Přepis Kauzy pro reportéry a Občansko-právní poradny na téma: "Silniční obchvaty" - 17.6.
Občansko-právní poradna patřila "Silničním obchvatům". Problém nám vysvětlila Kauza pro reportéry, která nás zavedla do Lázní Bělohrad, kde se obyvatelé města postavili proti plánovanému obchvatu. Hostem, který vysílanou kauzu komentoval a radil volajícím posluchačům, byl Jakub PTAČINSKÝ z tiskového oddělení Ministerstva dopravy ČR. Od prosince 2009 nabízíme needitovaný a neautorizovaný přepis vysílání. Najdete jej uvnitř článku.
Přepis Kauzy pro reportéry ...
moderátorka Daniela Brůhová
--------------------
A teď už slibované rubrika Volejte reportéry, ta nás dnes zavede na silniční obchvaty. To, že města bojují za silniční obchvaty, aby se ulevilo obyvatelstvu, to není nic nového. To ale, že se obyvatelé města postaví proti obchvatu a raději si nechají jezdit dopravu pod okny, je opravdu kuriozita. V této situaci jsou teď v Lázních Bělohrad. A tak my jsme tam vyslali kolegu, reportéra Jiřího Kokmotose.
Jiří KOKMOTOS, redaktor
--------------------
Legendární pořad Pozor zákruta dokázal upozornit i na nesmysly v dopravě a i v Lázních Bělohrad by měl do určité míry žně. Hlavně z hlediska lázeňského zákona. V tom se praví, že by přes lázeňské území neměla vést silnice druhé třídy. V Bělohradě chtěli tuto situaci napravit okruhem, který část města přivítala, druhá pak ne. I když podle starosty Pavla Šubra větší část města okruh chce.
Pavel ŠUBR, starosta Lázní Bělohrad
--------------------
Tak já, když mluvím s občany města, tak já si myslím, že převážná většina občanů také je pro. Protože mám řadu dopisů, že by chtěli zklidnit tady tu Lázeňskou ulici, další ulici, která vede směrem na Jičín. Spíš je problém v tom, že stačí, když jeden občan nebude souhlasit s prodejem pozemku, nebudeme mít jeho souhlasné stanovisko, tak nebude možné požádat o územní rozhodnutí a tím ani o tu dotaci.
Jiří KOKMOTOS, redaktor
--------------------
A slovo dotace je důležité. Z navrhovaných dvě stě milionů, které by měl okruh stát, by totiž zaplatila 85% Evropská unie a zbylých 15% by bylo pokryto z veřejných financí, což znamená, že by bělohradští měli okruh témě zadarmo. A co na to říká zástupce těch, kteří nechtějí prodat pozemky, Robert Fasati?
Robert FASATI
--------------------
Na to je strašně důležité neodpovídat zavádějícím způsobem. A to si může dovolit jen ten, kdo zpracuje celkovou studii celého území Lázní Bělohradu, i regionu z hlediska dopravy a potřeb všeho. Říká se tomu strategická rozvojová studie, která vyváženě řeší všechny potřeby jednotlivých oblastí života a z nich potom teprve vyplývá, co je důležité, co méně, a co případně problematické je nezbytné snést.
Jiří KOKMOTOS, redaktor
--------------------
A tak celý projekt uvízl na tom, že město neinvestovalo do strategického plánu a nepokusilo se vymyslet například variantu přeznačení okolních silnic. Tak, aby ty hlavní nevedly přes lázně. Jenže proti tomu se zase staví starostové okolních obcí. A tak na tento spor doplácejí hlavně obyvatelé Bělohradu a samozřejmě lázně. Pokračuje Jitka Febrová, předsedkyně dozorčí rady lázní.
Jitka FERBROVÁ, předsedkyně dozorčí rady lázní
--------------------
Provoz zatím není tak veliký. Občas se nám i povede odklonit částečně dopravu nákladní, ale přesto si myslím, že tak, jak to zakotveno v zákoně a tak, jak to udává statut lázeňského místa, prostě silnice druhé třídy přes lázeňské území vést nemá a určitě to narušuje ten kolorit.
Jiří KOKMOTOS, redaktor
--------------------
Znamená to i pro vás nějaké investice, tedy do nějakých dopravních omezení nebo dopravních staveb?
