Přepis Poradny pro chovatele (Demence u zvířat) - 11.5.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
A jako každé úterý tradičně veterinární. Dnes budeme mluvit o zajímavém fenoménu, demence u zvířat. Se mnou ve studiu sedí lékař Hanuš Velebný. Pěkný den přeji.
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, veterinář, veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Dobrý den.
moderátorka
--------------------
Z veterinární nemocnice AA-Vet. Já jsem myslela, že demence postihuje jenom lidi, ale představte si, když já si vyjdu se psem, ten mozek už mi tak neslouží, nepamatuji si, kde bydlím, kam patřím, pes si to nepamatuje. No, to je tedy, to je výhled do budoucna. Tak se to projevuje u zvířat, že opravdu třeba zapomene, kdo je jeho páníček?
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, veterinář, veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak já myslím, že to většinou až tak dramatické nebývá, teda myslím tím tak, jak jste to nastínila, že by se úplně střetl ne zcela v kondici majitel a pes, ale popravdě řečeno, pokud se vyskytne u pejska silnější příznaky demence, taková ta pozdnější stadia, tak i zapomíná, kde je, kdo je, vydává se v parku naprosto nesmyslnými směry a občas se i ztratí, občas je schopný vejít do vozovky a další věci. Takže demence u starších pejsků může být poměrně velkým problémem.
moderátorka
--------------------
Víte, já jsem člověk z vesnice a na vesnici nikdy takový pes, který by si nepamatoval, kam patří, nebyl. Není to přece jenom jaksi nemoc nové doby?
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, veterinář, veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Do značné míry ano, ale ten problém není nikde v civilizačních chorobách ani nikde jinde. Je naopak v tom, že se v poslední době velmi významně zlepšila péče, jak péče vlastně majitelů, tak péče veterinární, tak se velmi zkvalitnila strava a následkem toho se nám ti pejsci dožívají podstatně delšího věku. A najednou jsme zjistili, že skutečně ta generace, která teďka stárne, to už jsou vlastně porevoluční pejskové, kteří se už běžně dožívají věku okolo 15, 16, 17 let, a najednou vlastně mezi mými pacienty vyplavalo to, že skutečně skoro každý pacient, kterému je přes 12 let, mezi 12., 15. rokem poměrně rychle ztrácí sluch, mezi 15. a 17. rokem poměrně významně a rychle dementní. A musím říct, že je velmi málo pacientů přes 17 let, které bych znal, kteří by nebyli už jako tak více, či méně dementní.
moderátorka
--------------------
Týká se to nějakých konkrétních psích plemen? Protože já vím, že ta větší plemena se nedožívají tak vysokého věku, o jakém tu mluvíte.
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, veterinář, veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak to je zase taky otázka, protože i věk velkých plemen se prodlužuje. Nedávno, nebo teď už to pár let je, ale byla dělána poměrně široká studia na labradorských retrívrech kvůli výživě. Občas ji vidíme, ještě na plakátech se to mihne v rámci reklamy. A z toho vyplynulo, že vlastně správně živený labradorský retrívr měl v té skupině průměrný věk asi 15,5 roku, nebo 14,5 roku, už si nepamatuju. To znamená, i tady se ten věk prodlužuje. Samozřejmě jsou méně dlouhověká plemena a více. Rozhodně mezi ty déle žijící patří plemena spíš menší, ale myslím si, že jako znal jsem i třeba německého ovčáka, kterému bylo 16 let. Takže může se to stát a obecně se věk u těch pejsků prodlužuje. To znamená, prodlužuje se jak u plemen malých, tak u plemen velkých. A jestliže se ta velká nedožívají tak dlouhého věku, pak se samozřejmě setkáváme s tou demencí méně, ale nemyslím si, že to je jakkoliv závislé na věku, teda na plemeni. Je to závislé podle mě výhradně na věku a osobních dispozicích.
moderátorka
--------------------
Je to závislé na věku. Dá se tedy s tou demencí u psů něco dělat? Dá se to vůbec nějak léčit?
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, veterinář, veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak nějaké postupy, jak se demence vyléčit dá, nebo léčit dá, jsou. Popravdě řečeno, je to problém spíš posledních let, tedy demence je problém posledních let, řekněme, čtyř, pěti. Těch pacientů zvolna přibývá, zkušenosti nabíráme. Zatímco mám zkušenosti, tak nejsou příliš dobré, protože přece jenom je to proces, který se špatně ovlivňuje. Na druhou stranu většina pacientů, které já, u kterých já diagnostikuji demenci, jsou v terminálním stadiu, už je tam ta demence pokročilá a lze jenom málo změnit. Možná když se trošku zlepší osvěta a začnou chodit majitelé s těmi psy dříve, tak budeme možná moci něco udělat. Ale já největší vlastně přínos toho, nebo proč tady teďka jsem a mluvím tady o demenci, je, protože si majitelé často neuvědomují, že to jejich zvíře je dementní. Říkají si - no, on je starý, už neslyší, už nevidí, no, už neudrží moč, už nezvládne tohle a támhle to. A vlastně omlouvají to chování toho zvířete a přitom demence je problém z velké části etický, protože dementní psy mají vždycky ti nejzapálenější a nejvíc milující páníčkové a najednou ten pes začne mít obrovské problémy a ten majitel, problém není ani tak jeho, protože on si ho už moc neuvědomuje, ale problémy, které způsobuje širokému okolí a ten majitel si to není ochoten připustit a najednou se dostáváme do sporu, kdy já jim vysvětluju, co ten pes může dělat a co je potřeba kontrolovat a co se ještě může stát. A snažím se je připravovat na to, co je čeká. A tenhle ten rozhovor je hrozně důležitý z hlediska toho, aby se ten člověk postavil tváří v tvář tomu problému, uvědomil si, že ten problém není úplně banální, že ho pravděpodobně bude postihovat čím dál tím víc a že ho bude potřebovat pravděpodobně v určitou chvíli vyřešit.
