Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 4. července 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, jsem moc ráda, že jste si naladili rozhovor v souvislostech. O svůj pohled s námi se dnes podělí politoložka Vladimíra Dvořáková, vedoucí Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT. Paní profesorko, dobrý den.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Naší pozornosti neujde například průběh prezidentské kampaně, možné dopady kauzy Hlubuček, ani napětí na úřadu veřejného ochránce práv. Přeji nerušený poslech. Předseda Senátu Miloš Vystrčil vyhlásil se značným předstihem termín prezidentských voleb. Slibuje si od toho férovou kampaň, začne totiž platit finanční limit pro současné kandidáty. Je to logický krok, paní Dvořáková?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Já si myslím, že je to docela logický krok. Je opravdu potřeba hlídat ten finanční limit, byl stanoven i z toho důvodu, aby nedocházelo k obrovským propastným rozdílům, kdy o volbě nakonec bude rozhodovat jenom ta masa peněz, která se do kampaně vloží. Ovšem zůstává řada otázek, to je, kdy vlastně už můžeme hovořit o volební kampaně a kdy o ní ještě hovořit nemůžeme. Jestli to patří až v momentě, kdy někdo řekne, že chce kandidovat, ale předtím už několik měsíců dělá třeba volební kampaň. Co do toho počítat a tak dále, není to, není to rozhodně jednoduché to monitorování. A to stanovení té kampaně nyní teda toho 1. 7. bude jasné, že prostě všichni, kteří potom budou kandidovat, tak budou muset započítávat finanční prostředky, které vynaložili nyní k tomu 1. 7.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To rozhodnutí o termínu voleb prezidenta republiky už bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů. Adepti na funkci hlavy státu se musí přihlásit do 8. listopadu. Včera Karel Janeček spustil další část své prezidentské kampaně. Petr Pavel ji zahájí na konci prázdnin. Andrej Babiš se rozhodne 4. listopadu, jak řekl v sobotním rozhovoru pro deník Právo. Co nám zatím říká spektrum dosavadních zájemců. Asi bych řekla oficiálních zájemců o Hrad.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Takhle oficiální, neoficiální je to složité, protože dokud nevyhlásí oficiálně svojí kandidaturu a nepodá to, tak nemůžeme hovořit o oficiální kandidatuře. A někteří kandidáti se vyjádřili, další je jich /souzvuk zvuků/ nebo se vyjádřil, že teda jsou, by chtěli jít do této kampaně. Těch kandidátů je velká řada, ještě možná nějací přibudou, ale zároveň se to postupně bude zužovat i tím, jak vlastně bude jasné, jaká je podpora. Protože v momentě, kdy, řekněme, v září, nebude mít někdo po, podporu 0,0 nic, tak samozřejmě nebude asi dávat peníze do volební kampaně. To, co je překvapivé je, že vlastně my zatím nevidíme žádného kandidáta vládní koalice. To je, nad tím je celá řada otazníků. Jestli je to z důvodu, že nejsou schopni se na nějakém kandidátovi shodnout, jestli je tam řevnivost, třeba i mezi potenciálními kandidáty. Je otázka, jestli vůbec je vhodné, aby měla koalice svého vlastního kandidáta. Zda by nebylo mnohem vhodnější, kdyby se rozhodla podpořit nějakého kandidáta z toho občanského sektoru, ale to je samozřejmě na té strategii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co to bude znamenat, pokud vládní koalice nevyšle svého člověka jaksi do tohoto klání? Jak se to promítne, třeba oslabí jí to nebo jaké to může mít vlastně dopady? Možná dodám, že nejdál asi z těch vládních stran pětikoalice jsou Piráti, kteří ve vnitrostranické anketě o jednotlivých prezidentských kandidátech minulý měsíc zjišťovali, kteří jsou podle straníků nejpřijatelnější. Podle předsedy strany Ivana Bartoše nechtějí Piráti čekat na vládního kandidáta.