Přepis: Klíšťová encefalitida - 30. května

31. květen 2011

V pondělní poradně Dvojky jsme se věnovali nemoci, která na nás může čekat po kousnutí klíštětem, tedy klíšťové encefalitidě. Hostem byla primářka infekčního oddělení pražské Thomayerovy nemocnice Stanislava Šimková. (V článku nabízíme neautorizovaný a needitovaný přepis pořadu.)

moderátorka
--------------------
Milí posluchači, ve studiu je se mnou doktorka Stanislava Šimková, primářka infekčního oddělení Thomayerovy nemocnice. A téma je klíšťová encefalitida. Přeji vám pěkné dopoledne, pane doktorko.

Stanislava ŠIMKOVÁ, primářka infekčního oddělení Thomayerovy nemocnice
--------------------
Krásný dopoledne.

moderátorka
--------------------
Paní doktorko, to, co se kolem klíšťat v poslední době děje, zblízka i zdálky připomíná regulérní paniku. Je na místě?

Stanislava ŠIMKOVÁ, primářka infekčního oddělení Thomayerovy nemocnice
--------------------
Tak do určité míry ano. Lidi už si uvědomují teda, že klíšťata představují jisté nebezpečí pro nás, že těch nemocí, které mohou přenášet, je víc. Není to jenom klíšťová encefalitida, a tak v podstatě bych řekla, že je to na místě.

moderátorka
--------------------
Já když jsem byla malá a běhali jsme po lese, tak se to nikdy tak neřešilo. Prostě jsme přišli domů, rodiče nás z klíšťat obrali a bylo. Myslíte si, že to bylo proto, že ta klíšťata nebyla tak infikovaná, nebylo jich tolik, anebo že jsme prostě byli jenom málo vyšetřeni?

Stanislava ŠIMKOVÁ, primářka infekčního oddělení Thomayerovy nemocnice
--------------------
Tak tady to asi bude můj subjektivní názor, ale myslím si, že těch klíšťat nebylo tolik spíš. Klíšťová meningoencefalitida byla vždycky a ty počty těch onemocnění se nikterak teda nemění a lymská borelióza, i když se o ní nevědělo ještě v tý době, nebyl ještě izolován bacil nebo bakterie, která ji způsobuje, ale ta existovala také podle těch popisů, příznaků, které se vyskytovaly, tak o boreliózu šlo.

moderátorka
--------------------
A vy jako lékaři z infekčního oddělení, zkoumali jste třeba spolu s biology, čím to je, že je těch klíšťat stále více a že pravděpodobně jsou čím dál tím více infikování schopná?

Stanislava ŠIMKOVÁ, primářka infekčního oddělení Thomayerovy nemocnice
--------------------
No, my jsme to nezkoumali, ale myslím si, že asi je to změnou klimatu, že se přece jenom jako asi teda, i když to zase jsou lidi nebo teda jiní, kteří to popírají, že to oteplování je, hlavně jsou teplejší zimy a tím pádem ty klíšťata přežívají a potom jako jsou takové jako masivní výskyty v přírodě.

moderátorka
--------------------
A já budu opět osobní ale my když u lesa vystoupíme z auta, tak s mým mužem připomínáme chemickou jednotku, protože se vrhneme na syna a pokryjeme ho všemi možnými dostupnými chemickými přípravky proti hmyzu, zatáhneme mu ponožky téměř gumičkama, aby mohl vběhnout do houští. Myslíte si, že je to ta správná ochrana, anebo byste mi prostě řekla tohle nedělejte a raději ho očkujte

Stanislava ŠIMKOVÁ, primářka infekčního oddělení Thomayerovy nemocnice
--------------------
Ne, tak je to určitě správná ochrana. Lidi by se měli chránit, jak teda repelenty, tak teda oblečením, měli by se i vyhýbat teda houštinám a vzrostlé trávě a prostě místům, kde by ta klíšťata mohly teda se přisát. Ale neexistuje ..., je to proto, že neexistuje vlastně očkování proti borelióze. Proti klíšťové encefalitidě ano, to doporučuji, aby se očkovali lidé, ale proti borelióze očkování nemáme, takže tady ta možnost, to nebezpečí tady je.

moderátorka
--------------------
Většinou se podvědomě bojíme více o děti, ale klíšťová encefalitida je spíše, pokud vím, nebezpečná pro dospělé.

