Přepis Poradny pro zahrádkáře (Jahody na podzimní zahrádce) - 17.9.

moderátor
--------------------
My teď otevíráme Poradnu pro zahrádkáře. Ve studiu už jsou Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář. Vítám vás, dobrý den.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
moderátor
--------------------
Budeme si povídat o jahodách. Není to už pozdě vůbec? Je to tak akorát.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na jahody pozdě není, protože byť je zakořeněný názor, že jahody by se měly sázet v srpnu nebo nejpozději do konce srpna, máme přece jen polovinu září, skutečně pozdě není. Záleží ale na tom, jakou sadbu máme. Samozřejmě když si někdo odstřihne pár šlahounů a myslí si, že mu zakoření, tak toho se asi moc nedočká, žádné úrody příští rok, ale sadba musí být především uznaná, musí být vyzrálá, musí mít dostatečný kořenový systém a musí být silná v místě krčku. Musí mít aspoň tři až čtyři listy a jak už jsem řekla, nejdůležitější jsou ty kořeny.
moderátor
--------------------
Co to znamená, že musí být uznaná?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
To znamená, že se jedná o odrůdovou pravost. Je to sadba, která je odebraná ze šlechtitelské stanice, kde se přímo záruka odrůdy vlastně garantuje.
moderátor
--------------------
Jak je vhodné tedy sázet jahody? Je to dobré volně, anebo jak jsou teď k dispozici různé textilie použity?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak mezi zahrádkáři panují tyto dva názory. Jeden tvrdí, že je lepší vysazovat do netkaných textilií, jiní říkají do volné půdy. Možná co bysme určitě zavrhli, je vysazování do igelitu, do té folie nepropustné. Dříve se to používalo, když jiné materiály nebyly z důvodu samozřejmě zaplevelení, ale to bysme asi dneska už nedoporučovali. Takže pokud použijeme, budeme používat netkanou textilii, ta textilie má tu výhodu, že samozřejmě se nám porost nezapleveluje, rychleji se prohřívá, takže i ty plody dozrávají dřív. A samozřejmě ty plody neleží na holé půdě. Takže když na té folii, takže tím pádem my máme čisté, i když je nepříznivé počasí. Já bych tady řekl jednu důležitou věc. Ta folie se trošku hůř pokládá, musí se velice dobře připevnit, jinak ji vítr samozřejmě dokáže strhnout, takže buď můžeme používat takové ty kolíčky plastové, které se přímo k tomu vyrábějí, nebo ji zahrneme zemí, případně zatížíme prkny, a potom vyřezáváme otvory. A tady možná dělají často pěstitelé chybu, že vystříhávají takové kovové otvory, do těch tu jahodu zasadí, ale v tom kruhu samozřejmě potom zase roste plevel. Takže je s tím problém. Takže pouze vyřezávat křížky a do toho ty jahody zasadit. Vím, je to trošku složitější, je to takové pracnější, ale zase se to vyplatí. No, a ti, kteří rychle sázet, jednoduše sázet, sází do volné půdy samozřejmě, musí potom počítat, že se to zapleveluje, musí to okopávat, musí plečkovat, takže to tam potom je.
moderátor
--------------------
Jak hluboko bychom měli sázet jahody?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Co se týká výsadby, tak jak jsme řekli, tak samozřejmě teď je ta doba, by se dalo říct, ideální. Dokonce v teplejších oblastech se můžou jahody vysazovat ještě v říjnu. Ale jak už jsme tady řekli a připomněli, tak je důležitá ta technika výsadby. Musíme udělat poměrně hlubokou jamku. Před výsadbou by bylo zapotřebí jahody namořit takzvaně. To znamená ponořit je alespoň na 2 až 4 hodiny do stimulačního přípravku, který způsobí lepší zakořeňování, zvýší vitalitu těch jahod, těch sazenic a lepší přezimování. Potom po těch 2 až 4 hodinách, kdy jsme tu sadbu namořili, tak potom samozřejmě přistupujeme k výsadbě. Jamku pro tu rostlinu uděláme poměrně hlubokou a kořeny by měly přijít kolmo do země. Takové to rozprostírání pod povrchem, to je všechno špatně. Kolmo tak, aby ta sazenice dobře přezimovala a ty kořeny zasáhly do spodnějších částí té zeminy. Co se týká přihrnutí, tak můžeme klidně víc, než by to bylo na jaře. Počítáme se slehnutím půdy částečným, ale pozor, srdéčko těch jahod musí být nad zem.