Jitka FERBROVÁ, předsedkyně dozorčí rady lázní
--------------------
To má dvě omezení. Znamená, za prvé nás do jisté míry omezuje hluk, dalším negativním jevem je to, že kdysi nám klienti, který přecházeli přes silnici, si samozřejmě museli dávat pozor na auta, která projíždějí. To jsme museli řešit. Řešili jsme to investicí, která byla docela vysoká. Vytvořili jsme mezi jednotlivými hotely v podstatě průchozí, zakryté, vyhřívané můstky. To znamená, že dneska ten klient přejde suchou nohou naprosto bezpečně. Ale ta investice stála okolo deseti milionů.
Jiří KOKMOTOS, redaktor
--------------------
Zkrátka čas běží, doprava houstne, i když zatím není na neúnosné míře, ale v tomto ohledu, co není, může být. Jen je škoda, že tímto prodlužováním situace unikají nemalé peníze. 170 milionů korun by přispěla Evropská unie na celkem dvou set milionovou investici, pokud by se vše stihlo během následujících několik měsíců. Za vše tak může chybějící strategický plán města, což kritizují ti, kteří okruh nechtějí. Ale zase na druhou stranu, město nemůže jednat, protože chybí dostatečná legislativa o vyvlastnění pozemků a definice veřejného zájmu. Do té doby si řidiči budou muset dávat v Lázních Bělohrad pozor na zákrutu na silnici druhé třídy, přímo před lázněmi. Tak aby to nedopadlo jako v té zákrutě.
moderátorka
--------------------
Tak to byla reportáž kolegy Jiřího Kokmotose o zamotaném silničním obchvatu v Lázních Bělohrad, tedy zamýšleném možná bych měla spíše říci, silničním obchvatu. Za chviličku po písničce se k tématu vyjádří Jakub Ptačinský z ministerstva dopravy a také nabídnu telefony, na kterých se ho můžete ptát.
/ Písnička /
moderátorka
--------------------
Pokračuje dnešní rubrika Volejte reportéry o silničních obchvatech. Se mnou ve studiu už sedí Jakub Ptačinský z ministerstva dopravy, pěkné odpoledne přeji.
Jakub PTAČINSKÝ, ministerstvo dopravy
--------------------
Pěkné odpoledne i vám.
moderátorka
--------------------
Já jenom připomenu tu kauzu, kterou nám nabídl kolega Jiří Kokmotos. V Lázních Bělohrad prochází silnice druhé třídy, to by v lázních být nemělo a proto se rozhodlo město, že udělá obchvat okolo města, aby se zklidnila doprava ve městě. Ovšem někteří majitelé pozemků, tedy na tom místě toho obchvatu, kde by měl vést, tak nechtějí pozemky prodat, jsou proti tomu, aby se obchvat dělal a naopak jaksi prosazují to, aby žádný obchvat nebyl. Mně by zajímalo, jestli se to vůbec dá nějak vyčíslit nebo kvantifikovat, do jaké míry mohou jedni občané držet ty druhé občany a potažmo i stát jako rukojmí téměř svými pozemky?
Jakub PTAČINSKÝ, ministerstvo dopravy
--------------------
Tak ono je velmi složité označit vlastně celý ten jev jako držení rukojmí, i když v mnoha případech to tak může z venku vypadat. Oni se tu střetávají totiž obecně dva silné principy. Ten jeden z nich je vlastnictví toho majetku jako takového a na druhé straně veřejný zájem, který tu je. Faktem je, že proces toho vlastníka nebo záměr toho vlastníka určitého pozemku může být různý, chtěl mít třeba na daném pozemku rodinný domek pro dceru nebo má k těm polím nějaký zvláštní vztah, jsou to rodinná pole na hospodaření a tak dále.
moderátorka
--------------------
Také rozumím tomu, že jistě mnozí majitelé rodinných domků nejsou nadšeni tím, že by jim za domečkem, za zahrádkou vedla silnice.
Jakub PTAČINSKÝ, ministerstvo dopravy
--------------------
Samozřejmě ta představa nemusí být veselá pro každého. Na druhou stranu je tu nějaký v uvozovkách řeknu vyšší zájem nebo zájem větší skupiny lidí, ať už je to zdravotní zájem nebo doprava v městě, kdy je potřeba zvážit, zda ten zájem této skupiny není výš než vlastnické právo toho člověka, který má tu určitou parcelu, která blokuje v tomto případě například výstavbu celého okruhu.
moderátorka
--------------------
Teď možná by byla na místě otázka, jak u nás funguje vyvlastnění, i když to je pravděpodobně ten úplně poslední nástroj.
