Přepis Kauzy pro reportéry a Občansko-právní poradny na téma: "Černé stavby aneb Obcházení staveního zákona" - 1.4.

1. duben 2010

Kauza pro reportéry a následující Občansko-právní poradna patřila "Obcházení stavebního zákona". Hostem, který vysílanou kauzu komentoval a radil volajícím posluchačům, byla vedoucí Stavebně - správního odboru ostravského magistrátuJarmila HORÁKOVÁ. Náš host ale nebyl ve studiu ČRo 2 - Praha a tak neproběhl ani on-line chat po vysílání. Od prosince 2009 nabízíme, kromě on-line rozhovoru s hostem po ukončení vysílání, také needitovaný a neautorizovaný přepis vysílání. Tento přepis máme k dispozici až následující den po vysílání.

Přepis Kauzy pro reportéry ...
moderátorka
--------------------
Pokud chcete stavět, musíte se řídit stavebním zákonem. Tato jednoduchá věta se zdá být naprostou samozřejmostí. Co když ale někdo staví a přitom ví, že zákon porušuje? Poslechněte si reportáž Martina Knitla, která na relativně běžném a nenápadném příběhu ukazuje, jak složitou věcí může být taková černá stavba a hlavně její vliv na okolí. Vydejme se společně do Lhoty u Opavy.

Daniel HÁJEK
--------------------
Já jsem majitelům vlastně řekl, že pokud chtějí konírnu, tak si ji mají postavit za svýma barákama a jsem zvědav, co jim na to řeknou sousedi.

Martin KNITL, redaktor
--------------------
To je pan Daniel Hájek. Díváme se z konce jeho pozemku přes potok, kde o několik metrů dále staví soukromá firma konírnu. Tam, kde se voda často vylévá z břehů. A co je na této stavbě zvláštní, kromě toho, že ji pan Hájek vedle sebe nechce? Žádné stavební povolení neexistuje.

Daniel HÁJEK
--------------------
Podívejte se, s ohledem na to, že se nejedná o stodolu, která tu kdysi dávno možná byla, ale o konírnu, která má daleko větší dopad na bydlení, tak jako s tím nemůžu souhlasit.

Martin KNITL, redaktor
--------------------
Co to je vlastně za místo, tady vidíme potok, kousek dál je řeka, to místo, kde ta konírna má stát nebo stojí vlastně, je to poměrně nízko, takže tady ty záplavy asi také bývají.

Daniel HÁJEK
--------------------
Voda tady chodí. Je to vlastně zátopová oblast. Nevím, kde vzali stavební, nebo kdo jim dal souhlas, jakože vůbec tady budou moct stavět. To se musí vyjádřit jiné orgány k tomu, já prostě s tím nesouhlasím.

Martin KNITL, redaktor
--------------------
Vy jste se ptal třeba na stavebním úřadu?

Daniel HÁJEK
--------------------
Stavební úřad se vyjádřil k tomu tak, že je to v současné době ve stavebním řízení a že pokud doloží všechny potřebné dokumenty, tak se o tom bude jednat.

Martin KNITL, redaktor
--------------------
Ale tady máte černé na bílém, vlastně ze stavebního úřadu, že ta stavba není povolená, že je načerno.

Daniel HÁJEK
--------------------
V současné době tato stavba je načerno.

Martin KNITL, redaktor
--------------------
Nechce se mi věřit, že by bylo možné jen tak začít stavět konírnu načerno, pak požádat o dodatečné povolení a je to. Volám tedy na stavební úřad do Háje ve Slezsku, kam Lhota spadá. Romana Samka, vedoucího odboru se ptám, jak je to s tím stavebním povolením nebo spíše nepovolením.

Roman SAMEK, vedoucí odboru
--------------------
Probíhá tam stavební řízení o dodatečném povolení.

Martin KNITL, redaktor
--------------------
Je s tím problém?

Roman SAMEK, vedoucí odboru
--------------------
Takových řešíme spousty.

Martin KNITL, redaktor
--------------------
Proč je to teda dodatečné řízení, proč to nebylo ...

Roman SAMEK, vedoucí odboru
--------------------
Tak asi to někdo postavil bez příslušného povolení.

Martin KNITL, redaktor
--------------------
A to je divné přece ne?

Roman SAMEK, vedoucí odboru
--------------------
Neřekl bych, že divné. Jako já to beru jako standardní postup a hold v rámci výkonu státního dohledu, který vykonávají stavební úřady, jsme zjistili nepovolenou stavbu a zahájili jsme veškerá opatření.

Martin KNITL, redaktor
--------------------
Myslíte, že to prostě skončí tak, že to zlegalizují?

Daniel HÁJEK
--------------------
V dnešní době je cena známostí a peněz jaksi, nevíme, jak to dopadne.

