Přepis poradny Rodinné finance - 16.4.

moderátorka
--------------------
Ve finanční poradě vítám jako tradičně v pátek touto dobou, kolem půl třetí inženýra Zdeňka Simaichla ze společnosti Partners. Dnes si budeme povídat o inflaci. Vítejte, pane inženýre.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Krásné odpoledne, dobrý den.

moderátorka
--------------------
Já myslím, že bychom nejdřív mohli upřesnit, co vlastně přesně, ale úplně přesně inflace je.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Ano, ano, přesně tak. My jsme se vlastně k tomuhle tomu pojmu dostali přes investiční trojúhelník, který jsme tady rozebírali posledně. A mluvili jsme tady o tom, co je na finančním trhu vůbec ještě reálné, za co vůbec se schovávají ty marketingové slogany různých bankovních, ale i nebankovních institucí, aby vyvolaly vlastně v klientovi nebo v tom kupujícím takový ten falešný pocit bezpečí. Bavili jsme se také o tom, že bezriziková a zároveň výnosná a likvidní investice, to znamená, tedy okamžitě dostupná bez nějaké hrozby ztráty hodnoty, tak v podstatě reálně neexistuje. Nicméně pro většinu lidí je myšlenka ztráty bezpečnosti z kategorie takových těch zlých snů, anebo je to dokonce něco tak nepředstavitelného nebo nepřijatelného, že raději obětují výnos a tady jsme hovořili právě v souvislosti třeba s bankovními účty a se spořícími účty, které primárně slouží k něčemu trošičku jinému než, než právě k nějakému dlouhodobému nebo i dokonce střednědobému spoření. Anebo jsou schopni obětovat tu likviditu. To jsou třeba takové ty termínované vklady, kde nějakou tu vázací dobu v podstatě k těm vkladům nemohu a mám vždycky nějaké to okýnko, kdy s nimi penězi potom mohu nějakým způsobem nakládat a může to být třeba i stavební spoření, kde ten výnos je poměrně zajímavý, ale zase s šestiletou vázací periodou v případě toho, že teda chci tu státní podporu. Nicméně jsou situaci, kdybychom měli o výnosu za cenu bezpečnosti nebo likvidity uvažovat. A hlavní roli v tomto příběhu právě hraje ta inflace, o které, o které jsme teďka hovořili. Hodně se mluví, ekonomové ji jednou přeceňují, jednou podceňují. V každém výtisku denních novin je o ní alespoň nějaká kratičká zmínka. Nicméně co to znamená?

moderátorka
--------------------
No, rozhodně v každém, v každém okamžiku je nějaká inflace.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Přesně tak. No, inflace, ono jsou ještě potom stagflace a hyperinflace a podobně.

moderátorka
--------------------
Deflace.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Deflace, přesně, obrovskej strašák.

moderátorka
--------------------
Pak ještě recese.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Nicméně recese, to s tím trošku nesouvisí, ale řekněme si, co to tedy vůbec to slovíčko znamená. Tak původní význam v podstatně znamenalo růst peněz v oběhu. V minulosti to bylo zejména růst množství, který nebyl nějak krytý drahými kovy, jenom vzpomeňme na zlatý standard, takové ty původní československé bankovky, jak tam bylo někde v rohu napsáno "bankovky jsou kryté zlatem a ostatními aktivy Státní banky československé", tak ten zlatý standard už samozřejmě není. Ten jsme, ten jsme dávno opustili. Nicméně dnes to znamená v podstatě růst cen, anebo se také říká růst cenové hladiny. Inflace se měří pomocí přírůstku indexu spotřebitelských cen, což zní naprosto příšerně a nesrozumitelně, ale za tímhle tím poměrně složitým souslovím se skrývá, v podstatě jsou to životní náklady. Spotřebitelské ceny jsou životní náklady, které se sledují v takzvaných spotřebních koších, které jsou tvořeny vybranými druhy zboží a služeb, které jsou v podstatě běžně placeny obyvatelstvem. Pro takovou hrubou představu, tak v tom spotřebním koši je dneska nějakých 750 plus mínus, ono to neustále osciluje, ale plus mínus 750 druhů zboží a služeb. Samozřejmě takovými těmi největšími položkami jsou pak ceny, které souvisí s těmi základními a nejvíce užívanými komoditami, jako jsou bydlení, voda, energie, paliva, to znamená takové ty ropa, plyn. Dále v těsném závěsu jsou to potraviny, nealko nápoje, doprava a tak dále. Těch je tam opravdu několik, to jsou jenom základní okruhy. Nicméně v okamžiku, kdy tyto ceny začnou růst, tak samozřejmě díky tomu se zvedá i ten index spotřebitelských cen a říkáme, že teda roste inflace. Pro nás je ale velmi důležitá skutečnost, že inflace snižuje kupní sílu peněz, někdo také říká, že se znehodnocují peníze. Jinými slovy, když to převedu trošku do lidské řeči, tak za dnešních 100 korun si koupím více zboží a služeb než třeba za rok, kdy těch 100 korun bude mít díky inflaci takovou tu reálnou hodnotu alikvótně nebo taky poměrně nižší než, než ji má dnes. V tom krátkém časovém horizontu to příliš řešit nemusíme. I když taková pětiprocentní inflace znamená, že ty neúročoné úspory, často hovoříme o takových těch slamnících doma, co mají lidé pod polštářem nebo, nebo v šuplíku, tak za 5 let už ztratí díky pětiprocentní inflaci jednu čtvrtinu hodnoty, což určitě, určitě není málo.

