Přepis Poradny pro zahrádkáře (Zahrádkářský rok 2009) - 23.12.

Tématem Poradny pro zahrádkáře byl ZAHRÁDKÁŘSKÝ ROK 2009.

moderátorka
--------------------
Zahrádkářský rok budeme teď probírat se Stanislavem Peleškou. Možná, že se otočíme za tím, co jsme prožili, vypěstovali, uskladnili a možná že také budete prorokovat, jaký ten rok bude další.

Stanislav PELEŠKA
--------------------
No, to si netroufnu, protože prorokovat to je záležitost jinejch, ale ona to prorokování to záleží na mnoha věcech, které už se v minulosti udělaly a také samozřejmě na tom, co neovlivníme, to je souhrnné počasí. Trochu můžeme ovlivnit půdu, práci na ní a podobně.

moderátorka
--------------------
Počasí, jaké bylo v letošním roce pro zahrádkáře?

Stanislav PELEŠKA
--------------------
No, řeknu vám, že nebylo zrovna nejlepší, protože to letošní počasí bylo takové, já to nerad říkám, takový nepříliš slušný, já říkám vykotrmelcovaný. A tak to počasí začalo tím, že v první, hned v prvních 14 dnech, čili v první polovině měsíce ledna bylo dost chladno. Tam byly teploty takový, jako byly teďko, okolo těch 15, 18 nebo 12 stupňů Celsia.

moderátorka
--------------------
Mínus.

Stanislav PELEŠKA
--------------------
Mínus, mínus, ano. A odpolední vystupovaly jenom tak sotva na těch 10. Od konce, pak do konce, až do konce měsíce února bylo docela slušné počasí, poměrně mírné. Tam bylo okolo 8, přes den bylo dokonce výše než na nule. A ještě na konci března se znova vrátily teploty pod nulu. Tam bylo okolo mínus 5. A od začátku měsíce dubna bylo víc než průměr, tam bylo odpolední teploty 15 až 25 stupňů, což byly opravdu nadnormální teploty.

moderátorka
--------------------
Teploučko.

Stanislav PELEŠKA
--------------------
A tyhle ty průběhy počasí dohromady vytvořily takovou ne příliš lichotivou situaci pro ty zahrady a pro rostliny vůbec, abych nemluvil jenom o zahradách. Já si totiž o těch teplotách dělám svůj vlastní přehled, ale v podstatě souhlasí s přehledy, které říkají naši, já říkám, meteorologové nebo říkám rosničkáři. A to počasí nevyhovovalo, až do toho začátku měsíce května nevyhovovala i hmyzosnubnej rostlinám. A to znamená ani hmyzu. A potom na konci dubna, na začátku května to všecko kvetlo najednou. To, co se zpozdilo i to, co se předešlo. A včely, kterých potřebujeme na zahradě poměrně dost, a bohužel ubývají, já sám taky včelařím, tak ty dopady poměrně špatně. Tu snůška byla slušná, ale jenom krátkodobá, takže i ten výnos medobraní nebyl příliš vysoký, letos byl horší než v roce předchozím. A ty dřeviny měly některé z nich měly špatné opylení, jenom výjimečně některé měly dobré. Úroda byla různá, podle oblastí, podle toho, jak se tam to kvetení a opylení protáhlo. Takže v některých místech byla velmi vysoká nebo na některých ovocných druzích, třeba já jsem zažil potom později třeba úrodu na Tachovsku, na Klatovsku. Tam byla úroda peckovin, švestek, mirabelek i třešní byla vysoká. A v oblasti třeba tady ve středních Čechách, tak tady to bylo horší, tady to zrálo mimořádně rychle a vzhledem k tomu, že potom v létě bylo počasí velice teplé a střídalo se s deštěm, tak u peckovin, tam někdy ty peckovice také trpí na to, že se najednou začnou rychle zvětšovat, jejich slupka se nestačí zvětšit a praskají a při tom vlhkém teplém počasí to velmi rychle hnije a přezrává. Takže ani kosáci a špačkové to nestačili všecko obrat a někteří zahrádkáři sklidili třeba třešní a višní velice málo.

moderátorka
--------------------
Takže ten rok byl průměrný nebo podprůměrný?

