Přepis Kauzy pro reportéry a Občansko-právní poradny na téma: "Výplata nemocenských dávek" - 21.1.

21. leden 2010

Kauza pro reportéry a následující Občansko-právní poradna patřila problémům spojených s výplatou nemocenských dávek, které začaly se změnou zákona. Hostem na telefonu ČRo 2 - Praha byla metodička České správy sociálního zabezpečení Marta JAROŠOVÁ. Od prosince 2009 nabízíme, kromě on-line rozhovoru s hostem po ukončení vysílání také needitovaný a neautorizovaný přepis vysílání. Tento přepis máme k dispozici až následující den po vysílání. Tentokráte nebyl host "on-line", nenajdete tedy na stránce ani záznam chatu.

Přepis Kauzy pro reportéry ...

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Uplynul rok, co byl zaveden nový zákon o vyplácení dávek nemocenského pojištění. Došlo k výrazné změně u všech, kdo jsou do nemocenského pojištění zapojeni, tedy u pojištěnců, zaměstnavatelů, lékařů i zaměstnanců České správy sociálního zabezpečení. Změna zákona měla především vylučovat případy zneužívání nemocenských dávek. Bohužel na nejasnosti spojené s novým zákonem doplatilo i mnoho těch, kteří měli na nemocenskou nárok. A jedním z nich je i pan Stanislav Holý, za nímž se vydala kolegyně Linda Petáková.

Linda PETÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Stanislav Holý podstoupil koncem března operaci, při které mu byla provedena kompletní výměna kolenního kloubu. První, zdánlivě komplikovaný měsíc nemocenské, který je nově rozdělen mezi zaměstnavatele a Českou správu sociálního zabezpečení, která platí nemocnému až od patnáctého dne, proběhl bez problémů. O to překvapivější bylo, když pan Holý nedostal peníze za druhý měsíc.

Stanislav HOLÝ
--------------------
Když jsem nedostal za květen peníze, tak jsem se začal shánět. Měl jsem dojem, že patřím pod Prahu 3, kde mám trvalé bydliště. Bylo mi řečeno, že ne, že všechno se odehrává na úřadu Trojská, kde je celá Praha.

Linda PETÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Na pobočce Trojská jsou teď nově zpracovávány nemocenky ze všech pražských firem, které mají nad dvacet zaměstnanců. Centralizace, tedy přesunutí na jednu ústřední pobočku ve městě proběhla i v ostatních městech České republiky. V případě Prahy, kde sídlí centrály různých nadnárodních řetězců a podniků z celé České republiky, to ale znamenalo nesrovnatelně vyšší počet dávek než v jiných městech. Podle jednoho ze zaměstnanců České správy sociálního zabezpečení na tuto situaci nebyla pobočka Trojská dostatečně připravena.

zaměstnanec České správy sociálního zabezpečení
--------------------
Narostl šílenej objem dávek. Dneska nám tam chodí denně dva tisíce dávek nemocenských. A bylo tam na to ze začátku 22 lidí, tudíž denně dokážeme zpracovat jednu třetinu toho, co přijde.

Linda PETÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Tak to patrně, zejména během prvního pololetí, vzniklo větší množství nevyřízených nemocenek. Nemocní se pak museli, stejně jako pan Holý, sami připomínat, aby dostali své peníze. I když mluvčí České správy sociálního zabezpečení Kamil Vařeka upozornil na to, že školení na novou právní úpravu probíhala včas, tvrzení, že na pobočce Trojská byl v lednu malý počet zaměstnanců, nevyvrátil. O přijímání nových zaměstnanců se zmiňuje až v souvislosti s červnem.

Kamil VAŘEKA, mluvčí České správy sociálního zabezpečení
--------------------
Na konci června vláda schválila posílení zaměstnanců České správy sociálního zabezpečení v oblasti agendy nemocenského pojištění. Pražská správa sociálního zabezpečení byla posílena vzhledem ke zmíněným specifikům 80 zaměstnanců.