moderátorka
--------------------
Ta pětiprocentní inflace, jak říkáte, procenta se používají, je to pro jeden rok nebo v jakém časovém měřítku?

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Sledujete se to, tak, sledujete se to v několika obdobích, mluvíme o inflaci, roční inflaci, potom o meziroční inflaci, kdy se vlastně sledují rozdíly mezi dvěma obdobími, třeba leden - leden, únor - únor a podobně. Víme o meziměsíční inflace, takže to vždycky jako je součástí vlastně toho, toho označení té inflace, o které, o které se právě hovoří. Nicméně 5 procent, jenom si vzpomeneme, za rok 2008 byla průměrná inflace 6,3 procenta, přičemž takové to pásmo nebo bezcílové, cílové pásmo pro Českou národní banku je pro rok 2009 2 procenta a už se k tomu teda přibližujeme.

moderátorka
--------------------
To znamená, že pokud je inflace meziroční nebo za rok 6,3 procenta a já mám nějaký vklad, který je úročený menší, menším procentem, než je 6,3, tak už prodělávám.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Přesně tak, tak už v podstatě dochází ke znehodnocení peněz. Jinými slovy, za ty peníze si koupíte méně, než jste si koupila před rokem, i když je máte nějakým způsobem zhodnocené. To znamená, pokud to vztáhneme k tomu našemu finančnímu plánování, to znamená k nějaké tvorbě majetku včetně samozřejmě toho finančního a vztáhneme to na nějaký delší časový horizont, to třeba znamená na tu dobu té finanční nezávislosti. Jinými slovy, ten důchod, tak ta situace je tady zcela odlišná a daleko závažnější. Já už jsem v minulosti říkal, že na tom třicetiletém horizontu znamená taková dvouprocentní inflace, což je velmi, velmi kulantní hodnota, zní to tak jako hezky, 2 procenta v podstatě nic moc. Nicméně ty 2 procenta na 30 letech znamená snížení reálné hodnoty peněz o 45 procent. Tříprocentní inflace dokonce o téměř 60 procent, a to v podstatě hovoříme o rozdílu jednoho procenta.

moderátorka
--------------------
Šestiprocentní, tak to už půjdeme do mínusu.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
No, to ne, ale bude se to limitně samozřejmě blížit. V praxi to ale znamená, že takové to výrazné přehodnocení, výrazné přehodnocení cílových částek. Jinými slovy, že pokud chci například v 65 letech, a to tady mohu uvést nějaký takový příklad jenom pro ilustraci, tak pokud v 65 letech chci vyplácet nebo čerpat po dobu 15 dalších let třeba 20 tisíc měsíčně, což v podstatě je dneska průměrná mzda, to znamená, chce si udržet nějaký životní standard, tak to v dnešních cenách znamená naspořit nějaké řádově 3 miliony 20 tisíc korun plus mínus. Nicméně v budoucích cenách za třeba těch 30 let už ta částka není 3 miliony 20 tisíc, ale díky inflaci už se vyšplhá na 5 milionů 450 tisíc, to znamená na 1,8krát tolik, jo, to je při dvou procentech. A při třech procentech dokonce na téměř 7,3 milionu korun, to znamená 2,4krát tolik. Jinými slovy, z těchhle těch příkladů je krásně vidět, že ta inflace se nevyplatí podceňovat nejenom na té makroekonomické úrovni, ale i z pohledu rodinných financí a z pohledu takové té reálné kupní síly peněz jednou v budoucnu, až se teda rozhodnu, že už teda nebudu pracovat nebo to někdo rozhodne za mě formou důchodu.

