Přepis: Onemocnění žloutenkou - 15. srpna

16. srpen 2011

V pondělní poradně Dvojky se primářka infekčního oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze Stanislava Šimková věnovala léčení a prevenci žloutenky. (V článku nabízíme neautorizovaný a needitovaný přepis pořadu.)

moderátorka
--------------------
Milí posluchači, dostali jsme se do druhé hodiny dopoledního vysílání pořadu Je, jaká je a v pondělí je pro vás jako vždy připravena zdravotnická poradna. Hostem je dnes paní doktorka Stanislava Šimková, primářka infekčního oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Přeji vám hezké dopoledne.

MUDr. Stanislava ŠIMKOVÁ, primářka infekčního oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Krásné dopoledne přeji.

moderátorka
--------------------
Paní primářko, to téma je dnes jasné a stručné, žluté. Je to žloutenka. Já si vzpomínám, ve zprávách jsme vždycky cyklicky měli určitou dobu v roce klasickou zprávu, že se opět blíží žloutenka, a že už má rysy epidemie. Já si jenom nemůžu vzpomenout, v jakém období to vždycky je? V jakém období to vždycky ti zpravodajci vytahují ze šuplíku a oprašují to, co vysílali vloni?

MUDr. Stanislava ŠIMKOVÁ, primářka infekčního oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Tak bývalo to vždycky v létě a na podzim, když se jednak teplé roční období a jednak lidé v létě se pohybují teda často mimo domov a v různých hygienicky horších, ztížených podmínkách. Ale řekla bych, že týká se to tedy žloutenky typu A, která se přenáší vodou a potravinami a virus se vylučuje stolicí, takže tam je ten přenos teda tímhletím způsobem.

moderátorka
--------------------
Čím se přenáší žloutenka typu B a C?

MUDr. Stanislava ŠIMKOVÁ, primářka infekčního oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Žloutenka typu B a C se přenáší krví a to se týká hlavně teda narkomanů intravenózních. I dřív teda, dokud se neočkovalo, tak se dost často teda nakazili lidé i teda během nějakého krvavého zákroku ve zdravotnických zařízeních.

moderátorka
--------------------
To už se dnes nestává nebo je to velice malé procento?

MUDr. Stanislava ŠIMKOVÁ, primářka infekčního oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
To se stává o hodně teda méně často. Je to teda, bych řekla, spíš teda vzácnost, ale samozřejmě, stát se to může.

moderátorka
--------------------
Paní primářko, dnešní společnost je taková přecitlivělá na všechno špinavé, na bakterie, neustále používáme nějaké detergenty a nejraději bychom chodili mnozí v takových těch oblecích proti infekci odolným. Řekněte mi, je to znát i na tom, že počet nemocných žloutenkou klesá?

MUDr. Stanislava ŠIMKOVÁ, primářka infekčního oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Tak u toho typu A, kde se teda přenáší tou vodou a potravinami nebo dotykem, třeba i v tramvaji se můžeme dotknout teda nebo když se držíme tyče, kde se před tím dotkl někdo, kdo neměl úplně čisté ruce, tak tam prostě je to, bych řekla, v poslední době skutečně ten výskyt mnohem menší. A v podstatě od té doby, kdy tady byla naposledy epidemie, to bylo před 3 lety, v roce 2008, tak ten výskyt teda značně poklesl a vlastně v podstatě ty případy, které teda se vyskytují, jsou buďto lokální epidemie, místní různě po republice, anebo importované nákazy od cestovatelů.

moderátorka
--------------------
My se mnohem více přesouváme letecky z kontinentu na kontinent, ze země do země. Je těch cestovatelských žloutenek více než dříve? Asi ano.

MUDr. Stanislava ŠIMKOVÁ, primářka infekčního oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Já bych řekla, že je více cestovatelských žloutenek, ale zase je méně teda těch, co se nakazí tady u nás teda v našich podmínkách. Ono je vlastně jako počet nebo výskyt teda množství těch hepatitid A, nebo-li žloutenek typu A, něco nám říká, jak o tom standardu té které země, o tom hygienickém standardu. Jako to kopíruje v podstatě hygienický standard jednotlivých zemí.

moderátorka
--------------------
Občas se objeví na internetu takové poplašné zprávy o tom, že někde byla nastavena v tramvaji, v autobuse injekční stříkačka s jehlou, a že se něco píchl a nakazil se žloutenkou typu C a podobně. Vy ve své praxi primářky infekčního oddělení setkala jste se někdy s tímto případem?

MUDr. Stanislava ŠIMKOVÁ, primářka infekčního oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Tak často se setkáváme s lidmi, kteří se teda skutečně píchnou. Tam se postupuje podle metodických pokynů, že se teda ti lidi buďto očkují, pokud nebyli očkováni, a hlavně se sledují teda, sledují se po dobu teda inkubační doby, to znamená doby, kdy ta nemoc může propuknout.

moderátorka
--------------------
Propukla za vaší praxe mnohokrát?