Linda PETÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Červnové posílení zaměstnanců by také vysvětlovalo to, kdy dostal pan Holý peníze vyplacené.

Stanislav HOLÝ
--------------------
Výplatu za květen a červen jsem dostal až patnáctého července.

Linda PETÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
V srpnu musel Stanislav Holý odjet od lázní, kde pokračovala jeho léčba. Předpokládal, že nesrovnalosti se již vyřešily a peníze bude dostávat včas. Již v polovině srpna ale zjistil, že tomu tak není. Banka mu totiž pozastavila účet poté, co na jeho kontě nebyl dostatek financí na měsíční splátku hypotéky. Na České správě sociálního zabezpečení mezitím již poněkolikáté došlo ke změně a složka pana Holého se dostala do rukou Pavla Hrdličky.

Pavel HRDLIČKA
--------------------
Já jsem to dostal před dvěma měsíci ve strašném stavu po někom jiným. Nedokážu zjistit po kom, ale měl jsem ještě neproplacený červen, červenec, srpen a nastupoval jsem tam v září.

Linda PETÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Bohužel ani panu Hrdličkovi se nepodařilo zorientovat v novém systému ihned, takže nakonec dostal Stanislav Holý své peníze za červen, srpen a září až ve druhé polovině října.

Pavel HRDLIČKA
--------------------
Přiznám se, udělal jsem tam nějakou chybu, ale každej si je neomylnej a v tom stresu a v tom objemu se člověk samozřejmě splete. Tím se panu Stanislvu Holýmu velmi omlouvám, ale i člověk chybuje.

Linda PETÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Otázkou jen zůstává, do jaké míry je omluvitelná pozdní splátka hypotéky či jiných peněžních závazků těch, kteří měli tu smůlu a byli nemocni v době, kdy si na nový zákon všechny strany teprve vznikaly.

Pavel HRDLIČKA
--------------------
Samozřejmě my dané organizaci, která třeba splácí tu hypotéku nebo tak, můžeme vysvětlit situaci, ale že bychom propláceli nějaké penále za zpozdné nebo to neexistuje.

Linda PETÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Ke dvojímu zpoždění výplaty došlo v případě pana Holého chybami více zaměstnanců České správy sociálního zabezpečení. Jak zmiňuje Kamil Vařeka, ke zpoždění výplaty nemocenských dávek může dojít i zaviněním dalších osob, které jsou do výplaty dávek nemocenského pojištění zapojeny.

Kamil VAŘEKA, mluvčí České správy sociálního zabezpečení
--------------------
Dneska je to právě složitější v tom, že tam je víc prvků v tom řetězci. Ale právě je důležité, že všichni v tom řetězci mají povinnost neprodleně dodávat ty doklady.

Linda PETÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Teprve od té doby, když jsou doklady kompletní, má totiž Česká správy sociálního zabezpečení na zpracování lhůtu třiceti dnů. Podle všeho to ale vypadá, že ani opožděné odevzdání dokladů, ani porušení třicetidenní lhůty není zákonem nijak postiženo. Jediný, kdo za chyby vzniklé ve vyplácení dávek nemocenského pojištění nesou následky, jsou patrně jen samotní pojištěnci.

moderátor
--------------------
Dnešní kauzu pro reportéry připravila Linda Petáková. My se k tématu vrátíme ještě po písničce Miroslava Žbirky, u telefonu bude doktorka Marta Jarošová, metodička České správy sociálního zabezpečení, takže řada otázek k tématu, spoléháme také na vás, naše čísla znáte - 22 155 25 25.



Přepis Občansko-právní poradny ...

moderátor
--------------------
Už jsme říkali, že to je právě rok, co byl zaveden nový zákon o vyplácení dávek nemocenského pojištění. A tak samozřejmě se nabízí i řada otázek, na které teď odpoví doktorka Marta Jarošová, metodička České správy sociálního zabezpečení, je u telefonu, dobré odpoledne.