Martin KNITL, redaktor
--------------------
Co všechno tedy už víme. Jistá firma Merko staví ve Lhotě u Opavy konírnu, kterou chce využít v rámci svých rekreačních služeb. Je to ale jednoznačně černá stavba, protože ji nikdo nepovolil. Ptáte se, jak řeší tuto situaci stavební zákon? Cituji přesně:"Stavbu lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo vlastník prokáže, že není umístěna v rozporu s územním plánem, není prováděna na pozemku, kde to zvláštní předpis zakazuje a není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu. Samozřejmě chci vědět, co si o tom všem myslí investor, konkrétně generální ředitel společnosti Merko Libor Koudela. Souhlasil se schůzkou v centrále firmy v Ostravě. Jeho názor na kritiku pana Hájka je následující:

Libor KOUDELA, generální ředitel společnosti Merko
--------------------
V podstatě já k tomu nemám co říct, jako on má právo si stěžovat. A jestli se mu něco nelíbí, ať se účastní toho řízení, určitě se odvolá a bude řešit ty záležitosti podle svého. Já v tom nevidím problém. Jako je to jeho právo.

Martin KNITL, redaktor
--------------------
Nebylo by tedy jednodušší nedopustit, aby nějaká černá stavba vůbec vznikla? I když ji stavební úřad později s vysokou pravděpodobností povolí?

Libor KOUDELA, generální ředitel společnosti Merko
--------------------
By si určitě kdokoliv mohl najít jakékoliv záminky, že nechcete, že bude zelená střecha, modrá střecha, červená, jakákoliv, prostě, když budu chtít, jako budu říkat, že nelíbí se mi někdo, že dýchá, že je barevný nebo nějaký, takových lidí je tady ve společnosti hodně. Tento člověk má svůj názor, ať ho uplatní.

Martin KNITL, redaktor
--------------------
S váma někdo z té firmy mluvil předtím nebo teď?

Daniel HÁJEK
--------------------
No, mluvil. Chtějí to prostě za každou cenu udělat z toho konírnu. Já jsem jim navrhoval, že ať z toho udělají teda stodolu, ať není nějaká, nevznikne jim nějaká větší škoda, ale prostě konírnu ať si umístí do jiných míst.

Martin KNITL, redaktor
--------------------
Tak jste to slyšeli. Na jedné straně je pan Hájek, který nechce bydlet vedle stále ještě nepovolené konírny, na straně druhé firma Merko, která v těchto místech buduje čím dál oblíbenější volnočasový areál. A právě konírna bude jeho součástí. V tuto chvíli zjevně končí moc úředních paragrafů, protože se do značné míry dostáváme někam jinam. Do roviny prachobyčejných mezilidských vztahů. Pan Hájek slibuje, že udělá všechno pro nedokončení konírny, firma Merko odkazuje na zákonná práva a spokojenost návštěvníků ve svém areálu. Kolik takových kauz a kauziček bychom v Česku asi našli? Netroufám si odhadnout.

moderátorka
--------------------
Říká Martin Knitl. A za chviličku se ke kauze vyjádří Jarmila Horáková, vedoucí stavebně správního odboru ostravského magistrátu. Tak poslouchejte.




Přepis Občansko-právní poradny ...
moderátorka
--------------------
Jak řešit obcházení stavebního zákona. O tom je dnešní Kauza pro reportéry. V ostravském studiu Českého rozhlasu by mě měla slyšet Jarmila Horáková, vedoucí stavebně správního odboru ostravského magistrátu, pěkný den přeji.

Jarmila HORÁKOVÁ, vedoucí stavebně správního odboru ostravského magistrátu
--------------------
Já vám taky přeji pěkný den, také zdravím posluchače Českého rozhlasu.

moderátorka
--------------------
Děkujeme. Vy jste si s námi vyslechla tu kauzu. Mně by zajímalo, jestli z vaší praxe můžete říci, že tohle se děje poměrně často, nebo jestli už jste takový případ vůbec měli a jak jste ho řešili.

Jarmila HORÁKOVÁ, vedoucí stavebně správního odboru ostravského magistrátu
--------------------
Tak poměrně často se to nestává. V Ostravě samozřejmě jsme takové kauzy měli. V Ostravě se jedná v průměru tak cirka jedno až dvě procenta, když to vztáhnu k počtu vydaných stavebních povolení za jeden rok. Většinou se nejedná o nějakou nevědomost, to je pravda. Ale víceméně důvodem bývá to, že stavebník si dohodne s nějakou dodavatelskou firmou termín a pak neodhadne právě tu lhůtu, kterou stavební úřad potřebuje pro to, aby v řádném řízení vydal stavební povolení. Pak se řeší opravdu řízení o odstranění stavby, kdy stavebník může jaksi požádat o dodatečné povolení tak, jak to bylo uvedeno v té kauze, v té reportáži.

moderátorka
--------------------
To jsme slyšeli. Já teď připomenu telefon pro naše posluchače. Pokud byste se paní Horákové chtěli na něco zeptat, co se týká stavby a správy, tak můžete volat 22 155 25 25 anebo 22 155 24 24. Mě by, paní Horáková, zajímalo, pokud tedy dojde k tomu, že ten stavebník staví černou stavbu, jak jsme to slyšeli v reportáži, sousedé proti tomu mají výhrady. Co mohou dělat, jak vlastně mohou chránit ta svá práva?