MUDr. Stanislava ŠIMKOVÁ, primářka infekčního oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Já nemám úplně takovou zpětnou vazbu, ale myslím si, že takhle by se dala jako spíš teda přenést hepatitida B, kde stačí velmi malé množství krve, na rozdíl od C, kde teda ..., hepatitidy C, kde teda ten přenos bývá spíš jako opakovanými vpichy, jako tomu bývá třeba u těch narkomanů, kdy třeba si používají jednu jehlu a prostě vpichy jsou teda třeba každý den nebo několikrát denně, to já přesně nevím, ale jako opakovaně.

moderátorka
--------------------
Vy jste řekla postupujeme podle metodických předpisů. Ti lidé se naočkují, pokud ještě nebyli. Znamená to, že to očkování může zafungovat i poté, co už jsme se nakazili?

MUDr. Stanislava ŠIMKOVÁ, primářka infekčního oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Tak očkování, jsou vlastně 2 typy očkování, takzvaná pasivní imunizace a aktivní imunizace. Takové to očkování v tom širším smyslu, jak vy myslíte, to je teda aktivní imunizace, kdy se vpraví vlastně antigen do těla a to tělo si vytvoří protilátky. To samozřejmě, pokud by ten člověk už byl nakažený, tak by nepomohlo. Takže tam se používá tzv. pasivní imunizace, kdy podáváme těm lidem už teda jako hotové protilátky ze séra jako jiných lidí, kteří ty protilátky v krvi mají.

moderátorka
--------------------
Vy byste asi očkovala, viďte? Očkovat se dá proti A. Dá se i proti B?

MUDr. Stanislava ŠIMKOVÁ, primářka infekčního oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Ano, já bych očkovala. Já bych očkovala proti A i proti B. Existuje taky kombinovaná vakcína samozřejmě. Mohou si lidé vybrat. A jako týká se to teda v podstatě hlavně teda lidí, kteří během jako léta nebo teda vyjíždějí do nějakých jižních krajin, kde je teda samozřejmě ta možnost nákazy mnohem vyšší.

moderátorka
--------------------
Jak staré děti byste už očkovala? Já vím, že vy, lékaři, to očkování máte moc rádi. Maminky třeba se někdy už trošku bojí, že vytváří dětem z krve polívku, protože těch rad, co všechno naočkovat, je příliš mnoho a těch vakcín také. Takže žloutenka ale patří asi k těm, které bychom měli preferovat. Jak staré děti naočkovat?

MUDr. Stanislava ŠIMKOVÁ, primářka infekčního oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Tak co se týče B, tak jsou děti od roku, myslím, že 2001, jsou všechny děti očkovány po narození. A v tom roce se začalo očkovat plošně 12leté děti, aby vlastně jako nikdo neunikl. Co se týče té žloutenky typu A, tak tam bych teda očkovala už teda trošku přece jenom ..., ono se může očkovat jako od velmi útlého věku, od, já si myslím, že půl roku, ale já bych teda očkovala až tak od 2, 3 let.

moderátorka
--------------------
Od 2, 3 let očkovat.

MUDr. Stanislava ŠIMKOVÁ, primářka infekčního oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Když to dítě už teda sahá v tramvaji nebo prostě v těch hromadných prostředcích na tyče, dotýká se různých, prostě na lavičce a tak dále, tak to bych teda jako už ...

moderátorka
--------------------
A dospělé kdykoliv, hned.

MUDr. Stanislava ŠIMKOVÁ, primářka infekčního oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
A dospělé kdykoliv, hned. Tam je dobré to, že většinou jako hodně lidí cestuje nebo velké procento lidí cestuje a vlastně ta cesta plánovaná je přivede do toho očkovacího centra, kde se nechají naočkovat, i teda proti třeba hepatitidě B, která se doporučuje, to očkování, i v západní Evropě a u nás samozřejmě jako je to s výhodou, protože ta přechází do chronicity, a potom ti lidi, pokud toto akutní stadium přejde do chronického, tak ti lidi mají potom vlastně celoživotní problémy.

moderátorka
--------------------
Milí posluchači, pokud se na cokoliv chcete paní primářky infekčního oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze zeptat, na cokoliv, co se týká žloutenky, tak nám můžete zavolat na 221552525 nebo 2424 nebo také nám napište dotaz na jejakaje@rozhlas.cz. Poslat můžete i SMS, a to ve tvaru R2 JEJAKAJE text vaší SMS, a to na číslo 9077704. Já si myslím, že máme, jsme o dovolených, máme před dovolenými nebo po dovolených, můžete mít určité otázky, můžete mít strach, můžete být nejistí. To vše vám pomůže vyřešit paní doktorka Stanislava Šimková.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?