Přepis poradny Rodinné finance - 10.4.

10. duben 2009

Jako každý pátek jsme v poradně hostili ekonoma Zdeňka Simaichla. Tentokráte jsme hovořili na téma: "Investovat nebo spořit?" (Od února 2009 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované přepisy cca půlhodinové páteční poradny Rodinné finance. Zvukový záznam pořadu je na stránce publikován do hodiny po odvysílání.)


moderátor
--------------------
A to sice toho stejného Zdeňka Simaichla z firmy Partners jako každý pátek, dobrý den.
Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Krásné odpoledne.

moderátor
--------------------
Minule jsme probrali penzijní připojištění, respektive probral jste s některým z mých kolegů a dnes budeme investovat nebo spořit?

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak, tohle to téma, který je vlastně vybraný pro dnešek, investovat nebo spořit, je trošičku zavádějící. To si, to si řekneme hned za chvilku. Je pravdou, že posledně jsme tady skutečně hovořili o penzijním připojištění, respektive jeho roli vůbec ve finančním plánování, to znamená, co lze od tohoto produktu finančního trhu očekávat, jakým způsobem ho třeba můžeme použít, čeho se naopak vyvarovat a podobně. Při té diskusi jsme narazili na takový ten pocitový rozdíl právě mezi slovíčkem spořit a mezi slovíčkem investovat. Zatímco jedno přirozeně vnímáme jako něco konzervativního nebo, nebo také bezpečného, tak to druhé máme naopak spojeno s rizikem a s určitým pocitem, řekněme, takové nejistoty. Pravda je však taková, že technicky nejde o dva rozdílné nebo dokonce protichůdné výrazy tak, jak v podstatě z té rétoriky můžeme velmi, velmi dobře vnímat, ale právě naopak. To spoření je obecný termín pro nějaké pravidelné ukládání peněz a v podstatě, a to kamkoliv, a investování není tedy nic jiného než právě ta forma spoření. Tohle to všechno, co jsem tady teďka říkal, je nicméně pouze slovíčkaření, důležitější je skutečnost, že je tento pocitový rozdíl velmi často, řekl bych, zneužíván marketingem finančních institucí a různých ale agentů, kteří vlastně prodávají ty produkty, ať už jsou to bankovní, nebo nebankovní instituce, právě k vyvolání toho falešného pocitu bezpečí. A snahy vmanipulovat toho klienta nebo obecně toho člověka, který má zájem, uložit finanční prostředky na finančním trhu, tak směrem k nákupu nějakých rizikových produktů. Mimochodem tohoto jsme svědky právě v té, v posledních, řekněme, několika málo měsících, kdy si lidé velmi často stěžují na to, že investovali do nějakých rizikových třích aktiv, jako jsou nějaké akcie nebo rizikové dluhopisy. A teďka tam mají třeba polovinu nebo dokonce někdy méně a ten, kdo jim to sjednával, jim úplně přesně nevysvětlil, co to, co to znamená, jak, jaká jsou tam rizika a že tam existuje nějaký investiční horizont a tito lidé se v současné době možná i právem mohou cítit podvedeni nebo, nebo v každém případě teda naštváni. Cílem toho dneška je teda nahlédnout vůbec, jak se takovýmto marketingovým slovním spojením bránit a co vůbec je důležité v takovém rozhovoru právě s tím poradcem nebo, nebo s člověkem, který mi chce takový produkt prodat. Jinými slovy se s tím trošku prakticky, prakticky popereme. Všechno lze velmi jednoduše ukázat na takzvaném finančním trojúhelníku, jehož tři vrcholy tvoří hodnoty, které lidé na finančním trhu obvykle chtějí nejvíc a také nejvíce hledají. Tím prvním je výnos úplně jednoznačně. Je to většinou i první otázka, kterými vždycky klient začíná, jaký tam budu mít výnos, co mi to přinese. Tato