Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 8. března

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. V pořadu Jak to vidí vítám politoložku Vladimíru Dvořákovou. Dobrý den.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S profesorkou Vysoké školy ekonomické se budeme věnovat inauguraci českého prezidenta. Co přinese druhý mandát Miloše Zemana. A jaký je smysl a další osud koncesionářských poplatků? Inspirativní poslech. Miloš Zeman dnes oficiálně odstartuje své druhé pětileté období ve funkci českého prezidenta. Na společné schůzi obou komor parlamentu složí slavnostní slib. Inaugurace hlavy státu se uskuteční ve 14 hodin na tradičním místě ve Vladislavském sále Pražského hradu. Určitě událost číslo jedna, paní profesorko.

Čtěte také

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tak samozřejmě vždycky zahájení nového mandátu hlavy státu je významná událost, významná politická událost a samozřejmě také významná společenská událost v tom smyslu, že vlastně to oslovuje velkou část společnost. Ta inaugurace by měla odstartovat nebo nějakým způsobem trochu zdůraznit i význam toho státu, připomenout vlastně ten stát. My víme sami, že tu tradici státnosti vlastně letos si budeme připomínat hrozně moc, protože bude sté výročí vzniku Československa a i v tomto duchu asi bude mnoho věcí se interpretovat i z hlediska fungování hlavy státu, protože víme, že Československo, které vznikalo v tom roce 1918 bylo velmi spjato s první hlavou československého státu, s Tomášem Garriguem Masarykem a od té doby asi je tam určitá rovina, jak se lidé dívají i na funkci prezidenta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem pro podpis toho slavnostního slibu bude poprvé připraven Masarykův stůl a křeslo z Masarykovy pracovny, díla architekta Jože Plečnika. I to bude podtrhovat právě asi ten aspekt stoletého výročí založení vzniku Československa.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Já si myslím, že určitě. Má tam být i Masarykova standarta, která se používá tedy ve významných chvílích, událostech vlastně českého státu. Vím, že tam mají být ještě ty křesla pro hosty, mají být také z dílny Plečnika. To znamená, hosté jsou tradičně vždycky bývalý prezident, jeho manželka a teda také manželka bývalého již zemřelého prezidenta Václava Havla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před 5 lety 8. března 2013 si Miloš Zeman ve svém inauguračním projevu za svůj první cíl vytyčil uklidnění a stabilizaci české politické scény. Jak hodnotíte ten první mandát? Na kolik se mu to povedlo?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tak já si spíš myslím, že se mu to moc nepovedlo, že společnost po té době je ještě, řekněme, více rozdělená, možná více znepřátelená, méně komunikující a možná ještě dále zhrubla, takže bych to neviděla příliš pozitivně. Na druhou stranu je otázka, jestli všechno je vždycky v možnostech prezidenta, nebo jestli naopak prezident k tomu sám nepřispívá, to musíme potom hodnotit trochu objektivněji a asi možná i podle určitých konkrétních situací. Každopádně já bych viděla jako největší problém u prezidentství Miloše Zemana, že vlastně se ještě více znejistil ten ústavní rámec, mnohem více ty prezidentské pravomoci i tím, že on byl vlastně prvním prezidentem, který byl přímo volen, tak ty prezidentské pravomoci a jeho aktivity dost podléhaly diskusím, nenavazovaly na nějaké ústavní tradice, hodně se upozorňovalo na to, že ani neodpovídají logice toho ústavního systému. Ukazuje se, že třeba to nebylo úplně nejlepší, že nedošlo k nějakým změnám a úpravám ústavy v době, kdy se měnil způsob volby, a tak dále. Takže celá řada otazníků samozřejmě, která nestabilizuje tu zemi, spíše, spíše otevírá prostor pro určité konflikty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bylo, paní profesorko, zavedení přímé volby v Česku tím správným krokem? Byl náš politický systém, možná už jste to naznačila, připravený na takovou dávku i emocí, jakou ten princip přímé volby přináší?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Já jsem nikdy nebyla zastáncem přímé volby prezidenta, i když nepopírám, že samozřejmě ten moment, kdy lidé sami mohou rozhodovat o hlavě státu, určitě posiluje, řekněme, demokratický charakter, prostě je dobře, pokud lidé mohou o některých otázkách a symbolika státu je určitě důležitá, rozhodovat. Zároveň je jasné, že to přináší ty emoce a další věc je, že nesporně to přináší větší legitimitu prezidentovi, protože odvozuje svou moc přímo od lidu, ale ta větší legitimita by měla být vlastně vyvážena, řekněme, upřesněním prezidentským pravomocí. Nemůžeme mít větší legitimitu prezidenta a zároveň mít prezidenta neodpovědného, protože ústava říká, že prezident vlastně je za svoje aktivity neodpovědný, za jeho činnost odpovídá vláda. Takže to je hodně velký problém v tomhle tom momentě, a to, že se nepodařilo tyto věci vyrovnat, že se nepodařilo ty věci vyvážit, to znamená, tu zvýšenou legitimitu a řekněme určitou kontrolu těch pravomocí, zpřesnění těch pravomocí, tak si myslím, že byla velká chyba. Prezidenta je možné volit nejrůznějším způsobem a nemyslím si, že by přímá volba byla úplně to, co je nejlepší, ale říkám, není to nic, co by bylo proti demokracii, naopak svým způsobem to posiluje roli lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tedy legitimita přímo zvoleného prezidenta větší než při jiné volbě?