Přepis Kauzy pro reportéry a Občansko-právní poradny na téma: "Malé vodní elektrárny" - 22.4.
Kauza pro reportéry a následující Občansko-právní poradna patřila nesouhlasu obyvatel s plánovanou výstavbou malé vodní elektrárny v blízkosti unikátního jezu na řece Otavě u Štěkně na Strakonicku. Hostem na telefonu ČRo 2 - Praha byl Edvard SEQUENS z ekologického sdružení Calla z Českých Budějovic. Od prosince 2009 nabízíme, kromě on-line rozhovoru s hostem po ukončení vysílání také needitovaný a neautorizovaný přepis vysílání. Tento přepis máme k dispozici až následující den po vysílání. Tentokráte nebyl host "on-line", nenajdete tedy na stránce ani záznam chatu.
Přepis Kauzy pro reportéry ...
Pavel Kudrna, moderátor
--------------------
Český rozhlas 2 Praha, neporušené přírody bychom si měli vážit a pečovat o ni. Takovým místem je i unikátní jez a jeho okolí na řece Otavě u Štěkně na Strakonicku. Jenže síla vody, která tu protéká, by měla pohánět malou vodní elektrárnu v těsné blízkosti jezu. Investor už zakoupil pozemky, místní nabízí dokonce elektřinu zdarma. I přesto jsou obyvatelé Štěkně rozhodně proti. Na místo proto zajela také kolegyně Dagmar Jáňová.
paní Mokrová
--------------------
My to nechceme.
Dagmar JÁŇOVÁ, redaktorka
--------------------
Co pro to děláte?
paní Mokrová
--------------------
No podepsala jsem petici a nesouhlasím s tím.
Dagmar JÁŇOVÁ, redaktorka
--------------------
Zlobí se paní Mokrová. Ani maminka dvou dětí, paní Čadková, není s výstavbou elektrárny spokojená.
paní Čadková
--------------------
Já i celá rodina jsme proti tomu.
Dagmar JÁŇOVÁ, redaktorka
--------------------
Podepsali jste i petici?
paní Čadková
--------------------
Ano, podepsali jsme všichni.
Dagmar JÁŇOVÁ, redaktorka
--------------------
Společně s místostarostou Štěkně, panem Jaroslavem Kovandou, stojíme u mapky obce a vysvětlujeme si, co se tady chystá.
Jaroslav KOVANDA, starosta Štěkně
--------------------
Tak potencionální investor, pan Vavřík, má pozemek mezi pozemky obecními a soukromými. Čili nemá k tomu vůbec žádný přístup. Podle mě vůbec nemůže na to stavební povolení dostat, na tu elektrárnu, protože v územním plánu je to normálně zeleň, a sportovně-rekreační území. Žádná stavební parcela tam není.
Dagmar JÁŇOVÁ, redaktorka
--------------------
A aby obešel ty pozemky, které nejsou jeho, tak by tu vodu vyvedl až asi kolik metrů ...
Jaroslav KOVANDA, starosta Štěkně
--------------------
Asi 275 metrů pod jezem by musel dělat to vyústění ze svý elektrárny. To znamená, že 270 metrů pod jezem nebude vlastně žádná voda nebo tam poteče nějaký to sanační množství.
Dagmar JÁŇOVÁ, redaktorka
--------------------
Investor, inženýr Petr Vavřík nabízí obci i podíl na zisku a ujišťuje, že průtok vody na jezu zůstane nedotčen. Když jsem připravovala natáčení ve Štěkni, samozřejmě jsem se chtěla za inženýrem Vavříkem v Písku zastavit. Mou návštěvu však zásadně odmítl s tím, že už s novináři nebude hovořit, protože věci překroutí a vytrhnou z kontextu. Zkusila jsme o telefonické vyjádření požádat znovu. My už jsme spolu stručně mluvili, ale jenom bych se vás chtěla zeptat, kolem toho vašeho pozemku, který máte na tu malou vodní elektrárnu, tak k tomu vy vlastně nemáte ani přístup, čili vy byste tu vodu musel vést kus nad jezem, asi 150 metrů. A ten vývod, když byste teda ty pozemky soukromé nezískal, taky byste musel vyvézt po jezem, a hodně metrů, asi 250, takže tam by bylo sucho. O tom tam asi těm místním jde.
inženýr Petr VAVŘÍK, investor vodní elektrárny
--------------------
Já to zopakuju ještě jednou, prosím vás, nechci se k tomu dál vyjadřovat. Tuhle záležitost beru jako uzavřenou. Nemám zájem vůbec k tomu víc říkat.