Jakub PTAČINSKÝ, ministerstvo dopravy
--------------------
Máte pravdu. Je to opravdu mimořádný nástroj, který by se měl a používá pouze v případech, kdy už vlastně došlo k nenaplnění všech možných předešlých dohod a jednání. To znamená, nepodařilo se dohodnout buď prodej nebo výměnu jakýchkoliv pozemků. Je to sada mnoha kroků a podmínek, které jsou celkem jasně popsány v zákonech, ať už jsou to stavební zákony nebo zákony o vyvlastnění. Začíná to vlastně oznámením toho vyvlastnění, začíná to oznámením účelu, proč vlastně vyvlastňujete, to musí být v určitém časovém horizontu před zahájením celého jednání. Pokračuje to přes vyvlastňovací jednání, pokračuje to vlastně dokazování, zda ten či onen účel, proč chcete vlastně ten pozemek vyvlastnit, je dostatečně důležitý na to, abyste ten pozemek zabrali nebo vyvlastnili za náhradu. A samozřejmě posledním krokem je dodržení všech těch podmínek a lhůt, které k převodu těch pozemků, k zaplacení, ale i k zahájení staveb jasně popisuje zákon.
moderátorka
--------------------
Teď se tedy od těch právních věcí podíváme do peněženky, do toho finančního měšce. Tam se mluvilo o tom, že ta stavba by byla dotovaná z různých fondů. Kdy mohou čerpat dopravní stavby dotace z evropských fondů?
Jakub PTAČINSKÝ, ministerstvo dopravy
--------------------
Tak patrně máte na mysli finanční programy Evropské unie, z kterých čerpáme nyní. Je to operační program doprava. A ten je vypsán do roku 2013. Nicméně ještě do roku 2015 jde na rozběhnuté stavby čerpat peníze z tohoto operačního programu. Pro vaší informaci, rozpočet státního fondu, do kterého tyto evropské peníze tečou, je kolem sto miliard ročně. A Evropa se na tom podílí zhruba 36 miliardami. Nějaké peníze bude možno čerpat i po roce 2015. V tuto chvíli teda ještě není jasně řečeno, jaký program to bude a jak bude vypsán. Každopádně to bude o daleko menším balíku peněz, než je dosud. A my se nadále budeme muset potom zamyslet, jakou formou přitáhnout do České republiky další peníze na financování infrastruktury, zda to bude například vydáváním dluhopisů nebo formou PPP projektů, kde jde o vstup soukromých peněz, soukromého kapitálu do staveb.
moderátorka
--------------------
Říká Jakub Ptačinský. My si teď zahrajeme a pak dáme prostor vám, vážení a milí posluchači, abyste se připojili k našemu tématu svými otázkami, postřehy, názory. 22 155 25 25 anebo 24 24 na konci, volejte hned po písničce.
/ Písnička /
moderátorka
--------------------
Pokračuje dnešní Kauza pro reportéry, mluvíme o silničních obchvatech, konkrétně o jednom silničním obchvatu, který má stát v Lázních Bělohrad, ale někteří občané města se proti němu postavili, protože samozřejmě má stát na jejich pozemcích, dokonce i za jejich zahradami a domy. To se asi mnohým nelíbí. Co se s tím dá dělat, tak o tom mluvíme s Jakubem Ptačinským z ministerstva dopravy. Pokud vy se chcete přidat k naší diskusi, nabízím telefony 22 155 25 25 nebo 22 155 24 24. Já bych se ráda vrátila k jednomu termínu, který vy jste tady zmínil. A to je termín veřejný zájem. Zajímalo by mě, kdo určuje, že to je veřejný zájem. A co to vlastně ten veřejný zájem je?
Jakub PTAČINSKÝ, ministerstvo dopravy
--------------------
Tak já to vezmu od začátku, kdo určuje, co je a není veřejný zájem, tak v zákoně je takzvaný institut vyvlastňovacího úřadu, ten vede vyvlastňovací řízení. A najdete ho vlastně v každém správním obvodu obce s rozšířenou působností, anebo vlastně místního magistrátu statutárního města. To znamená, že o tom daném pozemku rozhoduje úřad v té dané oblasti. To znamená, není možné, že by o tom rozhodoval například někdo z centrálního úřadu například z Prahy.
moderátorka
--------------------
Tedy, když jsme mluvili o tom problému v Lázních Bělohrad, tak tam by to bylo přímo v těch lázních?