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Určitě z hlediska legitimity, to neznamená, jaké jsou pravomoci, ty pak upravuje právě ústava.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A měla by tedy, mělo by dojít k nějaké změně ústavy, co se týče pravomocí právě vzhledem k té přímé volbě hlavy státu?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Ano, já si myslím, že by mělo dojít a mělo by dojít k jasným vymezení nastavení vlastně to, co se v naší společnosti vůbec nelíbí, k tomu vyvažování mocí, k tomu nastavení těch kontrolních mechanismů. Ten největší problém už jsem zmiňovala, prostě je ústavně neodpovědný a v momentě, kdy v demokracii někdo nenese odpovědnost za svoje rozhodnutí, tak vlastně v těchto věcech nemá právo rozhodovat, nebo může maximálně spolurozhodovat, to je velmi podstatná zásada, to principy běžně ve společnosti, prostě pokud někdo má právo rozhodnout, tak musí nést vlastně odpovědnost za to svoje rozhodnutí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A to ta současná ústava nepředpokládá?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Ne, přímo v té ústavě je řečeno, že prezident je vlastně neodpovědný, takže nenese dneska, neskládá, vláda skládá odpovědnost parlamentu, tam je uvozena vlastně ta její odpovědnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká jsou tedy vůbec naše očekávání od hlavy státu, paní profesorko?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
To je další věc, co my vlastně očekáváme a co lidé chtějí už třeba jenom při těch volebních kampaních, při té přímé volbě, tak vlastně se tlačí a upřímně řečeno i samozřejmě média tlačí na nejrůznější otázky, které třeba ten prezident ani nemůže rozhodovat, protože nemá v tom nějaké pravomoci. Otázky, které se týkají třeba i každodenní politiky. My bychom měli očekávat od prezidenta za prvé důstojnou reprezentaci toho státu, to znamená, aby to byl člověk, který požívá obecné úcty, jak doma, tak v zahraničí a měli bychom vlastně od něj potom chtít schopnost vnímat tu veřejnost, nastavovat případně nějaké společenské problémy, takové ty obecnější a především být jistým moderátorem v momentě, kdy ta situace třeba politická není jednoduchá, to znamená, kdy se třeba sestavuje vláda nebo řeší se nějaké vážné problémy, tak by neměl být tím aktérem, ale přímo, který je jeden z mocenských pólů, ale tím, kdo umožňuje vlastně hledání řešení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V projevu před 5 lety pan Zeman kritizoval například extrémní pravomoci kmotrovské mafie i některá česká média, která označil za ostrov negativní deviace, nabídl také svůj úřad jako neutrální půdu pro přátelský dialog a řekl, že bude spolupracovat se všemi českými politickými stranami. Co byste ráda slyšela dnes v tom inauguračním projevu staronové hlavy státu, nebo co by možná z vašeho pohledu politoložky mělo zaznít?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tak samozřejmě je vždycky otázka, co zazní a co se potom děje a já někdy mám obavy, že tím větší je propast mezitím, co zaznívá a mezitím, co se děje, tak se vlastně zeslabuje jakýsi vztah vlastně k tomu společenskému systému, vztah k demokracii, protože lidé potom přestávají vlastně věřit běžným slovům a přestávají věřit, že ta demokracie může nějakým způsobem fungovat. Když bych si řekla, kde bych viděla tu roli prezidenta, něco z toho jsem naznačovala, ale kdybych měla říct, co v tuhle tu chvíli by prezident asi měl říci, tak si myslím, že jedna z věcí by měla tlačit na to, aby v této společnosti se zmírnily projevy nenávisti, ať už jakékoliv, ať už jsou etnické, náboženské nebo sociální, měly by se vnímat jakási solidarita mezi lidmi, kteří prostě jsou lidé, kteří jsou úspěšnější, jsou lidé, kteří jsou méně úspěšní, jsou zdraví, jsou nemocní, jsou mladí, jsou staří, to znamená, ta společnost by měla vnímat vlastně problémy těch určitých skupin a osobně se domnívám, že to, co je hrozně potřeba, je skutečně bojovat proti těm problémům korupce, které tady jsou, a fungování státu a tady se ukazuje, že prostě ta vůle není ani tedy příliš ze strany politických stran a politiků, ani vlastně ze strany prezidenta a já se domnívám, že nakonec i ta lekce, co přišla ze Slovenska, ta smutná lekce, že je to hodně o tom, o transparentnosti vůbec lidí, kteří se pohybují v těch mocenských centrech a kteří se pohybují kolem těch lidí, kteří jsou u moci a mají skutečně rozhodovací pravomoci. Takže to jsou věci, které si myslím, že by měly prostě býti ne snad zaznívat v projevu, ale měly by se realizovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím se podle vás bude vyznačovat druhé funkční období Miloše Zemana na Pražském hradě?