Přepis Kauzy pro reportéry a Občansko-právní poradny na téma: "Restituce a vyvlastnění" - 11.2.
Kauza pro reportéry a následující Občansko-právní poradna patřila "Restitucím a vyvlastnění". Hostem ve studiu ČRo 2 - Praha byl právník Luboš CHALUPA, který vysílanou kauzu komentoval a radil volajícím posluchačům. Od prosince 2009 nabízíme, kromě on-line rozhovoru s hostem po ukončení vysílání, také needitovaný a neautorizovaný přepis vysílání. Tento přepis máme k dispozici až následující den po vysílání.
Přepis Kauzy pro reportéry ...
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Se mnou ve studiu už sedí právník, advokát Luboš Chalupa, dobrý den. Přeji.
Luboš CHALUPA, právník, advokát
--------------------
Dobrý den.
moderátorka
--------------------
A společně si poslechněme tu dnešní kauzu, ke které se potom budete vyjadřovat, posluchači se mohou ptát. Už od roku 1991 se paní Jaroslava Pecková z Lázu u Příbrami soudí o svůj majetek. Po únoru roku 1948 o něj přišel její otec, soukromý zemědělec. Soudy ale byly většinou toho mínění, že paní Peckové žádný majetek nepřísluší. A přestože některá rozhodnutí soudu byla v její prospěch, výsledek je, že zatím nic nedostala. Naopak. Platí advokáta a další soudní výlohy. A tak do Lázu u Příbrami se vypravil kolega Miroslav Ponomarev.
Miroslav PONOMAREV, redaktor
--------------------
Paní Jaroslava Pecková už si neví rady. Místo, aby se dobrala svého majetku, ještě musí platit.
Jaroslava PECKOVÁ
--------------------
Protože jsem starodůchodkyně, bude mi 85 let, takže mám co dělat, abych na to ušetřila.
Miroslav PONOMAREV, redaktor
--------------------
Syn paní Peckové, Jaroslav Pecka se snaží nejednoduchý případ vysvětlit. Příbramský pozemkový úřad totiž rozdělil vyvlastňování majetku jeho dědy do několika samostatných případů. Pokud jde o vyvlastněné pozemky, za ně měl po vyvlastnění dostat náhradu. Jenže účet přejímacích cen, kam měly peníze přijít, se nikde v dokladech nenašel.
Jaroslav PECKA
--------------------
I když všechny účty, který měl můj děda u toho samýho peněžního ústavu, u kterýho mu údajně byl zřízenej tenhle účet, tak všechny se našly. Jenom účet přejímacích cen prostě neexistuje. Bodejť by existoval, protože stát mu nikdy nic nedal.
Jaroslava PECKOVÁ
--------------------
Ať to zdokladujou, že to bylo zaplacený.
Jaroslav PECKA
--------------------
Soudkyně i u krajskýho soudu řekla, že takhle se to obvykle dělalo.
Jaroslava PECKOVÁ
--------------------
Pro to, že otec nikdy vyvlastnění nepodepsal, tudíž samozřejmě neměl nárok na zaplacení.
Jaroslav PECKA
--------------------
My jsme museli doložit všechny doklady a stát nedodal ani jeden jedinej doklad, kde by dokázal, že to bylo panu Matějovskýmu zaplacený.
Miroslav PONOMAREV, redaktor
--------------------
Další kapitolou jsou stodoly přilehlé k pozemkům. O ně přišel otec paní Peckové až v roce 1964. Zabral je Bytový podnik města Příbrami.
Jaroslav PECKA
--------------------
Pozemkový úřad rozhodnutí vydal, že nám má bejt majetek vrácen. Načež likvidátor, pan doktor Mrzena se proti tomuto rozhodnutí odvolal. Nevím, jak může státní úředník se odvolávat proti rozhodnutí státu.
Jaromír VOLNÝ, vedoucí právního oddělení Městského úřadu v Příbrami
--------------------
Doktor Václav Mrzena, státní úředník není, to je společník advokátní kanceláře a vykonává z titulu funkce advokáta likvidaci toho městského bytového podniku Příbram.
Miroslav PONOMAREV, redaktor
--------------------
Říká vedoucí právního oddělení Městského úřadu v Příbrami Jaromír Volný. Syn paní Peckové Jaroslav Pecka pokračuje popisem toho, jak postupoval soud po odvolání likvidátora městského bytového podniku.