moderátor
--------------------
Jak dlouho můžeme nechat ty rostlinky na záhoně, když už je to takto pracné, tak alespoň 2 roky?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak ty dva roky si myslím, je tak optimální. Ale třetím rokem musíme počítat už s tím, že samozřejmě ta sklizeň bude trochu nižší, ten porost bejvá většinou přehoustlý, takže potom už to sluníčko se tam dostane a pozor, pokud je horší počasí, tak tím třetím rokem je reálné nebezpečí výskytu houbových chorob. Porost může být napaden fytoftorou, takže potom už je lepší ten porost likvidovat. Já mám odzkoušené, že ideální je na ty dva roky to nechávat. Ten první rok je takový náběhový, tam samozřejmě ta sklizeň není tak vysoká. Takový vrchol té sklizně v tom druhém roce. A pak možná lepší zlikvidovat. Ještě bych tady zdůraznil takovou věc. Bavili jsme se o tom způsobu výsadby, jestli folie nebo volná půda. Pokud máme lehké půdy nebo půdy propustné, tak samozřejmě ta folie je ideální. Mám odzkoušeno, že v těžších půdách je lepší mít ten porost volně, protože přeci jenom ta zem se dá okopávat, dá se to provzdušňovat, nakypřit, takže potom asi bude lepší tento způsob výsadby. A i ten porost nám dýl vydrží. Pokud dáme na folii na těžké půdě, tak tím druhým rokem už ten porost může být také trošku napadený těmi houbovými chorobami.
moderátor
--------------------
Jaké volit odrůdy?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já jsem vždycky pro to vybírat si odrůdy tak, abychom mohli sklízet postupně. To znamená od velmi raných až po pozdní a tím pádem si prodlužujeme sklizeň. Mezi velmi rané odrůdy bych doporučovala odrůdu Prima nebo odrůdu Polka. Co se týká dalších odrůd, tak například odrůda Dita, Valika nebo Ilona, to jsou naše české odrůdy, které vyšlechtili ve šlechtitelské stanici v Turnově, speciálně paní inženýrka Hůlková, která bohužel už není mezi námi, ale ty odrůdy jsou pořád vynikající. A především ta odrůda Dita například je vhodná i do extrémních podmínek. To znamená do podhorských oblastí. Pokud by chtěl někdo odrůdu, která dobře barví, která je hodně tmavá, tak třeba odrůda Frikonsa. To je stará německá odrůda, která má šťávu pomalu v barvě borůvek si představte, takže ..., a plodí poměrně pozdě, kdy už ty nejranější odrůdy odplodily, tak sklízíme tuhle tu.
moderátor
--------------------
Tak vidíte, co všechno se můžeme dozvědět o jahodách. A může toho být i víc, záleží to na vás. Když po písničce zavoláte na jedno ze dvou telefonních čísel 221552525 anebo 221552424, tak vám Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář, rádi odpoví.
moderátor
--------------------
Telefonní čísla jsou 221552525 anebo 2424 na konci. Posloucháte Český rozhlas 2 Praha. Dnes si povídáme s Ludmilou Duškovou a Janem Kopřivou, spolupracovníky časopisu Receptář. Aktuálně vám budou odpovídat na otázky, které s týkají výsadby jahod. Vítám první volající, dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Jsem to já?
moderátor
--------------------
Máte slovo.
posluchačka
--------------------
Prosím vás, já bych se chtěla zeptat, jak se zbavit květopasa jahodového. Mám s tím docela problém.
moderátor
--------------------
Tak, pane Kopřivo?
posluchačka
--------------------
Děkuju vám, budu poslouchat.
moderátor
--------------------
Poslouchejte.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ano, tak tušil jsem, že tento dotaz bude, takže děkuji posluchačce.
moderátor
--------------------
Vy jste se úplně zaradoval.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já jsem se zaradoval, ano. Květopas jahodový je škůdce, který způsobuje předčasné zasychání poupat, poupat jahodových. Čili tady je nutná ochrana a ta ochrana se musí samozřejmě provádět včas. Je celá řada přípravků, které samozřejmě nemůžeme tady říct, jsou to přípravky na savé a žravé škůdce, takže tam se dá vybrat. A to ošetření děláme před květem. Čili než vlastně ten porost jde do plného květu. Taková praxe možná je, že když začínají nakvétat ty jahody, třeba takových 10% když je rozkvetlých, tak ten postřik děláme. Samozřejmě ne později. Takže to je doba, kdy se to ošetření má dělat, musí se ten porost důkladně ošetřit, samozřejmě postřikovačem, nikoli konví, to často se stává, že zahrádkáři prostě použijí konev a polévají to, nikoli postřikovačem, jemnou mlhou, nastříkat to do těch srdíček, nastříkat to na celé rostliny a pak by to mělo být v pořádku.
moderátor
--------------------
Pojďme k dalšímu dotazu. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
No dobrý den. Já, co jsem se snažila dovolat, tak nevím, na co se ta paní ptala, ale já bych se chtěla konkrétně zeptat na roztočík jahodový. Mně se to zavrtalo do jahod a nemůžu se toho zbavit. Přitom kupuju Fragariae, jahody jako od pěstiteláků, které se to ... Bohužel. /Nesrozumitelné/ přípravek úplně zrušili, nevím, byla bych ráda. Přitom mám vnuky, který jahody milují jako.