Stanislava ŠIMKOVÁ, primářka infekčního oddělení Thomayerovy nemocnice
--------------------
Ano, my vždycky říkáme, my infektologové říkáme, že očkovat by se měli nejdříve babičky a dědečci nebo teda starší lidé, potom teda střední věk, ty přednostně a děti samozřejmě a mladí lidé také, ale u těch starších lidí jako, na to je kladen větší důraz.

moderátorka
--------------------
Jaké povahy je ta očkovací látka? Je to taková ta vysoce zátěžová pro organismus, nebo je to taková ta takzvaná mrtvá očkovací látka?

Stanislava ŠIMKOVÁ, primářka infekčního oddělení Thomayerovy nemocnice
--------------------
Je to teda očkovací látka, která je už vlastně v praxi se používá od roku 1973, je teda, je to oslabená očkovací látka, neživá a v podstatě teda nějaké vedlejší příznaky prakticky nevídáme. Nevzpomínám si, že bych někdy viděla vedlejší účinky teda, nějaké negativní.

moderátorka
--------------------
Nikdy jste se nesetkala s komplikacema, s ničím?

Stanislava ŠIMKOVÁ, primářka infekčního oddělení Thomayerovy nemocnice
--------------------
Ne, ne, nesetkala.

moderátorka
--------------------
Ani třeba když dítě nebo dospělého v době, kdy byl těsně naočkován, třeba se k němu klíště přisálo a infikovalo ho?

Stanislava ŠIMKOVÁ, primářka infekčního oddělení Thomayerovy nemocnice
--------------------
Ne, tam je důležité vědět, že imunní je člověk až po druhé dávce, která se aplikuje po měsíci. A do té druhé dávky že není chráněn a že může onemocnět. Ale to očkování nijak nezhorší nebo neztíží ten průběh toho onemocnění.

moderátorka
--------------------
Vy říkáte, že ta očkovací látka je už od roku 73. Je tak dokonalá, že není potřeba, aby se vyvíjela?

Stanislava ŠIMKOVÁ, primářka infekčního oddělení Thomayerovy nemocnice
--------------------
Myslím, že je tak dokonalá, že jako funguje v té, prostě tak, jak byla vyvinuta, tak v podstatě teda jako se používá.

moderátorka
--------------------
A vy jako primářka infektologie doporučila byste mi spíše očkovat se a očkovat děti mimo aktivní období klíšťat, anebo je to opravdu jedno?

Stanislava ŠIMKOVÁ, primářka infekčního oddělení Thomayerovy nemocnice
--------------------
Tak asi je to lepší, protože v době, kdy ty klíšťata nejsou, tak jako než ..., jako je to relativní. V podstatě teda jako to doporučení očkování v těch zimních měsících bylo zpočátku, ta firma, která vyráběla, rakouská firma, která vyrábí tu očkovací látku, tak tady je takový ten úzus, že se má očkovat v zimě, vlastně vypustila proto, že se báli, že by lidi onemocněli, protože jako po první dávce nejsou ještě chráněni. Takže by onemocněli a že by potom řekli, že ta vakcína nefunguje. Takže to byla jako spíš taková jako vůdčí myšlenka toho, proč teda se doporučovalo očkovat v zimních měsících. Ale jinak, pokud ten člověk počítá s tím, že do té druhé dávky není, nemá ochrannou hladinu protilátek, tak je to úplně jedno.

moderátorka
--------------------
Paní primářko, a tedy ani když budu proočkovaná, tak mi nedoporučíte, abych se posadila do vysoké trávy u vody a hleděla na bílé obláčky, které dálným nebem plynou, jako jsem to dělala jako malá? To už prostě nejde?

Stanislava ŠIMKOVÁ, primářka infekčního oddělení Thomayerovy nemocnice
--------------------
No, tak asi by to bylo teda hezké se dívat na bílé obláčky ...

moderátorka
--------------------
Leč riskantní.

Stanislava ŠIMKOVÁ, primářka infekčního oddělení Thomayerovy nemocnice
--------------------
Riskantní je to kvůli teda té lymské borelióze.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.