Jaroslav PECKA
-------------------
Dal vytvořit novej znaleckej posudek, načež soudkyně rozhodla, že nelze vydat, protože byla udělaná zásadní přestavba tím, způsobem, že byly zazděný vrata, byly tam místo toho daný dveře a v patře udělali kanceláře.
Jaromír VOLNÝ, vedoucí právního oddělení Městského úřadu v Příbrami
--------------------
Městský bytový podnik Příbram, byť má v názvu Příbram, tak je to státní podnik. V současné době v likvidaci. Právně nemá Městský bytový podnik Příbram státní podnik v likvidaci s městem Příbram nic společného.
Miroslav PONOMAREV, redaktor
--------------------
Vysvětluje vedoucí právního oddělení Městského úřadu v Příbrami Jaromír Volný. Paní Jaroslava Pecková listuje ve starých fotografiích.
Miroslav PONOMAREV, redaktor
--------------------
Kde to mám, ty stodoly? Já jsem to někam dala. Tadyhle přece jenom. Tohle byly dvory, že jo, tady byly vrata do těch stodol, tam se mlátilo. Vidíte, jaký to byly budovy patrový, to nebyla žádná psina. Proto je mohli potřebovat. Protože ty velmi snadno mohli zabrat a předělat na bytovej podnik. Protože nic takovýho na Příbrami neměli.
Miroslav PONOMAREV, redaktor
--------------------
Vedoucí právního oddělení Městského úřadu v Příbrami Jaromír Volný ale nevidí možnost, jak paní Peckové pomoci.
Jaromír VOLNÝ, vedoucí právního oddělení Městského úřadu v Příbrami
--------------------
Soudy rozhodly tak, jak rozhodly. A jestli účastníci řízení mají na to jiný názor, tak se nedá nic dělat.
Miroslav PONOMAREV, redaktor
--------------------
Tak teď jsme přímo na jednom místě, co je to za místo?
Jaroslav PECKA
--------------------
To je místo, kde stávala naše zemědělská usedlost, která byla v roce 76, tuším, zbourána pro bodovou zástavbu. Barák překážel, tak ho zbourali s celou usedlostí a zabrali ho. Vytvořili tady širokou autobusovou zastávku a takovej jakejsi parčík.
Miroslav PONOMAREV, redaktor
--------------------
Vy jste ovšem tady v tom případě dostali už rozhodnutí soudu ve váš prospěch, ale jak to dopadlo?
Jaroslav PECKA
-------------------
Dopadlo to tak, že sice jsme dostali soudní rozhodnutí, že máme nárok na odškodnění a pozemkovej úřad vydal rozhodnutí, že povinnou osobou vyrovnat zabraný pozemky je Generální ředitelství silnic a dálnic. Toto je v platnosti už nejméně tři roky a od tý doby se nám nepodařilo zkontaktovat generální ředitelství ani naší advokátce ne. Tam píšeme, píšeme ministrům, jeden ministr teda bejvalej, Řebíček, ten jedinej odpověděl. A řekl, že celou situaci prověří a tím to skončilo. A následující, ti ani neodpověděli.
moderátorka
--------------------
Kauzu paní Jaroslavy Peckové z Lázu u Příbrami natáčel Miroslav Ponomarev. Ta kauza se táhne už od roku 1991, jedná se tam o navrácení vyvlastněného majetku. No a za chviličku po písničce si budeme na toto téma povídat s advokátem Lubošem Chalupou.
Přepis Občansko-právní poradny ...
moderátorka
--------------------
My otevíráme poradnu na téma vyvlastnění. 22 155 25 25 anebo 22 155 24 24, telefony sem k nám. Právník Luboš Chalupa poslouchal příběh paní Peckové z Lázu u Příbrami. A kdybychom se zastavili u těch dvou takových nejzásadnějších věcí, tak oni se domáhají vlastně nevyplaceného vyvlastněného majetku a potom také tam mají zásadní přestavbu, co s tím, jak se k tomu majetku vlastně dobrat. Ta kauza se táhne od roku 1991.