Jakub PTAČINSKÝ, ministerstvo dopravy
--------------------
Buď to bude částečně v těch lázních nebo to postoupí do vlastně krajského města, tudíž Hradec Králové. Tak a vrátím se i k otázce, co to vlastně je ten obecný zájem. Například stavební zákon to definuje jako veřejně prospěšnou stavbu buď dopravní, anebo technické infrastruktury. Obecně jde říct, že vlastně jde o stavby prospěšné více nebo větší skupině lidí. Ať už je to vytvoření nějakých ochranných pásem určité infrastrukturní stavby jako železnice, silnice, umístění provozu státních pozorovacích sítí a dalších pozemků.
moderátorka
--------------------
Tak ještě jednou naposledy dávám telefon našim posluchačům 22 155 25 25, kdyby chtěli k tomu udělat nějakou poznámku. A já bych se ráda teď zabývala kauzou, kterou všichni sledujeme v poslední době, a to je farmářka Havránková a hradecká dálnice. Tam právě to slovo vyvlastnění, myslím, stále velmi intenzivně létá ve vzduchu.
Jakub PTAČINSKÝ, ministerstvo dopravy
--------------------
Je to tak, naposled, jestli se nepletu, tak létalo vzduchem minulý týden, kdy premiér Fischer rozhodl, že vlastně výkon vyvlastnění pozemků pozastavuje o čtrnáct dní, tuším, že do 21.6., kdy vlastně dal prostor ještě na dojednání dohod mezi oběma stranami, než ten proces půjde právě definitivně cestou vyvlastnění. To znamená na vyvlastňovací úřady.
moderátorka
--------------------
Máme tady telefonický dotaz nebo poznámku, dobrý den.
posluchač
--------------------
Dobrý den, tady posluchač z Českého Těšína. Já bych se chtěl zeptat na takovou tu maličkost. Je možný třeba, že by se nějaká skupina lidí domluvila na nějakým, skoupila nějaký pozemek a teď jak pan tam ten jako říká, jo, že by nějaké skupině lidí, že by ta skupina lidí třeba bylo by to čistě její, ale jestli by ta skupina lidí mohla mít nějaký prostě slovo, aby tenhle ten pozemek prostě dostal se do veřejného zájmu.
moderátorka
--------------------
Teď myslíte, aby se lépe prodal.
posluchač
--------------------
Že už by byl třeba, oni by měli zájem, jo, už tam třeba bude nějaký výstavba, dva domy, tři domky, teď se přidá více nějakých to, a jestli by to došlo až tak daleko.
Jakub PTAČINSKÝ, ministerstvo dopravy
--------------------
Rozumím otázce, děkuji za ni. V tuto chvíli dovolím si vám říct jednu věc, nebo dovolím si to shrnout do takového stanoviska, není možné, aby se pět, šest zahrádkářů domluvilo, že obecným zájmem je, aby měli novou cestu ke své zahrádkářské kolonii, to není obecný zájem. Součástí každého toho vyvlastňovacího řízení je jasné doložení toho obecného zájmu nebo toho veřejného zájmu. To znamená, vy musíte přesvědčit třetí stranu toho nezávislého v uvozovkách soudce, že to, co navrhujete, má větší hodnotu, než je vlastně vlastnické právo toho člověka, kterému ta daná cesta, ten daný pozemek patří. Ono je to mimořádně citlivá záležitost a například vlastnické právo je zaneseno i v Listině základních práv a svobod a není úplně jednoduché de facto přesvědčit, že ten váš zájem postavit tam novou cestu je daleko důležitější, než to sebrat, takovýto pozemek. Já bych ještě rád dodal jednu věc. Někde jsem v médiích zaslechl takové přirovnání, že je to obdoba znárodňování z padesátých let. Tomu bych se, prosím, postavil, v tuto chvíli jsme v demokratickém státě, kdy to vyvlastnění je vlastně až poslední možnost po všech možných dohodách o výměnu, prodej, dalších dohodách. A je to samozřejmě za úplatu nebo za náhradu. Není to to, že by vám tu cestu sebrali a nic jste za to nedostali.
moderátorka
--------------------
Tak poslední dotaz si poslechneme, pěkný den.
posluchač
--------------------
Heřman, Blansko, dobrý den. Prosím vás, jak je to možný, že šestnáct let se tam dohadujou kolem dálnice s nějakou paní Havránkovou? Co to je za úředníky, státní úředníky? Já bych to všecko, co se ty náklady předepsal těm státním úředníkům, že nejsou schopni za šestnáct let vyřešit tenhle problém.
moderátorka
--------------------
Tak zajímavý návrh jsme vyslechli z Blanska.
