Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková 31. května 2021

1. červen 2021

Hostem byla politoložka Vladimíra Dvořáková. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, s novým týdnem vám opět nabízím rozhovory na aktuální témata. Prostor postupně dostanou ekonomka, publicista, imunolog a biskup. V příštích minutách to bude pohled politoložky prof. Vladimíry Dvořákové z Masarykova ústavu vyšších studií při ČVUT, dobrý den.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Budeme se věnovat zejména předvolebním boji, ženám v politice, strategii stran oslovit nejmladší voliče i smyslu hlasování o nedůvěře vládě, dobrý poslech. V České republice se dnes otevírají vnitřky restaurací, sportoviště, bazény. Jak se pane profesorko, těšíte na přece jenom čím dál větší návrat toho normálního života?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Tak samozřejmě, že je to potěšitelné, že se vracíme k normálu. jenom trochu mám strach takového deja vu. To jest loni touhle dobou jsme také měli pocit, že všechno bude v pořádku. A pak jsme zažili vlastně úplně katastrofickou vlnu pandemie. Takže jenom mám obavy, aby toho nebylo příliš. Najednou záleží samozřejmě na lidech, i jak se budou chovat, jakým způsobem, kam budou chodit, s jakým okruhem známých se budou setkávat, respektive pokud se budou setkávat známými, že budou vědět, s kým se tedy vlastně setkali. A bude schopné udělat to trasování. Další věc, z které mám trochu strach je, že se mi zdá, že málo to upozorňují teda odborníci toho sekvenování v tuhle chvíli, kdy je malý počet nově nakažených. Asi je naprosto klíčové, toto udělat, aby se zachytily případně některé mutace, ale to je opravdu na odbornících. Takže se na to těším. Samozřejmě v mém věku jako takový, že bych se těšila, že půjdu někdy do nočního baru, to asi teda u tak moc nehrozí. Ale návrat k normalitě je vždycky důležitý. A působí to, řekněme optimisticky nebo pozitivně na lidi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co říkáte návratu Adama Vojtěcha na ministerstvu zdravotnictví?


Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Ten je zajímavý, v momentě, kdy se vracel a jak se to různí lidé dozvídali, který jsem viděla, že tu zprávu slyšeli poprvé, tak všichni se začali smát. To byla neuvěřitelná reakce jako lidí a bylo to takový trošku smutný smích. Rusové kdysi říkají, jako smích skrze slzy. Kdy to připadalo trochu jako ten Kocourkov. Hovořilo se o zacyklování vlastně celého procesu. Výhoda návratu pana Vojtěcha je tak, že ten rezort zná. To je nesmírně důležité, protože v téhle situaci, když byla pandemická situace, kdy se muselo mnoho věcí řešit a pořád je nutné mnoho věcí řešit. Tak, když se nový ministr teprve seznamuje s rezortem, s lidmi a podobně, tak to je vždycky komplikující faktor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná i vzhledem k nadcházejícím volbám. Ono toho tolik času není na to, aby se vlastně nový ministr rozkoukal takříkajíc.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Aby se nový ministr rozkoukal, aby se čekalo, jestli u něj nebude nějaký skandál nebo něco takového.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co bude podle vás znamenat právě to rozvolnění pro politické strany? Přece jenom máme do voleb jenom několik měsíců. Ten předvolební kolotoč se roztáčí. Jak vůbec byste, paní Dvořáková, charakterizovala ten letošní předvolební čas? Máme tady dozvuky pandemie. Jedna politická kauza střídá další?