moderátorka
--------------------
Já bych dala samozřejmě šanci i našim posluchačům, když otázka, co s tím, jak vyzrát na inflaci, ta visí ve vzduchu a nevím, zda ji vůbec stihneme vyřešit během dnešní poradny.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Já myslím, že se k tomu můžeme vrátit po písničce.

moderátorka
--------------------
Ale každopádně nabízíme i telefonní číslo 221552525.
S inženýrem Zdeňkem Simaichlem ze společnosti Partners dnes ve finanční poradně řešíme, jak vyzrát na inflaci. Tak už víme, co to vlastně inflace je, jak nám užírá z našich úspor, že nad ní prakticky zvítězit nejde, ale pokusíme poradit alespoň, jak se s ní vyrovnat. Ale na telefonním číslem 221552525 nabíráme i vaše dotazy a já zdravím první posluchačku, hezký den.
--------------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------------
posluchačka
--------------------
Ano, dobrý den.

moderátorka
--------------------
Tak pokud nás slyšíte, tak se můžete zeptat.

posluchačka
--------------------
Tady je Sedláčková, Praha. Prosím vás, chci se zeptat, už řadu let pozoruju, prostě mám veškeré životní úspory na vkladních knížkách u České spořitelny. A prostě řadu let a čím dál od roku míň mám nižší úroky. Můžete mi vysvětlit, proč to je, jestli to je tou inflací, vždyť to není v poslední době jenom, poslední rok, ale je to už prostě řadu let, že prostě jsem vždycky měla z menší částky vysoké úroky a teď ty úroky každý rok a každý rok jsou nižší a nižší. Děkuji.

moderátorka
--------------------
Děkujeme za otázku.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak zdravíme do Prahy. Tak s tou inflací to částečně souvisí, byť nepřímo, protože samozřejmě úrokové sazby vyhlašujeme Českou národní bankou, berou v potaz celkovou úroveň inflace, takže banky na to potom reagují v podstatě na mezibankovním trhu a samozřejmě poté to přenášejí i na klienty. Je to podobné v podstatě jako u termínovaných vkladů, kdy na začátku, kdy si ten termínový vklad založíte, tak tam máte nějaké zajímavé zhodnocení, proto ho vlastně zakládáme. No, a ono se nám samozřejmě v průběhu mění. Je to tím, že ty banky negarantují nějaký maximální nebo minimální zhodnocení, které svým klientům střadatelům, vkladatelům budou připisovat, ale odráží to aktuální situaci, která je na trhu. A vzhledem k tomu, že v posledních letech, někdy prakticky od roku 1998, kdy Česká národní banka změnila politiku v podstatě v přístupu k inflaci, tak tam skokově z nějakých 10,3, 10,7 spadla inflace na nějakých 2,1 hned v následujícím roce a od té doby s nějakými menšími výkyvy se pohybuje v tom inflačním pásmu dvou, třech, dvou, třech procent. To znamená, že i ty úrokové sazby jsou poměrně nízko a tím pádem logicky banky stimulují tímto lidé, aby spíše utráceli, aby, aby pouštěli ty peníze do oběhu. Takže ty úrokové sazby na běžných vkladech samozřejmě se limitně blížily nule a to i na těch běžnejch účtech. Takže do budoucna vzhledem k tomu, že v současné době ta inflace je opět velmi, velmi nízká a už jsme svědky i toho, že na spořících účtech, kde jsme byli v posledním půlroce, roce zvyklí na sazby okolo dvou, třech procent, tak už nám ty sazby začínají pomalinku klesat a už se to vrací do doby před tou takzvanou krizí recesí, která v současné době na finančním trhu. Takže je to normální, pokud bych měl odpovědět naprosto přesně a do budoucna to bude i pokračovat a bude pokračovat jak směrem dolů, tak směrem vzhůru. Současně ale musím říci, že jsou už instrumenty, jako třeba fondy peněžního trhu, které nejsou úplně závislé na právě těchto centrálních úrokových mírách a které dokážou přinést rozumnou alternativu, minimálně tu inflaci vyrovnat.

moderátorka
--------------------
Podívat se na nějaké produkty, než je běžný účet.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
To zcela určitě.

moderátorka
--------------------
Tak zdravím další posluchačku, hezký den.

posluchačka
--------------------
Dobrý den, Kaňková. Já navážu na předchozí paní, já budu konkrétní. Už asi téměř 20 roků mám zhruba na spořitelní vkladní knížce necháno na pohřeb, protože mi je přes 70 let a nemůžu zatěžovat děti, aby si braly ještě kromě hypotéky na byt nějaký nehorázný, nehoráznou půjčku...

