Přepis: Obsah perfluorovaných sloučenin - 1.11.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak už jsem říkala před několika minutami, na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze provedli zajímavou studii, v rámci které se sledoval obsah perfluorovaných sloučenin v dovozových konzervách ryb a produktů moře jako tuňák, sardinky, tresčí játra a tak dále. Jaký byl výsledek, to si samozřejmě řekneme, ale nejdříve si musíme vysvětlit, co to jsou perfluorované sloučeniny. No, a na tyto naše otázky bude dnes odpovídat paní profesorka inženýrka Jana Hajšlová, kandidátka věd z Fakulty potravinářské a biochemické technologické Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Paní profesorko, zdravím vás teď výjimečně po telefonu. Dobrý den.
Prof. Ing. Jana HAJŠLOVÁ, CSc., Fakulta potravinářské a biochemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze
--------------------
Dobrý den.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak vy už jste to v ranním vysílání vysvětlovala, ale přece jenom ne všichni byli u radiopřijímačů. Povězte nám, co jsou to tedy ty perfluorované sloučeniny?
Prof. Ing. Jana HAJŠLOVÁ, CSc., Fakulta potravinářské a biochemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze
--------------------
Tak perfluorované sloučeniny jsou látky, které nacházejí velmi široké uplatnění v řadě průmyslových odvětví, protože mají naprosto unikátní vlastnosti lišící se od všech známých ostatních látek, které se synteticky vyrábějí. A ta unikátnost spočívá v tom, že jsou hydrofobní i lipofobní. Abych to vysvětlila, je, že odpuzují jak vodu, tak, když to řeknu zjednodušeně, mastnotu, olej. No, a z toho si můžeme odvodit hned vlastně už z našeho reálného života různá využití. Tak třeba goratexová bunda, ta nepromokne, protože ten materiál, který je impregnovaný těmito látkami, odpuzuje vodu. No, a třeba teflonová pánev zase se hezky od mastnoty dá umýt, protože je také pokryta polymerem na tomto základu a má pro nás teda tak dobrou vlastnost, že dokonce se ani třeba ten steak nepřipeče. Můžeme vařit téměř bez oleje. Čili ty vlastnosti jsou úžasné, mají spoustu aplikací, jsou to látky, které jsou povrchově aktivní, jsou termálně, chemicky i biologicky prakticky inertní, ale je tady ale, a to ale je, že degradací těchto látek, nebo přímo při jejich výrobě vznikají různé takové malé molekuly, z nichž dvě jsou asi nejvíc sledované. Ta první se jmenuje PFOS, je to perfluorovaný sulfooktan sulfonát, a ta druhá látka, ta je mu podobná, je to kyselina, perfluoroktanová kyselina, má zkratku PFOA. A teď co je špatného ohledně těchto látek. Bylo zjištěno v toxikologických studiích, které byly vyvolány nálezy těchto malých molekul perfluorovaných v různých složkách životního prostředí, ale třeba i v potravinách a dokonce i v lidských tkáních. Toxikologické studie zvedly prst varování, protože bylo zjištěno, že dochází k různým negativním zdravotním efektům, dokonce i při obrovských dávkách, které percipielně v našem životě nepřipadají v úvahu, byly i projevy karcinogenní, karcinogenní potenciál dokumentován. No, a tato skutečnost, to znamená riziko expozice, nebo když budu přesnější, riziko expozice potravinami samozřejmě zase byla ihned převzata úřadem, Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, má zkratku EFSA. Je to European Food Safety Authority. No, a expertní panel připravil, zpracoval určité materiály a vyplynulo z nich, že tady ty látky by se měly pečlivě sledovat v životním prostředí. Ten hlavní akcent se klade na ryby, protože ty mohou být asi nejvýznamnějším dietárním zdrojem těchto látek, dietárním myslím příjem potravinami, s tím, že ty ostatní zdroje expozice, jako je třeba dýchání prachu, kde tady ty látky mohou být obsaženy, nebo nějaký kontakt s materiály, které jsou na jejich bázi, to už je nevýznamné. Čili zaměřili jsme pozornost našich studií na potraviny.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A vy jste se zaměřili tedy, jak už jsme o tom mluvili, konzervy ryb a produktů moře, ať to byl tuňák, sardinky, tresčí játra. Kolik konzerv jste tedy testovali?
