Přepis Kauzy pro reportéry a Občansko-právní poradny na téma: "Spor o okna v městské pamákové zóně" - 10.6.

10. červen 2010

Kauza pro reportéry patřila sporu Františka Muchy z Opavy, který protestuje proti tomu, jak památkáři řeší žádosti o výměnu oken u jeho domu v městské památkové zóně. Hostem, který vysílanou kauzu komentoval a radil volajícím posluchačům v Občansko-právní poradně, byl Miloš SOLAŘ z Národního památkového ústavu, oddělení architekturyHost nebyl v pražském studiu, neuskutečnil se proto on-line rozhovor. Od prosince 2009 nabízíme needitovaný a neautorizovaný přepis vysílání. Najdete jej uvnitř článku.

Přepis Kauzy pro reportéry ...
Pavel Kudrna, moderátor
--------------------
A je to zdánlivě banální kauza, ale narostla doslova do velkých rozměrů a v mnohém ukazuje, jak obtížné je vlastnit dům v městské památkové zóně. Je to případ pana Františka Muchy z Opavy. Protestuje proti tomu, jak památkáři řeší žádosti o výměnu oken. Psal i na úřad ombudsmana, neúspěšně žádal odškodné a jeho jméno znají i na ústřední Národního památkového ústavu. Je více než jisté, že podobný problém řešení spousta dalších lidí.
František MUCHA, Opava
--------------------
Naštvalo mě to, že úředníci rozhodují, aniž by se přesvědčili o skutečném stavu věcí.
redaktor
--------------------
Pan Mucha z Opavy se rozhodl nahlas popsat to, co trápí snad každou památkovou zónu v každém městě. A popsal tento problém až ombudsmanovi, anebo na ministerstvu kultury.
František MUCHA, Opava
--------------------
Úředníci rozhodli, že musíme dát okna, když budeme tedy dávat nová, že musí být dřevěná. Aniž by brali v úvahu to, že na těch zdech už jsou některá okna původní, některá nová plastová okna, prostě dávali různá doporučení, takže kdybysme to podle těchto doporučení udělali, tak máme asi čtyři nebo pět druhů oken různých konstrukcí a různých materiálů.
redaktor
--------------------
Takže vznikl chaos, vy to máte spočítané, že to je opravdu co dům, to jiné okno a možná i v rámci jednoho domu různá okna. Je to tak?
František MUCHA, Opava
--------------------
Ano, je to přesně tak. Ty domy Pekařská 8, Pekařská 6, Míšská 13, to je zhruba asi 160 oken, jsou původní okna asi 40%, 60% plastová okna. A to v pěti různých výrobních provedeních.
redaktor
--------------------
Jinými slovy, jsou lidé, kteří se rozhodli památkovou ochranu ignorovat a namontovali si okna plastová. A pak jsou ti, kteří chtějí postupovat naprosto legálně. A navíc jim není lhostejný onen okenní chaos. Ti ovšem musí počítat se stohy úředních lejster a nekonečným čekáním.
František MUCHA, Opava
--------------------
Stačilo se přijít podívat. A i ten nejméně rozumnější úředník by musel přijít na to, že tento stav je neudržitelný a je nutno přijat nějaké jednotné stanovisko, které sjednotí všechny ty okna.
redaktor
--------------------
Cituji teď ze zprávy kanceláře veřejného ochránce práv. "Výsledkem tohoto opavského případu je stav, kdy osoba, která se snaží výměny oken dosáhnout legální cestou, výměny nedosáhla. Zatímco sousedi, kteří se rozhodli zákon o státní památkové péči porušit, mají okna vyměněna, aniž by za toto protiprávní jednání byli potrestáni. Je zřejmé, že takový stav nemůže vzbuzovat důvěru v jednání správních úřadů, jež nejsou schopny respektování památkových hodnot na svém správním území zajistit.
Vy jste žádal zastupitele nebo město o odškodnění. Věřil jste, že můžete nějaké odškodnění dostat, anebo jste spíš chtěl upozornit na ten problém?
František MUCHA, Opava
--------------------
Pochopitelně,že jsem věděl, že žádné odškodnění nedostanu, ale chtěl jsem, aby se zamysleli úředníci nad tím, aby měli více zodpovědnosti v sobě.
redaktor
--------------------
A další paradox. Vedle evidentního chaosu v oknech, typech oken a hlavně jejich vzhledu existuje i opačné srovnání, která okna jsou stejná, poznáte to? Já jsem před domem pana Muchy nepochodil.