moderátorka
--------------------
Konkrétně prosím, konkrétně.

posluchačka
--------------------
...na vybavení mě samotné, že. A já budu konkrétní. Z 20 tisíc, které tam v podstatě pořád jsou, jsem dostala, za 19 tisíc jsem předloni dostala 20 korun nějaký halíř, loni jsem dostala z 20 tisíc 17 korun 80 haléřů a předevčírem jsem šla připsat a dostala jsem za těch 20 tisíc a nějaká koruna 17 korun. Prosím vás, je to výsměch? Abychom si za, potřebuju prostě, aby ty peníze byly volné, ale když to tam je tolika roků, tak ta banka Česká spořitelna na tom vydělává.

moderátorka
--------------------
My vám děkujeme, děkujeme za dotaz, ano. Pan inženýr se pokusí odpovědět, ano.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak já myslím, že ta, že to je opravdu, jak říkala paní posluchačka, hodně, hodně podobné té předchozí otázce. Já jenom doplním, v podstatě tyto vkladní knížky, stejně jako běžné účty, lze v podstatě nebo nelze chápat jako nic jiného než službu, kterou si kupuju a samozřejmě za kterou nějakým způsobem platím. Ta banka samozřejmě ty peníze bezpečně uschová, jako někdy "bezpečně", ale řekněme obecně, bezpečně uschová. A za to si strhává nějaké poplatky, samozřejmě pokud je ještě na ten běžný účet navázána kreditní karta a debetní a další věci, tak se to samozřejmě potom exponenciálně zvyšuje.

moderátorka
--------------------
To už tam není ani těch 20 tisíc, to je tam daleko méně.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
A to ještě, to ještě můžeme hovořit o tom, že stát vlastně tento výnos, těch, jak říkala paní, 20 a 17,80, že nám zdaní srážkovou daní, to znamená, ještě nám z toho 15 procent vezme. Ale důležité je, že pokud a o tom vlastně dneska byla řeč, tak vy tam budeme mít pořád těch 20 tisíc korun, podobně jako naše posluchačka, nicméně ta inflace se neprojevuje přímo na tom účtu, že by mi to užírala postupně, až bych tam nakonec neměl nic. Ale snižuje se právě ta kupní hodnota těch peněz. To znamená, že pokud jsem byl před několika lety ještě schopen na takový pohřeb pořídit za nějakých 10, 20 tisíc korun, tak dneska už se to pohybuje někde kolem 30, 40, 50. Jinými slovy, už těch 20 tisíc korun pomalinku přestává stačit. A to už vůbec nemluvím o tom, že stát v podstatě v době relativně nedávné zrušil, zrušil pohřebné. Takže v podstatě už je to plně v režii v podstatě lidí jako...

moderátorka
--------------------
Pozůstalých.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
...pozůstalých, přesně tak. Takže tady bych doporučil z vkladní knížky to vyndat a zvolit třeba nějaký spořící účet, něco, co mi minimálně tu inflaci vyrovná. Ty spořící účty jsou dneska vedené zdarma, to znamená, nejsou tam žádné poplatky, toho klienta to nestojí ani korunu a ten výnos v současné době ještě teďka je takový lehce nadinflační.

moderátorka
--------------------
Takže spořící účet. Další dotaz, pěkný den, kdopak je na lince?

posluchač
--------------------
Na telefonní lince je profesor Libor Pátý. Já bych chtěl zaprvé říct, že tohle všechno, o čem hovoříte, si může každý člověk spočítat, pokud má elementární znalosti z matematiky, ale takových lidí je málo. Vy, paní redaktorko, jste právě prokázala, že tomu vůbec nerozumíte svým výrokem, když jste řekla, že inflace větší než 3 procenta vede do mínusu. Do mínusu zásadně nemůže víst, může víst nanejvejš k nule. Ale i tak bych chtěl říct, že tohle je velmi cenné a vede to, vede to k tomu, že naše veřejnost je klamána a že je manipulována jak chováním státu, tak především bank k tomu, aby nespořila. Přitom právě současný vývoj ze světové krize ukázala na to, že ta krize chce zmírnit tehdy, když lidé mají v rukou úspory.