Jakub PTAČINSKÝ, ministerstvo dopravy
--------------------
Já si dovolím říct, že nic není černobílé, to znamená ani soudní spor s farmářkou Havránkovou není jen o chybách na straně státních úředníků. Myslím si, že ta jednání se vedly dostatečně dlouho. A vidíte, že v tuto chvíli by se měly chýlit ke konci. Tak, jak premiér Fischer říkal, ten termín je do 21.6. A já věřím, že dojde k naplnění všech těch dohod, který obě strany mají.
moderátorka
--------------------
Říká Jakub Ptačinský z ministerstva dopravy. Tím končí dnešní Volejte reportéry o silničních obchvatech, které někteří chceme, někteří naopak proti nim protestujeme. My jsme konkrétně vybrali příběh z Lázní Bělohrad. Děkuji vám za váš čas a přeji hezké odpoledne.
Jakub PTAČINSKÝ, ministerstvo dopravy
--------------------
Já děkuji za pozvání, hezké odpoledne i vám.
Přepis Občansko-právní poradny ...
moderátor
--------------------
A k dnešní Kauze pro reportéry ještě chvíli. U telefonu máme vedoucího oddělení stavebního řádu Krajského úřadu Jihočeského kraje, pan Viktora Tomšíka. Pane Tomšíku, dobré odpoledne i vám.
Viktor TOMŠÍK, vedoucí oddělení stavebního řádu Krajského úřadu Jihočeského kraje
--------------------
Dobrý den.
moderátor
--------------------
Já teď mám pár, řekněme, obecných otázek, které by se mohly stavebníkům hodit. První otázka, jaké náležitosti vlastně musí stavebník splnit ještě před zahájením stavby. Já vím, že toho je hodně. Zkuste to nějak shrnout.
Viktor TOMŠÍK, vedoucí oddělení stavebního řádu Krajského úřadu Jihočeského kraje
--------------------
No, podívejte, základní je, že by měl vědět, zda realizace toho jeho stavebního záměru vyžaduje vůbec projednání se stavebním úřadem. To znamená, jsou činnosti, které vlastně nevyžadují vůbec nic, mám na mysli například udržovací práce. Pak některé stavby, ty lze realizovat na základě pouze umístění, jiné na základě ohlášení a ty složitější potom na základě stavebního povolení. To znamená, to je zásadní věc. A v tom by se měl teda stavebník orientovat, pokud teda po stránce odborné není to schopen, tak nejlépe by bylo, aby s tím stavebním záměrem seznámil příslušnej stavební úřad. A ten mu jistě poradí. To znamená, z pohledu toho, pokud bude pak věci projednávat na stavebním úřadě, tak pak teda od toho se odvíjí ty další postupy.
moderátor
--------------------
Určitě si vzpomenete na případ ruského podnikatele, který postavil nějaké dřevěnice bez kolaudace v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Obyvatelé byli proti, vypadalo to, že se staví načerno, že se staví v rozporu s nějakým tím povolením a tak podobně, ve finále se všechno zlegalizovalo, všechno v pohodě. Dokonce to získalo cenu místních obyvatel "hrůza Karlovarského kraje", největší hrůza Karlovarského kraje. Nemáte pocit, že někdy se něco začne, jsou kolem toho různé tahanice a ve finále, já si nepamatuju, že by se nějaká černá stavba zbourala. Vy ano?
Viktor TOMŠÍK, vedoucí oddělení stavebního řádu Krajského úřadu Jihočeského kraje
--------------------
Tak samozřejmě jsou stavby, který se bouraly, ale je jich teda málo.
moderátor
--------------------
A představa, že by zbourala ta požární zbrojnice, tak to je asi ve sféře fantazie.
Viktor TOMŠÍK, vedoucí oddělení stavebního řádu Krajského úřadu Jihočeského kraje
--------------------
Takhle já bych to nestavěl, ale v podstatě jde o to, že pokud se zjistí nějaká nezákonnost podle stavebního zákona, což každopádně realizovaná stavba bez příslušnýho teda povolení je, tak to znamená určitý postup, který dává stavební zákon.
moderátor
--------------------
Když jste poslouchal ten příspěvek, tak tam byla postavena bez souhlasu souseda jeho pozemku, k hranici jeho pozemku. A on si to třeba teď nepřeje, tak co se bude dít, vezme se bagr a popotáhne se to, nebo ...