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Ano, to je právě ta možná strategie. Vláda pokud se vůbec nevyjádří, pokud neřekne, komu dá podporu, tak to bude působit divně. Není vyloučeno, že mohou strany koalice jít a podporovat různé kandidáty. To je také možnost a nemuselo by jí nutně zeslabit. Zejména pokud by si řekli, že třeba ano, oni dávají tuto preferenci v prvním kole třeba v druhém kole by dali případně preferenci tomu z nich, který by byl, který by postoupil. Pokud by se třeba objevili dvě kandidáti. Záleží, zda podařilo komunikovat tam je spíše problém, pokud se objeví kandidát ze strany vládní koalice, který bude vysloveně stranický. Kde budou to lidé vnímat, že tohle to je teda zákaz politické zásluhy. Možná třeba za odměnu, nebo že to je prostě součást nějakého aktivního politika, který v této chvíli chce vstupovat. A tam může být velké napětí i mezi jednotlivými stranami koalice, jestli zrovna tohoto člověka tedy budou chtít podpořit nebo ne. Záleží také na strategii, když se vnímám, jak dalece ta volební kampaň postupuje, někdy předčasné vstoupení volební kampaně znamená, že už ke konci tý volební kampaně ten dotyčný kandidát nikoho nezajímá. Všichni mají pocit, že o něm všechno vědí vlastně je takový nudný nebo může přijít příliš pozdě. A už není čas vlastně to rozvinout a dostat se přesně do těch skupinkám by bylo vhodné, se dostat to opravdu záleží pak na těch marketérech a to je velmi profesionálně zpracováváno, většinou tedy pokud si najdou profesionální, profesionální marketéry, kteří dokáží tyto nuance dosti silně odlišit a je to docela velká věda. I když na druhou stranu, někdy ta věda převáží nad zdravým rozumem a člověk se pak nestačí divit, jak co dokáží tedy produkovat. Ale rozhodně nemůžeme říct, že by to bylo úplně jasně chyba. Nevíme, jaká bude celkově ta strategie poté samozřejmě vždycky se to krásně zhodnotí potom. Tam dokážeme říct, co se udělalo špatně jako vždycky, ale v tuto chvíli ty strategie nejsou ještě úplně jasné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co říkáte, paní Dvořáková, na to, že Andrej Babiš se rozhodne nebo řekne, zda bude či nikoliv kandidovat na Hrad až 4. listopadu.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
To si myslím, že je to otázka jako po nastartování závěrečné fáze té kampaně, protože Andrej Babiš už volební kampaň dělá hodně dlouhou dobu. Takže to vlastně nechává jako by napětí, nechává média, aby určitým způsobem spekulovaly. Nechává se trošku přemlouvat, aby tedy určitě přišel zachránit tuto zemi. Takže tam si myslím, že, že ta rovina je dobře načasovaná, dobře promyšlená. Bude to moment, kdy už další noví kandidáti, protože tam se to bude uzavírat v tom listopadu. Další noví kandidáti nebudou moci přijít nějak jako překvapivě, takže tam si myslím, že to je vysloveně strategická záležitost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
On říká, že není prezidentskou kampaň nedělá, že jezdí za občany vlastně před komunálními a senátními volbami jako šéf hnutí.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Ano, ono je to, je to totiž zajímavý, že právě s těma, s těma financema je to strašně složitý sledovat, jestli se nepřevýší třeba ten limit. Zvláště tehdy, pokud prostě probíhá několik volebních kampaní. A to jsou ty senátní, to jsou ty obecní volby, takže mnoho peněz se dávají třeba na prezidentskou kampaň a fakticky logicky působí jako prezidentská kampaň. Se pak mohou brát jako, že jsou to v této souvislosti. A myslím si, že Andrej Babiš asi ta, ty možné výhybky, jak utratit více peněz, než je povoleno, že zná velmi dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem hnutí SPD chce jméno svého člověka do voleb, co se týče prezidentské volby oznámit na podzim, když se vrátím k vládním stranám a pětikoalici, tak Starostové a nezávislý mají v tuto chvíli asi poněkud jiné problémy před více než 14 dny došlo k policejnímu zásahu na pražském magistrátu v pražském dopravním podniku. Takzvaná kauza Hlubuček, jak jí označují média, vedla k rezignacím, jak v radě hlavního města, tak uvnitř vládního hnutí STAN. To policejní vyšetřování probíhá. Ponechme samozřejmě jakoukoliv trestněprávní rovinu, jaké budou ale podle vás, paní Dvořáková, ty politické dopady, možná už něco sledujeme. Pan Gazdík rezignoval na post ministra školství kvůli kauze co na to říkáte?