František MUCHA, Opava
--------------------
Podívejte, pane redaktore, vy mi řekněte, jaký vidíte rozdíl mezi tím oknem vpravo a tím vlevo.
redaktor
--------------------
V každém případě okna jsou stejná, teda na první pohled.
František MUCHA, Opava
--------------------
Ptám se proto, protože ty okna vpravo jsou plastové. Proti těm zásadně památkáři protestují. A ty okna vlevo, to jsou okna euro ...
redaktor
--------------------
Čili z těch dvou stejných oken to vpravo je dřevěné a to vlevo je plastové.
František MUCHA, Opava
--------------------
To je zakázané okno, to je povolené okno. A přitom mají úplně stejné vlastnosti. Z čeho byste usoudil, že je tam rozdíl nějaký?
redaktor
--------------------
Jsou stejná, já nevím, podle čeho bych to měl potom rozlišit.
František MUCHA, Opava
--------------------
Rozlišení je akorát v tom, že spojení toho horního břevna s tím svislým je pod úhlem 45 stupňů u plastových oken a u euro je to spojení vodorovné, to je celý rozdíl. Jinak ne.
redaktor
--------------------
Co na to všechno říká nejvyšší úředník opavské radnice, tajemník Tomáš Elis. Podle materiálů, se kterými měl možnost se seznámit, jsem skutečně neshledal žádné zásadní pochybení v postupu našich úředníků, kteří se touto věcí zabývali. Oni prostě měli svůj odborný, profesionální názor, který celou dobu hájili. Měli pro to své argumenty.
redaktor
--------------------
Takže opavský magistrát chybu neudělal, když nebyl schopen zajistit, aby lidé živelně nevyměňovali okna za plastová tam, kde to není možné, anebo aby byli potrestáni. Opavský primátor Zbyněk Staňura vidí problém jinde. Takto odpověděl na otázku, proč panu Muchovi zastupitelé nepřiznali odškodnění zhruba osm tisíc korun za všechny průtahy. Pan Mucha totiž čekal několik let na nová okna. A mezitím doma mrznul, stará okna mu dosloužila už dávno.
Zbyněk STAŇURA, opavský primátor
--------------------
To jsou nejtěžší případy, kdy člověk by chtěl pomoct občanovi, myslí si, že má pravdu, ale nemá kompetence a pravomoc to udělat. To je důsledek toho, že máme ten spíšenej model veřejné správy, že na radnicích je, jak v samosprávách, tak státních správách, bylo by určitě dobře, aby se buď ty modely oddělily, případně se zvýšily kompetence samosprávy. Nebo se ty, podle mého případu jasné případy, kdy zasahuje, něco nařizuje a finanční následky nese někdo jiný, aby je pak kompenzoval. Pak si myslím, že by žádnej spor nebyl v tomto konkrétním případě, kdyby stát to, co nařídil i zaplatil, tak si myslím, že ti investoři a vlastníci nemovitosti v památkové zóně by neměli problém.
redaktor
--------------------
Za chvíli k tématu s naším hostem ve studiu, panem inženýrem architektem Milošem Solařem z Národního památkového ústavu.



Přepis Občansko-právní poradny ...
moderátor
--------------------
Z ústředního pracoviště Národního památkového ústavu z oddělení architektury teď pan inženýr architekt Miloš Solař, dobré odpoledne.
Miloš SOLAŘ, NPÚ, oddělení architektury
--------------------
Dobré odpoledne.
moderátor
--------------------
Pane inženýre, jak časté jsou případy, kdy se majitelům nemovitosti nelíbí postup památkářů při různých povolováních.
Miloš SOLAŘ, NPÚ, oddělení architektury
--------------------
Tak těch příkladů je poměrně hodně, protože těch kauz, které se posuzují, je hodně, a nějaké procento lidí není spokojeno s okny nebo s něčím jiným. U těch oken je to poměrně časté, protože je to hodně četná situace, je to teď velmi aktuální. Na druhou stranu já bych připomněl, že i obrácený stav. A protože jsem člověk, který za památkový ústav byl vyčleněn, aby se tím zabýval, tak z vlastní zkušenosti vím, kolik lidí volá třeba s tím, že jsou nájemníci nebo jsou vlastníci bytů, společenství vlastníků chce vyměnit okna, nebo vlastník chce vyměnit okna na celém domě, my nechceme, my ty svoje okna máme rádi, jsou krásné, můžete nám pomoci, co máme dělat, abychom je nemuseli měnit, když nás k tomu majitel nutí. Dokonce jsou třeba nájemníci, který se s vlastníkem soudí kvůli tomu, že nechtějí ta svoje původní okna vyměnit.
moderátor
--------------------
Dobře, nechme tohle stranou. Tohle to asi není jádrem problému, to jsou spory, oni se nějak domluví. Tady jde právě o problém s památkáři. Já jenom, co třeba máte proti těm plastovým oknům, protože když se dnes člověku skutečně na ta okna podívá, tak je nepozná, jsou dobře udělaná, nepozná je od těch dřevěných.