Luboš CHALUPA, právník, advokát
--------------------
To, že soudní spor může trvat devatenáct let, je opravdu kuriozitou. A je to křivda sama o sobě. Dneska už je možné se domáhat ještě před skončením věci náhrady za nepřiměřenou délku soudního řízení. Pokud jde o restituce, tak v dané věci jsou dva restituční tituly, to je na základě vyvlastnění bez vyplacení náhrady. A v případě, že náhrada byla vyplacena, tak se soud musí zabývat druhým restitučním titulem, a to je vyplacení, to je vyvlastnění s náhradou. S tím, že nemovitost existuje, ale trvale neslouží účelu, pro který byla vyvlastněna. Další subsidiální důvod může být tehdy, když vyvlastňovací rozhodnutí je nicotné či nepravomocné, může se jednat i o převzetí nemovitosti bez právního důvodu. Pokud jde o prokazování toho, zda náhrada byla vyplacena nebo nevyplacena, mám za to, že zákonodárce jednoznačně vyjádřil slovem vyplacený tím, že musí prokázat povinná osoba to, že náhrada byla skutečně vyplacena. Je pravda, že existuje judikatura Nejvyššího soudu v tom smyslu, že dávno minulé skutečnosti mají tu výhodu, že je na tom, kdo popírá ten běžný děj událostí, aby na něm leželo důkazní břemeno.
moderátorka
--------------------
Takže tady paní Pecková by měla jaksi dokazovat, že nedostala vyplacenou tu náhradu?
Luboš CHALUPA, právník, advokát
--------------------
Ano. I to lze dokazovat. I když si to nikdo neuvědomuje, že i neexistující skutečnost lze prokazovat. V daném případě restituenti jsou velice znalí, jak je vidno z příspěvku, a prokazovali to i tím, že v podstatě všichni ostatní dostali náhrady, nebo tam byly zřízeny účty a jejich účet se nenašel. To je také důkaz. Dalším důkazem mohou být čestná prohlášení či výslechy blízkých osob nebo dokonce samotného původního vlastníka, že náhradu nedostal. Je třeba si ale uvědomit, že i složení do úschovy náhrady se považuje za vyplacení.
moderátorka
--------------------
Ovšem my jsme tam slyšeli, že už to trvá 19 let, ta kauza, téměř 20 let. To je téměř jaksi neuvěřitelné. Kam se obrátit s vymáháním? Už je to vlastně na další generaci téměř.
Luboš CHALUPA, právník, advokát
--------------------
Ano, stává se to pravidlem, že původní restituenti se nedočkají výsledku toho soudního řízení, což má pak, dělá problémy zejména před Ústavní a Nejvyšším soudem. V případě v řízení ve Štrasburku. Já v podstatě mám za to, že ti restituenti to prokázali, prokázali to tím, že v jejich případě se nenašly ty doklady. A měli by to prokazovat i svými výslechy. Pokud jim nedají zapravdu obecné soudy, je tady možnost dovolání či podání ústavní stížnosti k Ústavnímu soudu.
moderátorka
--------------------
Říká právník Luboš Chalupa. 22 155 25 25 telefon pro vás. A je tu dotaz, dobrý den. Halo, halo, není tady dotaz, tak ještě jednou připomínám telefon 22 155 24 24, pokud se chcete na něco zeptat k tématu vyvlastnění, tak vám Luboš Chalupa jistě odpoví. Kdybychom se ještě vrátili k tomu problému, který jsme slyšeli, tak kdo musí dokazovat, že tenkrát tu náhradu v padesátých letech dostal, protože tam jsou ještě staré věci.
Luboš CHALUPA, právník, advokát
--------------------
To je, obecné důkazní břemeno je na tom, kdo něco tvrdí. Zákonodárci tím, že tam stanovil slovo vyplacení, tak by měla tuto skutečnost dokazovat ta osoba, v jejíž je to prospěch. To znamená povinná osoba. Povinná osoba by měla prokazovat, zda byla vyplacena ta náhrada za vyvlastnění. Je tady ten rozsudek Nejvyššího soudu o těch minulých skutečnostech, u kterých se má za to, že jakoby proběhly. Já mám za to, že se to netýká restitučních případů, které jsou zcela mimořádné. Dokazování i přesto bych nespoléhal na to, že povinná osoba dokáže či neprokáže, a prokazoval bych aktivně tím, že nebyla vyplacena. Jeden z důkazů už proveden byl, že všichni ostatní účty měli zřízeny, oni ne. To považuju sám o sobě za zásadní důkaz.
moderátorka
--------------------
Tak to je jeden z důkazů, který předkládá právník Luboš Chalupa. Mluvíme o tématu vyvlastnění. Dobrý den, přece jenom se někdo dovolal.
posluchačka
--------------------
Ano, tady Marie. Slyšíte mě?
moderátorka
--------------------
Výborně.