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Druhé funkční období u každého prezidenta, tam, kde už není možné třetí funkční období, to znamená, jsou možná maximálně dvě, tak v zásadě vždycky v politologii předpokládá, že ty tendence, které se objevily v tom prvním, se ještě zesílí. Ten prezident již nemusí brát ohled na to, jestli bude znovu zvolen nebo nebude znovu zvolen. Takže můžeme očekávat objektivně i některé tendence, kdy se jednalo třeba o přesahování určitých ústavních pravomocí nebo interpretace ústavy spíš ve prospěch tedy hlavy státu. Nežli jinak, tak můžeme očekávat, že tato, tento trend bude svým způsobem pokračovat. Uvidíme. Samozřejmě ten vývoj té politiky hlavy státu v České republice závisí na tom okolí a závisí, co se bude dít, bude záviset na tom, jaká bude celková mezinárodně-politická situace, jestli bude docházet k větší polarizaci, nebo jestli tedy si trochu bude ta mezinárodní situace, řekněme, sedat, to znamená, trochu se uklidňovat. Já mám vážné obavy, že spíš to bude ten první případ. Potom i ten prezident se v tom okamžiku samozřejmě musí nějakým způsobem stavět k tomu, jak ta zahraniční politika bude. No, a dovnitř těžko předpokládat v tom smyslu, že máme velmi nestabilní situaci momentálně, velmi obtížně se sestavuje vláda a zdá se, že u prezidenta je určitá tendence, aby měl tu kontrolu i nad tím, i nad tou vládou jako takovou. Buďto, aby tam měl někde své lidi, nebo dostával se, řekněme, i k nějakým nebo měl možnost ovlivňovat i to rozhodování vlády, takže uvidíme, jak to bude vypadat v téhle té situaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď je vlastně v roli toho moderátora, té situace, o které jste hovořila?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Já si právě úplně nejsem jistá, jestli je to role moderátora, kterou právě v tuhle chvíli hraje, protože už jenom to, že třeba řekl, že pan Babiš bude podruhé jmenován, ještě v době teda toho svého prvního mandátu, i když nedostane důvěru, to není moderace, to je prostě konstatování kohosi, kdo má možnost a kdo má pravomoc toto jmenování udělat, ale není to o tom, že si sednu se všemi politickými stranami a budu říkat - heleďte, jak vy byste viděli ta řešení a za jakých podmínek by bylo možné sestavit vládu, která by měla důvěru. Toto vlastně nestalo se. Uvidíme, jak dlouho, jak úspěšný bude pan Babiš při vyjednávání. Tady to vypadá, že ani možná zájem o nějakou koalici vlastně nemá a mám obavy, že trochu se to tlačí k typu opoziční smlouvy, že by vznikla vysloveně menšinová vláda jenom pana Babiše s jakousi podporou a dohodou. Podpora by mně tak nějak v zásadě nevadila, ale dohoda a rozdělení sfér vlivu by mně už vadilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A podpora koho, paní profesorko?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Víte podpora v našich podmínkách může být nejrůznějších skupin, které se získají. Je otázka právě, i jakou roli v tomhle tom by hrál pan prezident, to znamená, jakou roli může hrát v situaci a jeho vliv v rámci části sociální demokracie, určitě ne celé sociální demokracie. Je tam otázka vlivu pana prezidenta třeba na Okamurovce nebo ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
KSČM.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
... a KSČM a můžeme vidět, tato dojednávání nejsou jasná, vlastně nejsou to taková ta oficiální jednání, která někde mohou jinde probíhat, ale v tuhle tu chvíli prostě skutečně nevíme, jak to může vypadat, ale není to rozhodně role moderátora, že tedy sezvu ty politické strany a budu se s nimi bavit o tom, co by vlastně bylo možné a za jakých okolností sestavit vládu, která by měla důvěru parlamentu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem v posledních týdnech se často hovoří a píše o tom, že skončila první Česká republika. Co si o tom myslíte?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Ono je to ..., to zní hrozně hezky, asi jako novinářsky. Ono popravdě řečeno většinou, že skončila nějaká republika, si to lidé uvědomí mnohem později, až když se tedy ta historie a ten vývoj nějakým způsobem promění. Politologové, když hovoří o první, druhé republice, tak ve většině případů to dávají dohromady v momentě, kdy dochází k velmi výrazným ústavním změnám a přenesení jako úplně jiného nebo převádění do jiného zdroje způsobu rozhodování. V tomto směru by ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To ale ...

