Přepis: Kompostování - 22. července

moderátorka
--------------------
Zahrádkářská Poradna právě začíná. Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář dnes poradí vám, zahrádkářům, jak s kompostem, kam s ním, tedy s tím plevelem, s těmi zbytky z kuchyně, anebo s těmi zbytky ze zahrady. Tak, můžeme je využít docela dobře. Právě na kompostu.

Ludmila DUŠKOVÁ, časopis Receptář
--------------------
No, určitě. Když se řekne kompost, tak mně jde mráz po zádech. Protože já jakoukoliv hromadu někde na zahrádce, anebo kolem domu nesnáším. Ale bohužel je to nezbytná věc, protože těch zbytků je opravdu tolik. Teď, když prší, opravdu těch plevelů a všeho možnýho bude hodně, protože vlastně začíná sklizeň, budeme otrhávat listy z rajčat, budeme asi spotřebovávat bramborovou nať. Prostě je toho všeho hodně, budeme plít, neustále se pleje, takže hory plevelu. No, a do kompostu samozřejmě patří i zbytky z kuchyně. Takže já opravdu, když se řekne kompost, tak mně běží mráz po zádech, protože představa přehazování té hromady je opravdu strašná, ale bez kompostu to nejde.

moderátorka
--------------------
Hm, protože on nám potom slouží k tomu, že můžeme mít kvalitní půdu na své zahrádce, takže to je takový ten koloběh, který bychom měli respektovat. Povězte takové ty základní věci, co na kompost patří a co nepatří?

Ludmila DUŠKOVÁ, časopis Receptář
--------------------
Rozhodně by tam tedy měly přijít všechny zbytky ze zahrádky, měly by tam přijít zbytky z kuchyně. To znamená, nezapomínáme na veškeré slupky z brambor, ze zeleniny, z ovoce, prakticky i vaječné skořápky tam můžou přijít. Ale budeme se varovat toho, dávat tam třeba kosti. To ne, protože ty nám způsobují v tom kompostu hnití, není to v pořádku. My potřebujeme, aby tam docházelo ke tlení, přirozenému rozpadu té organické hmoty, a aby se co nejdřív vlastně veškerá ta hromada přeměnila na kvalitní organickou směs. To znamená kvalitní zeminu obohacenou o humus.

moderátorka
--------------------
Hm, ještě k tomu plevelu, protože on není plevel jako plevel. Různé názory jsou na to, že některý typ plevele, třeba ten kvetoucí, který třeba tam dáme, tam nepatří do kompostu. Tak, jak je to? Já si myslím, že také zetleje a že se také vlastně rozloží jako všechno ostatní.

Ludmila DUŠKOVÁ, časopis Receptář
--------------------
Pokud máme správně založený ten kompost, tak teplota v něm dosahuje poměrně vysokých teplot, takže by mělo dojít k likvidaci i klíčivých semen plevelu, ale já, pokud se snažím, tak radši vím, protože ty zkušenosti mám už dlouholeté, snažím se dávat na kompost plevele, které ještě nekvetou, to znamená odstranit je brzy, protože kolikrát se mi opravdu stalo, že když zůstanou ty kvetoucí části někde na okrajích, tak nezetlejí a potom mám většinou problémy. Protože si tam přináším do zahrádky klíčivý plevel.

moderátorka
--------------------
Jak vlastně se kompost drží? To znamená, jestli tam hážeme, hážeme, jestli něco prohazujeme, jestli přidáváme vodu, jestli přidáváme hlínu, zem a podobně. Tak, jak se to dělá?

Jan KOPŘIVA, časopis Receptář
--------------------
Já si myslím vůbec, že by se mělo ke kompostu přistupovat, že to není smetiště. Já jsem viděl na jedné zahradě u Jičína, tam tedy měli za kůlnou takovou nevábnou hromadu a házeli tam všechno možné, nemělo to vůbec žádný tvar, nemělo to nic a taky ta majitelka mně říkala, že když ten kompost odebírají, tak že nejdřív musí odkrýt to, co tam zrovna čerstvě navršili a zespoda to pracně ...

moderátorka
--------------------
Třeba větve ze stromů a podobně, jo?

Jan KOPŘIVA, časopis Receptář
--------------------
A víte, že tam patří ty větve ze stromu? Ale ...

moderátorka
--------------------
Ale tak ne v tom velkém množství.

Jan KOPŘIVA, časopis Receptář
--------------------
... pozor, rozdrcené. Rozdrtit a kompost by se měl skládat, nikoliv házet. Takže měla by to být urovnaná hromada, neměla by být vyšší než tak půl, tři čtvrtě metru, ta plocha tam záleží na tom, kolik máme prostoru a samozřejmě ty jednotlivé vrstvy, je ideální, když se prosypávají zeminou. Nějakým už uleželým kompostem nebo můžeme sebrat třeba z krtčích hromádek zem a tím to prosypávat. A ten kompost by měl být dostatečně vlhký. A pokud tam dáváme suchý materiál, tak samozřejmě je nutné ho prolévat. Takovou variantou, kdy se někomu taková hromada, byť upravená, na zahradě nelíbí, tady kolegyně teď o tom právě mluvila, že to nemá ráda, tak potom jsou kompostéry. Sice ten kompostér, je pravda, nás trošičku omezuje prostorově, nikdy asi není tak velký jako ten normální a založený kompost, ale na druhé straně v tom kompostéru se podstatně více urychlí proces tlení. Takže v kompostéru potom máme tu zeminu zhruba za 6 až 8 týdnů připravenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.