Dagmar JÁŇOVÁ, redaktorka
--------------------
Aliance přátel Štěkně, jak se nazývá místní občanské sdružení, sbírá podpisy proti stavbě malé vodní elektrárny. S jeho zástupcem, panem Jiřím Vlasákem jsem se na jez vydala podívat.
Jiří VLASÁK, zástupce Aliance přátel Štěkně
--------------------
Kdyby Štěkeň měla přijít o tenhle nádherný jez, jeho šlajsnu, o který vodáci říkají, že je nejnádhernější na celý Otavě, tak je to asi, jako kdyby Karlovy Vary přišly o kolonádu, anebo Praha o Václavák, Staroměstské náměstí nebo Pražský hrad. Já bych ještě chtěl tomu vodoprávnímu řízení, ono právě probíhá, bylo prodlouženo, mělo skončit koncem února. A vedoucí životního prostředí Městského úřadu Strakonice se vyjádřil, že je to složitý případ a že vlastně dává čas, aby si Štěkeň založila sdružení občanů nebo občanské sdružení, které pozve k tomu dalšímu projednávání.
Dagmar JÁŇOVÁ, redaktorka
--------------------
U štěkenského jezu na řece Otavě s námi byl i místostarosta, pan Kovanda.
pan KOVANDA, místostarosta Štěkně
--------------------
Tady teče kolem třiceti kubíků, to vždycky teče na jaře. V létě ty tři, čtyři měsíce do deseti kubíků. Víc tu neteče. Pan Vavřík požaduje šestnáct a my v náhonu potřebujeme tři kubíky. Takže vždycky ta voda tekla a poteče tam zas.
Dagmar JÁŇOVÁ, redaktorka
--------------------
Vy jste se zmínil i o tom, že vám vůbec neodpovídají na vaše argumenty z Městského úřadu ve Strakonicích.
pan KOVANDA, místostarosta Štěkně
--------------------
Paní inženýrka Předotová chtěla, abysme tam dali naše vyjádření písemně, tak jsme to tam dali asi třikrát. A žádná odezva nebyla. Takže vlastně životní prostředí s náma nekomunikuje.
Dagmar JÁŇOVÁ, redaktorka
--------------------
Proč, to už vysvětluje inženýrka Eva Předotová u odboru životního prostředí Městského úřadu ve Strakonicích.
Eva PŘEDOTOVÁ, odbor životního prostředí, MěÚ Strakonice
--------------------
Zatím ještě nebylo vydáno rozhodnutí a bude probíhat ještě nějaký jednání. My tady řešíme zatím jenom vodoprávní řízení. Co se týká stavební, umístění stavby, to bude potom následovat.
Dagmar JÁŇOVÁ, redaktorka
--------------------
Malých vodních elektráren je v jižních Čechách na dvě stě a jen na Otavě osmnáct. Podobně jako větrníky nebo solární panely je podporuje stát. V poslední době se však ukazuje, že elektřiny z obnovitelných zdrojů v některých případech neúměrně přibývá.
moderátor
--------------------
Jestli řeka Otava bude pohánět vodní elektrárnu, to závisí na rozhodnutí několika orgánů a výsledek ovlivní občanské sdružení Aliance přátel Štěkně. Na to si asi budeme muset ještě počkat, tedy zda-li vůbec ovlivní. Za chvíli k tomuto tématu s hostem ve studiu, ve studiu v Českých Budějovicích, tedy po dvojitých rozhlasových linkách s Edvardem Sequensem z ekologického sdružení Calla. Český rozhlas 2 Praha.
/ Písnička /
moderátor
--------------------
A ještě k dnešní kauze, tedy k malým vodním elektrárnám, abych to tak nazval. Tentokrát vedou rozhlasové linky tady od nás, kde vysíláme, tedy z Lázní Bělohrad, do Českých Budějovic, do studia v Českém rozhlase a berou to pro Prahu, takže je to takové trochu složitější propojení. A měl by nás slyšet z ekologického sdružení Calla pan Edvard Sequens, je tomu tak? Dobrý den.