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Je tam tlak na pana Rakušana, aby rezignoval na post ministra vnitra. Je to samozřejmě velice složité. My hlavně nevíme, co se ještě v té kauza objeví a neobjeví. Tam asi by měli všichni potenciálně zúčastnění si skutečně promyslet, jestli některé kontakty třeba relativně menší se neobjevovaly a raději odejít jako z toho nutí, abych ho dále nepoškozovalo. Pro hnutí STAN je to hodně složitá situace a zejména teďko před obecními volbami. Hnutí STAN vlastně na té vrcholné politice strašně získávalo z toho, že starostové jsou ve většině případů populární. Lidé znají své starosty, samozřejmě může být, že je někdo nemá rád, někde jsou konflikty na těch vesnicích. Ale pokud prostě starosta dělá dobře svojí práci, lidé rozumějí tomu, co dělá. Chápu, proč to dělá a získávají určitou jako důvěru těch občanů. Rozhodně podle průzkumů nejvíce se věří tedy starostům jako opravdu těm fyzickým osobám. A toto hnutí na té celostátní úrovni vlastně obrovsky poškozuje ten, tu práci těch, těch běžných starostů těch menších městech, které jsou součástí tohoto hnutí. A uvidíme, jak bude vypadat teda ten mimořádný sjezd, jakým způsobem budou vystupovat jednotliví kandidáti, jakým směrem budou chtít posunout, posunout STAN. Já bych, kdybych bych měla být na tom sněmu, tak bych opravdu položila jednu otázku a to zástupcům STANu v Senátu. Proč odmítli v srpnu 21 znovu novelu zákona o NKÚ Nejvyšším kontrolním úřadu. A opět řeší se to od roku 2011 neumožnilo, aby Nejvyšší kontrolní úřad kontroloval statutární města. Jako je Praha Brno. Podobně tam nesmí vůbec jít. A firmy se státní nebo městskou účastí, to jest dopravní podnik. Proč STAN a proč také ODS a TOP 09 senátorské kluby tuto novelu, která byla přijata v Poslanecké sněmovně, v srpnu 21 odmítly? Protože kdyby tato novela už byla přijata před pěti, šesti, sedmi lety, tak jsme tuto kauzu tady neměli. Toto je věc, to je nesmírně důležitá a opravdu mě zajímalo, proč toto udělali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy na to máte odpověď?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Já si myslím, že nebyl zájem, aby se to kontrolovalo. Já opravdu si musím, ono se dlouho hovořilo, jako ty kontroly, který jdou jako pro starostu z Horní, Dolní, který už se tam ještě vrhne NKÚ. Jsou po všech těch úpravách šlo pouze o statutární města, velká města, která disponujou miliardami. A o firmy s městskou státní a účasti. Prostě toto celkově 1,5 bilionu korun veřejných prostředků není pod kontrolou nejvyššího auditní orgánu v České republice. To jsme tedy opravdu snad jediný v západním světě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tato kauza se dotkla některých členů TOP 09. Je to, paní Dvořáková, komunální kauza v Praze nebo je to kauza s větším rozsahem nebo přesahem? Když hovoříme o tom zásahu pražský magistrát a pražský dopravní podnik.