veličina většinou je velmi za a) zavádějící, za b) kvůli této veličině lidé většinou ztrácejí hlavu nejvíce a dělají rozhodnutí, která by za normálních okolností s určitým odstupem času sami hodnotili, mírně řečeno, jako ne příliš rozumná. Ten druhý vrchol tvoří bezpečnost, to znamená, to je zase veličina, která je důležitá v případě, že mi záleží na tom, abych o ty peníze nepřišel, nebo abych nerealizoval nějakou pro mě akceptovatelnou ztrátu. No, a ten třetí je likvidita nebo také jinak řečeno dostupnost svých finančních prostředků. Velmi důležité, a k tomu právě směřujeme, je pravidlo, že z těchto tří nejžádanějších věcí a já je radši zopakuju ještě jednou, to znamená, je to výnos, je to bezpečnost a je to dostupnost nebo ta likvidita, tak mohu na finančním trhu reálně a, znova opakuji, reálně očekávat maximálně 2 z nich. Jinými slovy, teďka převedeno do praxe, pokud je to mé spoření nebo investice bezpečné nebo bezpečná investice a vůbec dostupná, tak naopak nemohu očekávat velký výnos. Typickým příkladem tohoto je třeba bankovní účet, typicky bankovní účet. Tento účet je bezpečný, je dokonce státem garantovaný dneska do určité výše, je dostupný, to znamená, ty peníze mohu kdykoliv vybrat z bankomatu, to znamená, jsou tam pro mě připraveny. Ale zase ten výnos tam nemohu očekávat příliš velký. To znamená, je to zase produkt, který slouží k nějakému účelu. Pokud budu hovořit o výnosu a bezpečnosti, tak zase naopak nejde o likvidní produkt a nebudu mít pravděpodobně k těm svým prostředkům okamžitý přístup. Zase nejrozšířenějším příkladem může být třeba stavební spoření. Tento produkt je poměrně výnosný na konzervativní investici, určitě ano, je bezpečný, ale zase k těm penězům, pokud chci si zachovat tu možnost nebo tu, připsat tu státní podporu, tak je tam vázací doba 5, respektive za nových podmínek 6 let. No, a pokud budeme myslet na výnos a likviditu, tak naopak zase musíte počítat s tím nebo obecně musíme počítat s tím, že ta moje investice nebude v žádném případě bezpečná. Jinými slovy, půjde o nějakou spekulaci právě s nějakou vidinou nebo cílem nějakého krátkodobého rychlého vydělání peněz. Ale zase samozřejmě musím počítat s tím, že to může fungovat i obráceně. To znamená se záporným znaménkem. No, a v případě, a k tomu vlastně míříme, že nám někdo slibuje všechno dohromady, tak mám téměř 100 procent jistotu, že mi neříká vše a jde mu ve finále pouze o to, aby mi ten produkt prodal. Na druhé straně musím zase říci i to B, a to to, že pokud někdo tomu uvěří, že existuje něco, co je výnosné, bezpečné a zároveň dostupné, tak si v podstatě o takový ten malér v podobě částečné nebo úplně ztráty finančních prostředků doslova přímo říká. Tímto jedním dechem vlastně dodávám, že za to, že ten člověk vůbec podepíše takovou věc, tak je částečně zodpovědný, protože jinými slovy podepisuje něco, co na finančním trhu reálné není. A v současné době, a to bude poslední, co řeknu před písničkou, tak v současné době mohu dát ruku do ohně za to, že ještě nikdo nevymyslel na finančním trhu produkt, který je v praxi teda funkční, musím říct, to znamená, není někde ve formě nějakého matematického modelu a podobně. A který by tyto tři veličiny spojoval v jeden, v jeden benefit vlastně pro, pro toho klienta. A jakkoliv teda musím říct, jak se nás ty finanční instituce v těch svých letácích a billboardech a televizních reklamách snaží přesvědčit o opaku. Takže jak já říkám, finanční poradenství není nic, nic světoborného, je to v podstatě o takovém zdravém selském rozumu.

