Přepis Poradny pro chovatele (Vrozené srdeční vady u psů a koček) - 23.3.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Dnes veterinární, ve studiu je veterinář Karel Najman z veterinární nemocnice AA-Vet. Dobrý den.

Karel NAJMAN, veterinář, nemocnice AA-Vet
--------------------
Dobrý den.

moderátor
--------------------
Zvířátka v zimě, tedy máme na mysli kočičky, pejsky, protože přeci jenom taková ta zvířátka v přírodě, ta si poradí lépe než ti naši mazlíčci. Myslíte si, že ta zima je pro ně jakýmsi stresujícím prvkem?

Karel NAJMAN, veterinář, nemocnice AA-Vet
--------------------
Určitě je, určitě je. Ona je zejména z hlediska takové té oblasti, kterou jsme dneska vybrali jako respiratorní nemoci a nemoci oběhového aparátu, tak ona je takovým tím druhým extrémem v roce. Prvním z nich jsou samozřejmě letní vedra a přiznám otevřeně, že ta vedra jsou o kousek horší než ty mrazy, ale i ty mrazy samozřejmě dávají pacientům s těmito chronickými chorobami dost co proto. Je to pro ně nápor. Já z té skupiny považuju za nejcitlivější na tyhle mrazy ty, kteří choří respiratorními nemocemi, a to těm, které shrnujeme do takové jednotky, které říkáme chronická bronchitida. Pochopitelně nemocí srdce i plic a dýchacího aparátu je u pejsků a koček hodně, ale je pravda, že ne všechny jsou, nebo ne pro všechny je ta zima ten hlavní stresující, nebo hlavní komplikující faktor. Někdy paradoxně, třeba jako u těch kardiaků, se setkáváme s komplikacemi ne snad v těch krutých mrazech, ale velmi často dochází ke zhoršení, zhoršení v dobách takového toho předjaří, kdy dochází k oblevě po té kruté dlouhé zimě. Proč, nikdo úspěšně nevysvětlil, ale je to celkem pozorovaný fenomén. Musíme si uvědomit, že u psů z podstaty jaksi problémů těch nemocí se nesetkáváme s tím, s čím se setkáváme u lidí, totiž s akutním nástupem srdeční choroby, která předtím nebyla známá. To, čím choří velmi často lidé, totiž ischemická choroba komplikovaná například infarktem myokardu, to je to, co u pejsků nepoznáme. Je pravda, že jsou určitá onemocnění, která také předem bez laboratorních vyšetření nepoznáme a mohou na nás nastoupit, jako je třeba latační kardiomyopatie, ale nejvíce pacientů jsou pacienti s chlopňovými vadami. Tam...

moderátor
--------------------
Pardon, já se zeptám. Chodí k vám, řekněme, je jistá řada třeba psů, nebo koček, kolik je procent těch, kteří mají problémy jednak respiratorní a pak ty kardiologické?

Karel NAJMAN, veterinář, nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak to je velmi obtížně hodnotitelné, protože statistiky ve veterinární medicíně trošku haprují. Uvádí se těch kardiaků tak kolem šesti procent, obecně všech nemocných a respiratorních přibližně stejně. Já sám jsem přesvědčen, že obě skupiny narůstají. Narůstají každým rokem, protože se dost významně prodlužuje psí život, psí a kočičí život a s ním se tedy vyskytují i tyto choroby. Ty srdeční často jsou přinášeny změnou chovu, kdy přichází plemena, která s sebou nesou vrozené vady, nebo dispozice k vadám. Ty respiratorní jsou vysloveně vázány na věk, ona zmiňovaná chronická bronchitida.

moderátor
--------------------
Ano. Jak se projevují, pak se dostaneme k té zimě, respektive jak k vám přijdou pacienti, nebo majitelé těch zvířat a řeknou, jako co trápí ta jejich zvířata?

Karel NAJMAN, veterinář, nemocnice AA-Vet
--------------------
Jak se to vyskytne. No, tak spojujícím příznakem obojí skupiny je kašel. Kašel může být u psů jak respiratorní, tak srdeční dušnost, potíže s dýcháním. U těch srdečních pochopitelně nějaká slabost, mdloby a tak podobně. A vlastně jedině zevrubnějším vyšetřením se ty nemoci dají od sebe odlišit a podle toho potom určit adekvátní léčbu.

moderátor
--------------------
A vy samozřejmě učiníte jistá doporučení a pak přijde zima, tak pojďme si říct tedy právě u těchto problémů, co se může stát.

