Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 29. června
Hostem byl Vladimíra Dvořáková.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. V pořadu Jak to vidí vítám politoložku Vladimíru Dvořákovou. Dobrý den.
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Krásný den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S profesorkou Vysoké školy ekonomické proberu nejenom složení nové vlády, ale například i to, jak se proměnil způsob komunikace politiků s námi občany. Dobrý poslech. Po více než 8 hodinách jednání na klíčovém summitu Evropské unie se lídři členských států osmadvacítky dohodli na tom, že přitvrdí v boji s migrací. Na svém území zřídí migrační hotspoty, v nichž se rychle určí, který migrant zachráněný na moři má nárok na azyl, a kdo má být vrácen do vlasti. Z Itálie budou země migranty přebírat dobrovolně. Jsou tedy kvóty, paní profesorko, definitivně mrtvé?
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Tak zdá se, že kvóty jsou definitivně mrtvé. V tuhle chvíli asi by nebyla šance jakékoli kvóty prosadit. Na druhu stranu dá se říci, že zároveň se zachoval určitý princip solidarity nebo aspoň výzva k solidaritě, protože upřímně když se podíváme na země jako Itálie, Španělsko, případně i Francie, kudy po moři se vlastně ti migranti nejčastěji dostávají teď do Evropy, tak samozřejmě není v silách těch zemí, aby tyto věci zvládaly zcela samy bez pomoci těch, těch dalších zemí. A tady v tomto smyslu ta solidarita v Evropě musí být.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle Andreje Babiš je to pro Česko, které odmítalo a odmítá ty kvóty velký úspěch. Nutno také dodat, že, což připustil i sám staronový premiér, že ty spory o migraci jsou nyní spíše politické, než by reálně souvisely s těmi počty, protože počet lidí, kteří v Evropské unii chtějí dostat azyl oproti vrcholu migrační krize v roce 2015 se snížil o 96 %.
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Tak samozřejmě to je příznivé číslo, i když to neznamená, že je to nějakým způsobem uzavřené, protože nejde jenom o válečné konflikty. My víme, že přichází řada migrantů ze zemí, kde přímo válečný konflikt není. Ono se ovšem někdy velmi těžce rozhoduje o tom, kdo má nárok na azyl nebo ne i v tom smyslu, že třeba odcházejí lidé z oblastí, kde je řekněme i případně občanská válka, ale kde je hlad, kde neexistuje vůbec možnost nějakého pracovního uplatnění, kde jsou nesmírně zkorumpované vlády, kam zahraniční pomoc vlastně nějakým způsobem není posílána nebo spíš nefunguje, protože je okamžitě rozebrána a ti lidé samozřejmě hledají způsob, jak přežít a tlačí, chtějí se dostat do bohaté Evropy, kde předpokládají, že prostě mají další a lepší šanci na život, takže torozhodnutí, kdo má a kdo nemá nárok na azyl, není černobílé a není tak jednoduché. Přesto bude určitě dobře, že se vyloučí, řekněme, případy, kdy to je zcela zřejmé, že tady ten nárok na azyl není. Ale to řešení migrační krize je mnohem složitější. Já si myslím, že by to chtělo i získat informace o toku peněz, protože my víme, že vlastně ta, ta migrace na ní vydělávají velmi silně nejrůznější zločinecké skupiny a samozřejmě se spekuluje, že v některých případech na ní vydělávají i někteří politici nebo některé vlády. A to, že vlastně ty peníze nejsou tady pod dohledem, máme spoustu daňových rájů, známe situaci kolem Panama Papers, to znamená nevíme, kdo jakým způsobem vlastně na, na této krizi profituje a popravdě řečeno bez těchhle peněz by taky takhle masová migrace organizovaná být nemohla.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by mě zajímalo, jak budou jednotlivé země, členské země Evropské unie z Itálie přebírat ty migranty dobrovolně?
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Tak já si myslím, že v některých případech to lze. Je spousta zemí, kde fungují, řekněme na velkomyslném principu solidarity a nevyužívají tu migraci tolik jako vnitropolitické téma. Vždycky jde samozřejmě o množství těch lidí, jak je ta společnost schopná je integrovat a samozřejmě v neposlední řadě to, co bylo problém kvót, vlastně bylo to, že mnozí z těch migrantů nechtěli jít do těchzemí, který je měly přebírat, to znamená zájem o Českou republiku ze strany migrantů rozhodně nebyl, byl velký zájem o Německo. Toje věc, která se bude muset potom třeba i bilaterálně řešit a musí se řešit i ta, ten princip, jakým způsobem teda ty lidi integrovat v tézemi, ale zároveň, jak umožňovat vlastně návrat. A tohle je věc, které se moc nevěnovalo pozornost, protože v momentě, kdy dojde, řekněme, k utlumení nějakého konfliktu, ta země začne být bezpečnější, tak je nutné hledat způsob, jak ty lidé, kteří přišli, hledat nějaké bezpečí, jak by se mohli vrátit, ale to znamená pomáhat vlastně i v těch zemích obnovit infrastrukturu, voda, dodávky elektřiny, všechny tyto věci, aby byla možnost pro ty lidi se vrátit. A popravdě řečeno, když se člověk na to podívá čistě z lidského hlediska, odejít ze země a počítat s tím, že odcházím na celý život, víme, jak mnoho takovýhle věcí řešili různé imigranti od nás po 48., nebo po 68. roce, tak v mnoha případech ty lidé by se rádi vrátili zejména v těch prvních letech, když si teprve zvykají na tu novou společnost a nemají tam tak silné vazby.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Migrace hodně rozdělovala, asi ještě pořád svým způsobem rozděluje Evropskou unii, jednotlivé členské země to znamená jádro Německo, Francie, jiný postoj měly a mají země takzvané visegrádské čtyřky plus Rakousko. Co ukázal třeba ten summit ještě probíhající nebo končící Evropské unie o té jednotě starého kontinentu, možná i vůči Spojených státům, kde to spojenectví trošku skřípe v posledním období.