moderátor
--------------------
Odteď jsme poučeni a odpovědni za své činy v investování do investičního trojúhelníku. Myslím, že spousta témat, spousta námět k vašim dotazům byla předestřena, takže můžete volat a ptát se na číslo 221552525 během a po písničce.

moderátor
--------------------
Tak, pevně věřím, že vám a mně ještě lehká zem hodnou chvíli nebude, opět vítám pana Zdeňka Simaichla a taky posluchačku na telefonu, dobrý den.

posluchačka
--------------------
Hezký dobrý den vám přeju, u telefonu Jarmila z Mladé Boleslavi.

moderátor
--------------------
Tak, prosím, ptejte se.

posluchačka
--------------------
Buďte tak laskavej, já bych měla takovou otázku. Já mám penzijní spoření, mám na něm poměrně slušnou částku a už jsem v důchodovým věku, teď se mi jedná o to, jestli by bylo dobrý vybrat to a založit si nový, protože si myslím, dřív bylo zhodnocení 3, 4 procenta, to už dneska půjde k nule, jak by pan inženýr poradil.

moderátor
--------------------
Děkujeme za dotaz.

posluchačka
--------------------
Já taky děkuju. Mějte se hezky, na shledanou.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak, přeju krásný den do Mladé Boleslavi a vidíme, že už jsme zase u toho penzijního spoření, jak říkala, jak říkala paní, to znamená, je tam zase ten rozdíl, jo, protože v penzijním připojištění v podstatě dneska investujeme, ono to samozřejmě také má svá rizika, nicméně k té otázce bych řekl asi tolik. Pokud to penzijní připojištění má paní sjednáno více než 15 let, tak skutečně, přesně jak říkala, taková ta efektivní úroková míra, to znamená, takový ten podíl toho státního příspěvku a vůbec ten efekt daňovejch výhod, se limitně blíží v podstatě nule. Takže tady bych doporučoval, pokud je to déle než 15 let, tak úplně v pohodě vybrat, nicméně, nicméně pokud ty peníze nepotřebuje, tak je to zase na zvážení, protože v okamžiku, kdy bysme zakládali nové, tak ano, já se tam dostanu s tou efektivitou výrazně výše, to znamená, někde kolem třeba i 10 nebo dokonce i více procent, ale ono je to všechno relativní, protože na krátkou dobu my i desetiprocentní nebo dokonce patnáctiprocentní zhodnocení v podstatě žádné velké finanční prostředky nevynese. Jinými slovy, je daleko lepší spořit na dlouho s menším výnosem, to znamená, třeba i klidně 3, 4, 5, 6, 7, 7 procent než na krátko s velkým výnosem. Prostě ten efekt jakoby toho složeného úrokování a vůbec jakoby toho zhodnocení se tam za tu krátkou dobu nestihne ani projevit. To znamená, já bych možná v tento moment doporučoval ani tak nevyužívat toho penzijního připojištění, pokud je to tam teda déle než 15 let, takže klidně bych to doporučil vybrat a potom bych zvolil nějakou formu, buď teďka jsou poměrně dobré sazby právě na těch spořících účtech, nebo fondech peněžního trhu, které se pohybují někde kolem těch 3 až 4 procent, což je ale pořád více než na tom penzijním připojištění i s tou státní podporou. Anebo si založit třeba stavební spoření, to znamená, jakoby stejné prostředky dávat tam, kde je tam sice ta šestiletá vázací doba, ale ten výnos je poměrně konzervativní a díky tomu, že je právě jenom na těch 6 let, tak ten efekt té státní podpory je tam poměrně značný. Takže jak říkám, je to na zvážení, možná bysme potřebovali ještě trošičku více se zeptat na pár dalších věcí, které, na které tady není čas, ale obecně produkt penzijního připojištění na krátkou dobu v podstatě smysl nemá.

moderátor
--------------------
Toliko odpověď, dejme prostor další posluchačce, dobrý den.

posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady je posluchačka z Rakovníka. Prosím vás pěkně, přišla jsem, manžel mi zemřel, když jsem vyklízela skříně, tak přišla na to, že on má ty akcie nějaký, ale šla jsem, jednou tady bylo u nás jako, jako že to vykupovali a oni mi to prostě nedali, že, co s tím mám dělat, mám to vyhodit nebo, nebo kam s tím mám jít, nevím. On prostě mně řekl, že mi to nemůže dát. Když jsem se prokázala, že jako úmrtním listem, ale u notáře jsem to nenahlásila, protože to jsme na to přišli, až když jsem vyklízela jeho věci.

moderátor
--------------------
Budeme potřebovat upřesnění, pane Simaichle, ještě?

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
No, tak upřesnění, ono to je otázka, jestli je to otázka pro nás toto, je to spíš otázka pro právníka taková věc, nicméně obecně cenné papíry, to znamená podílové listy nebo co se týče nějaké kupónové privatizace a obecně takto, tak spadají normálně do dědického řízení. To znamená, pokud něco takového máte, tak určitě stojí za to si za tím trošičku jít a docílit vlastně převodu těch podílových listů v případě teda otevřených podílových fondů na sebe a potom samozřejmě může dojít k výběru a k nějaké realizaci buď zisku, nebo ztráty, podle toho, jak se to zrovna pohybuje. Ale v každém případě, pokud tam je částka nějaká, která nepřevýší ty náklady, které s tím budou, to znamená právě na toho právníka, notáře a podobně, tak bych do toho určitě šel, protože nárok na to máte a úmrtním vlastně toho majitele to automaticky potom přechází na jeho dědice. Takže nárok na to určitě je.