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Tak samozřejmě to je poměrně dosti složitý, protože my si musíme říct, kdy vlastně volební kampaň začala a dle zákona vlastně začala ještě v loňském roce, kdy koncem roku pan prezident Zeman vlastně vyhlásil termín voleb. To důvody, které ho k tomu vedly těžko, těžko říci, protože to vlastně vytvořilo tu volební kampaň jakoby velmi dlouhou. A důvod je zcela pragmaticky, proč říkám, že je to příliš dlouhé. Politické strany vlastně musí v momentě, kdy je vyhlášena volební kampaň, tehdy vyhlášen termín voleb. vést transparentní účty musí říkat, na co které peníze jsou. musí to prostě vést v téhle rovině a teď se to ještě vyúčtovávat promítán do výroční zprávy. A ta výroční zpráva ji přesahuje rok, že jo. Bylo to vyhlášeno v prosinci, takže tam se musí některé věci dělat. Ve své podstatě to předčasné nebo to brzké vyhlášení těch termínů voleb zhoršuje možnosti monitorování těch stran. Vlastně co jakým způsobem ty strany fungují, dodržují regulace, které se týkají volební kampaně, finančního stropu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A proč to tedy je horší situace?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Je to horší situace tím, že to máte vlastně po velmi dlouhou dobu, že se to promítá do dvou různých výročních zpráv. To znamená, to je zejména pro ten Úřad pro dohled nad financováním politických stran a hnutí. Potom je hodně komplikující zjišťovat, kdy došlo k nějakému porušení nebo nedošlo k nějakému porušení. Takže ten přelom toho roku to nesporně z tohoto hlediska to monitorování zkomplikovalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Koalice opozičních Pirátů a Starostů a nezávislých představila před několika dny svůj program, se kterým míří do podzimních sněmovních voleb. Co konkrétně se skrývá pod tím sloganem, vraťme zemi budoucnost?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Ono u těch, těch sloganů je to vždycky najít něco, něco vhodného, co by oslovilo, co by bylo stručné. Ten slogan naznačovat, že tedy jdeme dál a budeme se zabývat zejména tím, jak se dále rozvíjet a budeme přemýšlet o budoucnosti, řekněme, i našich dětí. Jedna to je slogan, jako působí velmi pěkně, zároveň i v těch obou koalicích se příliš nehovořilo. O některých věcech, které se budou muset řešit, a to je zejména příjmová stránka státního rozpočtu. To je věc, která není populární, protože populární je samozřejmě dávat peníze, snížit daně dostat lidem více peněz do peněženek. Ale to, že stát také musí fungovat, že je nutné, aby ta příjmová stránka rozpočtu byla zabezpečena, a to většinou jde prostřednictvím tedy daní. Tak to populární není. A o tom se nehovoří, přesto se to bude muset nesporně řešit, můžeme mít představu minimálního státu nebo většího státu. Přesto je potřeba, aby bylo možné vyplácet důchody. Je potřeba, aby bylo možné dávat sociální podporu zejména tam, kde jsou malé děti. Těch věcí, který má, stát musí pečovat o bezpečnost, o kvalitu školství, a to jsou finanční prostředky, které se na jednu stranu někdy lehce škrtají. Některé méně, když jsou mandatorní, ale třeba na to školství to bývá poměrně často, že, že ty prostředky se škrtají. Škrtají se třeba ve státní správě, protože vždycky je oblíbené, že máme mnoho úředníků a co, proč máme platit ty byrokraty. Ono není otázka počtu úředníků, ale je to otázka profesionality a kvality těch úředníků a zároveň toho, zda to do státní správě pak nevstupují ti takzvaní odborníci, kteří spíše hájí některé své vlastní zájmy nebo propojené s některými skupinami, nežl-i, že by přemýšleli opravdu o budování, profesionální státní správy, která zajišťuje kontinuitu a odbornou expertizu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zlepšil, pokud ano, co tedy ten zákon o státní správě?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Ten zákon o státní službě, který byl přijat po strašných peripetiích, nevím, jestli to cenu připomínat, ale vlastně prezident Zeman trval na tom, že musí být přijat v prvním čtení, než vůbec jmenoval Sobotkovu vládu, když tam šel jiný návrh. Pak to bylo celý překvapený. Je tam řada věcí, která není dobře, která vlastně nechává určitý prostor pro vstupy dalších nebo vlivy dalších aktérů. Především ten úřad měl být nezávislý. To znamená měl existovat paralelně, tak to se stalo. Tou změnou se stalo, že vlastně je pod ministerstvem vnitra, náměstkem pro státní službu. Je to, je to komplikovaný na povídání asi těžko, těžko vyjádřitelný, ale není dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Čemu prospěl?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