Viktor TOMŠÍK, vedoucí oddělení stavebního řádu Krajského úřadu Jihočeského kraje
--------------------
Takhle, v podstatě tento případ k nám se dostal na základě odvolání toho pana, myslím, inženýr Štěpančík, že se jmenuje. A v podstatě on se odvolal do rozhodnutí o dodatečném povolení tý stavby. My jsme to tady řešili. Zrušili jsme to rozhodnutí stavebního úřadu a vrátili jsme ho zpátky k projednání. Ale ten proces, když se zjistí teda nějaký nezákonnosti, tak vlastně je to nastartování takzvaného řízení o nařízení o odstranění stavby. A to teda ten stavební úřad, tady v tom případě ve Vodňanech teda, vedl a dodneška není ukončeno.
moderátor
--------------------
To je další věc, přestože úřad nařídí, tak potom stavebník nebo ten, kdo stavbu realizuje, jaksi nedbá. Jaký postih hrozí takovým černým stavitelům?
Viktor TOMŠÍK, vedoucí oddělení stavebního řádu Krajského úřadu Jihočeského kraje
--------------------
No podívejte, základ je, že pokud se takovýhle nezákonnosti teda zjistí, tak by mělo teda probíhat sankční řízení. To znamená, pokud je to fyzická osoba, teda občan, tak se postupuje podle zákona o přestupcích. A jinak, pokud je to právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů, tak zase se to projednává jako správní delikt. To znamená, od toho teda vyplyne potom finanční postih, ale ten neznamená, že vlastně dochází k legalizaci takové nezákonné stavby. Souběžně s tím je pak nastartováno vlastně to řízení o nařízení odstranění stavby. A je otázka, jak dopadne.
moderátor
--------------------
Samozřejmě, že hlavně velcí investoři mnohdy nedbají nějakých nařízení, doporučení a tak podobně. Raději zaplatí pokutu. Je právě na ně, nebo máte vy jako úřad právě na ně nějaký skutečně, ale opravdu skutečně účinný bič?
Viktor TOMŠÍK, vedoucí oddělení stavebního řádu Krajského úřadu Jihočeského kraje
--------------------
Je to tak, že ten stavební úřad prostě musí být nekompromisní a ty řízení, který mu ukládá stavební zákon, teda musí zahájit. A vlastně vést. To znamená, jedna věc je ty sankční postihy, to znamená, pokud ten stavebník vlastně třeba opakuje ty přestupky, tak tam můžou k tomu přicházet progresivní moc vlastně ukládání výše těch postihů. A další věc je vedení toho vlastního řízení o odstranění stavby. A tady pak je možno vlastně, aby to řízení o odstranění stavby potom se překlopilo nebo vedlo dál jako řízení o dodatečném povolení stavby, což stavební zákon umožňuje.
moderátor
--------------------
Ono se říká, že neznalost zákona neomlouvá, ale přesto se, zejména si malí stavebníci, kteří nemají ten právní aparát k tomu, mohou dopustit nějaké chyby. Přihlédnete i k tomu třeba, k té sankci, k výši pokuty, když projeví, jak se soudně a právně říká, účinnou lítost?
Viktor TOMŠÍK, vedoucí oddělení stavebního řádu Krajského úřadu Jihočeského kraje
--------------------
Tak stavební úřad, který vede vlastně v tom první stupni tyhle ty řízení, samozřejmě přihlíží i k těmto aspektům, ale pokud je to fyzická osoba, to znamená to řízení se vede podle přestupkovýho zákona, tak tam v některých těch případech, kdy se prokáže, že opravdu ten stavebník vlastně zrealizoval takovou stavbu a jsou tam určitý teda důvody nebo vysvětlení, tak může dokonce ten stavební úřad nepřistoupit k finančnímu postihu, ale pouze teda k tomu, že vlastně toho stavebníka upozorní na tuhle tu nezákonnost.
moderátor
--------------------
Pane Tomšíku, děkuju za informace, děkuju za to, že jste si na nás udělal čas, mějte se hezky a na slyšenou.
Viktor TOMŠÍK, vedoucí oddělení stavebního řádu Krajského úřadu Jihočeského kraje
--------------------
Na slyšenou.
moderátor
--------------------
U telefonu byl vedoucí oddělení stavebního úřadu Krajského úřadu Jihočeského kraje, pan Viktor Tomšík.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