Marta JAROŠOVÁ, metodička České správy sociálního zabezpečení
--------------------
Dobrý den.

moderátor
--------------------
Povězte, proč bylo nutné změny zákon, jaké výhody ta změna měla přinést?

Marta JAROŠOVÁ, metodička České správy sociálního zabezpečení
--------------------
Tak zákon bylo nutné změnit vzhledem k ekonomické situaci. A když si uvědomíme, že předchozí zákon platil padesát let, byl schválený v roce 1956, tak samozřejmě do současné doby došlo k značným změnám, nejeno v sociální oblasti, ale samozřejmě i v ekonomické oblasti. Proto bylo potřeba reagovat na tyto změny. Muselo se změnit chování lidí, změnilo se i chování lidí. Byla to vlastně reakce na nové ekonomické podmínky. Muselo se zabránit zneužívání dávek nemocenského pojištění, současně tak byl kladen důraz na to, aby se odbřemenili zaměstnavatelé, od hospodaření s prostředky ze státního rozpočtu, provádění nemocenského pojištění.

moderátor
--------------------
Osvědčila se ta změna, rok, to je dlouhá doba na hodnocení.

Marta JAROŠOVÁ, metodička České správy sociálního zabezpečení
--------------------
Ta změna, jestli se osvědčila, já myslím, že to přinese čas. Já se domnívám, že se osvědčila prozatím tím, že se musely naučit všechny subjekty, to znamená od pojištěnců, přes zaměstnavatele, ošetřující lékaře i pracovníky správ sociálního zabezpečení nový způsob chování, nový způsob vlastně vyřizování a provádění toho nemocenského pojištění, tak se domnívám, že ještě je hodnocení není zas tak dlouhá doba na to zhodnotit, zda se osvědčil nebo neosvědčil, ten zákon. Domníváme se, že soustředění provádění ale do jedné oblasti, to znamená do jednoho orgánu, který provádí to nemocenské pojištění, v podstatě znamená, že se provádí to nemocenské pojištění pro všechny stejně, stejným způsobem. To znamená, že se zjednodušilo to provádění tím, že lze celou tu problematiku nějakým způsobem zmechanizovat. Takže já se domnívám, že celkem ano.

moderátor
--------------------
Teď řekněme otázky, stručné odpovědi, prosím, kdo nese odpovědnost za včasné vyplácení nemocenské?

Marta JAROŠOVÁ, metodička České správy sociálního zabezpečení
--------------------
To je zase otázka. Kdo nese odpovědnost za včasné vyplácení. Vezmu-li si, že okresní správy sociálního zabezpečení má vyplácet dávku do třiceti dnů ode dne, kdy obdrží veškeré doklada potřebné pro výplatu dávky, tak tu odpovědnost za včasné vyplácení dávek nese jak pojištěnec, protože na něm závisí, zda ty doklady správně podepíše, napíše způsob, jakým chce dávku doručit, zrovna tak zaměstnavatel, který má neprodleně zasílat doklady a správně vyplněné doklady na okresní správu sociálního zabezpečení. A samozřejmě i pracovníci správy, protože mají ty doklady vyřídit do třiceti dnů ode dne doručení.

moderátor
--------------------
Čili, není to tak jednoznačné, aby si někdo myslel ...

Marta JAROŠOVÁ, metodička České správy sociálního zabezpečení
--------------------
Není to tak jednoznačné říct, že za to může vždycky okresní správy sociálního zabezpečení. Pokud se dávky nevyplatí včas. Můžu jenom říct, v současné době jsme dělali statistiku za prosinec. A přes 98 případů je vyplaceno včas do těch třiceti dnů ode dne doručení.

moderátor
--------------------
Kdyby nemocní peníze, řekněme, neurgovali, nežádali, nepátrali po nich, dostali by je i tak?