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Já si myslím, že právě ta otázka migrace není tou zásadní otázkou Evropy, ona je to trochu otázka vždycky vnitropolitická. V Čechách otázka migrace hrála obrovskou roli, ačkoli většina lidí v životě neviděla jediného migranta na rozdíl od třeba mnoha těch západních zemí, kde ty lidé byli v každodenním kontaktu vlastně s těmito skupinami. Ale to, co ukazuje na nutnost určitého, určité dohody a určité koordinace aktivit, je právě vztah ke Spojeným státům. Něco, co odborníci označují trochu jako počátek obchodní války, to znamená tady Evropa by měla využívat vlastně toho, té své velikosti, protože popravdě řečeno, Česká republika když bude řešit něco se Spojenými státy, tak příliš asi jako to Spojené státy zajímat nebude. Navíc ta, řekněme ty různé cla a to, co se tady objevuje, poškozuje ten evropský trh a to znamená v tomto smyslu i tu českou ekonomiku, která je samozřejmě velmi propojena s tímevropským trhem, takže jakékoli negativní dopady třeba na hospodářství Německa, se nutně bude muset projevit i v ekonomice české. Takže tady si myslím, že Evropa by měla co nejdříve hledat jakési společné řešení, společnou obranu, koordinovat ty aktivity, aby vlastně to poškození nebylo, nebylo příliš výrazné a neovlivnilo to ekonomický vývoj Evropy.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem přistěhovalectví hýbe americkou politikou také. Proti rozdělování rodin demonstrovaly včera stovky lidí před americkým Senátem.
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Tak samozřejmě navíc Amerika ve své identitě, už z poloviny 19. století ve slavném článku O´Sullivana se říkalo jako Amerika je národ vzniklý z národů. Vlastně je to země, která se vytvářela na bázi přistěhovalectví a nebudu hovořit ani třeba o původních obyvatelích, kterých tedy vlastně moc nezbylo poté, co tam přišli lidé z Evropy a později z celého světa. I tam samozřejmě ta otázka je velká a taotázka dětí je samozřejmě velmi problematická. Navíc my víme, že ta americká společnost s těmi migranty uměla mnohem lépe nějakým způsobem pracovat, i když ne vždycky v legálních podmínkách, takže třeba z té střední Ameriky, kde skutečně násilí, bída vyhání lidi ven, tak vlastně bylo poměrně zvykem, že bývaly zaměstnané ženy jako, jako pomocnice v domácnosti, nebo ošetřovatelky nebo chůvy, a mnohdy si tedy Američané nedělali příliš starosti s tím, že by ty lidi přihlašovali k nějakému sociálnímu pojištění nebo zdravotnímu. Takže ta, ale ta každodenní zkušenost s těmi migranty samozřejmě v té americké společnosti je naprosto odlišná od toho, co zná Evropa, nebo to, co zná střední Evropa, pro níž ještě u mé generace bylo naprosto nezvyklé, aby ve třídě byl cizinec, aby tam byl někdo, kdo by nebyl Čech. Takže ta společnost jako je více připravená a mnoho lidí, protože i má ve svém okolí lidi, kteří jsou toho migračního původu, nedávno migračního původu, protože on vlastně i Trump je migračního původu jeho žena a tak dále, takže, takže řekněme z těch různých kulturních prostředí, tak jsou mnohem více zvyklé, zvyklí na to, s těmito lidi komunikovat, nežli, nežli je to třeba v té Evropě nebo u nás.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Premiér Andrej Babiš po příletu z evropského summitu uvede dnes do úřadu zbylé nové ministry. Konkrétně šéfa resortu práce a sociálních věcí Petra Krčála, v podvečer novou ministryni spravedlnosti Taťánu Malou. Její magisterská práce z roku 2011 nese podle expertů, které oslovil Český rozhlas Radiožurnál, prvky možného plagiátorství. Co tomu říkáte, paní profesorko?