Miloš SOLAŘ, NPÚ, oddělení architektury
--------------------
To není úplně pravda. Já bych k tomu příkladu, který tady byl, jenom upozornil na to, že vlastně o tom, co je pro ten dům nebo pro tu oblast správné, se vlastně ani v té reportáži vůbec nehovořilo. Mluvilo se o tom, že není jednotný přístup, že vlastně ta veřejná správa selhala, protože jaksi připustila nějaký nezákonný postup. A že to takhle nejde, to je i v tom ombudsmanově konstatování. A ta věcná stránka, co je dobře, v tom pozitivním, nebo co je nejlepší, abych to nebral negativně, o tom se vlastně nemluvilo ani v té reportáži. A pokud se dostaneme k těm oknům, je potřeba si uvědomit, že památkový fond je velmi široký, že zrovna předpokládám, že v té Opavě to byl jeden z těch domů poválečné výstavby, který třeba ta okna mohl mít už velmi jednoduchá a ten rozdíl mohl být malý. Na druhou stranu, když si představím ta bohatě členěná dvojitá okna architektury třeba konce devatenáctého století s bohatými kresbami, s bohatým kováním, tak je to úplně o něčem jiném. A srovnám-li třeba dvojitá okna s jednoduchým rámem, tak ten rozdíl je evidentní, protože tahle ta okna působí prostorovým dojmem, můžeme mluvit o detailech. Musíme si uvědomit, že to není jenom otázka materiálu. A já bych netvrdil, že plastová okna, jde o tu podobu také a se systémem plastových oken jsou spojené nějaké detaily, ty okna mají nějaké vlastnosti a to je pro ně charakteristické. A ty vlastnosti jsou jiné než u těch tradičních oken.
moderátor
--------------------
Poznali jste, tak takový mladíček ještě tehdy, Pavel Novák, takže Vyznání, jeho písnička. My dnes v Kauze pro reportéry řešíme problém oken, problém, že majitel chce jiná okna než třeba úřad či památkáři. S inženýrem architektem Milošem Solařem z Národního památkového ústavu si o tom povídáme. Pane inženýre, co byste poradil tedy lidem, kteří plánují výměnu oken, bydlí v historicky cenném území a chtějí mít opravdu všechny formality co nejdřív za sebou?

Miloš SOLAŘ, NPÚ, oddělení architektury
--------------------
Určitě bych jim poradil, aby nejdříve kontaktovali buď výkonný orgán nebo lépe Národní památkový ústav a zeptali. Ale já bych nemluvil o formalitách, protože tím celý ten problém omezujeme na nějaký byrokratický proces. Já myslím, že má smysl mluvit o těch věcných důvodech, o architektuře, ale že je potřeba se bavit o těch technických aspektech oken. To je velmi důležitá věc a je potřeba si uvědomit, že ta okna jsou velmi důležitá. Že třeba ta nová okna, a to nejsou jenom plastová okna, to jsou třeba i ta eurookna nebo jiná, mají třeba významně vyšší izolační schopnosti, šetří teplo, ale to znamená, že by měla být doprovázena třeba nuceným větráním.
moderátor
--------------------
Já vám řeknu jednu věc, já mám pocit, že s tímto asi nikdo nepolemizuje. Pak vznikne ten problém tedy majitele, potažmo toho, kdo má zaplatit tu výměnu oken a řekne:"Já bych tam dal tato okna, ta by nám vyhovovala, vypadají dobře." Vy jako památkáři chcete, teď budu parafrázovat nějaká složitá drahá okna, tak nám je zaplaťte, můžete vy jako památkový ústav třeba přispět na taková okna. Nebo jak může ten člověk, který by s vámi sice souhlasil, ale nemá na to, jakým způsobem by se k nějakým penězům navíc dostal.