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Teď už jenom geograficky víme, že to někde kořeny byly ve Zlíně. Aspoň na fyzické kořeny, kdybych to nějakým způsobem měl vzít a hovořit obecně o systémovém problému z hlediska, z hlediska komunální politiky byl z hlediska právě těch kontrolních mechanismů, jak jsou nastavený a vlivových osob. Mě, pro mě trošku šok, já nemám ráda čtení těch odposlechů, vytržených z kontextů a podobně. Ale přesto vždycky mě šokuje ten styl komunikace. Ten styl, jak si /souzvuk zvuků/ ano, ale jak se ti lidé vyjadřují. A teď jako si člověk uvědomí, že to je někdo, kdo má vytvářet jakoby politickou elitu nebo má vliv na, na ty politické špičky našeho státu. A když mi někdo řekne, že se stýkal s tím člověkem jenom společensky, mě vždycky napadne, v jaké společnosti se tito lidé potkávají. Protože jako na jakých společenských akcích. Je to prostě velice zvláštní, že lidi, o kterých se ví, že tam je problém. Někdy to nemusíte vědět, o kterých se ví, kteří vlastně tímhle byli pověstný. I ta spolupráce dřívější s Krejčířem nebyla, byla známa panem. Tak jakože nepřijde nikomu, že jo. A dokonce mám pocit, že se tím jakoby trošku chlubí, že si jakoby hrají až na to, že jsou těmi velkými bossy skoro až mafiánskými. Jako na mě to působí hrozně a je to jedna z takových my věci, kterým asi nejvíc ptají, že to není jako selhání někoho jenom prostě se může stát a že vlastně ty lidi, kteří se pohybují v politický špičce, se vlastně vyžívají v tom, že mají kontakty na takovéhle věci, že to je jakoby něco, co je v očích někoho zvyšuje, zvyšuje tresty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No a jak je možné, paní Dvořáková, že zkušení politici vlastně se stýkají a jak říkáte, někteří se tím možná až chlubí s lidmi, přestože znají, určitými lidmi, přestože znají jejich minulost, ani ne minulost i současnost, propojení s dalšími osobami, které jsou třeba už ve výkonu trestu nebo.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Na to je opravdu těžká, těžká odpověď, protože tady jde skutečně o to získávání těch financí, převádění financí a není to ten, to zase souvisí s tím NKÚ, co jsem říkala. Není to ta snaha, abych měl nastavený mechanismy nějaký kontroly, aby člověk nemůže kontrolovat všechno a nikdy nemůže vědět, s kým se někde potká. Někde se s někým potká, sedí vedle na něj v divadle nebo něco takovýho. Kontrolní mechanismy, který by mě nastavily to varování. A oni vlastně nechtějí, protože je to ten styl, jak se dělá ta zákulisní politika. Politika se vždycky dělá samozřejmě trošku zákulisní. Ale ten rozměr těch lidí, se kterými tedy naši politici jsou v kontaktu, mě trošku, trošku děsí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co tato kauza, paní Dvořáková, znamená pro Piráty? Mám teď, narážím vlastně na jejich spojenectví. To je ta druhá koalice, která vstoupila do pěti koalice PirStan, Piráti, Starostové a nezávislí.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Piráti jsou trošku, řekla bych, nešťastníci, jestli to mohu říct, takto laicky o prázdninách. Protože byli tou vůdčí skupinou, která vlastně ten STAN vytahovala nahoru, poté tedy při těch volbách díky kroužkování dopadli spíš jak sedláci u Chlumce. Nyní hledají jako možnost vlastně i to, že jsou ve spojení se STANem, je vlastně nadále nějakým způsobem poškozuje. Oni sami nejsou moc viditelní, protože mají pouze teda ty tři ministry a ještě ministr pro legislativu, který není nijak mediálně známý. Oni se budu muset asi hledat i tu cestu, jak v rámci vládní koalice se více zviditelnit. Nemyslím si, že by asi byla cesta jít mimo vládu, to rozhodně podle mě není tahle ta otázka takto, takto nastavená. Ale aby byli, řekněme trochu více slyšet v té politice a jako ta druhá část vlastně převzít to, co dělal STAN. To znamená, jako ta druhá část té koalice, která vytvořila teda potom celkovou pětikoalici.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje prof. Vladimíra Dvořáková, vedoucí Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT. Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček odebral své zástupkyni Monice Šimůnkové veškerou agendu. Asi není žádným tajemstvím, že oba mají rozdílné názory na mnoho otázek, ať jde o otázku menšin nebo romskou otázku. Jak jste pochopila vůbec jeho krok? Médium, médiím neušlo, že to rozhodnutí pana Křečka přišlo bezprostředně poté, co Senát usnesení ho kritizoval za jeho výroky a označuje je za xenofobní a předsudečné. Vyzval ho, aby se držel slibu, vykonávat úřad nezávisle a nestranně.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Já si osobně myslím, že pan Křeček v čele tohoto úřadu je, odvážím si to říci neštěstí. Problém vlastně byl už předtím, když byla ombudsmankou Anna Šrubařová. Tam vím, že tam problémy v komunikaci, on byl jejím zástupce, problémy v komunikaci s panem Křečkem byly silné. Ona to řešila tehdy trochu rozdělením agendy, aby to nepoškozovalo ten úřad. Vím, že tam bylo nebo vím, nechceme to, ale byly tam, myslím i určité úniky pro média, o některých kauzách ještě než byly zpracovány, jak dalece se na tom kdo podílel, těžko, těžko říci. Celkově ale to bylo hodně složitý. Podstatný je, že je důležité si uvědomit, co vlastně ombudsman má, má dělat a proč je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A kontroluje to Poslanecká sněmovna?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
No, on má být nezávislý, on má být nezávislý, zároveň není soudce, má dávat doporučení. Měl by si vytvořit velmi výraznou autoritu třeba mezi zákonodárci. To znamená, že když on upozorní a řekne toto opatření, které je někde v zákoně, vyhlášce a tak dále, působí diskriminačně. Popíše ten případ, rozebere ho, tam je nutný opravdu velmi dobrý právní stanovisko, což třeba paní Šimková jako jim opravdu disponuje. Tak, tak by se mělo vyjádřit, že to a to by se třeba mělo změnit v té legislativě, mělo by se něco udělat jinak. Další věc je, že ombudsman by, pan Křeček říká, že je obhájcem těch běžných lidí. On to není výraz jako běžných lidí. Ono je to spíš takových těch lidí, co jak bych to řekla, který se nějak nevymykají. Ten ombudsman trochu by měl zároveň jít a chránit lidi, kteří jsou v ohrožení, kteří mají menší šanci se bránit. To znamená, bránit slabé. Jde o to, a to, co já si pamatuju právě jsem to sledovala tu činnost paní Šabatové, že třeba navštěvovala domovy seniorů. Momenty, kdy se může stát, když senior, který je celkově opuštěný někde v domě, může se stát, že, že prostě najednou se s ním zachází nebo se dostává do podmínek, které nejsou dobré. Navštěvovala věznice, kde opravdu trest je trest, ale na druhou stranu musí se prostě dodržovat jakoby pravidla a pořád jde o jednání s lidskými bytostmi. Zabývala se právě menšinovými právy, lidmi, kteří jsou v různých skupinách vyloučení. Pan Křeček svoji funkci ombudsmana postavil na to, že řekl, my se přece nebudeme zabývat takovými lidmi. Já se budu zabývat těmi lidmi, kteří jsou normální.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A paní Dvořáková, kdo to určuje a kdo vlastně přece někomu také veřejný ochránce práv se odpovídá ze své činnosti, co říká zákon o veřejném ochránci práv, ale chápu /souzvuk zvuků/.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
/souzvuk zvuků/ on je nezávislý, nesmí porušovat zákon a tu agendu si ve své podstatě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Určuje sám.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Určuje sám, respektive on dostává podněty. On dostává podněty od občanů a na základě těch podnětů rozebere, jestli ten podnět je relevantní, jestli má teda smysl se jím zabývat. Jestli to není jenom, že támhle sousedka na mě někde křičela nebo starosta mě nepozdravil nebo prostě něco takového, když si z toho trochu jako to nadnesu. Ale oni analyzují a potom zkoumají a vlastně zkoumají ten případ a zároveň ale se snaží také, aby ten případ byl jakýmsi způsobem zobecněn, kde se bude říkat třeba takové a takové podmínky ve věznici nebo v domově seniorů. Jsou špatné a mělo by se to nějakým způsobem upravit, aby nemohlo docházet k tomu, že ti lidé se dostávají do složité situace nebo vlastně jsou nějakým způsobem ohroženi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co si myslíte o úvaze prezidenta Miloše Zemana, že se poslanci a senátoři pokusili loni o sabotáž, když uvažovali o dočasném odebrání pravomocí hlavy státu?