Edvard SEQUENS, ekologické sdružení Calla
--------------------
Dobré odpoledne.
moderátor
--------------------
Pane Sequensi, vodou poháněné turbíny, které vyrábějí elektřinu, to není žádná novinka, na řekách jsou jich, dá se říct, stovky. Řekněte, kdy je jejich výstavba výhodná a kde ne?
Jaroslav KOVANDA, starosta Štěkně
--------------------
Tak výhodná je jenom tam, kde je potřebný hydroenergetický potenciál. Je tady potřeba říct, že jsme před válkou měli skoro dvanáct tisíc vodních turbín, poháněly hlavně zdroje v mlýnech a ve městech. A po válce jich zbylo nějakých čtrnáct set. Zrovna případ ve Štěkně ukazuje, ten jez, který tam existuje, že tam se ta vodní síla využívala už dávno. Poháněla tam štěkenský mlýn. Ten problém je, pokud samozřejmě na té řece jsou nějaké přírodní podmínky, které to vylučují, za padesát let už řada lokalit zanikla natolik, že tam dneska vodní elektrárny nebudou.
moderátor
--------------------
Obnovitelné zdroje energie bývají v současné době napadány, že mají cenové zvýhodnění za výkup elektřiny, že vlastně je dotujeme. Ozývá se část veřejnosti, ale také podnikatelé z jiných oblastí. Mluví se o tom hlavně v souvislosti s těmi slunečními elektrárnami. Jak to vidíte, je jejich nespokojenost oprávněná nebo ne?
Jaroslav KOVANDA, starosta Štěkně
--------------------
Tak stát skutečně dává zvýhodněné výkupní ceny pro všechny druhy obnovitelných zdrojů energií. Zrovna u té vodní to není nijak přehnané. V podstatě to zajišťuje návratnost vložených investic někde kolem dvanácti, patnácti let, takže to není žádná extrémně rychlá návratnost. On tím stát vyrovnává ty externality, které nemají jiné zdroje energie. Například pálení uhlí nebo třeba i ta jaderná, tam jsou některé škody, které zatím v té ceně vůbec obsaženy nejsou. Je to taková politika směřující k ochraně klimatu, protože ty obnovitelné zdroje vlastně nevypouštějí skleníkové plyny. A zajišťují také určitou nezávislost na cizích zdrojích.
moderátor
--------------------
Když se opět zmíním o těch fotovoltaických elektrárnách, tak jich hodně přibylo, dá se říct, že hyzdí naši krajinu. Zdá se, že když bude ta výkupní cena klesat, že jich bude ubývat, že už asi tolik podnikatelů se do toho nebude vrhat. Jak to vidíte s těmi malými vodními elektrárnami? Kolik vůbec procent energie produkují?
Edvard SEQUENS, ekologické sdružení Calla
--------------------
Tak veškerá vodní energie je zhruba na polovině naší elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ale co se týká výroby, celkové výroby, tak je to zhruba jedno procento výroby elektřiny v Česku. Ano, tady je to limitováno nikoliv nezájmem investorů, ale limitováno možnostmi toho vodního potenciálu. Tady už je ho relativně málo nevyužíváno, když se dělaly v Pačesově komisi propočty, kolik ještě by mohlo být malých vodních elektrárnách, tak je to maximálně půl terawatt hodiny, což obnáší nějakých 400 vodních elektráren v České republice. Ale to je to maximum.
moderátor
--------------------
Myslíte, že jich bude ještě přibývat?
Edvard SEQUENS, ekologické sdružení Calla
--------------------
Já si myslím, že bude. Je tady i řada velkých řek, které mají jezy, kde třeba zatím nejsou vodní elektrárny a postupně se dobudovávají. Bude jich přibývat, ale jak říkám, nebude to nijak závratné a tady je to velmi limitováno možnostmi, které tu jsou a také přísnými podmínkami orgánů ochrany přírody samozřejmě.
moderátor
--------------------
My si s panem Edvardem Sequensem budeme povídat i po písničce. Je z ekologického sdružení Calla. A já bych docela rád, aby se do tohoto povídání zapojili i posluchači přes telefony. Naše čísla jsou stejná - 22 155 25 25 nebo 22 155 24 24. Takže máte-li dotaz, budeme rádi, když zavoláte. Když se do toho našeho povídání také zapojíte. Český rozhlas 2 Praha, další písnička.