moderátorka
--------------------
Říká veterinář Hanuš Velebný. My si zahrajeme a po písničce můžete volat své dotazy do veterinární Poradny. Telefony 221552525, nebo 2215552424.
moderátorka
--------------------
Pomoz mi, zpívalo se v písni a pomáháme i my v dnešní veterinární Poradně s Hanušem Velebným. 221552525 je telefon sem k nám, demence psů. To je dnešní téma. První dotaz, dobrý den. Haló, haló, slyšíme se?
posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka ze západních Čech. Já bych měla takovej dotaz na pana doktora. Podle čeho poznám, že ten pejsek je dementní? Jenom podle toho, že neslyší, nebo hůř vidí?
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, veterinář, veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Vy jste nám výborně nahrála, protože my jsme se tady o písničce bavili o tom, že jsme se ještě nedostali k těm příznakům. Tak příznaky mohou být různorodé, ale obecně to je taková jako zmatenost, dezorientace jak doma, najednou ten pejsek navštěvuje úplně jiné kouty domova než obvykle. Řeknete - jdeme ven - a on běží na druhou stranu, než jsou dveře. Velmi často se ta zmatenost projevuje venku tím, že to zvíře nenajde, kde bydlí, což samozřejmě psi většinou bez problémů najdou. Otočí se, najednou někam jde, netuší, kde je, ztratí se v parku. A je na něm vidět, že je vyděšený, že absolutně neví, kde je. Často tam bývá změna spánkového režimu, že chodí, často prochodí v kruhu, i když je ten kruh někdy třeba velký, přes několik místností, celé hodiny. Velmi často to dělají v noci. Občas se zarazí někde v rohu, ať už za dveře, nebo za skříňku, nebo do rohu místnosti a kouká a za chvilku začne kňuček a poštěkávat. Někdy právě také vokalizují, to znamená, že pejsek, který to dříve nedělal, tak najednou začne poštěkávat, když je sám, nebo když je jeho majitel třeba i v jiné místnosti. Vyžadují často více pozornosti, nebo ji naopak nevyžadují vůbec, jsou úplně letargičtí. Takovým největším problémem, jo, ještě taky bývá často nečistotnost. To znamená, typické, co nám říkají vždycky majitelé, je - my ho vyvedeme ven, chodíme s ním 15 minut venku, pak přijdeme domů a on se nám vyčůrá na chodbě na koberec. Někdy i doma kálí a další a další věci.
moderátorka
--------------------
Tak to jsou takové ty typické projevy toho, kdy asi člověk by měl svého psa vzít a navštívit veterináře a zkusit to nějak řešit.
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, veterinář, veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Určitě, minimálně si vyjasnit, kde ten problém je a co se dá od toho čekat.
moderátorka
--------------------
Rozhodně asi netrestat.
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, veterinář, veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Přiměřeně. Jo, nějaká brutalita tady určitě nepomůže, zvlášť u té nečistotnosti to bývá často problém. Samozřejmě na druhou stranu je dobré neustupovat, jo. To znamená, určité návyky podporovat.
moderátorka
--------------------
Poslechneme si ještě jeden telefonický dotaz. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, zdravím vás a děkuju za téma, tady je posluchačka Slabová z Prahy. Já se jenom chci trošku pochlubit, protože všechno tohle to strašně znám, jak to popsal pan doktor, tak to mám doma, ale mám 18letou kříženku a protože to byl celej život strašně hodnej pejsek, já mám k tomu ještě teda 14letýho retrívra, ale ten je ještě, tomu to ještě myslí, ale tahle ta kříženka je vedle jak ta jedle, ale protože byla vždycky tak hodná, tak se o ni starám jako o babičku.
moderátorka
--------------------
Tak to je krásná zkušenost. Děkujeme za ni a přejeme, aby to všechno dobře se dál vyvíjelo. Pane doktore?
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, veterinář, veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak určitě tady přesně je to, co jsme si popisovali. To znamená, paní na toho pejska 18letém lpí a teďka už je ochotná mu leccos tolerovat, pokud prostě to neohrožuje její život, neohrožuje to, nijak to nekomplikuje její život. Samozřejmě absolutně nelze mít nic proti. Je dobré, když se k tomu staví čelem. A zjevně ví, že ten problém existuje, a to je ten základní, to je to základní, důležité.
moderátorka
--------------------
Říká veterinář Hanuš Velebný, který s vámi jde diskutovat na váš chat praha.rozhlas.cz. Bude se vám věnovat 15, nebo 20 minut. Pište mu ještě své dotazy.