Karel NAJMAN, veterinář, nemocnice AA-Vet
--------------------
To se právě dostávám, no, že oni ti kardiaci, kardiaci psí jsou skoro vesměs tedy chroničtí pacienti a ta zima, nebo respektive předjaří stejně jako potom teda velká letní vedra, jsou obdobím, kdy musíme být na tyto pacienty daleko pečlivější. Z toho vyplývá opatření pro majitele. No, v případě kardiaka se skutečně vyplatí v tom zimním období navštívit toho veterináře navštívit častěji, navštívit častěji, konzultovat ten stav častěji a nechat jej prohlídnout častěji. Jsou věci, kterými se dá odhalit, jsou postupy vyšetření, kterými se dá odhalit počínající dekompenzace. Musíme si uvědomit, že ten pacient má nemocné srdce třeba i několik let, postupně se vyvíjí zhoršující selhání a adekvátně tomu se nastavuje intenzita /výpadek signálu/. A právě v takovýchhle kritických obdobích je potřeba s tou léčbou být poněkud, řekněme, razantnější a ta razantnost právě vyplývá z toho vyšetření. Takže u psích kardiaků, kočičích kardiaků je správné v zimě být trošku pečlivější, častěji navštěvovat, častěji sledovat a pečlivě dodržovat tu medikaci. U těch respiratorních, zrovna i u těch, kterých jsem říkal, že se zima týká asi nejvíce, tak tam nám bohužel pravidelné kontroly asi moc nepomohou. Chronická bronchitida je velmi obtěžující onemocnění, které dost těžko můžeme nějak ošetřit preventivně nějakou medikací tak jako ty kardiaky, ale bohužel právě ona na zimu, nebo v zimě se zhoršuje často. Příčin je spousta. Jednak suchý vzduch při zatopeném, vytopeném bytě, jednak prudké změny tepla a zimy. Vezmeme-li pacienta s respiratorní nemocí z 25 stupňů do mrazu, tak mu to samozřejmě neprospěje.

moderátor
--------------------
Tak já poprosím naše posluchače, mají-li otázky k tématu, po písničce se vám bude dnešní host, veterinář Karel Najman věnovat. 221552525, nebo druhé číslo 221552424.
Hostem dnešní veterinární Poradny je veterinář Karel Najman z veterinární nemocnice AA-Vet. My teď budeme odpovídat na dotazy, respektive náš dnešní host. No, a pokud se na ten váš nedostane, tak vzápětí na webových stránkách se můžete účastnit, jak se říká, našeho chatu. Na ten se dostanete snadno na adrese www.rozhlas.cz/praha. Prosím prvního posluchače, první dotaz, hezký den.

posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady Marie.

Karel NAJMAN, veterinář, nemocnice AA-Vet
--------------------
Dobrý den.

posluchačka
--------------------
Já bych se chtěla optat. My jsme našli kocourka, asi na podzim, mohlo mu bejt dva měsíce, byl hrozně zablešenej, hubenej, byli jsme na veterině. Dostal odblešení, dostal nějaký antibiotika. No, a teď asi po dvou měsících, nebo po měsíci, nebo já nevím, jak to dlouho trvá, má pořád průjem. Nají se, průjem, nají se, průjem, nají se průjem, a to trvá už moc dlouho. A tak měli jsme jít na vyšetření teda krve asi, že jo, a to jsme zatím ještě nedošli k tomu, tak nevím, co to může bejt.

Karel NAJMAN, veterinář, nemocnice AA-Vet
--------------------
No, určitě na vyšetření dojděte, protože chronický průjmy nejsou zas tak banálním příznakem nebo banální nemocí, jak by to svádělo k tomu, co člověk mávne rukou, je to kočka, je to pes, má průjem sem tam, ale průjem sem tam tak moc nevadí. Ale chronické průjmy skutečně mohou být příznakem třeba nějaké potravní nesnášenlivosti, nebo tomu, čemu říkáme zánětlivá střevní onemocnění VD, která jsou celkem náročná na léčbu. Určitě je potřeba vyšetřovat. Krev je prvním krokem a možná to u ní neskončí. Možná bude potřeba vyšetřovat trus, nebo dokonce sahat k endoskopii. Určitě chronický průjem je potřeba vyšetřit už jenom proto, že to je velmi obtěžující příznak, protože kocourek doma chovaný s průjmem není nic příjemnýho.

moderátor
--------------------
Kor když to na něj přijde tam, kde nemá. Tak další dotaz, dobrý den. Haló?

posluchačka
--------------------
Ano, tady Švecová, dobrý den.

moderátor
--------------------
Dobrý den, paní Švecová, ptejte se.