/ Písnička /
moderátor
--------------------
Připomínám, že i dnešní Kauzu pro reportéry vysíláme živě, vysíláme po rozhlasových linkách. Jednak moderátor je tady na východní části, nebo řekněme v severovýchodní části republiky a náš dnešní host naopak na druhé, tedy v Českých Budějovicích. Je jím pan Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla. Bavíme se o malých vodních elektrárnách, o turbínách. A máme posluchače, pane Sequensi, tak si poslechneme, co má k tématu, dobrý den.
posluchač
--------------------
Přeju vám dobrý odpoledne. Ze začátku, než budu mluvit, tak se omluvím, bude to vypadat, jakože to s tím nesouvisí, ale ...
moderátor
--------------------
Já vás poprosím, ale zkuste to zhutnit velmi, co to půjde.
posluchač
--------------------
No prostě, že tady je taková jako taková mánie, když se řekne, postaví se elektrárna nebo, já nevím, televizní věž, nadávat, my to nechceme, jak ta paní. Ale důvody vám neřeknou. Ale podívejte se, nadávalo se na žižkovskou věž. Dneska, kdyby nebyl pokrytej tadyhle po Praze nebo v okolí program z vysílaček, co jsou nahoře na Žižkově nebo mobilní telefony, tak by lidi strašně řvali. Čili je nutný zvážit, ano, samozřejmě, že nějakej problém tam může nastat, ale je nutný zvážit, jestli je lepší udělat tam nějakej malej přírodní problém, anebo být i třeba pracovní síle. A takhle. Tím prostě chci říct, že tady prostě lidi mají chuť prostě nadávat, ale nevěději proč. To je asi všechno k tomuhle tomu. Děkuju, na shledanou.
moderátor
--------------------
Já vám také děkuji. Pane Sequensi, já myslím, že ta otázka, nebo ten problém byl nastolen docela správně. Mají takové vodní elektrárny nějaké negativní dopady na životní prostředí?
Edvard SEQUENS, ekologické sdružení Calla
--------------------
Tak také mají, tvoří překážku toku. A mohou teda zabránit migraci vodních organismů. Dneska dokonce platí evropská rámcová směrnice o vodách, která zprůchodňuje nebo nařizuje zprůchodnit řadu toků, že i se dělají rybí přechody tam, kde, na jeze, kde doposud žádné nebyly. Tady pán zmiňoval akceptaci místních lidí. Já myslím, že to ale platí, že musí být stavby, ať už jde o vysílače, vodní elektrárny nebo i jaderné elektrárny, být akceptovány těmi místní obyvateli, místními komunitami. Bohužel v té Štěkni je trošku vyhrocené. Tam to není ani přírodní problém jako problém právě s místními.
moderátor
--------------------
Je, když se taková elektrárna postaví, pak problém se její likvidací a návratem toho místa k původnímu stavu?
Edvard SEQUENS, ekologické sdružení Calla
--------------------
No zmiňoval jsem, že tady bylo před válkou nějakých dvanáct tisíc malých vodních elektráren. Dneska zbylo zhruba dvanáct set, nějaké jezy další jsou. Řada z těch lokalit, tisíce těch lokalit zaniklo. A dneska to v přírodě nepoznáte. Problém je samozřejmě s likvidací velkých přehrad. Začali s tím už i v Evropě, třeba ve Francii, tam, kde opravdu byly cenné řeky, tak už se začaly odstřelovat některé přehrady. V České republice si to zrovna představit nedovedu.
moderátor
--------------------
Pane Sequensi, děkuji za to, že jste si na nás udělal čas. Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla v Českých Budějovicích. Děkuji i kolegům, technikům v Českých Budějovicích za to, že tento radiomost umožnili. Děkuji a hezký den.