Jarmila HORÁKOVÁ, vedoucí stavebně správního odboru ostravského magistrátu
--------------------
Tak mohou ta svá práva chránit právě v tom řízení o dodatečném povolení stavby. To řízení má stejný postup procesní, tak jako řízení povolovací řádné. To znamená, stavební řízení. Všichni účastníci řízení, to jsou ti, kteří se cítí, že jejich vlastnická práva mohou být tou navrhovanou stavbou dotčena, jsou o tom informováni a mají právo vznést námitky, vznést námitky stavebnímu úřadu a dokládat a namítat, co jim vadí. Hluk, pach, dopravní zatížení, nevhodné vjezdy, vše, co souvisí, způsob provádění té stavby, vše, co s tou stavbou souvisí. A o těch námitkách musí v tom řízení právě stavební úřad rozhodnout. A pokud nesouhlasí s tím, jak stavební úřad rozhodl, mají právo se odvolat pak k vyššímu orgánu. Tady v té kauze ke Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje.

moderátorka
--------------------
Říká Jarmila Horáková, a my si poslechneme první telefonický dotaz, dobrý den.

posluchač
--------------------
Dobrý den, u telefonu Karel, Ústí nad Labem. Já se chci zeptat, paní Danielo, kdybyste byla tak hodná, jaksi, ať mi dá paní Horáková odpověď jasnou, jo, nebo ne, co se stane s touto stavbou, když ta stavba je nepovolená? Zbourají ji nebo ne? Všechno děkuju.

moderátorka
--------------------
Děkujeme. Paní Horáková, to bylo na vás.

Jarmila HORÁKOVÁ, vedoucí stavebně správního odboru ostravského magistrátu
--------------------
To bylo na mě, já bych chtěla říct ještě úvodem, že já se k té kauze nemůžu vyjádřit, já jsem ji slyšela, k té konkrétní, já jsem ji slyšela poprvé od vás z rozhlasu. Tam je samozřejmě řada věcí, které ten stavební úřad musí posoudit. A já je neznám. Ale obecně chci říct, že to řízení o dodatečném povolení stavby, tam nejsou žádné úlevy, oproti normálnímu stavebnímu řízení, naopak. Ten stavebník se dopustil pochybení, tam se s ním vede řízení vlastně o porušení zákona. A ten zákon mu tedy umožňuje vydat stavební povolení, ale to dodatečné povolení je vydáno jen v případě, že by bylo vydáno normální stavební povolení. To znamená, že on třeba pochybil, ale kdyby nepochybil a stavební úřad by dal řádné stavební řízení, stavební povolení by mu vydal. A nemůže vlastně se jednat o žádnou úlevu, že se řekne, aha, tak on už to jaksi postavil, tak mu to necháme. Čili tam, pokud vlastně se prokáže, že došlo k porušení zákona, že je to v rozporu s tou územně-plánovací dokumentací, jak o tom hovořil pan Knitl, tam v podstatě musí ten stavební úřad bezpodmínečně nařídit odstranění té stavby.

moderátorka
--------------------
A trvat na tom.

Jarmila HORÁKOVÁ, vedoucí stavebně správního odboru ostravského magistrátu
--------------------
A trvat na tom, samozřejmě, exekučně případně to vymáhat.

moderátorka
--------------------
Tak doufejme, že jsme Karlovi alespoň částečně odpověděli. Poslechneme si další dotaz, dobrý den.

posluchač
--------------------
Dobrý den, haló, dobrý den, já jsem se chtěl zeptat takhle, víte, na co existuje ten stavební zákon, když lidi si staví takhle kolikrát i na zelený louce, zabírají pole a samozřejmě, kdo má potom peníze, tak si to vyplatí a není to náhodou směr ke korupci? Nedalo si ODS právě taky do svýho plánu, že bude odstraňovat korupci a takhle ji spíš podporuje, protože kdo má peníze, tak to vždycky uplatí. Podívejte se, jak to vypadá v Karlových Varech. Tam staví Rusáci, staví tam ruský stavby a uplatili to, že jo, dyť tohle to je přece hrůza, co se děje, jedině za ODS.

moderátorka
--------------------
To je otázka. My teď nevysíláme o Karlových Varech, ale o Ostravě, tedy přímo o Lhotě u Opavy. Paní Horáková, která je vedoucí stavebně správního odboru ostravského magistrátu má zkušenosti asi ze svého regionu. Mluvilo se tady o korupci, paní Horáková, co vy na to?