Karel NAJMAN, veterinář, nemocnice AA-Vet
--------------------
Dobrý den.

posluchačka
--------------------
Pane doktore, já se omlouvám, že mám v zásadě jiný problém, ale v rychlosti jenom bych. Dostala jsem koťátko, taková divoška, tygřík, šla bych na veterinu, ale je problém ji dostat vůbec do přepravky. Asi ve dvou měsících byly zjištěny škrkavky a ona se bránila tak a řvala přímo, že se lidi ohlíželi. A teďka má sedm a půl měsíců a dělá se jí lysinka na patě a zvětšuje se. A tento problém měla moje předcházející kočička už ve 12 až 13 letech a zemřela potom na ledvinovou nemoc. Ale teď bych vás moc poprosila, co bych mohla tady tý divošce pomoct nějak?

Karel NAJMAN, veterinář, nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak jako existují nějaké medikované šampóny, některé z nich jsou skutečně bez předpisu veterinárního, takže ty by vám asi na ošetřovně vám nejbližší, nebo v nemocnici u vás nejbližší mohli vydat. Tak tím by šlo ošetřovat nějakým běžným desinficient. Někde lze použít třeba jodové přípravky, ale s nimi velmi opatrně, nejdřív vyzkoušet tam lehce ťuknout, protože někdy kočičky na ten jod mohou být dost citlivé, ty jodové přípravky, myslím třeba Betadinu. Ten se dá koupit v lékárně. Ale pokud to neustoupí, tak samozřejmě je důvod to skutečně vyšetřovat, protože první, co mě samozřejmě napadá u kočky, je plíseň, a to by bylo namístě z toho vzít vzorky, protože tam ten přístup by byl úplně jinej.

moderátor
--------------------
Prostě čapnout koťátko, nacpat do přepravky, ať řve, nebo neřve, je to potřeba. Já se jenom ještě vrátím k tomu našemu dnešnímu tématu, respiratorní kardiologické problémy. Je něco, na co bychom měli opravdu dát pozor, čeho se vyvarovat, jestli třeba opravdu se psem nejít na procházku, když je minus X stupňů Celsia?

Karel NAJMAN, veterinář, nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak s úplně zdravým psem by asi problém být neměl. S pejskem, který je nemocný, tak tam záleží od stupně toho onemocnění. Ti vážně nemocní, tak to skutečně bych venčil ve chvílích, kdy se vyhneme nějakému velkému mrazu, zkrátit významně procházky, dokonce ani doma nepřetápět, právě pro to snížení toho velkého grandientu horka doma, chladu ven. Pečlivé ošetřování, když se něco stane, tak nechat zaléčit, abychom nenechali rozjet to, co začíná v počátcích. Tak to je také další opatření, které k zimě jaksi patří, ač takové to obyčejné nachlazení, s tím se u pejsků a koček příliš nesetkáváme v tom smyslu, že by jinak zdravé zvíře nastydlo, ale u těch nemocných se takového chladného prochlazení bát musíme, takže zejména tam, kde by to zvířátko pak venku nějak neběhalo, nezahřívalo se, tak není ostudou skutečně použít oblečky.

moderátor
--------------------
Šálu a kulicha a palčáky. Já musím říct, že vždycky mám problémy, když jdu se psem, protože vysvětlete mu, že to nejde, aby si nezlomil nohu třeba někdy na tom ledu, protože on nedbá, tak vždycky si říkám, představa, 50 kilo na záda.

Karel NAJMAN, veterinář, nemocnice AA-Vet
--------------------
Ale přesto je pravda, že většinu zlomených noh vidíme po střetu autem než z obyčejného pádu.

moderátor
--------------------
A třeba když je zmrzlý sníh, může dojít k nějakému poranění?

Karel NAJMAN, veterinář, nemocnice AA-Vet
--------------------
Samozřejmě takové to pořezání, to se stává relativně často. Na druhou stranu ještě nejsme daleko, abychom naváděli obouvat boty, to asi prostě nepůjde.

moderátor
--------------------
Kozačky a šup do přírody. Tak, pane doktore, děkuju za dnešní návštěvu, veterinář Karel Najman z veterinární nemocnice AA-Vet. Další dotazy na našem chatu. Adresu už jsem říkal, připomínám, www.rozhlas.cz/praha.