posluchačka
--------------------
Tady Marie. Můžu mluvit? Prosím vás, já bych se zeptala, to není teda, jestli můžu, ohledně vyvlastnění. Ale mně zemřel bratr a než zemřel, tak prodával louku. A já jsem tu louku chtěla, tak on řekl, vem si jí, je malá. Já ji v životě nebudu potřebovat. Tak si ji vem. Švagrová tam byla s ním, slyšela to. Tak jsem řekla, já bych si ji od vás koupila. A oni řekli, co by sis ji kupovala, nic nekupuj a vem si ji. Já říkám, tak děkuju a šla jsem. Pak jsem si to rozmyslela a věděla jsem prostě, že by to třeba bylo jim k nevůli, tak jsem tam šla. A říkám, prosím vás, já vám ji zaplatím, já budu šťastná, když ten kousek nejmenší na statku budu mít, jo, jo, jistě, ne, žádný, prostě nic. A bratr na to zemřel. Mám nárok požadovat ještě, i když zemřel, oba mi to prostě schválili, já říkám, platí to, prej platí. Můžu ještě to nárokovat?
Luboš CHALUPA, právník, advokát
--------------------
Teď nevím, jestli se jednalo o restituce, anebo mimo restituce. V podstatě je tady, pokud je to pro případ úmrtí, tak je tady nabývacím titulem závěť respektive rozhodnutí dědictví samo. Jinak v případě nemovitosti tady platí, že tady má přednost písemná forma obligatorně, to znamená, že buď tady musí být dohoda o smlouvě budoucí nebo smlouva o převodu vlastnického práva, například formou darování, formou kupní smlouvy. Ústní přísliby o převodu vlastnictví nemovitostí jsou v podstatě neplatné.
moderátorka
--------------------
Takže ústní příslib ne, jedině smlouva písemná. Poslechneme si ještě jeden dotaz, dobrý den.
posluchač
--------------------
Dobrý den, to jsem já, já vás zdravím. Prosím vás pěkně, já mám takovej problém. Já jsem asi před 10 lety jsem zdědil v Řeznici po dědovi Polákovi pole a bylo nás to teda asi osm. A teď to užívá jenom jeden ten vlastník, nám se směje, že musíme mít od každýho povolení, sám to pronajímá, dostává za to peníze. A já se k tomu vůbec nemůžu dostat. Jak je možný, je možný se k tomu nějak dostat po právní stránce, když z toho má dycky jenom ten jeden, děkuji.
moderátorka
--------------------
Děkujeme za ten dotaz.
Luboš CHALUPA, právník, advokát
--------------------
Samozřejmě tady to je otázka podílového spoluvlastnictví, nejedná se o restituční věc, je to rozpor mezi spoluvlastníky při užívání společné věci. Právo vždy zná nějaký nástroj. V daném případě otázka existence vůbec podílového spoluvlastnictví v případě takto zásadních rozporů tady zákon umožňuje teda zrušení podílového spoluvlastnictvím reálným rozdělením, zejména u pozemků. A to jak dohodou, tak rozhodnutím soudu. Pokud jde o výtěžek ze společné věci, tak každý ze spoluvlastníků má právo na výtěžek v rozsahu spoluvlastnických podílů. Klasicky je to v případě pronájmu jedna desetina třeba v jeho případě. Je-li to pronajímáno další osobou, tak přesto ten spoluvlastník, který takto disponuje nad rozsah spoluvlastnického podílu, je pasivně legitimován, čili bude vydávat to plnění on, nikoliv ten další nájemce či podnájemce. Čili je tady možná žaloba nebo požadavek ostatních spoluvlastníků vůči tomu spoluvlastníku, který takto disponuje se společnou věcí bez jejich souhlasu na vydání výtěžku v rozsahu jejich spoluvlastnických podílů. Základním kritériem je běžné nájemné v daném místě a čase. Jako ekvivalent toho přisvojování užitku ze společné věci.
moderátorka
--------------------
Tak doufejme, že Luboš Chalupa odpověděl srozumitelně. Bude odpovídat ještě chvilku na našich webových stránkách. Takzvaně s vámi bude chatovat. Nalistujte www.rozhlas.cz/praha. Dnešní téma jsou restituce a vyvlastnění. Pokud se chcete na něco takového zeptat, neváhejte a pište svůj dotaz právě přes chat na naše internetové stránky. Luboš Chalupa vám bude k dispozici tak patnáct, dvacet minut. Děkuji za vaše rady.
Luboš CHALUPA, právník, advokát
--------------------
Prosím.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.