moderátor
--------------------
Jak je to ještě vlastně s nákupem akcií, které se teď dostávají do ztráty, jak na to reagují lidé na trhu, jak se k tomu vlastně postavit.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
No, v současné době je taková docela zvláštní situace, ono, když se lidí zeptáme, jestli, kdy nakoupit oblečen, kdy nakoupit boty, kdy nakoupit elektroniku, tak v 99 procentech ze 100 vám řeknou, no, přeci když je sleva, že jo, to znamená, když jsou různé výprodeje po Vánocích a podobně. To znamená, tam lidi reagují velmi, velmi, řekl bych, logicky, nicméně u investování se chovají bohužel přesně obráceně. Tam když je draho, tak se nakupuje, protože to jde samozřejmě a jak já vždycky říkám, v okamžiku, kdy se něco dočtu v novinách nebo vidím v televizi, že je to dobré a že to jde, tak to je přesně ten správný okamžik, kdy bych z toho pomalinku měl začít vystupovat, protože se blíží taková ta horní úvrať a půjde to zcela, zcela určitě naopak, jak se říká, dolů vodou. To znamená, že v současné době, čeho jsme svědky na finančních trzích, jsou obrovské výprodeje. To znamená, takové to /nesrozumitelné/, to znamená takovej ten poměr ceny akcie vůči té účetní hodnotě, je poměrně nízký, jeden z nejnižších v podstatě vůbec za poslední období. A tyto cenné papíry se vyplatí nakupovat. Nejsem si úplně jistý, jestli jednorázově, to znamená jednou velkou finanční částkou, spíš bych ještě pořád doporučoval, takže nevíme, jestli se nacházíme před tou dolní úvratí nebo už jsme za ní, to je v podstatě otázka na dalších pár měsíců, kdy se nám potvrdí trend, anebo naopak. Spíš bych doporučoval, pokud je nějaká větší částka, tak to rozdělit do nějakých pravidelných investic a řekněme, v horizontu půl roku nakupovat ty věci postupně. Ale důležité je, že teďka, kdy je všechno levné, tak je dobré to nakoupit, protože potom se krásně mohu svézt na té, na té vlně toho výnosu a zase až se o tom začne hovořit v televizi a psát v novinách, tak z toho můžu úplně v pohodě vystoupit a realizovat nějaký zisk, zatímco ty ostatní budou ještě nakupovat.

moderátor
--------------------
Stihneme ještě jednoho krátkého posluchače, dobrý den.

posluchač
--------------------
Dobrý den. Tady je posluchač z Brna. Prosím vás, já bych se chtěl zeptat pana inženýra, jelikož jsem minulý pátek neposlouchal tento pořad, strašně mě teď překvapil i vyděsil, co je riskantního na penzijním připojištění, říkal, že tam je nějaký riziko, vždyť to se dá třeba pak ty měsíční splátky dostávat to, co jsem tam našetřil, ne? Děkuju za odpověď.

moderátor
--------------------
Dobře, děkujeme za dotaz. Já se ještě omluvím, posluchač není krátký, ale přál jsem si krátký dotaz, takže upřesňuji.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Ano, tak zdravím do Brna. Ano, ono trošku to, co jsem tady říkal, je vytržené z kontextu, protože minule jsme se tady tomu věnovali trošičku více a doporučuji stáhnout si to v archivu Českého rozhlasu, kde je vlastně v MP3 uložený celý ten pořad z minula. Tam tu odpověď najdete daleko, daleko komplexnější a rozsáhlejší. Nicméně krátce, penzijní připojištění je spíše než spoření právě investice. Navíc investice, ano, do které přispívá stát, ale pořád je to investice nezajištěná, to znamená v okamžiku, kdy by se něco stalo s majitelem toho penzijního fondu, tak v podstatě můžete o ty své prostředky přijít. Nicméně jedním dechem znova dodávám, že v současné době ty, je penzijních fondů 10 v České republice a všech 10 majitelů penzijních fondů má v podstatě rating, což je v podstatě nějaká schopnost dostát svých závazků vyšší, než je rating České republiky. To znamená, že penzijní připojištění v České republice, a to bych opravdu rád zdůraznil, je bráno jako v podstatě konzervativní investice, velmi konzervativní investice a velmi bezpečná investice. Ale to pořád nemění nic na tom, že je to pořád investice a jako taková samozřejmě může, můžu o ni přijít, můžu v případě toho, že ten subjekt, který vlastní ten penzijní fond, bude mít problémy, tak zase může dojít k částečné nebo, nebo úplně ztrátě, jakkoliv je to v současné době nepravděpodobné, nepravděpodobné. A to bych opravdu rád zdůraznil, že v České republice jsou ty vlastníci natolik silní a natolik, řekl bych, finančně zajištění, že tento produkt je pořád chápán jako velmi bezpečný.

moderátor
--------------------
Toliko dnešní finanční Poradna. Děkuju panu Zdeňku Simaichlovi z firmy Partners, díky moc.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Já vám také děkuji za pozvání a všem přeji krásné Velikonoce.

moderátor
--------------------
Těším se na příště.

Ing. Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Na shledanou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.