Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 29. prosince 2017
Hostem byla Vladimíra Dvořáková.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den vám přeje Věra Štechrová. Se mnou ve studiu je dnes profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické Vladimíra Dvořáková. Dobrý den.
Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Dobré ráno.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se zatím daří jednání o nové vládě, co může Andrej Babiš při dalším jednání nabídnout, jaké kroky si může dovolit vláda bez důvěry parlamentu? A opravdu v Polsku probíhá převrat proti justici? I na to se budu ptát. Tak my víme, že 10. ledna má parlament hlasovat o důvěře pro menšinovou vládu Andreje Babiše z hnutí ANO. Zatím ale kabinet podle vyjádření všech politických stran důvěru zajištěnou nemá. Má ale spoustu plánů a pracovat začal naplno už před Vánocemi. Další jednání o podpoře vlády mají pokračovat po Novém roce. Premiér Babiš už řekl, že z posledních schůzek má dobrý pocit. Paní profesorko, co může být tedy po Novém roce jinak, co může ANO v těch dalších jednáních nabídnout?
Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Samozřejmě v tuto chvíli je to trochu věštění z křišťálové koule, protože my nevíme přesně, co bylo obsahem, jaká jednání byla oficiální, jaká byla neoficiální, zda nedochází k tomu, že třeba případně někteří poslanci z některých stran nakonec by vládu nepodpořili nebo by neodešli a snížili tak kvórum, to znamená, těch možností je celá řada. Na druhou stranu my si musíme uvědomit, že toto je vláda, která vlastně ani není vláda pouze hnutí ANO, je to vláda, která je tedy menšinová, sestavuje ji pan premiér, ale je tam řada lidí, kteří, jak se říká, že jsou nezávislí odborníci, my tušíme, že tam jsou lidé, kteří, řekněme, nebo u některých se to ví poměrně jasně, kteří jsou třeba blízcí panu prezidentovi nebo i vlastně úřad vlády, úřadu vlády administrativní získal člověk blízký panu prezidentovi, takže ono to vypadá trochu jako vláda tedy hnutí ANO a pana prezidenta Zemana, čímž se ta vyjednávací pozice ještě svým způsobem zhoršuje. Další věc je, že pan Babiš říká, že tedy ta strana, že ta vláda je postavena na těch odbornících a v tomto okamžiku, pokud by tedy chtěl vytvořit koalici, tak by musel nějakým způsobem vysvětlit, proč ty určité odborníky najednou z těch funkcí vlastně posílá pryč, protože nedokáže si představit, že kdyby se, a teoreticky by to byla vlastně i logická věc, nyní nebo třeba při druhém pokusu obnovila původní koalice ANO, sociální demokracie, lidovci, tak samozřejmě ti lidé budou chtít mít své lidi na určitých ministerstvech, a to ne z důvodu, že by jim šlo jenom o nějaké posty, jak se často říká, ale z důvodu, že prostě, pokud chcete prosazovat svůj program a máte teda některé prioritní otázky, tak se to samozřejmě mnohem lépe ...
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Potřebujete ...
Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Dělá, když máte moc, když máte možnost to udělat, protože jinak jsou bezmocní, když tu moc nemají.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
No, a je pro Andreje Babiše a hnutí ANO výhodnější teď mít menšinovou vládu s tím, že bude třeba později pro jednotlivé zákony hledat podporu u jednotlivých stran, pokud tedy jeho vláda získá důvěru menšinová, anebo by pro něj přece jen bylo výhodnější mít vládu koaliční?
Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
To poměrně záleží na tom, jak jsou ty strany schopny se dohodnout a jak jsou schopny vlastně vytvořit koaliční smlouvu. V Evropě v zásadě menšinové vlády fungovaly, opravdu potom ještě záleží na politické kultuře, jakým způsobem to je. Ta menšinová vláda si tu podporu získává různým způsobem, v těch, řekněme, civilizovaných prostředích je to tak, že se řekne - ten a ten program, který je pro vás důležitý, tak my zahrneme do svého programu a přistoupíme na něj nebo si vyjednává ty zákony s těmi stranami, řeknou, ano, pro vás je toto, takže byste nás podpořili, kdybysme tenhle zákon tam dostávali, takže je to náročné na politické vyjednávání, je to náročné, řekněme, na určitou kulturu chování a kulturu prostředí. V těch necivilizovaných zemích to vypadá trochu jinak. My jsme to viděli třeba v době opoziční smlouvy, kdy na jednu stranu fungovala menšinová vláda a v mnoha věcech velmi efektivně, ale zároveň ta podpora s sebou nesla takové to rozdělení pozic v dozorčích radách podniků se státní účastí.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Něco za něco.
Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
A tak dále. To znamená, se posílily ty klientelistické vazby a řekněme přístup politických stran k těm veřejným prostředkům, které potom mohly být různým způsobem posunuty, řekněme, pro ty politické strany nebo jednotlivé politiky.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud bychom už tu měli menšinovou vládu, vy jste zmínila právě vládu Miloše Zemana za doby opoziční smlouvy. Jak obvyklé to u nás je a jakou výdrž taková vláda u nás má?
Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Tak opoziční smlouvy vydržela 4 roky, že jo, ale mělo to právě tyto doprovodné jevy, to znamená, tady nejde o to, že někdo má třeba předsedu parlamentu, to je poměrně běžný. Ale právě to, co u nás doposud není ošetřeno a nebylo ošetřeno ani za minulé vlády a třeba Rekonstrukce vlády na to hodně, ta asociace nebo organizace na to hodně tlačila, tak prostě šlo o to, aby byly jasný pravidla, jak jmenovat ty dozorčí orgány, kde se pohybují poměrně velké finanční prostředky a vlastně jde o to, aby ty prostředky nemohly být zneužity pro nejrůznější známé oligarchy anebo přímo ty politiky. Takže ta možnost, že ta vláda vydrží, záleží potom na schopnosti té vlády, jakým způsobem je a může zahrnout některé ty požadavky jiných stran, ale samozřejmě i na rozložení té sněmovny, těch 9 politických stran je poměrně hodně, ale možná dává větší prostor k manévrování, to ve svý podstatě uvidíme. A může vydržet do momentu, než jí parlament prostě vyhlásí nedůvěru. Problém, když máte vládu bez důvěry, kdyby tady vládla menšinová vláda, která by neměla důvěru, tak vlastně není ani možnost, aby jí někdo vyslovil nedůvěru, aby parlament řekl - tohle se nám nelíbí, protože mnohdy třeba to hlasování o nedůvěře není ani o tom tu vládu svrhnout. Ono je to často o tom upozornit veřejnost, že se něco děje, co se těm dalším stranám nelíbí a je na veřejnosti, jak si to bude interpretovat, ale v tuhle situaci, když ta vláda nemá důvěru, tak vlastně tohle nemůžete udělat, protože, jak chcete hlasovat o nedůvěře někomu, kdo důvěru nemá.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Jak do toho celého vyjednávání o nové vládě může zasáhnout zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům, tedy OLAFu o vyšetřování Farmy Čapí hnízdo, kterou už má tedy teď k dispozici ministerstvo financí a teď analyzuje, jestli a jak zprávu zveřejní. Jak důležitou roli hraje to načasování, kdy se dozvíme, co ve zprávě je?
Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Tak samozřejmě, že to hraje jistou roli. Ono to hraje podle mě trochu teďko roli i v souvislosti s volbou prezidenta, protože prostě nelze tyhle ty dvě věci oddělit a také je možné, že mnohé politické strany čekají na výsledek voleb, to znamená, svým způsobem, že třeba neposkytnou důvěru a budou čekat, jestli teda nebude jiný prezident, který by případně jmenoval jiného premiéra. Tam záleží skutečně na mnoha věcech, my nevíme přesně, co se v té zprávě je. Víme, že je tam teda určitě jsou některé negativní informace, ale ono opravdu stačí to, že je premiér vlastně, je žádost policie, aby byl vydán, bylo mu již předtím sděleno trestní obvinění, pozastaveno, protože je chráněn imunitou, takže prostě to jsou věci, které jistě hrají roli, objevovaly se různé alternativy, že by třeba bylo jednodušší mít koalici bez toho, že by pan Babiš obviněn byl premiérem, anebo byl ve vládě. Byl i návrh, že by tam nebyli další předsedové politických stran, aby to teda bylo takové rovnoměrné, to je velmi složitá věc, protože samozřejmě hnutí ANO a teď to nechci říkat nějak, jak se to velmi často zjednoduše interpretuje, že to je tedy jenom ta firma pana Babiše, ale je pravda, že prostě on je jednoznačně tváří ANO a je s ní velmi silně spjat a má v ní velmi silné postavení, tam prostě bezpochyby to takto je, takže tam může být i velmi zvláštní otázka, kdo by jiný mohl vlastně případně býti premiérem za tu stranu.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Andreje Babiše nahradit.
Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Takže tam je mnoho otazníků, který prostě, které nedokážeme v tuhle chvíli zodpovědět.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Znakem, řekněme, zavedené parlamentní demokracie ten stranický systém, kdy vítěz voleb hledá partnery a strany se mu v té vládě nabízejí a korigují se vlastně tak vzájemně, proč to tady takhle nefunguje, kde se to zvrtlo?
Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Já si myslím, že to je dlouhodobý problém. Dlouhodobý problém je i v tom, že máme velmi slabé strany. Ono se to tady zdá, že strany ovládají všechno, ale my máme velmi malé strany s malou členskou základnou, které spíš připomínají v té či oné fázi svého vývoje rozhádané skupinky lidí, kdo nikdo s někým mluví a vlastně ty strany jsou takový sebedestruktivní.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Je u nás politika příliš osobní proti jiným zemím evropským?
Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Já myslím, že to asi se nedá tak úplně říci. Ona je nutně personifikovaná i tím, jak fungují média. Teď to není zase kritika médií v tomhle smyslu, že prostě ta společnost chce tu osobnost, pořád je to jakoby hledání osobnosti a ty příběhy těch osobností jsou něco, co vlastně voliče oslovují, takže je personifikace, všude se dělá jako boj, konflikt, který je prostě běžnou součástí demokracie. Nám vlastně vadí, že jsou konflikty. V momentě, kdy všichni mají jeden stejný cíl, tak to už není demokracie. Konflikt je přirozenou součástí demokracie, ale musí se řešit podle pravidel a nikoliv, že se ta pravidla nastaví podle toho, jaký chci výsledek toho konfliktu. Takže mně nevadí, když se politici hádají, mně nevadí, i když se, řekněme, někdy to hodně točí kolem osobností, ale každá ta strana by měla vědět, že má ty vnitřní konflikty by měly být produktivní, měly by vést k nějakému řešení a není prostě dobré, když ta strana má jenom jednoho a v našem případě to vždycky je muže. To znamená, mělo by tam být více osobností, také mohou oslovit různé okruhy voličů s tím ale, že zase ten program by měl být trochu kompatibilní a ne že tedy, někdo bude oslovovali voliče krajní pravice a druhý člen krajní levice, takže prostě je to složitější, to budování stran není jednoduché a tady opravdu není dobré.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
O té budoucí vládě mluvil ve svém vánočním poselství i prezident Miloš Zeman, který v něm i nastínil, jak bude dál postupovat, a zdá se, že ani on nedává vládě Andreje Babiše při té první žádosti o důvěru ve sněmovně moc šancí. Dozvěděli jsme se z toho projevu něco nového o dalším možném postupu Miloše Zemana při sestavování nové vlády?
Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Myslím, že z toho projevu to přímo asi nevyplývá, ale on sám se vyjadřoval již předtím, že on by dal i případně druhou možnost pro pana Babiše, to znamená, že by teda došlo k opakování a k pokusu znovu sestavit tu vládu a právě, to už by byly podmínky trochu jiné, protože vždycky, když je někdo jmenován, tak vlastně má měsíc na to, aby předstoupil před parlament a během toho měsíce, kdy proběhnou volby, byť my si musíme zase uvědomit, že prezident Zeman zůstává ve funkci ...
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Až do ...
Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
... až do 8. března, takže tam by samozřejmě ta možnost byla v této podobě a samozřejmě by mohl ještě využít, ono, i ty kroky, jak to bylo dělaný, bylo takto ...
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Načasováno.
Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Načasováno i to, že prezident Zeman bude vystupovat desátého těsně před volbami v parlamentu, je součástí vlastně volební kampaně, tak ještě to jmenování by bylo ale nutno říci zase, že takovýto zásah jmenování nového premiéra v případě, že by Miloš Zeman nebyl znovuzvolen, už má velmi, velmi zpochybněnou legitimitu, byť ústavně je to možné. V Americe tomu říkají lame duck jako chromá kachna.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Dosluhující prezident.
Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
V momentě, kdy prezident, dosluhující prezident a měl by pouze některé věci dokončovat a neměl by začínat s novými věcmi do budoucna.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
No, a do jaké míry se v tom celém projevu tedy odrazil ten fakt, že 12. a 13. ledna je první kolo prezidentské volby. Slyšela jste projev prezidentský nebo předvolební?
Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Tak já jsem slyšela projev, který mě překvapil především tím, že byl velmi krátký. To takto nebývá zvykem a bylo tam spíše, a tím, jak byl krátký, tak samozřejmě mnoho otázek nebylo rozvedeno, byly pouze, já nechci říct přímo heslovitě, ale velmi stručně označeny, jako byla ta jeho vize ekonomická diplomacie, a přitom to jsou otázky, které jsou velmi, velmi složité a velmi související se způsobem vládnutí v naší zemi a stálo by určitě za to, kdyby je trochu více rozvedl, jakou má tu představu. Takže v tomto smyslu mně to přišlo spíš jako takovéto, v těch předvolebních rovinách, kdy se říkaj už jenom ty základní body toho volebního programu a moc se nepočítá s tím, že volič by šel někde do hloubky, takže viděla bych tam ten vliv předvolební kampaně nebo té situace, že je před volbami. Popravdě řečeno ale zase nedokážu si představit, že by bylo před volbami a prezidentský kandidát by se choval, jako že před volbami není, takže tady je skutečně vidět, byť Miloš Zeman říká, že volební kampaň nedělá, tak už jenom skutečně to načasování, svolání sněmovny, kdy byla podána demise, kdy poté byl jmenován premiér, kdy poté se zase přijímali jednotliví ministři a byla jmenována vláda, i to, že prostě toho desátého až těsně před těmi volbami jako bude hlasování o té důvěře.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Navíc Miloš Zeman má přijít do sněmovny.
Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Navíc Miloš Zeman má přijít do sněmovny a tam má mít zásadní projev. Takže je to ..., je to všechno legitimní, nutno říci, že je to všechno legitimní, ale samozřejmě jsou to velmi promyšlené kroky, jakým způsobem vlastně tu situaci držet.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A slyšela jste v tom projevu nějakou vizi Miloše Zemana?
Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Tak Miloš Zeman se sám přihlásil, že má vizi a že je mu vytýkáno, že o ní nehovoří. Řekl vizi života ve skandinávských zemích, kde zmínil tedy sice vysoké daně, ale velmi výrazné financování veřejných politik, to znamená, zdravotnictví, školství. Já musím říct, že já bych žila velmi ráda v zemi jako ve skandinávských zemích, kdyby u nás to takto fungovalo, ale tam je právě to, co jsem říkala, že to nebylo nijak rozvedeno. Ono je možné mít tuto vizi, ale není to jenom o daních a o výdajích, ale je to především skandinávské země, když se podíváte na jakékoliv vlastně indexy korupce, vnímání korupce a tak dále, jsou země s nejnižší korupcí, která v Evropě existuje, což má dopad také na to, že mají velmi profesionálně zavedenou státní správu a třeba v těchto státech ve skandinávských zemích by neměla možnost, aby prezident jmenoval premiérem člověka, který je trestně stíhán, to prostě by nemohlo nastat, ale také by nemohlo nastat, aby třeba v rámci ekonomické diplomacie, která sama o sobě je velmi důležitá, aby vlastně se najednou ukazovaly podivné netransparentní kontakty lidí, kteří jsou třeba fungují v blízkosti prezidenta nebo spřátelené skupiny v návaznosti na jiné skupiny v zemích, kde víme, že je hodně ta oligarchická struktura, ty věci jsou hodně netransparentní. Navíc ekonomická diplomacie, jde o to, jestli, jaký charakter podniků, jaký charakter investic sem přijde, to znamená, teď skutečně jsme na křižovatce, budeme mít montovny, anebo budeme fungovat jako stát, který dokáže vlastně spoustu věcí, dodat tu přidanou hodnotu, protože má vzdělané šikovné lidi a tohle je hodně důležitá otázka, která samozřejmě by stála za to rozvedení v tom projevu vlastně tohle to ani nebylo možné. A ještě poslední věc, nedokážu si představit, že by ve skandinávských zemích existoval funkcionář jako je pan kancléř pana prezidenta, který 5 let nemá bezpečnostní prověrku, přičemž se z titulu své práce nutně musí dostávat k velmi citlivým informacím bezpečnostním, ale i ekonomické bezpečnosti a vlastně nic se neděje. Toto, skandinávské země jsou úspěšné právě proto, že mají právní stát, že dodržují právo, že mají nastaveny dobře instituce, že mají profesionální efektivně působící státní správu a když někdo selže, což se stane samozřejmě v každé zemi, tak okamžitě mají řešení a není možné, aby se to vlastně zpochybňovalo vyšetřování řešení a všechno se říkalo, že je jenom politický útok.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Když mluvíme o té profesionální státní správě, tak vláda Andreje Babiše, která tedy zatím nemá důvěru, chystá velké změny. Úřad vlády a ministerstva má opustit asi 70 lidí, změny by údajně měly ušetřit asi 18 milionů korun na platech. Jak obvyklé je, že takové změny personální dělá vláda bez důvěry, protože z druhé strany každý má právo vybrat si své spolupracovníky.
Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Ne, není, nemá, ve svý podstatě nemá. V tomhle tom je to trošku složitější. My máme zákon o státní službě, ten zákon se skutečně nepovedl, protože část, velká část opozice a velká část vládní koalice, včetně sociálních demokratů prostě nakonec přistoupila na kompromis, kterým vytvořila určitý hybrid. Jde o to, že ve státní správě má být určitá skupina úředníků, kteří prostě postupují v těch svých funkcích a kteří tu problematiku dobře znají. Představa, jak k nám přijde manažer z byznysu a udělá nám to bezvadná, všechno vám to nastaví, protože on tomu rozumí, on to nastaví tak, jak to chce ta firma, nikoliv, jak to chce ta společnost nebo jak je potřeba z hlediska společnosti. Takže to je už první věc, ten stát nemůže být řízen jako firma, protože tady jde o úplně jiné otázky. Druhá věc je, že jak byl nastaven ten zákon, využilo se určité možnosti a je fakt, že vládní koalice a zejména ze sociální demokracie bylo řada lidí, že se tam dodávaly, rychle obsazovaly ty funkce, ale to bylo taky z toho důvodu, že tady neexistuje, což je v moderním státě neuvěřitelné, systematizace míst. Stát vůbec neví, kolik úředníků potřebuje a na co je potřebuje. A to mělo být spojený vlastně s tímhle tím, tady se obsazovaly místa, aniž by se udělala jakási racionalita a představa, že po týdnu noví ministři vědí, jaká je ta systematizace, to teda skutečně ve mně vyvolává silné otazníky, jako kdyby se dlouhodobě se udělala nějaká koncepce řešení a tak dále, upravil se i ten zákon ve smyslu větší nezávislosti, tak to beru, ale po týdnu vědět, jak na kterém ministerstvu kolik lidí a na co potřebují, je docela obdivuhodný výkon.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Evropská komise došla v závěru, že v Polsku hrozí jasné riziko závažného porušování vlády práva a minulý týden spustila postup, na jehož konci Polsku hrozí pozastavení hlasovacích práv v Evropské unii. Důvodem k tomuto kroku byla reforma polského soudnictví, která už prošla oběma komorami polského parlamentu. Zákony o Nejvyšším soudu a soudcovské radě posilují proti současnému stavu vliv vládnoucích politiků na obsazení soudů a také vrcholného justičního orgánu Polska soudcovské rady. Paní profesorko, co se tedy děje v Polsku? Opravdu sledujeme vládu, jak provádí převrat proti justici, jak to nazvala předsedkyně polského Nejvyššího soudu?
Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Svým způsobem se to dá říci i takto, i když je to hodně ...
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Expresivní.
Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
... expresivně řečeno, expresivně řečeno, ale je to prostě snaha dostat pod kobntrolu vyšetřování, je to snaha zeslabit nezávislost soudců a případně i teda vyšetřovatelů. Tam třeba má být ministr spravedlnosti, který zároveň, je ještě poslancem, tam to je možné, ale zároveň generálním prokurátorem, což je už věc, která je skutečně hodně zvláštní a která teda jde proti logice oddělení těch mocí.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Tak máme moc soudní a máme moc výkonnou, že?
Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Byly tam zásahy do Ústavního soudu, takže ta snaha dostat pod tyto orgány pod kontrolu je velmi, velmi výrazná a opouští to ty základní principy liberální, které právě se snaží ty moci vyvažovat, snaží se, aby prostě fungovaly bez politických, bez politických vlivů. Samozřejmě některé věci mají podporu z toho důvodu, že to prostě nefungovalo. Soudy fungovaly pomalu, mnoho věcí se neřešilo a ono je to něco, když já to, to, co jsme hovořily předtím, když to srovnám, jako když jsme si říkaly - pan Babiš přijde a řekne - budu mít ty úředníky, ty manažery z byznysu, no, tak ono mnoho lidí si řekne - no, když si vzpomenu, jak jsem přihlašoval auto a ono to nešlo a když jsem chtěl toto a ono to taky nešlo.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Tak už chtějí, aby to šlo.
Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Tak jako prostě najednou ti lidé chtějí nějaké řešení a když někdo řekne - já to udělám efektivně, tak tomu věří. A totéž vlastně, a je to strašně nebezpečný, a zároveň totéž probíhá v tom Polsku. Tam samozřejmě podle článku 7 začnou rozhovory už začátkem ledna, pokud vím, s Polskem, protože je to mocenská záležitost, jako vlastně, když dostanete toto pod kontrolu, tak nehrozí vašim politikům, že někdo bude vyšetřován. A já myslím, že to je sen mnoha našich politiků taky, jako z různých stran, že jako, ať ta policie nechá ty politické elity na pokoji a pak, ať si dělá, co chce. Takže já si myslím, že tohle je skutečně nebezpečné, ale upřímně ten posun, ke kterému dochází a který je velmi nebezpečný v některých zemích Visegrádu, máme Maďarsko, patří taky k tomu opuštění těch liberálních principů, které jsou a soustřeďování určité moci a mně to trochu připomíná historicky období kolem třicátých let, kdy jak v Polsku, v Maďarsku vlastně existovaly autoritářské režimy Pilsudského a Horthyho a kdy ty liberální principy samozřejmě se také opouštěly a vidíme také, že mnohdy zejména v Polsku, třeba Pilsudskému se velmi ta současná garnitura také hlásí.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Předsedou strany Právo a spravedlnost, která v Polsku tedy má většinu v obou komorách parlamentu, vládne Jaroslaw Kaczynski. Je docela pozoruhodné, že on je předseda strany, ale není premiérem, není vůbec ve vládě. Jak se mu daří ovládat vlastně tu polskou politiku?
Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Já si myslím, že asi se mu to daří dobře a je to vidět v tom smyslu, že on má to významné postavení vlastně v rámci té strany a tak ty jednotlivé osoby včetně ovlivní, kdo bude premiér nebo ne. Tam je zajímavý, že on má většinu v parlamentu, když jde o dolní sněmovnu, ale ta podpora ze všech možných voličů jich volilo 18 % a teď jako teda část jich nepřišlo, část hlasů se ztratilo, další byly pro jiné politické strany, oni získali nadpoloviční většinu mandátů ve sněmovně, ale 18 % voličů. A s touto podporou vlastně usilují o zásadní změny v rámci toho systému. A já si myslím, že je dobře, že Evropská komise toto fungovalo, já si nemyslím, že by měla přímo komentovat třeba, kdo má být nebo nemá být premiérem, to vím, jak jsme v Rakousku tehdy, nebo koalice v Rakousku na přelomu tisíciletí, to byl dost velký konflikt a myslím, že dost zbytečný, ale má skutečně vystoupit v momentě, kdy ty základní principy, na kterých ta Evropská unie stojí, to znamená, právní státy, nezávislost soudnictví, dodržování základních práv a ochrana občanů, tak v těhle těch věcech si myslím, že má jednat a upozorňovat na to.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Čeká nás rok 2018, s osmičkou na konci, na závěr, co si přát do nového roku?
Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Tak já bych asi všem posluchačům přála hodně zdraví, spokojenosti, dobrého rodinného zázemí, to vždycky je hodně důležité, no, a z hlediska historická ta 18 nebo ta 8 na konci nám bude připomínat mnohá výročí a já bych přála jednu věc, kterou už říkal Masaryk, a to, aby se v této zemi už vymizely ty vesnice, ten Kocourkov a Hulvátov a toto záleží na našich občanech. Nečekejme, že přijde nějaký politik, který nám změní prostředí, ale ti politici jsou vždycky takoví, jak jim občané vlastně umožní a jakým způsobem je vlastně zvolí. Takže držím všem palce, abychom ten Kocourkov a Hulvátov tady aspoň hodně omezili a hezký nový rok.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
To říká na závěr, to říká na závěr pořadu Jak to vidí profesorka politologie Vladimíra Dvořáková. Já moc děkuju, že jste byla s námi ve vysílání a také přeji vše dobré v novém roce. Na slyšenou.
Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Na slyšenou.
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Věra Štechrová.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.