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Já bych se musela podívat, nejsem právník, já se omlouvám, co je přesně sabotáž. Co máme pod právním výrazem jako jakoby sabotáž. Myslím, že předtím se hovořilo pokusu o převrat dokonce, ale teď nechci dávat nikomu nějaká slova. Je mnoho případů ve světě, kdy hlava státu je těžce nemocná. A je otázkou, kdy a jak to řešit. V mnoha případech, když to jde, tak se prostě to neřeší a nechá se, buďto se uzdraví nebo dotyčný zemře. /nesrozumitelné/ Roosevelta neodvolávali z funkce jako třeba na jaře 45 než zemřel. Ale jiná je situace, že musí fungovat systém a pak vždycky záleží na tom, kdy ten systém je v ohrožení. Tady jsme byli situaci po volbách, kdy minimálně měsíc po těch volbách musí prezident fungovat. Prostě musí, protože, jakmile se sejde sněmovna, může i bez jeho souhlasu, sejde se po 30 dnech, když jí nesvolá. A jakmile najmenuje své vedení, tak musí dát stará vláda, podat demisi to do rukou prezident. My jsme po těch volbách byli v situaci, kdy prezident odjel jako do nemocnice, byl odvezen. Nechť neměl zájem nebo odmítl nebo jakýmkoliv způsobem nedávaly se oficiální lékařské zprávy nebo nevyslovil souhlas s tím, aby se dostaly oficiální lékařské zprávy. Tiskový mluvčí Hradu pouštěl, jestli si na to vzpomenete žalmy a do toho dával nějaké nesmyslné informace o tom, co pan prezident jedl. A bylo to, kdy opravdu bylo nutné, aby v momentě, kdy je nejmenované vedení sněmovny, podala vláda demisi a musela jí podat nikomu. To, že se začalo hovořit a hledat to ústavní řešení a rozebírat, bylo nesporně důležité, protože kdyby ta situace pak nemusela nastat, prezident jeho stav se zlepšil, ale kdyby jeho stav nezlepšil a nikdo v té chvíli netušil, jaký je. Tak kdyby ten stav se nezlepšil, tak by opravdu jsem musel velmi rychle aktivovat tato, ten článek 66, tak by se to musel velmi rychle aktivovat. A jak to najednou začnou právníci dávat. Tady bylo prostě uděláno několik analýz, bylo několik i analýz ústavních právníků, kteří říkali, je to možné, ale opatrně s tím. Vlastně pak se teda zjistilo, že prezident je schopen tu demisi přijmout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinak šlo by nebo obecně, je to paragraf o dočasném převodu části pravomocí na předsedu sněmovny a vlády podle článku Ústavy.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Je to dočasné, tam jako když se právě o tom začalo diskutovat, tak pak se říkalo ano, ale my víme, jak to můžeme převést a nevíme, jak to vrátit zpátky. Ono v mnoha ohledech ta Ústava není asi úplně, úplně jasná, protože vím, že ta debata byla poté, jestli by tedy se to rozhodlo zase v momentě, kdyby zdravotní stav prezidenta byl konstatován, že je v pořádku. Je to složitější, ale to, že se to otevřelo, bylo naprosto namístě, protože těsně po volbách, když nevíte, jestli se bude moci vůbec zohlednit výsledky volby, to není dobrá situace pro žádnou zemi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pohled prof. Vladimíry Dvořákové, politoložky z Masarykova ústavu vyšších studií Českého vysokého učení technického. Děkuji za vaše postřehy a přeji vše dobré, na slyšenou.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Krásné dny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková se připojuje a přeje příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.