Přepis: Očkování před dovolenou v exotických krajích - 20. června
V pondělní poradně Dvojky jsme se věnovali očkování před dovolenou v exotických krajích. Hostem byl vedoucí lékař Centra cestovní medicíny Jan Rutsch. (V článku nabízíme neautorizovaný a needitovaný přepis pořadu.)
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Vedoucí lékař Centra cestovní medicíny doktor Jan Rutsch je dnes hostem Dvojky Českého rozhlasu. Dobrý den.
Jan RUTSCH, vedoucí lékař Centra cestovní medicíny
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Cestovní medicína existuje jako obor medicínský? A co všechno řeší?
Jan RUTSCH, vedoucí lékař Centra cestovní medicíny
--------------------
Dneska už je cestovní medicína samostatný obor, i když je to diskutovaný. Ona je to taková interdisciplinární věc. Základem bylo vlastně lékařství v tropech nebo takzvané tropické choroby. Ale tam to naráželo na to, že vlastně existovaly nemoci tropů nebo v tropech, abysme říkali správně, od očního přes internu, infekci, gynekologii, kardiologii, takže bylo oční v tropech, kardiologie v tropech a tak dále. Samostatným oborem byla taková ta prevence, příprava, očkování, vytipování antimalarik, poradenství, zhodnocení toho zdravotního stavu. Bylo to takový roztříštěný, takže se to stáhlo pod obor cestovní medicína. Ale není to pořád ještě atestační obor.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane doktore, vy jste působil jako lékař na nejrůznějších místech světa, Jižní Amerika, Amazonie, Kuba, Egypt, Súdán, Indie. V těch místech, kde není vůbec jednoduché přežívat v dobrém zdraví, na co by si lidé měli dát pozor, na co by měli myslet, pokud se do takových míst třeba vypraví?
Jan RUTSCH, vedoucí lékař Centra cestovní medicíny
--------------------
Takže, občané této republiky, pokud cestují ven, by neměli zapomenout, odkud pochází. V žádném případě by se neměli snažit napodobovat místní obyvatelstvo a snažit se splynout s domorodým obyvatelstvem. Ono se jim to nepodaří. Většinou se v těchto zemích nedožívají až tak vysokého věku a jestliže vezmem, že se dožívají průměrného věku, já nevím, 46 let a jede tam 50letý člověk, tak holt to musí zakalkulovat do těch rizik, už měl bejt 4 roky mrtvej podle průměru. Takže, když se nebude chovat tak, jak se má rizika, tak ty rizika se tam objeví. Ta rizika jsou různá podle hygienické úrovně, podle zdravotní úrovně v těch místech, ale i podle, bych řekl, ekonomické úrovně, ta se vodráží ve zdraví té populace a návycích do jisté míry, čili to je potřeba vzít v potaz. Víme, že někteří cestovatelé žili s indiánama v Jižní Americe, žili s kmenama domorodejma v Africe a tak dále. Někteří kupodivu se vrátili i zdraví, ale na to bych nespoléhal.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Měli zdravý kořínek.
Jan RUTSCH, vedoucí lékař Centra cestovní medicíny
--------------------
Zdravý kořínek a stejně tam asi navíc od těch náhodných cestovatelů zapracovala ta znalost toho prostředí, čili oni věděli, odkud ta rizika jsou, což běžný cestovatel zpravidla neví.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je obvyklé, když se lidé chystají do různých exotických místě světa, navštívit právě Centrum cestovní medicíny?
Jan RUTSCH, vedoucí lékař Centra cestovní medicíny
--------------------
Tak ve většině civilizovaných zemí to obvyklé je. My se začínáme do této skupiny zemí řadit. Stále ale ještě přetrvává takový ten zlozvyk, nejdřív si koupím last minute zájezd, pak jdu sehnat boty, ruksak a pak se podívám po nějakým očkování a to může být pozdě, protože ne vždy lze v tak krátkém termínu, dejme tomu, týden, 10 dní před odjezdem celé to očkování absolvovat. Nelze připravit toho cestovatele zdravotně na cestu. Čili, doporučuji začít nejdřív s tím očkováním, který trvá dlouho. Když neodjedete, nic se nestane, protože my stejně začneme skupinou očkování proti chorobám, který se vyskytujou i tady. Čili, lidově řečeno, užijete to očkování i tady, ale získáme s tím čas a pak už cíleně podle země, kam ten cestovatel cestuje, doděláme ten zbytek.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme si svět geograficky rozdělit nějakým způsobem na země bezpečné, částečně bezpečné a nebezpečné z hlediska zdraví samozřejmě?
Jan RUTSCH, vedoucí lékař Centra cestovní medicíny
--------------------
O to se snaží některé lexikony a některé cestovní kanceláře. Je to častá otázka, kde je zdravo, kde není zdravo. Samozřejmě odvíjí se to od základní, bych řekl, životní úrovně toho obyvatelstva a od zdravotních návyků toho obyvatelstva. Víme, že čím je nižší životní úroveň místního obyvatelstva a čím jsou tam víc zakořeněný některý zlozvyky hygienický, z našeho pohledu zlozvyky, pro ně to je samozřejmý způsob života, tak tím ta rizika jsou vyšší. Jedno riziko je rovníková Afrika, riziková je Indie, Indočína, rizikový může být ale i, já nevím, pobyt v okolí sopky, i když tam třeba nehrozí až zas tak ta infekční onemocnění, jako spíš to, že je trefí někde nějakej tuf sopečnej.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A riziko může být také Německo s krvácivými průjmy.
Jan RUTSCH, vedoucí lékař Centra cestovní medicíny
--------------------
To je jenom náhoda, že se zrovna, což dneska víme, že to bylo z nějakých těch klíčků, že se ty klíčky prodávaly v tom Německu, že se klidně mohly prodávat v Aši a měli jsme ten malér tady.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