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Zatím bych to neviděla, jako že by byl momentálně náš problém, i když popravdě řečeno to, jak jsou interpretovány ty prezidentské pravomoci i to, jak je nestabilní vláda a snaha propojit to vládnutí, výrazně narušuje tu parlamentní podobu politického systému, který máme, směřuje to, řekněme, k nějakému poloprezidencialismu nebo prezidencialismu a pokud tedy by bylo opravdu ještě, ještě hůře, tak potom supraprezidencialismu, který se vztahuje na zejména postsovětské země, které mají velmi výrazného prezidenta s eliminací role parlamentu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč se letos mezi kandidáty na Hrad neobjevila vůbec žádná žena?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
To je samozřejmě otázka. Myslím, že ta otázka se bude dneska taky někde různě probírat, protože to je samozřejmě poměrně zvláštní, bylo 9 kandidátů a žádná žena v tom nikde nefigurovala. Já si osobně myslím, že jeden z těch důvodů bylo, že jaksi muži žádnou ženu, kterou by chtěli někde podporovat, nevybrali, protože popravdě řečeno ono do prezidentských voleb se nechodí tak, že nějaká žena řekne - já jsem skvělá a teď budu oslovovat veřejnost, lépe řečeno, může to udělat samozřejmě někdo, kdo je docela dobře známý, ale i tak potom oslovuje veřejnost na úrovni 2, 3 %, prostě není, nemá šanci je oslovit, ale, aby vůbec mohl hrát ten kandidát a ta kandidátka nějakou roli, tak musí mít za sebou od počátku nějaký tým a to chce od počátku mít nějaké finanční prostředky, poté můžou třeba další dostávat od, od nějakých dárců, ale začínat volební kampaň, kdy nemáte ani korunu a potřebujeme vymyslet strategii, potřebuje získat podpisy, to prostě nejde a ti lidé, kteří měli přístup k nějakým financím, rozhodně tedy ženu jako kandidáta nehledali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že to bylo jenom o penězích, co se týče ...?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Já si myslím, že ano. Je to do značné míry o těch penězích. Já si myslím, že prostě tady, kdyby byly nějaké skupiny, které by byly schopny a teď já nemyslím, že tam musí být nějaké miliony, ale který by měly prostě nějaký základ a tým, který by byl ochotný vlastně začít celou tu kampaň a potom vidět, tak prostě tady je mnoho žen, které by mohly vlastně kandidovat a byly by velmi důstojnými protivníky těch mužů, kteří tam byli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To by bylo vlastně až symbolické, kdyby byla inaugurace ženy na den Mezinárodní den žen, což je dnešní 8. březen. Možná trošku zkalím tento den. Z OECD ohledně rovných podmínek k práci a rovnosti hovoří takto z 29 sledovaných zemí vede Skandinávie, Česko je na 22. příčce, Polsko je na 7. a Maďarsko na 9. místě a co se týče zastoupení žen mezi manažery, tak Polsko a Maďarsko dokonce vedou před Švédskem a Česko je na 25. místě.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tak ono samozřejmě vždycky vlastně, když se vezmou tyto údaje, tak se potom musí nějakým způsobem rozklíčovat i z hlediska kultury, z hlediska fungování, co kde jsou teda manažerské pozice nebo nejsou, ale každopádně myslím si, že je zcela potvrzeno i to, že čím více je vlastně jakýkoliv kolektiv pestřejší, to znamená, má v sobě ženy, muže, má v sobě starší lidi a mladší lidi, tak se ukazuje, že jsou mnohem efektivnější, je mnohem dynamičtější, ale zároveň má jakési zakotvení, takže prostě umět, ale zároveň není jednoduché takovýhle tým pestrý vlastně vést a řídit. Je to hodně o tom managementu, takže já si myslím, že posilování postavení žen ve společnosti, v rozhodovacích funkcích je nesmírně důležité a i proto, pro tu fungující společnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Švýcaři v nedělním referendu jasně odmítli zrušení koncesionářských poplatků za veřejnoprávní rozhlas a televizi. Proti zrušení hlasovalo bezmála 72 % oprávněných voličů. Jeden pro ilustraci uvedu, že tamní domácnosti posílají ročně něco přes 450 franků společnosti Billag, která je vybíráním těch koncesionářských poplatků pověřena. Co ukázal výsledek tohoto hlasování ve Švýcarsku?