vlaštovek, která už se o sebe bude muset postarat sama.

moderátor
--------------------
No, tak hurá.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Takže, hurá. No, my vlastně dneska trošičku navážeme na tu naši minulo poradnu, kdy jsme hovořili o zajištění na stáří, respektive tvorbě kapitálu, tedy části jakéhosi, řekněme, finančního majetku, který většina lidí bohužel neplánuje, ale velmi rozšířeně mají představu spíše o tom, jak půjdou, jak se říká s takovým tím milionem do důchodu. Současně jsme si nastínili, že takový v uvozovkách milion do důchodu neznamená s cílem udržet si přijatelný životní standard při nějakém průměrném věku dožití, vlastně nic moc extra navíc. My jsme tady hovořili o nějakých 4 až 5 tisících měsíčního příspěvku k tomu vlastně, co člověk dostane od státu, což opravdu mnoho, mnoho není. Takže, dále v podstatě už jsme hovořili o nějakém udržením si životního standardu, hovořili jsme o penzijním připojištění, o důchodovém pojištění, řekli jsme si, že paradoxně tyto dva nejrozšířenější finanční produkty jsou k tomuto zajištění, k zajištění nějakých prostředků na stáří nevhodné. Takže, nám v podstatě na dnešek, my to pravděpodobně ani nestihneme, zbývají dvě nejdůležitější otázky, a to, jaká vlastně bude základní strategie, tedy takový cíl a jakými prostředky, nástroji na finančním trhu toho cíle mohu dosáhnout. O tom plánování cílů už jsme tady hovořili někdy v lednu. V každém případě plánování je záležitostí vždy velmi individuální a není zde ani prostor pro to to dále rozebírat. Nicméně ve většině případů, a o tom dneska bude hlavně řeč, si vystačíme s dvěma základníma veličinama. Za prvé udržení životního standardu a minimalizaci takzvaných mandatorních výdajů. Já teda s dovolením začnu od toho druhého. Ty mandatorní výdaje, to jsou v podstatě takové výdaje, které musejí každý měsíc odejít z účtu nebo musejí být obecně zaplaceny a nejsou závislé na tom, jestli nám pravidelně, jestli mám v tento moment pravidelný příjem, anebo nemám, jestli jsem zdravý či nemocný a tak dále. Takovým typickým příkladem jsou například náklady spojené s bydlením. Je to nájem, energie a podobně nebo výdaje, které jsou spojeny s obživou. Já zkrátka musím někde bydlet, musím něco jíst a tak dále a těch výdajů je samozřejmě celá další řada. Je to v podstatě ukazatel, který je z pohledu finančního plánování jeden z nejdůležitějších. Vždycky se počítají z takzvané měsíční bilance a potom se z něj odvozujou další a další věci. No a jednu z těch největších položek v těch mandatorních výdajích tvoří právě to bydlení. První cíl tedy bude stát se v průběhu života vlastníkem nějaké, nějaké nemovitosti. Ne proto, že bych byl nějak extra posedlý nějakými hmotnými statky, abych vlastnil co nejvíc bytů nebo spekuloval s nimi, ale zejména proto, že spoléhat na současnou a musím říct stále ještě relativně nízkou hladinu pronájmů a podnájmů, tak je do budoucna přinejmenším nerozumné. Pokud zůstanu v době svého důchodu v pronájmu, tak mohou do budoucna tvořit právě tyto mandatorní výdaje, zejména to bydlení, tak mohou tvořit vysoko přes 50 % mých celkových příjmů a tím pádem tyto náklady budou velmi ohrožovat můj životní standard, který jsem si do této chvíle vybudoval a o finančním zdraví nějakého rodinného rozpočtu už ani nemluvě.

moderátor
--------------------
Nutno podotknout, že v podstatě ty náklady na to bydlení jsou jenom část těch mandatorních výdajů, že.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Přesně tak, jenom část, ale podstatnou částí.

moderátor
--------------------
Podstatná, ale přece jenom to není všechno navíc.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Určitě, určitě. Zejména po té očekávané deregulaci těch nájmů, která se neustále posouvá, tak tato položka může relativně vyskočit skutečně až na těch 50 % a potom, jak se říká, už to nebude žádná legrace. Zvlášť pro ty nízkopříjmové skupiny lidí, k nimž důchodci určitě patří a asi i vždycky patřit budou.

