Přepis Poradny pro chovatele (Obrny končetin u našich čtyřnohých společníků) - 2.3.

2. březen 2010

Tématem úterní Poradny pro chovatele byly "Obrny končetin u našich čtyřnohých společníků". Hostem byl veterinář Hanuš VELEBNÝ z veterinární kliniky AA-Vet. Od prosince 2009 nabízíme, kromě on-line rozhovoru s hostem po ukončení vysílání, také needitovaný a neautorizovaný přepis vysílání Poradny pro chovatele. Najdete jej uvnitř tohoto článku.

Daniela Brůhová, moderátorka
--------------------
Obrna pánevních, pánevní obrna, obrna končetin, tak to je téma dnešní Poradny. Hostem je Hanuš Velebný z AA-Vet nemocnice, veterinář, pěkný den.

Hanuš VELEBNÝ, veterinář, nemocnice AA-Vet
--------------------
Dobrý den.

moderátorka
--------------------
Obrna končetin, to bych řekla, že se týká především psů a asi jenom určitých plemen. Je to tak, pane doktore?

Hanuš VELEBNÝ, veterinář, nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak určitě se nemýlíte. S těmi plemeny je to složitější, protože v podstatě obrna končetin může přijít u skoro jakéhokoliv psa, ale určitě jsou určitá plemena, která to postihuje častěji. Stejně tak obrna pánevních končetin je záležitostí hodně psí. Nicméně u koček se objevit může taky. Bývá to při ucpání aorty. Z nějakého důvodu se utrhne kousíček sražené krve a ucpe aortu a ta kočička potom ochrne. Takže také se to může objevit. Ale častější je to určitě u psů, častěji se s tím zabýváme u psů.

moderátorka
--------------------
Já jsem se zarazila, když se mi tam vloudilo to slovo pánevních končetin. Znamená to, že to jsou ty zadní nohy?

Hanuš VELEBNÝ, veterinář, nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak, správně, to jsou zadní nohy, protože v lidské medicíně se používá také hrudní a pánevní, ale také horní a dolní, ale u nás je to takové, všechny jsou dolní, takže používáme hrudní a pánevní, je to přesnější.

moderátorka
--------------------
Vy jste říkal, že u těch plemen je to rozdílné. Možná ty rozdíly jsou právě v té velikosti u těch psů.

Hanuš VELEBNÝ, veterinář, nemocnice AA-Vet
--------------------
Určitě záleží na velikosti toho pejska. Velká a obří plemena trpí na takovou pozvolnou degeneraci meziobratlových plotének. Podobně jako třeba lidské meziobratlové ploténky a dochází tam vlastně k jejich degeneraci, vyklenování páteřního kanálu, postupného mačkání na míchu, nebo na takzvanou caudu equinu, což je takový shluk nervů, které jdou zadní částí páteřního kanálu. A vznikají tím postupně, postupně se vyvíjející, i několik měsíců se vyvíjející obrny těch končetin. Kdežto u těch psů menších, typickým příkladem je jezevčík, ale bývá to i u dalších, španělé, pekinés, teď u pudlů bývá, u buldočků, tak tam dochází vlastně k prudkému výhřezu té ploténky. Už tady je to v čase spíš minut až hodin, někdy dokonce až sekund. A pak dochází zase k prudkému stlačení míchy a náhlému ochrnutí.

moderátorka
--------------------
Velká plemena, kterých se to týká, to je vlkodav například?

Hanuš VELEBNÝ, veterinář, nemocnice AA-Vet
--------------------
Vlkodav zrovna na to až tak moc netrpí, protože patří mezi chrty, kteří jsou poměrně k tomuto imunní, protože jsou to poměrně lehcí, vzdušní psi. Nejtypičtějším příkladem je určitě německý ovčák, dobrman, doga, ale v podstatě dneska na to trpí hodně psů z těch malostředních plemen, jako je argentinská doga, mastif, bulmastif a tyhle ty.

moderátorka
--------------------
A jaké jsou možnosti léčby? Říká, že ten průběh je různý. U těch velkých psů to může vznikat postupně, u jezevčíků a malých plemen náhle.

Hanuš VELEBNÝ, veterinář, nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak tam je, tam jsou vlastně důležité dva aspekty. První je, že zejména u těch náhlých ochrnutí je nezbytná co nejrychlejší kvalitní diagnostika. To znamená, tam trošku běží čas. Není často dobré příliš otálet. Například u jezevčíka po náhlém ochrnutí máme na to, aby se ten stav začal řešit. V některých případech jen skutečně hodiny. Optimální je, když se začne řešit do maximálně 48 hodin.

moderátorka
--------------------
A dá se vyřešit?

Hanuš VELEBNÝ, veterinář, nemocnice AA-Vet
--------------------
Často dá. Někdy se to řeší operací. Máme tam úspěšnost velmi slušnou. Samozřejmě u některých pacientů to řešení neexistuje. Pak se musí to řešit buďto tím, jestli třeba zvíře utratí, anebo jestli nechává třeba na vozíčku. Už dneska hodně majitelů je schopno se postarat o paraplagické zvíře.

moderátorka
--------------------
Viděla jsem takové pejsky, pohybují se po parku, zcela vypadají bez problémů.