moderátor
--------------------
Tak poslouchejte, děkujeme za otázku.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak roztočík jahodníkový je opravdu jeden z nejhorších škůdců, který dokáže tu sazenici úplně zdecimovat. Pozná se to tak, že začnou úplně jakoby se zmenšovat středové listy, začnou ztrácet svůj tvar, jakoby se začínají krabatět by se dalo říct, a to je příznak, že tam ten roztočík jahodníkový opravdu je. Já bych v tomto případě doporučila především vyměňovat stanoviště. To znamená, nikdy nenechávat jahody na jednom místě déle než ty tři roky, jak už tady bylo řečeno, nejméně 7 let na tom samém místě nepěstovat jahody, důsledně střídat pozemky a vždycky se tedy zaměřit na tu uznanou sadbu, která by měla být absolutně zdravá. I když se nám zdá, že ty odnože z nemocných jahodníků jsou dobré a že bychom je mohli využít, v žádném případě nepoužívat z takovýchto napadených matečnicových rostlin, nikdy nepoužívat odnože. Co se týká postřiků, tak přeci jenom by se daly postřiky vybrat, ale zase je to speciální postřik, který by se měl používat před květem, po odkvětu, prostě v průběhu celé vegetace, ale bohužel nemůžeme ho jmenovat.
moderátor
--------------------
Máme další dotaz, dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady Hanka z Prahy. Já bych se chtěla poptat, že když mají jahody hodně listí, jestli se mají vyštipovat nebo ne.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak já bych Hance řekl, že když má hodně jahodník listí, je to dobře, protože právě rostlina, která má hodně listí, bude mít také nasazeno hodně květů. Takže vyštipovat listy u jahod určitě ne. Něco jiného je potom po sklizni. Tam samozřejmě to je možné ty jahody trošku probrat, to listí odstranit a především, pokud se nám tam objevuje houbové onemocnění, ta skvrnitost, tak potom ty listy sestříhnout určitě je dobře. Ale jako jinak listy neodstraňovat. Nemá to vliv na to, že když je málo listí, je hodně plodů. To není pravda.
moderátor
--------------------
Kdo je další? Dobrý den.
posluchač
--------------------
Dobrý den, tady posluchač z Kladna. Amatérský pěstitel jahod. Já bych chtěl jenom podotknout, já mám odrůdu Senga Sengána a tu odrůdu už mám asi 10 let na jednom místě. Samozřejmě že přirůstají odnože, takže ty starý jako jahodníky odstraňuju, ale nehnojím, reju nebo okopávám ty jahody jednou za čas, není to jenom, není to pravidelný a přitom mám takovou úrodu jahody, jakou jsem ještě nikdy nikde u nikoho neviděl.
moderátor
--------------------
Tak blahopřejeme. Děkujeme za to, že jste se s námi podělil o tento zážitek.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já bych taky poblahopřála, protože to je skutečně unikátní. Co se týká odrůdy Senga Sengána, to je stará odrůda. Většinou ji každý zná, protože bohužel v minulosti byla Carmen a Senga Sengána. Já jsem tady jmenovala odrůdy, které jsou už nové moderní. Co se týká toho, té sklizně, tak tam bych řekla, že je to hlavně díky těm odnožím, které jahody mají, a dobrému zdravotnímu stavu, protože kdyby tomu tak nebylo a měli bychom spoléhat pouze na tu mateční rostlinu, která je stará, vyžilá po čtyřech letech, tak by asi pán nesklidil téměř nic. Ale je to díky novým odnožím.
moderátor
--------------------
Tak poslední dotaz kvůli času. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, můžu?
moderátor
--------------------
Ano.
posluchačka
--------------------
Eva Vozková, Příbram. Děkuju, že dáváte rady za takovou dobrůtku. Celkem jako se lze dočíst to, co jste říkali, ale kde jsem nikde nezjistila, jaké je ochranné pásmo, vzdálenost, kde jahody můžu nasadit znovu na jiný záhon?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak tady mně to úplně není jasné. Ochranné pásmo je asi vzdálenost nové výsadby od záhonu, kde zřejmě jahody byly vysazeny dřív. Tam to ochranné pásmo může být takových 7, 10 metrů, ale to ani bych snad tak nedodržoval. Tam spíš jde o to, protože na těch zahrádkách zase nemáme toho prostoru tolik, jde o to prostě, aby jahody nepřicházely na stejné stanoviště. Tam by se měla dodržet spíš doba nějakých 10 let třeba, aby na to místo přišly znovu jahody. Čili důsledné střídání plodin a ty jahody samozřejmě do toho zařadit.
moderátor
--------------------
Tak ani my už nemáme víc prostoru, tedy teď myslím ohledně času, ale pozor, pokud máte ještě další dotazy, uspějete s nimi na adrese, internetové adrese rozhlas.cz/praha. Chatovat tam od této chvíle budou opět Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář. Za dalších 14 dní opět ve vysílání na shledanou.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.