moderátor
--------------------
Co slýchám, v zahraničí už je to zvykem.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Určitě.

moderátor
--------------------
To procento, 50 procent není nijak zarážející.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Určitě. On už vlastně jeden z těch nejznámějších burziánů André Kostolany, on říkal, že jednou z prvních investic každého rozumného člověka by mělo být vlastní bydlení. Tak to byla ta základní hmotná stránka. Ta finanční hovoří o kumulaci takového, a můžeme zase hovořit, opět základního kapitálu, který dovolí pokračovat v kvalitě životě, na jaký jsem byl zvyklý vlastně i potom, co s mojí prací zmizí i pravidelný příjem, který vlastně tento životní standard do této doby zabezpečoval. To znamená, mluvíme tady už o nějakých konkrétních penězích a o nějakém finančním majetku. Důchod, jak už říkal můj děda, důchod je zkrátka o spoustě volného času a poměrně i o málo penězích. Vzhledem k tomu, že stáří není žádné překvapení, na tom si myslím, že se shodnem, tak lze poměrně velmi dobře se na jeho výdaje připravit a nebýt tak v závěru vlastně toho, toho produktivního věku tak nebýt nemile překvapen nebo zaskočen, že nemám žádné prostředky, abych v tom mohl pokračovat. Jak říká jeden náš kolega, málokdo si jako ideál dokáže představit situaci, že mám nějaký životní standard, potom o něj teda tím důchodem přijdu, tak málokdo si dokáže představit situaci, že v závěru, na sklonku života stojím frontu na flašky a vybírám takové ty věci z popelnice, což je samozřejmě přehnané, ale na druhou stranu ty náklady určitě nižší nebudou, to zcela určitě ne a ten propad těch příjmů už je v rámci vlastně důchodové reformy, což zatím se předpokládá, že to bude, tuším, ročník 1967, kde se to bude plus minus tak lámat, tak od toho státu už toho moc nedostane. To znamená, to, co si nenaspoříme, to, co si, jak se říká, nenaškudlíme, tak to v závěru mít nebudeme a tomu samozřejmě bude odpovídat i naše životní úroveň.

moderátor
--------------------
Vyvstává mi na mysli jedna otázka. Myslíte si, pane inženýre, že průměrně vydělávající člověk v této republice může dosáhnout tohoto v uvozovkách ideálu?

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak já myslím, že určitě, protože vlastně vytvoření tohoto v uvozovkách ideálu, tak určitě není závislé na nějaké kvantitě peněz, tam je to hlavně o čase. To znamená, je potřeba začít včas a třeba i s málem. A ono to málo tak, jak postupně jde korunka ke korunce, jak se říká, halíře dělají talíře. Tak v podstatě v závěru té investiční periody, kdybych vlastně ty peníze už měl nějakým způsobem konzumovat a spotřebovávat, tak budou k dispozici v nějakém objemu. Ale důležité je začít třeba i s málem, ale na dlouhém časovém horizontu. A čím je ten horizont kratší, tak tím samozřejmě musím dát více, abych si ten životní standard udržel a tím ta skupina obyvatel je samozřejmě ohroženější.

moderátor
--------------------
Pak může dojít k dalšímu paradoxu, že teď budu muset, pokud jsem tedy starší a začínám později s tím spořením, dejme tomu, tak budu muset si v podstatě něco ubrat ze svého životního standardu už teď, abych potom pořád zůstal v nějakém tom lehkém podprůměru, dejme tomu.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak, tak. Ono v podstatě ten kapitál funguje tak, že tenhle ten investiční horizont se nemusí nutně vázat na tu dobu odchodu do důchodu, já ho můžu v podstatě o 5, 10 nebo jak jsem již řekl, o 15 let přetáhnout, protože ty finanční prostředky odčerpávám vlastně průběžně. A ten zbytek peněz se mi pořád někde, sice konzervativně, řekněme, aspoň nadinflačně může zhodnocovat a já ty prostředky můžu postupně čerpat. Navíc to čerpání vlastně v tom důchodu ono neprobíhá podle nějaké pravidelné křivky. Ono v podstatě z těch průzkumů a vůbec z těch grafů, co máme k dispozici, tak to vypadá tak, že ta spotřeba na začátku je skutečně velmi velká tak, jak člověk přejde vlastně z toho aktivního života do toho stáří a vlastně na začátku ještě, kdy ty peníze má k dispozici a chce si je užívat a hlavně ještě ta fyzická kondice a to zdraví vůbec dovoluje si ty prostředky naplno využít, tak tam ta spotřeba je nejvyšší. A postupem času klesá a řekněme, poslední dva roky, řekněme, vůbec před tím koncem, tak nám naopak prudce roste, protože tam už jsou potom náklady na různé léky a podobně. Takže, není to úplně konstantní, ten výběr těch peněz a dá se s tím počítat i v tomto věku.