Prof. Ing. Jana HAJŠLOVÁ, CSc., Fakulta potravinářské a biochemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze
--------------------
Tak ještě bych, než odpovím konkrétně tím číslem, bych chtěla zdůraznit, že narozdíl od jiných halogenovaných látek, jako jsou třeba, já nevím, chlorované některé kontaminanty, ta známá skupina PCB, polychlorované bifenyly, nebo od jiných bromovaných, které se také sledují, tyto látky se narozdíl od jmenovaných nekumulují v tuku, ale váží se na proteiny a vlastně největší koncentrace se dá očekávat právě v játrech, nebo v tady těch výrobcích na bázi jater. My jsme celkem analyzovali, já myslím, že to bylo ke stovce výrobků, ať už teda zmražené ryby, nebo čerstvé ryby, případně konzervy. No, a pokud byste chtěli slyšet výsledek, tak v řadě těch mořských ryb jsme žádné, nebo našli jenom stopy těchto látek. Naopak v některých konzervách, váhám, jestli to tak mám říct, ale publikujeme to, v baltických sardinkách třeba, tak tam ty, nebo v tresčích játrech, tak tam ty nálezy nebyly nijak dramatické, ale díky tomu, že máme velmi citlivé přístroje a vyvinuli jsme velmi elegantní takovou citlivou metodu, tak jsme viděli přece jenom, že tam určitý zdroj kontaminace v procesu někde výroby toho, nebo produkce toho výrobku existuje. Nalézali jsme tam, já nevím, jestli to posluchače osloví, když řeknu, mikrogramy na kilogram. Ono to je hodně malé číslo, ale já musím říct, že ten Evropský úřad pro potraviny vyžaduje skutečně velmi nízké koncentrace sledovat, aby mohl zhodnotit to expoziční riziko. A právě vlastně ten projekt, který zahrnoval vyšetření těch rybích výrobků, je česko-norský Mercom, a pak také Evropské unie Perfood. A tady ty projekty právě mají ambici, nebo takové to hlavní poslání pomoct zapojit naši instituci, Vysokou školu chemicko-technologickou, právě pro generaci dat, pro poskytnutí dat pro odhad těch dietárních rizik.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.
Prof. Ing. Jana HAJŠLOVÁ, CSc., Fakulta potravinářské a biochemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze
--------------------
Ano, byly tam nálezy.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na naše otázky ve vysílání Českého rozhlasu 2 Praha odpovídá paní profesorka Jana Hajšlová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. I vy se můžete ptát na otázky, které vás zajímají, které se týkají našeho dnešního tématu. Naše telefonní číslo sem do studia je 221552525. Paní profesorka vám bude odpovídat. Zůstane tady samozřejmě i během písničky a potom budete mít ještě možnost ptát se na chatu Českého rozhlasu 2 Praha. Tak, prosím, využijte našeho telefonického kontaktu. Po písničce budeme odpovídat na vaše posluchačské dotazy.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Do naší telefonické se přihlásila první posluchačka, která se chce zeptat paní profesorky Jany Hajšlové na otázku, která ji zajímá. Dobrý den, jste ve vysílání, můžete se ptát.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady je posluchačka z Prahy, Alena. A ráda bych se zeptala paní profesorky, jak dalece je nebezpečné používání teflonových pánví v případě, že tam ta látka je obsažena? Děkuji za odpověď.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
My taky děkujeme.
