Přepis: Je spotřebitelský úvěr výhodný nebo ne? - 19. října

moderátorka
--------------------
Milí posluchači, je přesně ten čas, kdy můžete usednout k rubrice Rodinné finance, abyste se dozvěděli, jakým způsobem hospodařit se svými prostředky. Můj dnešní host, pan Zdeněk Simaichl tomu říká ekonomická gramotnost a neustále každou středu nebo každou druhou středu mě z ní zkouší. Dnes by mě nachytal, protože téma zní nákladové ukazatele u spotřebních úvěrů anebo kolik vlastně zaplatím. Takže já vás zdravím, pane Zdeňku.

Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Dobrý den.

moderátorka
--------------------
A teď mi ještě řekněte, co jsou to nákladové ukazatele u spotřebních úvěrů a pak se vás hned zeptám, kolik vlastně zaplatíme.

Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Tak hezky jste mi to vrátila, koukám, že budu muset přehodnotit vůbec jakoby to názvosloví, které posílám do rádia a trošku to polidštit. V každém případě ano, je to součástí vlastně cyklu té finanční gramotnosti, o které už tady týdny a týdny hovoříme. My jsme posledně skončili tím, že jsme si říkali o základních parametrech u spotřebních úvěrů, to znamená, typicky celková výše úvěrů, doba splatnosti a úroková sazba, ze které nám potom vychází výše měsíční splátky, říkali jsme si také, že úroková sazba je vlastně ten ukazatel, podle kterého se nejčastěji na trhu orientujeme a říkáme si, zda úvěr je pro nás přijatelný, nebo naopak ne, nebo výhodný, nevýhodný a tak dále. A já bych tady dneska chtěl ukázat, že vlastně tyto parametry jsou vlastně až úplně na samém konci a absolutně nevypovídají nic o tom, zda ten úvěr se nám vyplatí takzvaně, anebo naopak. To znamená, k tomu, abysme dokázali posoudit, zda si úvěr vezmeme a zda nepřeplatíme příliš a zda to pro nás ve finále nebude dvojnásobně nebo vícenásobně tak drahé, ta se musíme zaměřit na trošku jiné ukazatele, jiné parametry a hlavně tyto parametry musíme správně interpretovat, to znamená, abysme věděli, že když už tady máme nějaký parametr, tak zhruba, jak by se měl pohybovat a co ten parametr v sobě obsahuje, to znamená, abych dokázal říci, ano, tak tento parametr je tak vysoký, to znamená, ten úvěr je třeba trošičku dražší nebo naopak a znamená to, že když úroková sazba bude třeba poloviční proti tomu nákladovému ukazateli, tak pořád jde o úvěr, kterej je třeba pro mě nevýhodný a ten inzerent nebo poskytoval, věřitel budoucí mi akorát hází takzvanou tou vějičkou a říká mi - pojď, pojď sem, tady mi to podepišt.

moderátor
--------------------
/Nesrozumitelné/, lapám tě.

Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Tak přesně a ve skutečnosti je to úplně jinak.

moderátorka
--------------------
Pane Simaichle, řekněte mi ale, dají se tyto parametry nějak jako rozčlenit, abych si řekla - těchto skupin si musím všímat, abych prostě, když přicházím vzít si úvěr, abych věděla, čeho si všímat, můžete nám takový jako stručný jasný recept na to, kterak se zorientovat ve vějičkách?

Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Určitě, já to zjednoduším úplně na minimum a řeknem si opravdu ty podstatné věci, ty parametry základní jsou akorát teda tři takové ty nákladové ukazatele, z toho u jednoho se dneska zastavíme nejvíce, a ten je také nejdůležitější. Já řeknu rovnou, jde o RPSN, to je taková tajemná zkratka, kterou poskytovatelé spotřebních úvěrů musí povinně uvádět u úvěru od 5 tisíc do milionu 880 tisíc, má to takové zvláštní rozpětí, nicméně v tomto rozpětí najdete 99,9 % všech možných spotřebních úvěrů, takže to pokrývá téměř celý trh a RPSN je zkratkou takzvané roční procentní sazby nákladů, to je ta zkratka RPSN, roční procentní sazba nákladů. A je to číslo, které dovolí spotřebiteli na první pohled vyhodnotit výhodnost, nebo naopak nevýhodnost toho spotřebního úvěru, protože se udává v procentech, tak si to velmi často lidé pletou s úrokovou sazbou, se kterou ale nemá vůbec nic společného, jde výlučně o nákladový ukazatel. Takto, RPSN se udává v procentech a je to číslo, které udává procentuální podíl z dlužné částky, které musí spotřebitel nebo dlužník zaplatit za období jednoho roku. To znamená, obsahuje to typicky nejenom tu úrokovou sazbu, to znamená taková ta cena peněz nejčastější, ale obsahuje to zprávu a další výdaje, které souvisí s vyřízením a následným čerpáním toho úvěru. To znamená typicky to může zahrnovat i poplatek za uzavření smlouvy, za správu úvěrového účtu, za vedení toho úvěrového účtu, inkasní poplatky, různé akontace, to znamená to jsou takové ty platby z vlastních zdrojů, které tvoří u některých úvěrů nedílnou součást, u leasingů to může být třeba i odkupní cena automobilu a pokud je povinnou součástí vyřizování úvěru i například sjednání nějakého životního pojištění nebo pojištění schopnosti splácet, s tím se v poslední době setkáváme často, tak i náklad na toto životní pojištění musí být součástí této roční procentní sazby nákladů. A výhoda je, a tady bych to dal zase do poměru třeba s tím parametrem úroku, tak úroky se mohou uvádět na sto a jedné bázi, to znamená typicky se s tím setkáváme za rok, to znamená, že zaplatíme třeba 10 % ročně, ale velmi často, a to zejména u soukromých poskytovatelů nebo takových těch, jak já říkám predátorských společností, které vyloženě čekají na tu chybu, tak tam se nezřídka setkáváme třeba i s denním úročením, ono to potom vypadá velmi hezky, protože to samozřejmě není tak vysoké, ale v okamžiku, kdy mám denní úročení třeba 0,1 %, vypadá to dobře, ale za rok už mi to dá desítky nebo stovky procent. To znamená, je tady velmi potřeba dbát na to, co je vlastně tím parametrem toho úvěru a koukat se vždy po tom RPSN, protože výhoda RPSN je, že je takzvaně anualizované, to znamená, udává se výhradně na roční bázi. Jinými slovy je to také ukazatel, kterým velmi dobře mohu porovnat 2 úvěry vedle sebe a je úplně jedno, jestli tam poskytovatel uvádí denní, týdenní, měsíční úrok, anebo standardní roční úrok. Prostě roční procentní sazba nákladů mi to všechno krásně přepočítá na ten jeden rok a zohlední i ostatní náklady. Já jsem ve své praxi viděl i 0 %, to znamená, bylo tam skutečně takové ty úvěry takzvaně bez navýšení za 0 % ročně, ale RPSN se pohybovalo mezi 500 až 600 %, to znamená, ano, úrok byl možná nulový, ale ty poplatky, které se vázaly na ten úvěr třeba i za vedení toho účtu ...

moderátorka
--------------------
Vynahradily v podstatě ...

Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Přesně tak, ty se rovnaly několikasetprocentnímu měsíčnímu úročení, takže RPSN skutečně je potřeba vyžadovat a jak jsem říkal, je to povinnost. A pokud tuto povinnost, zákonnou povinnost poskytovatel nesplní, tak zákon i na toto pamatuje a pokud neobsahuje ta předsmluvní dokumentace a smluvní dokumentace zákonem stanovené řekněme ukazatele a parametry a informace obecně, tak ten úvěr se vlastně od samého počátku úročí takzvanou lombardní sazbou, která se v současné době pohybuje někde v řádu desetinách procent. To znamená, pokud to tak není, je to žalovatelné, je to vymahatelné a ten úvěr se stává v podstatě velmi levným. Takže je dobré ...

moderátorka
--------------------
Je to časté, že by to některý z klientů třeba později napadal a skutečně žaloval ten peněžní ústav?

Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Tak tato úprava platí od 1. 1. 2011, už jsou takové případy.

moderátorka
--------------------
Takže jsme si to ještě příliš neověřili v praxi.

Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Už jsou takové případy, kdy se to stalo.

moderátorka
--------------------
Už jsou.

Zdeněk SIMAICHL
--------------------
A je opravdu dobré se na tyto ukazatele, zejména ty nákladové ukazatele dívat. A jenom, abysme si řekli, to je důležité, RPSN, jakým způsobem by se vůbec mělo pohybovat, protože 100 je hodně, málo, nebo 10 je hodně, málo, tak to si teprve řekneme.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.