Jarmila HORÁKOVÁ, vedoucí stavebně správního odboru ostravského magistrátu
--------------------
No, já musím přiznat, že jsem se s takovým, s takovou kauzou, jako jsou Karlovy Vary, nesetkala. Že záleží samozřejmě na postavení toho stavebního úřadu, na tom jakým způsobem vedou ta řízení. Samozřejmě velice důležité je, jak je vlastně schválen územní plán. Územní plán schvaluje zastupitelstvo toho města. Pokud je stavba v souladu s tím územním plánem a řekla bych nad tu míru přípustnou, která je dána předpisy, zákonem, nejenom stavebním, ale všemi ostatními, zákony o ochraně přírody, o ochraně zdraví a mohla bych pokračovat strašně dlouhou, tak to je jedna, jedno posouzení. A druhé posouzení samozřejmě, že nesmí taková stavba nad tu přípustnou míru i těm vyhovět, nesmí porušit i ty místní poměry. Takže velice těžce, jako si obecně mohu vyjádřit, ale myslím si, že je to jednoznačné, že vychází postup stavebního úřadu i ze soudních judikátů. Ten, kdo se cítí poškozen na svých právech a nebylo by mu vyhověno v odvolacích řízeních, může se domáhat svých práv žalobou u soudu.

moderátorka
--------------------
Poslechneme si poslední telefonický dotaz, dobrý den.

posluchač
--------------------
Havránek, dobrý den, já jsem se chtěl, nebo chtěl jsem vznýst takovouhle věc, tady v obci, ve které bydlím, se už třetí rok staví velkolepá stavba, veliká stavba, novej rodinnej dům z tvárnic v centru obce, dvoupodlažní, dvougenerační, dvě bytový jednotky. Zdůrazňuju to pro to, protože to je všem na očích a není možný, aby to někdo neviděl. Zdůrazňuju to taky proto, protože chci říci, že jsem úplně nedávno zjistil, že to běží úplně mimo jakýkoliv stavební povolení, dokonce ani tam není stavební ohlášení, vůbec nic, ani okresní stavební úřad, ani městskej vůbec nic nevydaly, ani obecní. A když jsem se po tom pídil, jak je vůbec takováhle věc možná, tak jsem zjistil jednu věc, že to takzvaně běží s tichým zamhouřením obecních očích, protože ta obec to musí vidět, protože to je v centru a dělá se to komplet. A když jsem mluvil s příslušným územním vedoucím odboru výstavby, tak on mi doslova řekl, že to je systémová věc, že to dělá dneska hodně stavebníků, protože oni de facto nemají jinou možnost, pokud tomu nebráněji zcela závažný důvody, než jim to pak dodatečně povolit. Takže řekl jsem to takhle velmi výrazně pro to, že to je systémová věc, nesmírně rozšířená, rozšířená jako infekce. A dělá se to, praktikuje se to masově po celé České republice. To znamená, řešení je jedině takový, aby občané vyvinuli tlak na zákonodárný orgány a na ty, kteří vlastně ovládají tyhle ty věci, aby se tyhle věci neděly. Toť moje poznámka, prosím, abyste to okomentovali. Děkuji.

moderátorka
--------------------
Děkujeme, pane Havránku, já předávám slovo paní Jarmile Horákové.

Jarmila HORÁKOVÁ, vedoucí stavebně správního odboru ostravského magistrátu
--------------------
No s tím se nedá nic jiného než naprosto souhlasit. Je to, pokud se stavba opravdu realizuje bez stavebního povolení, neexistuje vůbec jaksi možnost přimhouření nějakých očích. Ten zákon jednoznačně říká,co stavební úřad má udělat. A neměl by nechat zasahovat do svých, do své působnosti, do svého výkonu činnosti žádnou samosprávu, žádné politické vedení. Tak to je a tak si myslím, že pan, který hovořil, měl naprostou pravdu.

moderátorka
--------------------
To už jsou poslední slova Jarmily Horákové, vedoucí stavebně správního odboru ostravského magistrátu. Děkuji do Ostravy.

Jarmila HORÁKOVÁ, vedoucí stavebně správního odboru ostravského magistrátu
--------------------
Já vám taky děkuji.

moderátorka
--------------------
Krásný den přeji.

Jarmila HORÁKOVÁ, vedoucí stavebně správního odboru ostravského magistrátu
--------------------
Krásný den taky, na shledanou.

moderátorka
--------------------
A pokud máte nějaké problémy, které myslíte, že sami nevyřešíte a potřebujete na ně upozornit, ozvěte se našim reportérům, nejlépe emailem na adresu volejtereportery@rozhlas.cz.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.