moderátorka
--------------------
Ano, děkujeme, děkujeme vám za připomínku, pane profesore. Jenom ještě možná to nebylo vážně míněno, to byl žertík to, co jsem říkala, ale samozřejmě máte pravdu, inflaci nerozumím, proto tady mám odborníka.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Já se, já se také musím zastat teda paní redaktorky, to bylo skutečně míněno, míněno v žertu, spíš jako replika. Nicméně pan profesor se dotknul jednoho, jednoho důležitého tématu a to v podstatě jakési té manipulace. Tam my jsme ještě nehovořili o jedné věci, že v podstatě inflace může být způsobená i záplavou v podstatě jakoby peněz na finančním trhu. To znamená v době, kdy banky, ve smyslu teda centrální banky, čehož jsme teďka svědky ve Spojených státech nebo dokonce i Anglická centrální, nebo Britská centrální banka, začínají v podstatě na "žádost" vlády tisknout peníze a používají je potom k umoření v podstatě nebo vůbec k sanaci toho finančního trhu tak, jak jsme tomu teďka svědky. A tam potom hovoříme o takzvané inflační dani. Protože tyto peníze, které se potom spotřebovávají v ekonomice, tak jsou, tak je něco, co je v té ekonomice navíc. Není to krytý, kryté žádnými statky a podobně. A potom se samozřejmě stává, že ta inflace nám skokově jde nahoru. A kdo to zaplatí? To zaplatí to právě ti lidi, kteří, kterým se snižuje ta kupní síla těch peněz a zboží je dražší a všechno, a všechno, co s tím samozřejmě souvisí. To znamená, tohle to je daleko větší nebezpečí, než když přirozeně roste cenová hladina různých komodit, které notabene ještě můžou bejt vyvolaný nabídkou - poptávkou.

moderátorka
--------------------
Takže ještě vybereme poslední dotaz. Prosím rychle, stručně. Pěkný den.

posluchačka
--------------------
Dobrý den. Budu stručná. Mluvili jste o spořícím účtu. Zúročují se, zúročuje se třemi procenty, což za inflací je vlastně nulový zisk, jenom tam zůstává ta částka, kterou tam uložím. Navíc Česká spořitelna vám ze sporožirového účtu dovolí zúročit takto jenom 50 tisíc. Jakmile je na účtu víc, už se to úročí téměř nulou. Pokud budeme mít v Československé obchodní bance jakýkoliv vklad, tak vlastně ztrácíte, skutečně reálně ztrácíte z té částky, protože poplatky převyšují úroky. Takže ten, ta matrace nebo ten, to uložení doma ve skříni je docela pochopitelný, pokud jste měli tuto zkušenost. Ty peníze ztrácejí míň, když jsou doma než když jsou v té bance.

moderátorka
--------------------
Tak děkujeme.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Já si tady dovolím zase v něčem souhlasit, v něčem nesouhlasit. Já spíš řeknu ta negativa, ta pozitiva vesměs už tady dneska padla. Ono je to také o výběru vlastně toho spořícího účtu. Protože my jsme tady nebo paní hovořila o Československé obchodní bance nebo České obchodní bance dneska, o České spořitelně, nicméně jsou na trhu spořící účty, kde ten účet je skutečně veden zdarma. To znamená, nejsou tam žádné poplatky, je tam dneska výnos nějakých 2,5 až 3 procenta. Nicméně ty 3 procenta už má dneska jedna, maximálně dvě banky a i ty s tím půjdou v krátkém horizontu dolů, protože v současné době už to dotují a už jde v podstatě akorát o přetažení nějakých klientů a samozřejmě i kapitálu do té banky, ale do nekonečna to také takhle dál dělat nemohou. Takže i tohle to půjde dolů. A jde také, jde také samozřejmě o to, co si vůbec jakoby od toho vkladu slibuje, respektive k čemu ty peníze mají potom sloužit. Jak dlouho si můžu dovolit ty peníze postrádat, jak chci, aby byly likvidní, jaký k nim chci mít přístup a podobně. Takže je, je to skutečně o tom dobře si na tom finančním trhu vybrat. Ty velké ústavy většinou nenabízejí úplně to nejzajímavější z hodnocení. Ty menší jsou daleko flexibilnější a to riziko je tam v podstatě dneska na tom finančním trhu stejné. Takže já bych se, já bych se tohohle toho v žádném případě nebál. A ty spořící účty bych úplně v pohodě využíval. Notabene inflace v současné době není 3 procenta, ale je na úrovni někde 1,8 procenta. To znamená, je skutečně velmi, velmi nízko a odpovídají tomu i čtrnáctidenní reposazba, základní sazba centrální banky.

moderátorka
--------------------
Tak to byla poslední odpověď na poslední dotaz v dnešní finanční poradně. Za rady děkuji inženýru Zdeňku Simaichlovi ze společnosti Partners a za týden opět na slyšenou.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Děkuji za pozvání a krásný víkend.