moderátor
--------------------
Vlastně ten trh ale nám lidem tímto způsobem, nijakým způsobem nenahrává, protože ve chvíli, kdy my stárneme, jak jste říkal, ke konci potřebujeme na léky, ale vlastně už nám docházejí vlastní prostředky, pokud jsme tedy nad rokem 1967 zrození. Čili, to je všecko tak trošičku proti nám lidem. Čím víc si naškudlíme, tím lépe na tom budeme, ale svou smrt si přece jenom naplánovat nemůžeme.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
To určitě ne. V každém případě bych se vrátil k tomu, co už jsem tady říkal. Stáří skutečně není žádné překvapení. Nemůžeme se v závěru vymlouvat na to, že jsme nevěděli, že to přijde a je jenom na nás, jak se k tomu postavíme už dneska. A znova opakuju, není to o tom dávat obrovské částky peněz, ale je to o tom začít včas.

moderátor
--------------------
Zvlášť nemůžeme být překvapeni, pokud jsme posluchači Českého rozhlasu 2 - Praha, pokud známe pana inženýra Simaichla a posloucháme jeho finanční rady. No a pokud vás, naše posluchače, cokoliv zajímá, cokoliv, co se týká této problematiky, zavolejte nám už během písničky. Můžete na telefonní čísla 221552525 anebo to poslední čtyřčíslí vyměňte za 24 a 24.



moderátor
--------------------
S panem inženýrem Zdeňkem Simaichlem ze společnosti Partners se tady bavíme o základní strategii zajištění na stáří. Máte k dispozici naše telefonní čísla 221552525 a také 2424. No a já už v éteru vítám prvního našeho dotazovatele. Dobré odpoledne.

posluchač
--------------------
No, dobrý den, tady Bartoníček z Týnce nad Labem. Mám k vám takovou základní otázku. Má, váš spolupracovník to má teoreticky zvládnutý, ale ty jeho rady mají jednu základní chybu, nepočítají s krizema ve společnosti a s inflací. Dám příklad. Můj děda se narodil 1886, platil si životní pojištění, celý život šetřil a vždy vo všechny úspory přišel. Jak to bude, pokud se prohloubí krize a vlastně úspory se znehodnotějí? Tam není vůbec žádná příprava na stáří. Peníze nezajišťujou, že ve stáří budeme mít nějaké peníze k dispozici.

moderátor
--------------------
Hm, děkujeme za tu připomínku. Pane inženýre, my jsme se tady v podstatě mimo mikrofon o té přestávce také bavili o tom, že trh prostě je nemilosrdný v tomto ohledu, nijakým způsobem lidem nevychází vstříc. Co byste na to dodal?

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Ano, určitě. Tak já myslím, že bych mohl částečně s naším posluchačem i souhlasit. Nicméně tam ty naše rady vlastně vycházejí z praxe, protože já se běžně s klienty setkávám, tyhle ty věci řešíme a samozřejmě jedna z věcí, protože my se tady dneska zabýváme v podstatě pouze tou jednou částí, ale je tam dalších X, Y složek vlastně toho finančního majetku na to, nejenom na to stáří, ale vlastně i v průběhu toho životního cyklu, který se buduje a který v podstatě potom tvoří jakoby ten celkový majetek, ze kterého potom klient může čerpat. Konkrétně dneska jsme se tady třeba bavili právě o těch nemovitostech, což mimo jiné může sloužit i k tomu, dobře uloženým penězům vlastně na tu dobu té finanční nezávislosti.

moderátor
--------------------
Pokud vám ji někdo neznárodní, když už jsme u té historie.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak jasně, samozřejmě to ano. Ale s tímhle tím já nemůžu počítat nebo respektive bych s tím nerad počítal, ta minulost, alespoň doufám, že už se tady nikdy nestane.