Stanislav PELEŠKA
--------------------
No, v některých místech byl nadprůměrný, ale nebylo toho moc. Celkově byl podprůměrný, takže v létě některé ty odrůdy byly dobré nebo v některých místech, jak jsem říkal, třeba to Klatovsko, Tachovsko, u Trutnova taky to bylo docela slušný, ale v těch klasických nebo v těch více zahrádkářsky nebo ovocnářsky využívaných oblastech, tam to bylo horší.

moderátorka
--------------------
To říká Stanislav Peleška. A my si teď zahrajeme. Pokud se ho chcete na něco zeptat, tak můžete vytočit naše telefonní číslo 221552525.

moderátorka
--------------------
V dnešní zahrádkářské poradně hodnotí Stanislav Peleška ten rok, který uplynul, jaký byl pro zahrádkáře. A my pro vás máme i telefony, na kterých se můžete Stanislava Pelešky ptát, 221552424 jedno z čísel. Dobrý den. Haló, haló.

posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka z Lovosic.

moderátorka
--------------------
Těší mě.

posluchačka
--------------------
Já bych... prosím vás, já teda v první řadě chci říct, že ráda poslouchám váš pořad. A teď bych se chtěla zeptat, nejdřív na to, jestli nemusím mluvit k zahrádce, ale k pokojové kytce?

Stanislav PELEŠKA
--------------------
Můžete.

posluchačka
--------------------
Jo, děkuju. Prosím vás pěkně, já mám ibišek už asi 35 let, obrovský, nádhernej a každej rok, právě se teď co je doba vánoční, asi takovejch 7 roků zpátky jsem ho začala zdobit jako vánoční stromek. A letos na jaře, hned jako co v únoru, jak se říká, že se má stříhat, tak jsem ho ostříhala, obrazil a potom mně začal dělat, já jsem teďko zrovna si tady jeden list dala před očima, abych vám to přesně popsala, tak se mně dělají takový jako buď kroužek zahnědlej, pak to uschne, buď je v prostředku nebo na kraji, začne mně ten list usychat. A když se mně to stalo na jaře, já vím, že vy jste říkal, že když je něco špatnýho s listem, že se vyvíjí něco špatně, takže se má dát nová zemina. To jsem udělala, zjistila jsem, že ibišek byl úplně bez zeminy, jenom samý kořeny. Takže jsem to všecko ostříhala, tak jako do polovičky asi, dala novou zeminu, která se kupuje, tu na pokojové květiny a ibišek zase znovu krásně obrostl. A teďko tak možná začátkem října se mi začalo se to zase zpátky dělat ty fleky, tak já můj ibišek, kterej já miluju upřímně, a když k nám přijdou přátele, tak ho obdivujou jako krásně ozdobenej.

Stanislav PELEŠKA
--------------------
No, heleďte, tak ten ibišek je dost nenáročný, to se musí říct, zejména když už ho máte několik let, možná 5, možná 10, možná 20. A takže teďko, jak jste ho přesadila, tak jste ho přesadila do nového, do nové zeminy, do nového substrátu a to ovšem, i když je to psáno pro pokojové rostliny, tak to může být nedostatečně živné, jo. Může to být, takže to mohl spotřebovat ty živiny během toho letošního jara a léta a teďko na podzim se už mohl dostat zase do stejné situaci. Ale to, že má na listech nějaké skvrny a zkroucení a podobně, no, to by chtělo opravdu vidět. Jestli byste kór moc chtěla, tak byste to mohla dát do obálky, dát do igelitového sáčku a poslat mně to buďto do rozhlasu, nebo do Roztok, když napíšete Peleška, Roztoky u Prahy 252 63, tak pošťáci, ty už mě znají jak falešnou pětku, tak mně to doručí. Anebo tady v rozhlase, případně na zahrádkářském svazu v Rokycanově, tam jsem dvakrát týdně. A chce to se na to podívat, ale tam je akorát jedna ještě taková dost důležitá věc. Ten ibišek na konci léta potřebuje trochu omezit zálivku. A zálivka přelití rostlin, zejména pokojových, které pak mají jít do chladna, tak tam je nebezpečnější přelití než mírnej přísušek a to se dost často stává. My máme, ty pokojovky můžeme rozdělit na tři skupiny. Jedna, která vyžaduje teplotu tak i na přezimování okolo těch 20, 22. Tam patří většina orchidejí. Druhá, to je největší skupina, která potřebuje teplotu mezi těma 12 až 18. A třetí skupina, ta je pod těch 10, ty můžou bejt na chladno.

moderátorka
--------------------
To odpovídá Stanislav Peleška. Poslechneme si další dotaz, dobrý den.

posluchač
--------------------
Tady je Dvořáček. Pane Peleško, prosím vás, mám takovýhle dotaz. Letos mám dva ořešáky a letos se krásně vyrostly, teda starý už, teda aspoň 40 let, oleštily se, nasadily plody a najednou ty plody začaly padat. Padalo i listí a tak to končilo někdy v srpnu, kdy stromy byly poměrně už dávno holé, jo.