si myslím, že prospěl částečně k nějaké stabilizaci, ale jak to u nás bývá, zůstaly tam samozřejmě mezery, které umožňují některé věci dělat. Tam je totiž ten problém, že nikdy nebyla udělána systematizace míst. Takže moc lidé nevědí jako, nebo neví se, kolik lidí na jakou agendu vlastně je potřeba. A tu systematizaci vláda může dělat jednou za rok. To znamená může ve své podstatě se některých úředníků zbavit a přijmout další bylo zajímavý, že Babišova vláda v době, kdy neměla důvěru a vlastně poté, co byla vůbec jmenována. Ještě to první jmenování, tak okamžitě začal dělat systematizaci a řada odborníků, včetně těch třeba na hazardní hry z ministerstva museli odejít. A pak to bylo doplněno těmi takzvanými odborníky, kde ta nezávislost není, není jasná. Ale nechci říkat zase, že všichni, kdo přišli, jsou špatní a všichni co odešli, byli skvělí. Ale to co je cílem toho zákona, aby se vytvořila skutečně stabilní profesionální státní služba, která by držela jistou míru kontinuity, která by byla schopná dát politikum určité expertizy pro jejich politické rozhodování. Tak si opravdu nejsem jistá, že by se toto podařilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje politoložka Vladimíra Dvořáková. Vraťme se zpět k tomu předvolebnímu kolotoči. Paní profesorko, jaké je tedy vůbec hlavní téma letošní předvolební kampaně, respektive těch podzimních voleb. Vidíte ho tam.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
bych to téma tak úplně nevydělá. Je tam samozřejmě jednoznačné zejména ze strany obou koalic vymezení se vůči Babišově vládě. To je tam naprosto jednoznačné. Kritika střetu zájmů, běžné věci, které jsou takzvaně jako povinné, aby v volební kampani byly. To co jsem říkala, to, to téma, které podle je zcela klíčové. Bude pro, pro volby nebo měly by být pro volby. Je otázka, kdo skutečně zaplatí za tu pandemii. Jestli to bude jedna sociální skupina, nebo jestli se to rozloží. Jestli tam bude pocit solidarity těch úspěšnějších, těch co to třeba nepoškodilo tolik, protože jsou samozřejmě firmy, které na tom, na pandemii vydělávaly. A to není jako výčitka vůči nim. Zaplať pánbůh, že ne všichni skončili špatně, ale je to otázka, i jak si rozvrhne ta sociální zátěž pro jednotlivé skupiny obyvatel. A to tam naznačeno není a myslím, že to je naprosto klíčové pro velkou část obyvatel v naší zemi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když koalice opozičních Pirátů starostů představovala svůj program. Tak mezi těmi 14 lídry stanula jen jedna žena Olga Richterová z Pirátské strany, což vyvolalo celou řadu reakcí a značnou kritiku, jak mi to vnímáte, jako politoložka i jako žena?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Tak samozřejmě působilo naprosto děsivě tato rovina, že je tam jediná žena. osobně si Olgy Richterové dost vážím. Tady je vidět, že zapálená je pro tu problematiku, kterou, kterou dělá a opravdu se, se v tom dobře, dobře orientuje. Zase vysvětluje to ten pocit toho mužského světa, kdy ženy do politiky málokdy vstupují. Překvapilo to zejména u Pirátů, protože ti mají tu tendence nebo ten program nebo orientaci, kdy jsou, vlastně naznačují, že podporují určité skupiny, že, že podporují reprezentaci žen menšiny a podobně. Jistá míra tolerance, že vlastně ta strana nepracovala ani na tom, aby dostala do vedení nějakou další, další ženou. Nevím, kolik jich tam je, ale to se musí prostě s nimi pracovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná bych jenom, dodal slova Víta Rakušana, předsedy STAN, který řekl, že si troufám říct, že mezi zvolenými poslankyněmi a poslanci za Piráty a Starosty bude 30 % žen a že to vnímal spíše ten obrázek jako nešťastnou vizuální prezentaci. Každopádně, paní Dvořáková, existují způsoby, nástroje, jak vlastně politické strany motivovat, aby na kandidátky dávaly více žen?