moderátor
--------------------
To jsem chtěl právě říct k tomu dotazu, že vlastně v podstatě vy těžko můžete předpokládat ty krize a tyhle ty společenské změny, politické, dejme tomu i.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak společenská změna si troufnu říct, že je daleko horší než ta krize, která v současný době třeba probíhá. Konkrétně pán říkal krize, inflace. My jsme se tím tady zabývali, tuším, že někdy v předminulé a předpředminulé Poradně. Právě jsme na toto hovořili, jakým způsobem inflace dokáže znehodnotit peníze. Já jenom řeknu, protože vopravdu ta inflace je velkým žroutem, takovým ještě tichým, který není vidět, tak dvouprocentní inflace, což je v podstatě pro rok 2010 i cíl nebo cílová vůbec, cílové procento České národní banky, tak dvouprocentní inflace na 30letém horizontu dokáže ukrojit něco kolem 40 % vlastně té hodnoty.

moderátor
--------------------
Panečku.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
To znamená, to už je, a to jsme u 2 %. Když si vezmeme, jak ty inflace probíhaly vlastně v minulých obdobích, tak to bysme se pohybovali ještě někde úplně, úplně jinde. Takže, souhlasím s tím, že inflace ano, ale dopředu se s tímto dá počítat. To znamená, dá se zvolit takový nástroj, který mi tu inflaci dokáže vykompenzovat a dá se zvolit nástroj, samozřejmě mluvíme zase o těch delších horizontech, kterými tu inflaci, nad tu inflaci dokáže ještě něco vydělat. Když už jsme u těch krizí, tak to bych nevnímal jako.

moderátor
--------------------
Pardon, já teď dám ještě, ať nám tam posluchač dlouho nečeká, my totiž máme další dotaz. Pak se k tomu vrátíme. Tak dobré odpoledne, můžete se ptát.

posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka z východních Čech. Prosím vás, já jsem se chtěla zeptat, když teda někdo platí si tohle to připojištění důchodové nebo i důchodové pojištění jako takové a když přijde o práci, jak má postupovat dál, když na to nemá.

moderátor
--------------------
Ano, děkujeme. To je velice konkrétní dotaz.

Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak v případě penzijního připojištění, tam nedojde k nějaké velké tragédii, protože tam mohu v podstatě přerušit příspěvky na tento typ spoření, aniž bych se vystavoval nějakým sankcím anebo riziku, že ta smlouva mi bude zrušena, vypovězena a podobně. Takže u penzijního připojištění, tam problém není. Jiné je to samozřejmě u toho důchodového pojištění, což, jak jsem říkal, je produkt komerčních pojišťoven. To znamená, já se zavazuji k něčemu, pojišťovna se zavazuje k něčemu. A samozřejmě po mně vyžaduje, abych dostál svým závazkům. V takovém případě je vždycky dobré s tou pojišťovnou komunikovat, to znamená zastavit se na nejbližší pobočce, zeptat se, co s tím mám udělat, jestli, a některé pojišťovny to dovolují převést třeba na jiný tarif, který dovoluje přerušit placení. Nebo přerušit, převést do takzvaného redukovaného stavu. Tím pádem ale zase, pozor, ztrácím možnost v podstatě jakoby s tím jakkoliv manipulovat. Ono se to v některých případech dá potom převést i zpátky, že tam zase mohu dál, dál začít přispívat, nicméně ten redukovaný stav je ve většině případů nevratný, poskytuje nějaké základní krytí dokonce, pokud tam bylo sjednáno. Pokud ne, tak dochází potom na konci k výplatě, ale už tam na to nemohu přispívat a ty peníze dál nějakým způsobem rozmnožovat. Takže, je to vždycky případ od případu. V každém případě bych doporučoval komunikovat s tou pojišťovnou o tom, v jaké jsem situaci a jaké by bylo pro mě nejvhodnější řešení. Paušálně se obávám, že těch produktů je tolik a mají tolik vlastností, že paušálně bysme se tady pohybovali vopravdu až na hranici polopravdy.

moderátor
--------------------
Jak jste řekl už na začátku, nepostihneme celé to téma. Je to pravda, protože čas nás už teď tlačí. To byl pan inženýr Zdeněk Simaichl, kterému děkuji za jeho další návštěvu u nás.