Stanislav PELEŠKA
--------------------
Ano.

posluchač
--------------------
Byly ty listy takový načernalý.

Stanislav PELEŠKA
--------------------
No, strakatý, no.

posluchač
--------------------
A strakatý, a ptal jsem se takhle v okolí, kdo... no, my to máme totéž, to samý.

Stanislav PELEŠKA
--------------------
Pane Dvořáčku, kde vy jste doma?

posluchač
--------------------
Klučenice.

Stanislav PELEŠKA
--------------------
No, tak já vím, kde jsou Klučenice.

posluchač
--------------------
No, tak to v tom kraji a tam jsem se ptal různých lidí nebo jsem to viděl vysloveně, jo, v okolí třeba, já nevím, 15 kilometrů.

Stanislav PELEŠKA
--------------------
A byla černá i ten obal toho ořechu, že jo, ta rubina.

posluchač
--------------------
Ano, bylo to vlastně to.

Stanislav PELEŠKA
--------------------
No, tak heleďte, pane Dvořáčku, s největší pravděpodobností tam šlo o antraknózu, to je houbová choroba listů a i té rubiny, toho obalu. Horší je ještě, když je to bakterióza, která začíná asi tak o měsíc až 6 neděl dřív. Ta prorůstá i skrz začínající skořápku toho ořechu. Ale ta antraknóza je houbová choroba, té letos velice svědčilo to počasí právě takové vlhké, teplé letní počasí, kdy to podporuje všechny všemožné houbové choroby. A preventivně se musí udělat postřik i toho ořešáku, i když je to čtyřicetiletej, jak říkáte.

posluchač
--------------------
Ano, to je obrovský už.

Stanislav PELEŠKA
--------------------
No, jistě, ale když vy si stoupnete, já jsem vás neviděl živýho, ale když si normální mužskej stoupne, tak je 160, 180 vysokej, zvedne ruku.

posluchač
--------------------
170.

Stanislav PELEŠKA
--------------------
Je, je 2 metry, 2 metry a 20 a když budeme mít v ruce dvoumetrovou postřikovací tyč, tak jste 4 metry a jeden až dva metry vám to dostříkne, tak vy se dostanete přes tu hlavní zónu toho ořešáku do těch zhruba šesti metrů a postříkáte to. Stříkáte se to buďto Kuprikolem.

posluchač
--------------------
Kuprikol, jo?

Stanislav PELEŠKA
--------------------
Ano, Kuprikol nebo Šampion a je potřeba první postřik udělat v době, když ten ořešák začne rašit, to je tak okolo toho, tam i u těch Klučenic, tak okolo toho 15., 15., 20. dubna nebo před koncem dubna. A druhej postřik se dělá, když ten ořešák dokvétá a shazují jehnědy. A třetí postřik se dělá zase stejným přípravkem nebo ten třetí by se mohl udělat Dithanem nebo Novozirem a ten se dělá na přelomu června a července.

moderátorka
--------------------
Tak to poradil Stanislav Peleška v dnešní Poradně pro zahrádkáře. Další dotazy směrujte na náš internetový web www.rozhlas.cz/praha. Pan Peleška tam bude tak 15, 20 minut sedět a bude si s vámi povídat, neboli chatovat. Děkuji.

Stanislav PELEŠKA
--------------------
Ano, jinak mohu ještě zahrádkářům nabídnout, poradnu tady v rozhlase, anebo na zahrádkářském svazu na Žižkově v Rokycanově ulici.

moderátorka
--------------------
Tak ale vy teď máte tu možnost, že můžete s panem Peleškou chatovat na našem webu rozhlas.cz/praha. Přeji úspěšný zahrádkářský rok 2010, pane Peleško.

Stanislav PELEŠKA
--------------------
A já přeju všem posluchačům, aby se jim dařilo, aby zahrádka jim dávala spokojenost a zdraví, i když někdy jsou unavený, že je to na odpočinek.

moderátorka
--------------------
Tak budeme odpočívat na zahrádce. Pěkný den.