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Tak ty metody jsou nejrůznější. Nejčastěji se hovoří o kvótách nebo o takzvaném zipování. To, jestliže se je třeba povinnost, že musí být určité procento žen, a to v nějakém prvním, v oblasti, která je ještě zvolitelná, řekněme, pro tu danou politickou stranu, protože když máte na kandidátce prostě ženy na posledním místě, nemůžete počítat, že je přímo vykroužkují. To je jedna z možností. Druhá z možností je to zipování. To znamená jeden muž, žena, pořadí na kandidátkách při proporčním systému je, že třeba první místo je muž, druhé místo je žena, třetí místo je muž, trpí zase žena. Anebo naopak jako to pořadí může být. osobně nejsem úplně příznivec kvót, byť se ukazuje, že v některých zemích to změnilo to procento zastoupení žen. Ono to procento je důležité i z toho důvodu, myslím, že to někdy vidím i v našem parlamentě, že ty ženy se začnou, které se dostanou do parlamentu a jak jsou v menšině, tak přejímají vlastně ten mužský styl chování, jednání nebo tam jdou tyto typy. Ale bych nehovořila o naší scéně. Když si vezme, vybaví si, posluchači Margaret Thatcherovou, to byla typická žena, která vlastně převzala všechny ty mužské atributy z hlediska boje o moc, chování se k moci a podobně. Takže tam jde i o ten typ, jaký typ ženy nebo jaký typ chování je důležitý. A pro ty politický strany spíše, než-li za každou cenu mít, mít prostě na kandidátce ženy, je velice důležité, pokud s těmi ženami pracují. Pokud jim dávají příležitost, aby se zviditelnili, a poté se opravdu pak může vybírat podle toho, kdo je jaký.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jaký typ chování, paní profesorko, se v politice vyžaduje?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Je to silové chování, v zásadě nebo ono není, v politice není nutné býti silové chování, byť samozřejmě politika je u moci a udržet moc je a mít nástroje na to, jak udržet moc, jak udržet svůj vliv, je velice důležité. Ale zároveň ta politika je také o kompromisech, schopnosti vlastně v některém momentě ustoupit, hledat řešení, které je přijatelnější pro ostatní. My kompromisy moc rádi nemáme, dáváme najevo, že to prostě jako jakýsi odchod mimo normy morální, ale ono jde o to, o jaké kompromisy jde. Pokud jde samozřejmě o kompromis, který někam nás zavádí úplně jinam, tak to asi vhodné není. Ale pokud je to kompromis, který bere v úvahu různé sociální skupiny, různé potřeby, situaci ve státě. Každá strana totiž trochu jiné preference, po čem by jací jsou její voliči. Koho chce oslovovat. Někdo chce oslovovat mladší lidi. Někdo chce oslovovat spíše důchodce. Poté to dávat dohromady, když vznikne koalice jako, jako politiku není možné jinak, nežli, že se bere v úvahu obě stránky. To znamená i ta situace mladých lidí, i ta situace důchodců. Zjednodušuji, ale ten příklad asi takhle ukazuje, o čem by ty kompromisy měly být. Stejně tak jako příjmová stránka rozpočtu, o které jsem hovořila, by prostě neměla dopadnout výrazně na, na jednu sociální skupinu a zejména ne na tu nejslabší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká Vladimíra Dvořáková z Masarykova ústavu vyšších studií. Koalice Spolu z internetu odstranila stránku s kampaní Mám hlas, jejíž tváří měl být poslanec Dominik Feri. Ten v reakci na nařčení ze sexuálních útoků vůči několika ženám, jejichž svědectví přinesly společně Deník N a alarm, rezignoval na mandát poslance, nebude kandidovat v letošních podzimních, parlamentních volbách a také opustil stranu TOP 09. Pan Feri nařčení popřel, omluvil se, nicméně za nevhodné a nepatřičné ne gentlemanské chování v minulosti. Jaký dopad to bude mít pro stranu TOP 09?


Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Jistý problém proto stranu to asi bude mít. bych to neviděla jako problém tragický. Strana sama o sobě velké problémy tím, že je v koalici, tak v tuto chvíli nehrozí, že by nepřekročila pětiprocentní hranici. Pokud by to bylo v této situaci, že by kandidovala sama.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je to výhoda v této chvíli vlastně.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Je to výhoda, je to výhoda, protože nemusí mít obavy, že, že prostě se do parlamentu nedostane. V koalici se prostě do parlamentu dostane. Pokud by se pohybovala kolem pěti procent a nevědělo se, jestli plus nebo mínus nějaké procento, tak v tom okamžiku nebo desetiny procenta, tak v tom okamžiku by odchod pana Feriho pro ni znamenal asi velkou ztrátu. V tuto chvíli to jako velkou ztrátu moc nevidím. Za prvé je několik měsíců do voleb. Jsou mezitím prázdniny, to je, to je věc, která vždycky sehraje určitou roli. Za druhé ta představa, jak TOP 09 cílí na prvovoliče a my víme, že tehdy, když nastoupil do čela TOP 09 Karel Schwarzenberg, tak velmi výrazně se podařilo oslovit především prvovoliče a mladé lidi, kteří volili TOP 09. Ta, ta doba podle mého názoru naprosto minula, protože Karel Schwarzenberg to ten styl toho oslovení byl jiný, než jaký používal potom Dominik Feri. Ten styl toho osloveni u toho Karla Schwarzenberga a TOP 09, jak se představil jako konzervativní, morálně silná strana pravicového ražení, tak vyvolával i odkazy na Václava Havla, protože Karel Schwarzenberg byl blízkým přítelem nebo spolupracovníkem Václava Havla a v tomto okamžiku to mělo jakýsi hodnotový náboj. Mělo to něco, kde ty mladí lidé byli frustrovaný z toho, co se kolem děje, tak najednou měli pocit, že volí něco, co je morálně silné, co je, co perspektivu. Potom samozřejmě voliči velice poklesy v těch dalších volbách a v tuto chvíli, když se podíváte na tu kampaň Dominika Feriho, tak tam nic z těchhle těch hodnot vlastně se neobjevovaly. On byl, byl schopen oslovovat, protože byl mladý, byl chytrý. Vypadal velmi zajímavě, ale i tam dostával do toho i ty sexuální motivy při, při kampani, což je asi věc, kterou mladé lidi taky přitahuje nebo zajímá. Ale nemyslím si, že by, že by opravdu dokázal oslovit větší skupinu prvovoličů, tak jak to bylo tehdy, tak jak to byla silná, silný vliv vůbec na, na ty volby tenkrát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdo a jak umí z těch politických stran a hnutí na naší politické scéně oslovit právě ty prvovoliče, jací jsou nebo budou ti prvovoliči podle vás v roce 2021?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Víte, první otázka, která vždycky je, zda přijdou prvovoliči k volbám. To je věc, která je naprosto klíčová. To znamená většina politických stran i ve všude ve světě se snaží cílit na to, aby ti lidé k těm volbám přišli, protože se ví, že když prvovoliči přijde k volbám, tak je mnohem větší pravděpodobnost, že přijde po tom k dalším a dalším volbám. A pokud si ho ta strana tak trochu jakoby zaháčkuje, tak byť u nás jsou takoví turbulence obrovský, že se těžko to říci. Ale tak šanci, že zní, že z něj může vyrůst jako její stabilnější volič. Jinak nemyslím si, že byste byla nějaká speciální kampaň fakticky na ty prvovoliče, v kampani mířil pan Feri. To bylo v TOP 09 jasné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A v jiných stranách?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