Prof. Ing. Jana HAJŠLOVÁ, CSc., Fakulta potravinářské a biochemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze
--------------------
Dobrý den. Já samozřejmě v takové krátké odpovědi, nebo spíš v té informaci, kterou jsem uvedla v předchozím vstupu, jsem nemohla jít do podrobností, ale musím zdůraznit, že vlastně ta teflonová pánev je na bázi polymeru a ten polymer je stabilní. A pokud ta pánev není porušena, tak vlastně uvolňování těchto látek, těch malých molekul, těch toxických, o kterých jsme se bavili, nepředstavuje velké riziko. Ale samozřejmě pokud, ostatně výrobci ne sice v tomto kontextu, ale doporučují, jak s pánví šetrně zacházet, aby ten povrch se neporušil a nedošlo k určité erozi, tak potom bychom samozřejmě mohli teoreticky uvažovat o nějakém, o nějaké degradaci a vstupu těchto látek. Nemusí to být přímo PFOS, ale některých malých fluorovaných depolymerovaných jednotek. Ale já musím říct, že tyto důkazy prakticky nejsou zatím k dispozici. To téma je nové a zatím se mnohem víc Evropský úřad pro bezpečnost potravin zaměřil na dietární zdroje reprezentované rybami, a to ještě rybami z oblastí, které jsou v takovém jako v oblastech s velkou antropogenní činností, s průmyslovou činností. My jsme jenom pro vaši zajímavost se dívali třeba na řeku Labe a našli jsme někde tam v těch severních Čechách i také zvýšené nálezy v těch rybách, ale myslím si, že každý informovaný posluchač, nebo konzument, rybář v této oblasti ryby loví snad jenom pro radost, sportovní, ale nikoliv pro konzumaci. Vrátím se k té teflonové pánvi. Nebojte se, pokud s ní dobře zacházíte, riziko je minimální ve srovnání s jinými zdroji expozice.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takto odpovídá paní profesorka Hajšlová. Teď už odpoví dalšímu posluchači, nebo posluchačce. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Tady Rambousková z Prahy.
Prof. Ing. Jana HAJŠLOVÁ, CSc., Fakulta potravinářské a biochemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze
--------------------
Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Já bych se chtěla paní profesorky zeptat, zda má vliv slanost moře na rozklad látek PCB, protože všichni víme, že v moři jsou dokonce už i ostrovy různých odpadků, hlavně plastů, tak bych chtěla vědět, jestli toto všechno má vliv, jestli ta slaná voda hodně s velkou koncentrací má vliv na rozklad těchto látek, které pak se dostávají do těla živočichů, a zda kde je moře sladší, je to menší procento v těch tělech živočichů, anebo kde je ta voda slanější? Děkuju za odpověď.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
My taky děkujeme.
Prof. Ing. Jana HAJŠLOVÁ, CSc., Fakulta potravinářské a biochemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze
--------------------
Ano, děkuju taky za zajímavou otázku. Musím říct, že to zodpovídám úplně poprvé, takovouto koleraci ke slanosti vody, respektive ke koncentraci solí v ní. Nedomnívám se. Nedomnívám se. Tam, za prvé, ty látky PCB, ale řada dalších, ony nejsou dobře rozpustné ve vodě, takže ten proces nebo ten osud těchto látek v mořském, nebo i sladkovodním ekosystému je typicky takový, že se vážou na sedimenty a to tím více, čím ten sediment obsahuje organické hmoty. Čili nejde o písčité nějaké dna, ale o ty sedimenty, které mají hodně organické hmoty. Tam se ty látky navazují, vyvazují z vody, čili když vezmeme třeba riziko z koupání, tak těch látek tam moc není, ale máte pravdu, že ten potravní řetězec, specielně ryby, které se živí bentosem, nebo prostě těmi drobnými živočichy dnovými, ano, přichází to do potravního řetězce a ten osud, nebo takové to schéma je velmi typické. Čím vyšší úroveň profická, myslí se tím v tom potravním řetězci, tím větší riziko, že když jde o PCB, v tuku těch ryb se zakoncentrují polychlorované bifenyly. Je