Hanuš VELEBNÝ, veterinář, nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak oni úplně bez problémů nebývají, protože těch optimálních pacientů na vozíček je relativně málo kvůli močení, protože to, že pejsek nechodí, je věc překonatelná, ale to, že nemočí, je věc velmi špatná. Dá se to vyřešit tím, že se vlastně to zvířátko vymačkává, ale to už chce určitou zručnost od majitele a někteří z těch pacientů jako jsou obtížně vymačkatelní. Takže já pacienty, kteří nemocí vůbec, nebo velmi špatně, na vozíček nedoporučuji. U pejsků, kde buď močí sami, nebo močí s mírnou pomocí, to naopak považuji za velmi dobrou variantu.

moderátorka
--------------------
Říká veterinář Hanuš Velebný. My si zahrajeme. Pak bude prostor pro vás, vážení a milí posluchači. Telefon 221552525.
S Hanušem Velebným se vracíme do naší veterinární poradny. Obrna končetin, to je dnešní téma. 221552424, telefon sem k nám. No, a za chviličku pan doktor půjde také chatovat. Najdete si nás na adrese www.rozhlas.cz/praha. První dotaz, dobrý den.

posluchač
--------------------
Kopecký, dobrý den.

moderátorka
--------------------
Těší mě.

posluchač
--------------------
Já jsem takovéhleho pejska měl, protože celý život chovám německý ovčáky. A takhle mně pejsek začal vlastně už v šesti letech progradovat a zvláštní je to, že mu nejprve ochrnula jedna končetina a postupně začala ta druhá. A typický, jestli pan doktor může potvrdit, je to, že ta ochrnutá končetina vůbec nejeví žádné znaky bolestivosti, jakoby deinervovaná. A pejsek mně za dva a půl roku odešel v podstatě úplně definitivně. Chtěl jsem se zeptat pana doktora, jestli to není taky tím, že se často mluví o takzvaném přešlechťování. To znamená o těch degenerativních vlivech obecně, degenerativní vlivy jako takové. A druhá věc, jestli by pan doktor mohl shrnout takové obecné zásady, jak by se těmto věcem mělo předejít, aby se vůbec nestaly.

moderátorka
--------------------
Jestli se dá jim předejít. Děkujeme za váš dotaz. Zdravíme. Pane doktore?

Hanuš VELEBNÝ, veterinář, nemocnice AA-Vet
--------------------
Úplně nádherně položený dotaz do takovéhoto pořadu. Tak za prvé, to, co tam pán pozoroval, je poměrně extrémní případ, protože v šesti, sedmi letech je to na toho německého ovčáka hodně brzo, ale může se stát. Viděl jsem už takové případy i u mladších zvířat. Tam je to samozřejmě velmi nepříjemné. Co se týká toho, vlastně že ta jedna strana byla horší než druhá. U právě těch chronických obrn to někdy bývá. Ne úplně často, ale mírná asymetrie není výjimkou a zažil jsem už i pejsky, kteří byli skutečně výrazně asymetričtí. To znamená, jedna noha na tom byla výrazně hůř než druhá. Určitě je možné. Jedná se o takzvaný syndrom caudy equiny, nebo pravděpodobně se jedná o syndrom caudy equiny, což je právě to vykleňování vlastně té nejposlednější bederní meziobratlové ploténky, zmnožování vaziva směrem do páteřního kanálu a mačkání na tu caudu equinu, to znamená takový snopec nervů, které vycházejí z míchy a jdou vlastně páteřním kanálem, až vystupují v oblasti křížové kosti ven a inervují pánevní končetiny. A pokud ten nerv je zmáčknutý, tak neplní svoji funkci a vede to k takovému takzvanému strouhání, že když vedou končetinu, tak s ní vlastně při tom kyvu chytí o podklad, že jo, tak jako strouhne, nebo se jim rozjíždějí nohy na kluzkém podkladu, ale často prostě i ty nohy tak jako volně, nebo ne úplně volně, ale tak jako podivně plandají. Je nestejnoměrný krok hrudních a pánevních končetin. Ty pánevní jsou jakoby taženy. To, co tam pán říkal, je obrovská pravda, a to je, že vlastně ta plemena jsou přešlechťovaná. Jsou přešlechťovaná kvůli tomu, že už nějaký čas, a ten čas je poměrně dlouhý, je vlastně primárním znakem, podle kterého se vybírají, exteriér. Málokterý z těch psů, kteří jsou vlastně v chovu, jsou pracovní, protože dokud to byli pracovní psi, ať už jako policejní psi, vojenští psi, nebo lovečtí psi, tak v podstatě žádné zvíře, které nemělo výkonnost, které nebylo zdravé, se nedostalo do chovu, kdežto s tím, jak se to vlastně, jak se ta zvířata, obrazně řečeno, čím dál víc stěhují k nám na gauč, tak se více a více vybírá podle exteriéru a tím pádem se i více šíří tyhle ty choroby. Nevybírají se ta zdravější zvířata.

moderátorka
--------------------
No, a obecné zásady, jak tomu předejít, pane doktore?

Hanuš VELEBNÝ, veterinář, nemocnice AA-Vet
--------------------
Obecné zásady. V podstatě rozumná zátěž, nepřehánět to se zátěží. Rozumná váha, to je asi úplně největší problém, protože obezita se nám šíří do psí populace úplně hrozným tempem. Takže rozumná zátěž a samozřejmě včasná diagnostika. Pokud se tyto problémy objeví, tak včas začít řešit.

moderátorka
--------------------
Okamžitě jít k veterináři, poradit se, hledat specialistu. To byste doporučil?

Hanuš VELEBNÝ, veterinář, nemocnice AA-Vet
--------------------
Jednoznačně, protože spoustu těch problémů vyžaduje specializované vyšetření ať už z hlediska očí, nebo rukou toho odborníka, tak z hlediska přístrojů, které mám k dispozici.

moderátorka
--------------------
Říká veterinář Hanuš Velebný z nemocnice AA-Vet a bude s vámi teď asi tak 15, 20 minut chatovat. Nalistujte stránku www.rozhlas.cz/praha. Hezký den.

Hanuš VELEBNÝ, veterinář, nemocnice AA-Vet
--------------------
Díky, na shledanou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka