Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 30. května 2022

30. květen 2022

Hostem byla politoložka Vladimíra Dvořáková.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Těším se, že jste si naladili rozhovor na aktuální témata. Mým hostem je politoložka Vladimíra Dvořáková, vedoucí Centra Masarykova ústavu vyšších studií při Českém vysokém učení technickém. Paní profesorko, vítejte, dobré ráno.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímat mě bude například to, co přinese novela zákona o státní službě, jaké změny ji zefektivní? Budou dvoudenní volby brzy minulostí? Co dosud ukázal zájem o prezidentský úřad a jak funguje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Cermat? Nejenom na to se budu ptát, přeji všem nerušený poslech. Množina zájemců o nejvyšší ústavní funkci se rozrůstá. Po odborovém předákovi Josefu Středulovi do klání o prezidentský úřad vstoupil také bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Oba pánové musejí nejdříve sesbírat 50 000 podpisů, které ke kandidatuře potřebují. Tomáš Zima řekl, cituji, že chce spojovat a představit vizi spokojené, bezpečné země bez extrémů, chce být občanským kandidátem a start první fáze své kampaně hradí ze svých prostředků. Paní profesorko, jak vnímáte ambice obou pánů, na jaké voliče cílí?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Tak samozřejmě vždycky je určité jádro voličů, o které se budou opírat, ale aby měl kandidát šanci, tak musí to své jádro jakýmsi způsobem přesáhnout, musí se stát člověkem, který je minimálně přijatelný pro další okruh voličů, to počítám třeba s druhým kolem, kdy to nevolí jenom to jádro a je potřeba získat další voliče. U pana profesora Zimy předpokládám, že to bude spíše prostředí, které je vzdělanější, které se pohybuje v univerzitním prostředí. Samozřejmě mohou to být i studenti či bývalí studenti, kteří mají jakýsi vztah ke vzdělávání a znají pana profesora i vlastně z tohoto prostředí. U pana Středuly tam je jakožto tedy odborový předák, tak dá se říci, že v tuto chvíli je to asi jediný kandidát levice, který se dá považovat za seriózního kandidáta levice, mohou se objevovat nejrůznější lidé, které někdy máme problém je vůbec zařadit. Jeho výhodou je, že nebyl nikdy populistický v tom smyslu, že by vystupoval za nějaká úplně jednoduchá řešení, byl hodně konstruktivní v nějakých jednáních. Je otázka, jak dalece, řekněme, vyslovená podpora od pana současného prezidenta mu může pomoci nebo nikoliv, ale uvědomme si, že je celá řada příznivců pana prezidenta, takže tam může získávat určité hlasy. Zároveň ale on není vnímán jako muž pana prezidenta, není vnímán jako někdo, kdo by poslouchal, anebo vycházel výrazněji vstříc, spíše je to ta, řekněme, deklarovaná levicová orientace u pana prezidenta, která se váže k tomu Středulovi, který je jednoznačně levicovým kandidátem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Někteří potenciální kandidáti, o kterých se spekuluje také v médiích, své ambice ještě více či méně tají nebo zvažují. Co vás na těch dosavadních adeptech zaujalo?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Ono jich je hodně, takže my uvidíme, kdo nakonec do toho klání vůbec se nějakým způsobem dostane. Je to spíše problém, že nevidím zde zatím kandidáta koalice, která deklaruje, že bude mít vlastního kandidáta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A o čem to svědčí?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Je to těžké říci, proč do toho v tuhle chvíli nejdou, myslím si, že asi pořád je tam nějaký vnitřní tlak uvnitř koalice nebo možná i uvnitř jednotlivých stran, kdo by měl být tím mužem či ženou číslo jedna, kterou by podpořili. Osobně se domnívám, že mnohem vhodnější by byl opravdu nějaký občanský kandidát, který by získal i jako, řekněme, ne úplně tvrdou podporu, ale nějakým způsobem deklarovanou podporu od části koalice, že by to mohl být kandidát, který by měl mít větší šanci, než když to bude vysloveně stranický kandidát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co je podle vás strategičtější? No ono svým způsobem zase až tolik času už nezbývá, vyčkávat víceméně do poslední chvíle, nebo to už rozjet nyní?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
To je samozřejmě pro marketéry, aby zvažovali, je tam dvojí riziko. První je, že pokud se dlouho s tím kandidátem počítá a je pořád prezentován, tak může se tak trochu jakoby okoukat a pak přijdou nové, nové tváře. Tohle se koneckonců stalo Janu Fischerovi, který dlouho byl vnímán jako vhodný kandidát, a pak vlastně propadl. To je, druhé riziko je, že nebudou stačit toho člověka jakoby představit, když přijde příliš pozdě. Pokud je to ovšem někdo, kdo je dlouhodobě v politice, tak toto riziko je, řekněme, menší, zejména když dostává teda potom podporu těch stran, takže on může přijít jako nový s připraveným programem, s jasnou strategií, jak ta volební kampaň bude vypadat. Takže je to prostě opravdu na rozhodnutí a záleží na typu toho člověka, jakým způsobem teda je vnímán v té veřejnosti, jak je, jak je znám a jak bude potom načasovaná ta kampaň jako taková.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co bude hlavním tématem volby?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
No, to jsem velice zvědavá, co bude hlavním tématem volby. Ta situace společenská a politická i zahraničněpolitická je velmi komplikovaná, takže do toho budou určitě vstupovat věci, které teď nedokážeme předvídat, jak to vlastně dopadne. Máme zde konflikt na Ukrajině, kde sice už jakoby společnost ztrácí trochu zájem o to, co se vlastně tam děje, ale ono se tam děje hodně a je to, je to opravdu velmi závažná věc. Takže to může ovlivnit, jak bude vlastně ta společnost se zaměřovat na tyto věci. Může tam být velmi silné sociální téma, a to zase by nahrávalo třeba i panu Středulovi, protože jak teda covidovou krizi, tak válku bude muset někdo zaplatit, a ty dopady jsou velké, inflace je veliká a ta otázka sociální soudržnosti a vlastně dopadu na některé sociální skupiny a ono to může být velice široce pojatý, jako to není jenom, že ty nejchudší, ale vlastně i ta střední vrstva tím bude silně postižena. Takže to by mohlo být jako také závažné téma. My víme, že lidé moc nevnímají, jaké pravomoci mají naši prezidenti, oni taky to možná nevnímají ani ti prezidenti, co zde byli, také se snažili spíše přesahovat. A je o tom, jakého prezidenta chceme, k čemu ho chceme, k čemu ho potřebujeme. Z mého hlediska je to pořád, měl by to být někdo, kdo je schopen dodržovat ústavu, dbát na tu ústavu, opravdu sjednocovat, sjednocovat obyvatele, ale opravdu se také i zastávat těch lidí, ne v nějakých konkrétních návrzích, ale nastolovat témata, která jsou třeba pro společnost důležitá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hraje nějakou roli členství, konkrétně v někdejší Komunistické straně Československa? Narážím na slova premiéra Fialy pro nedávný, nedávné vydání časopisu Reflex, kdy řekl, že by si jako kandidáta na Hrad nepřál bývalého člena KSČ.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Může to hrát roli, ale nevím, jak moc to bude hrát roli u voličů. Může to hrát roli u samozřejmě politických stran, které pokud jsou hodně výrazně /nesrozumitelné/ vyzvané, tak jako mohou mít toto jako jedno ze základních kritérií. Může tam být u voličů hrát potom role zcela jiné věci. Třeba někdo, kdo je zodpovědný za to, jak vypadaly 90. léta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Třetí přímá prezidentská volba, která se uskuteční v lednu, připomíná tu první volbu v roce, přímou volbu v roce 2013, kdy stejně jako nyní už nemohla současná hlava státu obhajovat svůj post. Vidíte případně, paní Dvořáková, další /nesrozumitelné/ list o první přímou volbu?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Já bych, asi každá volba má některé podobné, podobné rysy. Ty paralely jsou možná v tom, že protože v tuhle chvíli nikdo neví, kdo bude zvolen, tak by byla velmi příhodná doba na to, aby se upravila ústava. Ta naše první přímá volba vlastně byla uskutečněná v době, kdy se rychle změnil zákon, všichni věděli, že to je špatně, všichni věděli, že tam nejsou jasně stanoveny pravomoci, všichni věděli, že některé pravomoci neodpovídají parlamentnímu systému, ale protože si přehazovali takového jako černého Petra ODS a ČSSD tehdy mezi sebou, tak prostě předpokládali, že to jedna z těch stran zamítne kvůli tomu, jak je to vlastně špatně připraveno a zůstane jí černý Petr, že nechce přímou volbu. Teď by byla ideální situace, aby se prostě upravila ústava a upravily by se ty články, o kterých my neustále diskutujeme, respektive, které si třeba hlava státu interpretuje podle svého zvyšování pravomocí, ale říct si opravdu toho prezidenta jakého chceme bez toho, že bychom věděli, kdo to bude, protože pravidla se nejlépe nastavují, když to není pro konkrétního člověka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jakého chceme prezidenta?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Já si myslím, že bychom měli opravdu chtít prezidenta, který, řekněme, má určitou autoritu, ale to záleží teda na voličích potom, koho si vyberou, ale kde jsou jasně vymezeny pravomoci. Tzn., když někdo o něčem rozhoduje, tak musí za to rozhodnutí nést odpovědnost, a jestliže my máme prezidenta, který je ústavně neodpovědný z ústavy, tak prostě nemůže mít pravomoci rozhodovat. A viděli jsme to teďko třeba u jmenování šéfa České národní banky. Já se nebudu vyjadřovat k tomu jménu, nejsem na to odborník, ale myslím si, že v demokratickém světě jsme jedinou zemí, kde to může jeden politik stanovit. Většinou to bývá tak, že navrhne, někdo jiný schvaluje nebo přijdou různé návrhy. Je to mnohem komplikovanější a není snaha, aby pro tu Národní banku jako centrální nezávislý orgán prostě mohl to určovat jenom jeden člověk. A to se od počátku kritizovalo, zůstává to, protože prostě není vůle nějakým způsobem tyto věci vyřešit. A bylo by dobře, kdyby se vyřešily.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prezidentova popularita Miloše Zemana je aktuálně rekordně nízká. Podle nedávných dat agentury Kantar jej v dubnu hodnotilo pozitivně pouhých 20 % lidí. Myslíte, že to se promítne nějak, ovlivní to zájem voličů třeba výběr nového prezidenta, hraje to nějakou roli vůbec v politice, nebo je to prostě konstatování tady jaksi čísel a tohoto průzkumu?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Tak my víme, že vždycky těsně po volbách ta popularita roste, na konci mandátu většinou bývá velmi nízká. Toto je skoro takové pravidlo, které můžeme říci. Je pravdou, že popularita Miloše Zemana zůstávala relativně dlouho poměrně vysoká a ten pokles v této chvíli je asi i díky tomu, za prvé díky tomu jeho zdravotnímu stavu a myslím si, že především tím, že mnoho lidí zjistilo, že to bylo obrovské selhání jeho koncepce zahraniční politiky, kterou si prosazoval a prosazoval se i tím, že se snažil mít vliv, kdo bude ministrem zahraniční a podobně. Protože ta důvěra v Rusko byla velmi silná, ale pro něj samotného byl naprostý šok, že opravdu Rusko tu agresi nakonec spustilo a zahájilo válku v Ukrajině. Takže v tomhle smyslu je to takové jakoby selhání toho politika v tom, co se nejvíce prezentoval, protože on se opravdu prezentoval jako velký aktér. Osobně si myslím, že to je i dost jako taková tragédie pro Miloše Zemana, on vždycky měl takovou tu představu, že on bude velkým hráčem na světové scéně a ta velká, velký hráč většinou za sebou potřebuje silnou zemi, což tedy opravdu Česká republika není a za druhé jako chce to prostě trošku něco navíc. A to bylo stejné a málokdo si to uvědomuje, to bylo stejné, kdy třeba po roce 2001 prezident Zeman při návštěvě Spojených států podpořil vlastně invazi USA do Iráku, kdy potvrdil, že zde se vlastně sešel ten jeden z útočníků se zástupcem irácké ambasády, přestože naše tajná služba to vyloučila a řekla, že to není pravda. A bylo to vysloveně jako propagace a podpora této.. a USA to využívaly jako argument kromě zbraní masového ničení proto, aby nastoupili invazi do Iráku. A stejným způsobem potom hrál i tu ruskou kartu a je to věc, která najednou ukázala, že je využíván někým, ale vlastně nedokáže prosadit tu svou vlastní politiku. Takže myslím si toto, asi takhle o tom lidé přímo nepřemýšlejí, ale to selhání v té zahraniční politice, kterou on vždycky vnímal jako tu svoji parketu a on tomu rozumí a ví a umí, je tím hráčem, hraje šachy, tak se najednou ukázalo, že spíše byl tou figurkou, s kterou táhl někdo jiný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Posloucháte názory politoložky Vladimíry Dvořákové, vedoucí Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT. Ministerstvo vnitra přišlo s velkou změnou voleb. Návrh předpokládá mimo jiné zavedení jediného volebního dne. Stanou se, paní Dvořáková, brzy ty dvoudenní volby minulostí, bude to dobře?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Já si myslím, že to není věc zásadní nebo zásadního významu. Ve většině zemí nebo možná ve všech těch zemích v našem okolí jako probíhají volby jenom jeden den. Dvoudenní volby představují za prvé finanční zátěž, já zase /nesrozumitelné/ nepočítám, kolik stojí volby a neviděla bych to jako nejdůležitější argument. Ale je to třeba i bezpečnostní otázka, protože když je to dvoudenní, musí vlastně být jistota, že nedojde k.. že tam zůstávají urny, že nemůže dojít k tomu, že tam někdo přijde, něco ovlivní atd. při tom velkém množství. Takže já bych to viděla jako rozumnou věc a nemyslím si, že by to mělo mít nějaké negativní dopady a možná v prvním období, jestli bude menší účast lidí, ale přesto myslím si, že si lidé zvyknou a prostě kdo bude chtít volit, tak si to ve většině případů dokáže zařídit i během toho jednoho dne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Potřebujeme novelu zákona o státní službě?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Potřebujeme. První, co řeknu, rozhodně potřebujeme, protože to, co se přímo tenkrát v tom hektickém období, kdy vznikla Sobotkova vláda, kdy do toho vstupuje ještě pan prezident, který vlastně do parlamentu přes teda své lidi dostával úplně jinou verzi toho služebního zákona, který potom se totálně, totálně měnil v připomínkovém řízení, proto jako z hlediska i procedury to byl opravdu jako příklad, když by se chtělo říct, jak se to nemá dělat. A zůstalo tam na základě mnoha jakoby kompromisů, tam zůstalo mnoho věcí, které svým způsobem neumožňují nebo zeslabují tu nezávislost státní správy. A na druhou stranu nevedou k příliš velké efektivitě a nevedou k té profesionalizaci jako takové. Takže novelu potřebujeme. Otázka je, jestli způsob, jak je teď dáván do parlamentu, jestli je to to, co potřebujeme a jestli je to opravdu důstojné k takovému zákonu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co tedy, když se podíváme do toho návrhu, tak předpokládá zrušení odborných náměstků na ministerstvech, nově by tam byli výhradně náměstci političtí, ministr by jich mohl mít víc než dva, jak je tomu ze zákona nyní, předpokládá také další změny ve státní službě, týkají se například zavedení funkčního období pro vedoucí úředníky, zrychlení výběrových řízení na obsazení míst ve státní správě atd. Paní profesorko, je návrh této novely zákona tím, který zefektivní tu státní správu?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Já mám obavy, že ne. Možná některé dílčí věci tam mohou být. Zároveň jedna z klíčových věcí, který nebyly úplně dokonale udělaný, bylo rozlišení politických a odborných náměstků. To je nesmírně důležitá věc. Politický náměstek nemá řídit státní správu, má běhat po parlamentu, koaličních partnerech, prosazovat politiku. Odborný náměstek řídí vlastně ty věci, které jsou z hlediska odbornosti, na základě zadání politického samozřejmě, jako ví, co chce ta politická scéna a podle toho to dělá. To není dobře, jako to, jak se navrhuje, vlastně není úplně ideální. My v tuhle tu chvíli jsme ale zase čelili tomu, že když se chtěli dělat nějaké změny, tak se muselo projít tzv. systematizací, takže se neustále procházelo systematizací úřednických míst, která je potřeba udělat, nebo je potřeba prostě jí pravidelně dělat, kontrolovat, ale tohle bylo vždycky jenom k tomu, aby se tam mohl někdo konkrétní dostat. A navíc tohle to prošlo, ten návrh je poslaneckým návrhem vládní koalice. To je naprosto nedůstojné, a když je to poslanecký návrh, tak sice vláda se k tomu vyjadřuje, vláda to zřejmě i připravovala, neprochází to legislativní radou vlády, tzn. neupozorňuje se na možné, možné problémy, prostě to je jiný způsob jako projednávání a opravdu si myslím, že je potřeba novela služebního zákona, Evropská unie měla velmi kritické připomínky, ale ta novela by měla jít opravdu tak, aby zesílila to pozitivní, to znamená profesionalizaci státní správy a její politickou nezávislost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Posloucháte rozhovor s politoložkou prof. Vladimírou Dvořákovou. Ministr školství Petr Gazdík odvolal z funkce Michaelu Kleňhovou, ředitelku Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání Cermat. Nebyl spokojen s fungováním organizace, jeho pomalosti a neefektivitou hospodaření. Řízením Cermatu byl pověřen ministrův náměstek Milan Štábl. Paní profesorko, jak vyhodnotíte fungování Cermatu, jak plní zadání, jaký má smysl? Někteří kritici Cermatu dlouhodobě tvrdí, že organizace je zbytečná, že zkoušky by si školy mohly organizovat samy, jak tomu bylo v minulosti.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Je opravdu otázka, k čemu tato organizace vlastně byla. Já na obhajobu této organizace, protože všichni ji kritizují od ředitelů všech a asi myslím zcela oprávněně, tak musím říct, že taky působila v podmínkách, které byly taky nejasné. Já mám pocit, že z ministerstva nedostávali jako jasná zadání, jenž si vezmeme, jak se neustále hovoří o tom, jestli matematika bude povinná, nebude povinná, kolikrát se to měnilo, jak vypadají státní maturity. Tzn. v momentě, kdy je nejasná koncepce na ministerstvu školství a není opravdu ta představa, čeho chceme vlastně dosáhnout, proč mají být jednotné přijímačky, proč mají být jednotné maturity, jakým způsobem mají být postaveny, tak ten Cermat také neměl úplně jednoduché podmínky na to, aby tomu jako odpovídal, nebo aby tomu odpovídala určitá kvalita. Osobně si myslím, že by školy mohly mít vlastní přijímací zkoušky, ale říkám, tohle to je otázka celkové koncepce školské politiky, která souvisí s řadou dalších věcí. My můžeme si říkat, že teda budou mít školy samostatně jako dělat si přijímací zkoušky a střední školy, a pak můžeme mít jako jisté riziko, že nám přijde strašně moc studentů a budeme mít jenom gymnazisty a nebudeme mít nikoho v učňovských oborech. Prostě je to celkově o nastavení té školské politiky, co chceme, kam to chceme dostat, jak chceme uhlídat kvalitu. Ale popravdě