tady ale ještě jedna poznámka důležitá, že zase ty predátoři, ty ryby dravé, většinou neobsahují tolik tuku, takže když pak přepočtete množství přijaté jednou porcí tý ryby, tak možná, že jste tučné ryby, kde ty PCB jsou naředěné do jisté míry, tak máte větší příjem těchto látek než z toho predátora, kde je to zakoncentrované, ale je toho tuku málo. Každopádně moře si myslím, zvlášť teda oceány, jsou mnohem bezpečnější z hlediska kontaminace. A možná, že vás trošku překvapím. Problém se řešil celkem nedávno na základě zjištění, že ryby, které jsou z rybích farem, byly vlastně víc kontaminovány než ty z volného oceánu. Důvod byl ten, že někdy ty krmiva, to, co nebylo dobré pro člověka, tak se prostě nedbalo na kvalitu krmiva tak dobře, ale tento problém byl zdetekován, byl to veliký skandál v těch kruzích, kteří se starají o bezpečnost potravin. A ta situace se hodně zlepšila. Tam, kde je moře hodně kontaminované, tam slušné firmy, když to řeknu trošku s nadsázkou, ani nehledají svoje zdroje pro lovení ryb.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To bylo velice výstižné, tato odpověď. No, a ještě stihneme jeden posluchačský dotaz. Dobrý den.
posluchač
--------------------
Dobrý den, mohu mluvit?
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, můžete samozřejmě.
posluchač
--------------------
Dobrý den, tady Jaroslav. Zdravím, paní profesorko, a povšiml jsem si, že jste jmenovala sardinky baltské, takže bych se chtěl zeptat na sardinky španělské Isabelle.
Prof. Ing. Jana HAJŠLOVÁ, CSc., Fakulta potravinářské a biochemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze
--------------------
Dobrý den, pane kolego. Já úplně přesně vám asi neodpovím, protože nikdy nevíte. Jedna věc je, když řeknu sardinky, řeknete španělské, tak to ještě neznamená, že to bylo loveno ve španělských vodách, že. Čili ono vždycky závisí na zdroji. Můžeme třeba uvažovat o sardinkách ze Středozemního moře, ale mohu vám odpovědět, doufám, že dosti objektivně. Aspoň naše výsledky a výsledky řady mých kolegů z jiných zemí, protože ty fluorované látky teď se staly opravdu, se dostaly do hledáčku lidí, kteří pečují o bezpečnost potravin. A zdálo se mi, měli jsme takové setkání v Barceloně s kolegy, kteří prezentovali podobná data, ale ze Středozemního moře. A zdálo se mi, že ty nálezy jejich byly nižší než ty nálezy, když ty ryby pocházely z Baltského moře. To je známá věc, že Baltské moře je historicky jedno z takových nejvíc exponovaných různým odpadům, které přicházely z kontinentu.
posluchač
--------------------
Ano, a ještě na dokončení. Tresčí játra polské, to by asi taky bylo baltské?
Prof. Ing. Jana HAJŠLOVÁ, CSc., Fakulta potravinářské a biochemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze
--------------------
Já, víte co, ono je velice, bylo by velice nekorektní se vyjadřovat proti nějakému výrobci. To opravdu záleží na tom, jakou surovinu zpracovávají. To znamená výrobek vyrobený v Polsku neznamená nezbytně, že je to původem z Baltského moře. Takže to bych určitě takto nechtěla vyslovit.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta debata by určitě mohla ještě pokračovat a bude pokračovat, protože vy na naše posluchačské dotazy budete ještě odpovídat na chatu a tam samozřejmě mohou případní zájemci formulovat své otázky. No, a bude na ně odpovídat paní profesorka inženýrka Jana Hajšlová, kandidátka věd z Fakulty potravinářské a biochemické technologické Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Paní profesorko, jsem ráda, že jste si udělala na nás čas, a zase příště ve vysílání Českého rozhlasu 2 Praha na slyšenou.
Prof. Ing. Jana HAJŠLOVÁ, CSc., Fakulta potravinářské a biochemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze
--------------------
Děkuju moc za pozvání, na shledanou.