Edvard SEQUENS, ekologické sdružení Calla
--------------------
Na shledanou.
Přepis Občansko-právní poradny ...
moderátor
--------------------
Už jsme říkali, že to je právě rok, co byl zaveden nový zákon o vyplácení dávek nemocenského pojištění. A tak samozřejmě se nabízí i řada otázek, na které teď odpoví doktorka Marta Jarošová, metodička České správy sociálního zabezpečení, je u telefonu, dobré odpoledne.
Marta JAROŠOVÁ, metodička České správy sociálního zabezpečení
--------------------
Dobrý den.
moderátor
--------------------
Povězte, proč bylo nutné změny zákon, jaké výhody ta změna měla přinést?
Marta JAROŠOVÁ, metodička České správy sociálního zabezpečení
--------------------
Tak zákon bylo nutné změnit vzhledem k ekonomické situaci. A když si uvědomíme, že předchozí zákon platil padesát let, byl schválený v roce 1956, tak samozřejmě do současné doby došlo k značným změnám, nejeno v sociální oblasti, ale samozřejmě i v ekonomické oblasti. Proto bylo potřeba reagovat na tyto změny. Muselo se změnit chování lidí, změnilo se i chování lidí. Byla to vlastně reakce na nové ekonomické podmínky. Muselo se zabránit zneužívání dávek nemocenského pojištění, současně tak byl kladen důraz na to, aby se odbřemenili zaměstnavatelé, od hospodaření s prostředky ze státního rozpočtu, provádění nemocenského pojištění.
moderátor
--------------------
Osvědčila se ta změna, rok, to je dlouhá doba na hodnocení.
Marta JAROŠOVÁ, metodička České správy sociálního zabezpečení
--------------------
Ta změna, jestli se osvědčila, já myslím, že to přinese čas. Já se domnívám, že se osvědčila prozatím tím, že se musely naučit všechny subjekty, to znamená od pojištěnců, přes zaměstnavatele, ošetřující lékaře i pracovníky správ sociálního zabezpečení nový způsob chování, nový způsob vlastně vyřizování a provádění toho nemocenského pojištění, tak se domnívám, že ještě je hodnocení není zas tak dlouhá doba na to zhodnotit, zda se osvědčil nebo neosvědčil, ten zákon. Domníváme se, že soustředění provádění ale do jedné oblasti, to znamená do jednoho orgánu, který provádí to nemocenské pojištění, v podstatě znamená, že se provádí to nemocenské pojištění pro všechny stejně, stejným způsobem. To znamená, že se zjednodušilo to provádění tím, že lze celou tu problematiku nějakým způsobem zmechanizovat. Takže já se domnívám, že celkem ano.
moderátor
--------------------
Teď řekněme otázky, stručné odpovědi, prosím, kdo nese odpovědnost za včasné vyplácení nemocenské?
Marta JAROŠOVÁ, metodička České správy sociálního zabezpečení
--------------------
To je zase otázka. Kdo nese odpovědnost za včasné vyplácení. Vezmu-li si, že okresní správy sociálního zabezpečení má vyplácet dávku do třiceti dnů ode dne, kdy obdrží veškeré doklada potřebné pro výplatu dávky, tak tu odpovědnost za včasné vyplácení dávek nese jak pojištěnec, protože na něm závisí, zda ty doklady správně podepíše, napíše způsob, jakým chce dávku doručit, zrovna tak zaměstnavatel, který má neprodleně zasílat doklady a správně vyplněné doklady na okresní správu sociálního zabezpečení. A samozřejmě i pracovníci správy, protože mají ty doklady vyřídit do třiceti dnů ode dne doručení.
moderátor
--------------------
Čili, není to tak jednoznačné, aby si někdo myslel ...
Marta JAROŠOVÁ, metodička České správy sociálního zabezpečení
--------------------
Není to tak jednoznačné říct, že za to může vždycky okresní správy sociálního zabezpečení. Pokud se dávky nevyplatí včas. Můžu jenom říct, v současné době jsme dělali statistiku za prosinec. A přes 98 případů je vyplaceno včas do těch třiceti dnů ode dne doručení.
moderátor
--------------------
Kdyby nemocní peníze, řekněme, neurgovali, nežádali, nepátrali po nich, dostali by je i tak?