Marta JAROŠOVÁ, metodička České správy sociálního zabezpečení
--------------------
Určitě by je dostali, protože samozřejmě na všech okresních správách probíhá vnitřní kontrola, to znamená, že probíhá kontrola mezi doklady, které dojdou na správu sociálního zabezpečení a samozřejmě i výplatou dávek.

moderátor
--------------------
Může nemocný sám napomoci včasnému vyřízení, kromě odevzdání včas těch všech dokladů?

Marta JAROŠOVÁ, metodička České správy sociálního zabezpečení
--------------------
Jednak odevzdání, ale co bych chtěla zdůraznit, a to se často stává a potom tedy jsou z toho nepříjemnosti. Na složenkách i na výpisech z účtů mají pojištěnci napsáno, že jim dávky chodí z České správy sociálního zabezpečení. Tady bych chtěla upozornit, že to není z České správy sociálního zabezpečení. Je to pouze účet České správy sociálního zabezpečení, ale dávky vyplácí okresní správy sociálního zabezpečení příslušné. Takže pojištěnec by neměl posílat v žádném případě doklady, potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo ukončení pracovní neschopnosti na českou správu, protože my tady pouze můžeme udělat to, že najdeme, kdo vyplácí mu dávku a teprve potom ji posíláme na příslušnou okresní správu. Tím se samozřejmě ta výplata zdrží, protože k výplatě dávky potřebuje ta okresní správa originál. Ale nejlepší je, když to ten pojištěnec udělá přes zaměstnavatele. Podle zákona má nejdříve dát zaměstnavateli, protože ten samozřejmě musí vědět, zda má pojištěnce pořád nebo toho svého zaměstnance, zda má omluvenou absenci. A ten potom nám teprve posílá ty doklady.

moderátor
--------------------
Paní doktorko, vydržte ještě chvíli, dnešní kauza pro reportéry je o vyplácení dávek nemocenského pojištění. Teď si povídám s metodičkou České správy sociálního zabezpečení, paní doktorkou Martou Jarošovou. A přichází čas pro vás ... a už máme dotaz, dobrý den, kdo se ptá.

posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady je posluchačka ze středních Čech. Já mám, prosím vás pěkně, dotaz, jestli sociální správa je schopná vyčíslit náklady, které vznikly vlastně nárůstem této administrativy spojené s vyplácením nemocenských dávek takovýmto způsobem. Jednak zasílání dokladů tam a sem, vlastně, zasílání peněz třeba v hotovosti, které je nesmírně drahé a nákladné. A o to všecko se podle mého názoru snižují vlastně odvody těch nemocenských, které by mohly být poskytnuty těm pacientům. Zda by byli schopni vlastně vyčíslit už po tom roce této praxe vyčíslit náklady, které takto vzrostly. Protože pochybuji o tom, že většina zaměstnavatelů zrušila mzdové účetní, které vlastně i nadále ty mzdy zpracovávají.

moderátor
--------------------
Tak děkuji za dotaz, paní doktorko.

Marta JAROŠOVÁ, metodička České správy sociálního zabezpečení
--------------------
Já se domnívám, že to nelze tak jednoznačně říct, vyčíslit náklady, protože náklady na nemocenské pojištění byly v podstatě i předtím, než prováděla to nemocenské pojištění správa sociálního zabezpečení, prováděli je zaměstnavatelé. Tím pádem ti zaměstnavatelé ty náklady taky vynakládali na ty dávky nemocenského pojištění svými pracovními silami, které to prováděly, těmi mzdovými účetními. Takže jedno, asi by to nešlo vyčíslit. My můžeme říct, kolik jsme vyplatili na dávkách nemocenského pojištění, jaký jsou, samozřejmě dají se vyčíslit správní náklady na chod České správy sociálního zabezpečení, ale v globále. Tak správa neprovádí pouze to, že by vyplácela dávky nemocenského pojištění.

moderátor
--------------------
Já vám děkuji, paní doktorko, mějte se krásně. Děkuji za odpověď na moje otázky, otázky paní posluchačky, na slyšenou.

Marta JAROŠOVÁ, metodička České správy sociálního zabezpečení
--------------------
Na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.