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tak zjevně ukázal, že Švýcaři si uvědomují důležitost vlastně veřejnoprávních médií a důležitost toho, aby vlastně zaznívaly názory i nebo témata, která nejsou třeba jenom sledovaná velmi výrazně velkou částí obyvatelstva, ale která vedou třeba i k rozvoji kultury, k dialogu, která reprezentuje nejrůznější skupiny společnosti. Švýcaři samozřejmě ty čtyři jazykové skupiny, ty tři velké z toho, takže si uvědomí, že ta různorodost je velmi podstatná, a to vám nikdy nemůže dělat vlastně komerční médium, pro nějž je klíčový jenom otázka vlastně sledovanosti a z toho vyplývající třeba potom reklamy a podobně, takže je to prostě vědomí toho, že je jistá odpovědnost a je potřeba, aby, aby zaznívaly i názory, které, řekněme, finančně nepřinášejí bezprostřední zisky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zastánci poplatků ve Švýcarsku říkali, že by jejich zrušení mohlo v zemi se čtyřmi úředními jazyky výrazně omezit provoz veřejnoprávních médií a oslabit demokracii. Když se ale podíváme třeba do Rakouska, tam proti veřejnoprávní ORF vedou nyní kampaň například vládní Svobodní z FPÖ a také u nás je ta situace docela zajímavá s ohledem na Českou televizi především.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tak zase u toho, kdo vede většinou proti veřejnoprávní televizi velký útok, velmi často to právě bývá taková ta radikální krajní pravice, která vlastně i tím, že třeba často prosazuje přímou demokracii, jako prvky přímé demokracie, tak zároveň chce, aby vlastně bylo mnohem jednodušší většinově manipulovat, to znamená, ta veřejnoprávní televize u nich může vyvolávat jako problémy, protože přes ty soukromé televize mohou vlastně posilovat jakési většinové názory nebo vize, je to prostě jednodušší z hlediska manipulace. Ale ten problém je skutečně mnohem hlubší. Prostě kultura a věci, které dávají a integrují společnosti dohromady, prostě není totéž, jako když prodávám zubní pastu. Prostě to je mnohem složitější věc. Je potřeba, aby lidé se učili zvažovat věci, aby slyšeli různé názory, aby viděli pořady nebo slyšeli pořady, které prostě nastolují určité otázky a s nimiž samozřejmě a které vyvolávají prostě řešení a v momentě, kdy je snaha dostat to pod kontrolu, dostat to pod jednu jedinou vizi a především politickou, tak ty politické vlivy, tak je to nesmírně nebezpečné pro demokracii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od pana Pešky. Proč podle vás mohou muži za to, že nekandidovala žádná žena do prezidentských voleb? Je přece mnoho žen, které podnikají, je mnoho žen, které jsou dobré manažerky. Proč nesestavily ženský tým?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
To samozřejmě nevím, proč nesestavily ženský tým. Každopádně všichni, kdo vlastně vybírali ty kandidáty nebo jako o které se opírali, tak skutečně bylo to mužsky pojaté. Já tady zase nechci říct, že každopádně jakákoliv žena je prostě jenom tím, že je někdo žena, tak je to lepší kandidát než jako muž, to je věc jako spíše jiná, ale u těch žen je mnohem méně žen, které by třeba disponovaly tolik vlastními finančními prostředky nebo byly zřejmě i v těch vysokých manažerských pozicích, které rozhodovaly a vybíraly kandidáty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesorka Vladimíra Dvořáková, její názory. Děkuji vám za ně. Mějte se hezky.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem zítřejšího vydání Jak to vidí bude historik Jaroslav Šebek. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.