V jiných stranách to moc nevidím. Tam spíš vidím, že tam přichází mladší generace lidí, který bych skoro označila jako budoucí kariérní politiky. To znamená je politika zajímá, chtějí dělat, chtějí se dostat do parlamentu a chtějí dělat vlastně politickou kariéru. Jako podobně se někdo rozhodne, že bude, nevím, dělat kariéru byznysu nebo v něčem takovém, tak toto bývá, řekněme, určitá volba, části, části mladé populace, ale je to myslím pořád stejná část populace, kterou vidíme po dlouhou dobu, že část mladých lidí je aktivní a hledá si teda tu politickou stranu, kam by, kam by mohla vstoupit. Ale jinak prvovoliči v tuto chvíli moc nevidím, že by nějaká politická strana na více cílila. Uvidíme, jaké potom budou výsledky, se pravděpodobně zjišťovat, kolik těch prvovoličů vlastně potom procentu, které přišlo k volbám, to pak chce tvrdá data trošku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Právnická fakulta Univerzity Karlovy čelí podezření, že prý není schopná řešit nevhodné a sexistické chování svých studentů. Jak vy to vnímáte? Vlastně děkan práv Jan Kuklík v souvislosti s kauzou Dominika Feriho uvedl, že hodlá zřídit institut ombudsmana, který by měl pravomoc takto citlivé záležitosti řešit.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
No, tohle, to byla první věc, která vlastně napadla, když se objevilo v médiích, že se o tom vědělo na právnické fakultě. To znamená, že se vědělo o jakémsi nevhodném chování pana Feriho. A nikde nikdo nic neřešil. Je otázka jako když se něco obecně ví, jestli se to dostane i k tomu vedení a hlavně, kdo potom na základě nějakých drbů nebo pravd, které nemůže ověřit, podezření a nemůže, nemůže si to v tuhle chvíli ověřit a nemůže vědět, jestli to není jenom nějaký útok, tak kdo to řešit. Princip ombudsmana je na řadě vysokých škol zejména ve Spojených státech. Zase záleží, že bych nerada, aby tady z toho vznikl Kocourkov. Musí tam být člověk, který vysokou autoritu, morální integritu. Je to člověk, na kterého se mohou studenti anonymně obrátit. Lépe řečeno, on zaručí jejich anonymitu a podle toho řeší i s tím člověkem, který vůči němuž bylo vzneseno nějaké podezření. Řeší to s ním, naprosto tedy nezávislé postavení na, na vedení univerzity a funguje tímto způsobem. To znamená, nejde o jednorázové opatření, jestliže sám zjistí, že se na něj obrací více lidí se stejným problémem a nemusíme zůstávat u sexuálních skandálů, ale můžeme zůstat třeba u toho, že se chová učitel nevhodně u zkoušek nebo uráží studenty nebo cokoliv. Tak samozřejmě, když je jedno podezření, tak co s tím naděláte, protože je to tvrzení proti tvrzení. Jestliže se signály objeví vícekrát, tak je dobré, aby opravdu se, se hovořilo s tím podezřením a řešilo se to na úrovni té, školy. Takže ombudsman není špatný nápad. Jako skutečně to v mnoha zemích funguje. Jenom, aby z toho nebylo zase něco podobného, jak je u nás obvykle, že se tam prostě dosadí někdo, kdo dostane trafiku a je velmi hodný ve vztahu k vedení a všem ostatním, musí být opravu nezávislý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje prof. Vladimíra Dvořáková z Masarykova ústavu vyšších studií při Českém vysokém učení technickém. Děkuji za váš čas a za vaše názory a přeji hezký den, na shledanou.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Přeju krásné jaro, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojka přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Zita Senková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

S hereckými hvězdami poznejte tajemství textu starého dva tisíce let

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

O věrné lásce statečného Chairea a sličné Kallirhoy

Koupit

Román byl napsán pravděpodobně už v prvním století našeho letopočtu a možná dokonce i dříve. Jde o první dochovaný milostný a zároveň i dobrodružný román nejenom antického, ale vůbec evropského písemnictví.