Miloš SOLAŘ, NPÚ, oddělení architektury
--------------------
My za prvé bychom chtěli ne vyměnit, ale zachovat ta původní, když za to stojí.
moderátor
--------------------
Dobře, ale to zase budou platit jako mourovatí, když tam jsou okna, která třeba netěsní nebo.
Miloš SOLAŘ, NPÚ, oddělení architektury
--------------------
Určitě bychom preferovali úpravu. Ty dotační tituly jsou, nicméně jsou velmi omezené. Je potřeba si uvědomit, je to kulturní politika státu. Je potřeba si uvědomit, že po zrušení okresních úřadů vlastně tady zanikl významný mechanismus podpory vlastníkům, protože ty okresní úřady tohle to právě platily. Dneska jsme v situaci, kdy třeba krajské úřady přispívají pro celý region stejně, jako dřív přispíval každý okresní úřad. Nicméně já bych se vrátil k tomu, co jsem říkal. Já si myslím, že ten největší problém je v nedostatku informovanosti, v tom, že ty lidi jsou masírováni jaksi reklamou, aniž by si uvědomili, že smysl tý reklamy je prodat. A že ta věc má skutečně ty technické aspekty, protože v situaci, kdy si někdo velmi důkladně utěsní koupelnu, ve které má plynovou karmu, tak to může vést i k smrtelným úrazům. A takové případy jsou. Samozřejmě to je extrémní případ. Ale lidi vstupujou s nějakou představou, vidí reklamu, mají nějakou vizi, že by chtěli a ty souvislosti si vůbec neuvědomí. A to si myslím, že je ten důvod, proč vznikají ty konflikty, největší důvod.
moderátor
--------------------
Někdo, aby se vyhnul všem těmto problémům, tak to prostě vymění, ono se mnohdy vůbec nic nestane, vymění si okna, jaká mu vyhovují, nikdo si dlouhá desetiletí nevšimne, pak už je promlčeno. Ale když se na to přijde, jaká pokuta může hrozit?
Miloš SOLAŘ, NPÚ, oddělení architektury
--------------------
Já bych, já si nemyslím, že památková péče by měla být založená na pokutách. Nicméně podle památkového zákona je to přestupek, je to paragraf 39 památkového zákona. A fyzická, nepodnikající osoba, to znamená standardně v tomto případě nájemce nebo vlastník bytu může dostat pokutu do výše dvou milionů korun. Ale to není smyslem.
moderátor
--------------------
Dali jste někdy takovou pokutu?
Miloš SOLAŘ, NPÚ, oddělení architektury
--------------------
Pokuty se dávají. Ta dvoumilionová pokuta je horní, doufám, že si rozumíme, to je horní mez, čili pokuta je vždycky přiměřená. Ale já se vrátím k tomu, vy jste ptal, co Národní památkový ústav. Národní památkový ústav ani nerozhoduje, ani nedává žádné peníze. Národní památkový ústav je odborná organizace, která vlastně by měla radit, říkat, v čem je ta hodnota, co by mělo.
moderátor
--------------------
Pane inženýre, s tímto nikdo opravdu nepolemizuje. Já si umím představit, že budu majitelem kostelíku a vy mi řeknete, tu věc musíte pozlatit, ono to tak kdysi bylo. Já řeknu, to je úžasné, ale já mám dvě stě korun na knížce a souhlasím s vámi. Tak, jak docílíte toho, že se pozlatí?
Miloš SOLAŘ, NPÚ, oddělení architektury
--------------------
No, nevím, jestli to zlacení je jaksi věc, kterou třeba nelze odložit. Jsou i daleko závažnější příklady než pozlacení, jsou třeba protékající střechy. Ale u těch oken, já bych se přimlouval za to, a je to smysl té památkové ochrany, evropská památková péče je založena na úctě k historickému originálu. A u nás je naprosto prioritním zájmem zachovat ty krásná původní okna s mosazným kováním, se všemi těmi detaily, které k té historii patří. A tato okna jdou upravit. Čili, jaksi památková péče nechce okna, kterými táhne, které se rozpadají, která jsou shnilá. Chceme funkční okna, ale to neznamená dycky výměnu.
moderátor
--------------------
Ideální je, jak jste říkal, včas zajít za odborníky, poradit se a zdá se, že ta cesta by se mohla nějakým způsobem najít. Naším dnešním hostem z Národního památkového ústavu pan inženýr architekt Miloš Solař. Pane inženýre, děkuji za návštěvu, co nejméně problémů a konfliktů, na slyšenou.
Miloš SOLAŘ, NPÚ, oddělení architektury
--------------------
Díky, na slyšenou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.