řečeno, myslím si, že by ty školy ve většině případů byly schopny si ty přijímačky udělat velmi rozumně a oni potom vlastně pracují s těmi žáky, ono je to taky důležitý. Takže ti učitelé vědí, koho chtějí, koho chtějí potom v těch třídách, jaké schopnosti by ty děti měly, jak s nimi chtějí do budoucna pracovat. A podle toho to vlastně i vybírat. Jestli to vybírat jenom na základě nějakých znalostí, anebo jestli do těch přijímacích zkoušek dát vlastně i schopnost těch dětí se rozhodovat, reagovat, jak brát v úvahu třeba i to působení na základní škole, jak to dítě celkově působilo. Takže je tam celá řada věcí, která ale závisí na ministerstvu školství. To musí dát jasné instrukce a podle toho musí potom, buďto ty školy nebo někdo jiný, ale si nastavit ty přijímačky. Osobně bych neměla problém s přijímacími zkouškami, které si nastavují školy samy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co vy byste do té školské politiky zakomponovala, co byste viděla jako jedno z hlavních?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Víte, ono je toho hrozně moc. Záleží samozřejmě na tom, kde se pohybujeme a na jaké úrovni školství, od mateřských škol přes základní školy, střední školy a potom vysoké školy, které teda samozřejmě už mají mnohem větší autonomii a prochází trochu jiným způsobem. Já osobně si myslím, že je tam velmi důležité, aby studenti získali takovou schopnost prudšího chování, jednání, aby byla oceňována originalita, aby byly oceňovány nápady. A zároveň, a to je trochu v protikladu, nebo v protikladu, ono se to musí doplňovat, aby vlastně ty studenti se naučili pracovat, aby se naučili jít do hloubky něco, něco řešit, seznámit se s více okolnostmi, protože u nás je trochu to vzdělání, že buďto mají spoustu faktů, znají všechno a neví vlastně ani proč je znají. A druhá věc je, že pak třeba dělají jenom zase, když jde o tu tvůrčí činnost, že se vlastně o ty věci nezajímají a jenom mají tu originalitu, o který nepřemýšlejí vlastně, jak se dá prosadit, nedá prosadit a naučit ty studenty jít do hloubky v něčem ty žáky. Podívat se na to z různých úhlů pohledů, nějaké dílčí věci, ale naučit je to, že toto je také nutné. A to si myslím, že pořád ještě neumíme a zůstáváme buď u těch velkých množstvích fakt, anebo u takového povrchového, povrchního vzdělání, které zase nenutí ty lidi hlouběji přemýšlet a dotahovat věci. Třeba určitá pečlivost, kterou člověk vidí i u řady absolventů nebo i u studentů na vysoké škole, že prostě napíší něco a nezkontrolují pořádně, nedotáhnou to v nějaké podobě, třeba mají výborné nápady, ale nejsou schopni to opravdu dotáhnout. Ale je to jenom takový jako nástin, o čem bychom měli uvažovat a co potřebujeme vlastně pro budoucí generace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A změní to pouze ta koncepce, nová koncepce školské politiky?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Já si ani nemyslím, že musí být nová. Já si myslím, že musí být nějaká, která se nebude neustále měnit, a která se, řekněme, jakoby dotáhne, kde se ty věci domyslí. Ta představa, že vždycky najdeme nějakou kouzelnou cestu a teď to bude skvělý, vlastně není dobrá. My mnohdy ani, něco se dělá a není to ani vyhodnoceno, i když myslím, že v poslední době se to trochu zlepšilo, že se dělají aspoň vyhodnocení toho, co vlastně se podařilo - nepodařilo, kde jsou slabá místa, a to je nesmírně důležité, protože ten život to ukáže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje politoložka, prof. Vladimíra Dvořáková, vedoucí Masarykova ústavu vyšších studií Českého vysokého učení technického. Děkuji za vaše postřehy, názory a přeji vše dobré, na slyšenou.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Krásný den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.