Marta JAROŠOVÁ, metodička České správy sociálního zabezpečení
--------------------
Určitě by je dostali, protože samozřejmě na všech okresních správách probíhá vnitřní kontrola, to znamená, že probíhá kontrola mezi doklady, které dojdou na správu sociálního zabezpečení a samozřejmě i výplatou dávek.
moderátor
--------------------
Může nemocný sám napomoci včasnému vyřízení, kromě odevzdání včas těch všech dokladů?
Marta JAROŠOVÁ, metodička České správy sociálního zabezpečení
--------------------
Jednak odevzdání, ale co bych chtěla zdůraznit, a to se často stává a potom tedy jsou z toho nepříjemnosti. Na složenkách i na výpisech z účtů mají pojištěnci napsáno, že jim dávky chodí z České správy sociálního zabezpečení. Tady bych chtěla upozornit, že to není z České správy sociálního zabezpečení. Je to pouze účet České správy sociálního zabezpečení, ale dávky vyplácí okresní správy sociálního zabezpečení příslušné. Takže pojištěnec by neměl posílat v žádném případě doklady, potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo ukončení pracovní neschopnosti na českou správu, protože my tady pouze můžeme udělat to, že najdeme, kdo vyplácí mu dávku a teprve potom ji posíláme na příslušnou okresní správu. Tím se samozřejmě ta výplata zdrží, protože k výplatě dávky potřebuje ta okresní správa originál. Ale nejlepší je, když to ten pojištěnec udělá přes zaměstnavatele. Podle zákona má nejdříve dát zaměstnavateli, protože ten samozřejmě musí vědět, zda má pojištěnce pořád nebo toho svého zaměstnance, zda má omluvenou absenci. A ten potom nám teprve posílá ty doklady.
moderátor
--------------------
Paní doktorko, vydržte ještě chvíli, dnešní kauza pro reportéry je o vyplácení dávek nemocenského pojištění. Teď si povídám s metodičkou České správy sociálního zabezpečení, paní doktorkou Martou Jarošovou. A přichází čas pro vás ... a už máme dotaz, dobrý den, kdo se ptá.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady je posluchačka ze středních Čech. Já mám, prosím vás pěkně, dotaz, jestli sociální správa je schopná vyčíslit náklady, které vznikly vlastně nárůstem této administrativy spojené s vyplácením nemocenských dávek takovýmto způsobem. Jednak zasílání dokladů tam a sem, vlastně, zasílání peněz třeba v hotovosti, které je nesmírně drahé a nákladné. A o to všecko se podle mého názoru snižují vlastně odvody těch nemocenských, které by mohly být poskytnuty těm pacientům. Zda by byli schopni vlastně vyčíslit už po tom roce této praxe vyčíslit náklady, které takto vzrostly. Protože pochybuji o tom, že většina zaměstnavatelů zrušila mzdové účetní, které vlastně i nadále ty mzdy zpracovávají.
moderátor
--------------------
Tak děkuji za dotaz, paní doktorko.
Marta JAROŠOVÁ, metodička České správy sociálního zabezpečení
--------------------
Já se domnívám, že to nelze tak jednoznačně říct, vyčíslit náklady, protože náklady na nemocenské pojištění byly v podstatě i předtím, než prováděla to nemocenské pojištění správa sociálního zabezpečení, prováděli je zaměstnavatelé. Tím pádem ti zaměstnavatelé ty náklady taky vynakládali na ty dávky nemocenského pojištění svými pracovními silami, které to prováděly, těmi mzdovými účetními. Takže jedno, asi by to nešlo vyčíslit. My můžeme říct, kolik jsme vyplatili na dávkách nemocenského pojištění, jaký jsou, samozřejmě dají se vyčíslit správní náklady na chod České správy sociálního zabezpečení, ale v globále. Tak správa neprovádí pouze to, že by vyplácela dávky nemocenského pojištění.
moderátor
--------------------
Já vám děkuji, paní doktorko, mějte se krásně. Děkuji za odpověď na moje otázky, otázky paní posluchačky, na slyšenou.
Marta JAROŠOVÁ, metodička České správy sociálního zabezpečení
--------------------
Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