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Na mě se i různí novináři s tímhle tím obraceli s tímhle tím dotazem a já jsem tu práci neviděla, takže dost těžko mohu posoudit, přesto podle toho, co se ukázalo a zveřejňovalo, tak tam jsou nesporně prvky neprofesionálního chování, neprofesionálního citování. Plagiátorství z hlediska třeba trestného činu se hrozně těžko vždycky jako obhajuje, do jaké míry, v jakém momentě to je, ale každopádně ta, ta práce, když to řeknu jako minimum, rozhodně nesvědčí o tom, že bychom měli na ministerstvu spravedlnosti teďko odborníka na právo. Prostě myslím, že je jako jednoznačný výsledek a že tam je i poměrně výrazné etické selhání z hlediska toho, jak ta práce byla zpracována.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Premiér Babiš neustále opakuje, nebo jaksi zakládá na odbornosti ministrů. Jak z tohoto úhlu pohledu nebo tímto kritériem hodnotíte ten nový kabinet? Vládu máme po 8 měsících od sněmovních voleb, 5 měsíců po demisi menšinové vlády hnutí ANO.
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Tak já si myslím, že právě některé případy tu odbornost trochu zpochybňují, tady konkrétně teda v případě ministerstva spravedlnosti určitě. Obrovské výhrady byly i vůči Danielu Ťokovi, protože to předchozí vládě příliš neukázal, že by dokázal řešit ty problémy, které jsou na ministerstvu dopravy, ale já jsem se nikdy neztotožňovala s názorem pana premiéra v tom, že by měli být především odborníci ministři, dokonce si nemyslím, že by to měli být i manažeři. Já si myslím, že to musí být politici. Musí to být, protože u nás vláda rozhoduje ve sboru, není to jenom tak, že někdo spravuje ministerstvo a nic jiného ho nezajímá, a ta vláda by měla mít určitou koncepci, určitou dohodu, proto je tam teda i vlastně ta koaliční smlouva, když jsou tam koaliční partneři, ale my vidíme, že vlastně i ty ministři mnozí nejsou ani spjatý s hnutím ANO, ani se sociální demokracií, ale třeba hodně spjatý s panem prezidentem, takže my tukoalici máme vlastně mnohem, mnohem širší, nežli by se dalo říci, že to jsou jenom pouze tyto dvě strany. Takže to je další věc, která může ovlivňovat to rozhodování vlády ve sboru, kdy o klíčových věcech se prostě hlasuje, svým způsobem i premiér může být přehlasován, ale hlavně je ta určitá koordinace mezi tím, že ta jedna politika jednoho ministerstva nejde proti politice toho jiného ministerstva, protože to je potom také, také špatné, v tom parlamentním systému by to takto fungovat nemělo. Takže já z vlády nadšená nejsem. Navíc se tam poprvé se objevuje věc, a to není jako věc osobní, že bych řekla, že ten člověk musí být dobrý nebo špatný, ale my máme přímé zástupce byznysu jako ve vládě. Přímé zástupce lidí, kteří jsou spjatý, i když to nemusí být třeba konflikt zájmů nebo se zbaví toho majetku, ale jsou spjatý s tím podnikatelským prostředím ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A dosud tomu tak nebylo v minulosti?
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Dosud to tak úplně nebylo tak, že by tam, neříkám, že se jednotné ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže částečně?
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Ale já bych si musela rychle vybavovat tyhle ty příklady, ale ty reprezentanti těch komor a podobně, to je věc, že ti lidé tomurozumí, ale mají vlastně, ten pohled je, je daný tomu, tím konkrétním zájmem, ale oni by neměli být pouze v rámci toho konkrétního zájmu a proto tam mají být politici, nikoli, nikoli odborníci tohoto typu. Takže tohle celkově vytváří vlastně takovou vládu trošku byznysovou, když bych to vzala, s podporou levicové sociální demokracie a levicových komunistů, což už je teda hodně, hodně problematické, ale když jsem říkala ty podnikatelské zájmy, ono by stejně tak nebylo dobře, aby třeba šéf odboru seděl ve vládě na ministerstvu sociálních věcí. To prostě jako v těch parlamentních systémech není. S těmito skupinami se samozřejmě vyjednává, jsou to důležití aktéři, ta vláda by měla znát jejich stanovisko, brát je v úvahu, ale neměli by být v té vysoké exekutivní funkci.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Milan Březina se vás, paní profesorko, ptá: "Premiér Babiš nám tvrdil, že předložil Hradu jména nových ministrů ke schválení včetně pana Pocheho jako ministra zahraničí. Prezident Zeman tvrdí, že obdržel dvě varianty nové vlády, jednu s Pochem a druhou s panem Hamáčkem na post zmíněného ministra. Takže si vybral variantu druhou. Neměl by proto být změněn text ústavy z prezident jmenuje na prezident vybírá?"
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Tak já bych jako rozhodně toto nedoporučovala, aby ten text byl změněn, i když by pomalu to asi odpovídalo více realitě, ale já prostě si myslím, že spíš bychom se měli snažit dodržovat ústavu a ne měnit ústavu podle toho, jak si který ústavní činitel momentálně zamane. Popravdě řečeno to, co se dělo teďko kolem jmenování, tak to je Kocourkov naprosto jak vyšitý, když to řeknu takhle lidově, protože myslím si, že tam je kombinace určitého amatérismu, to znamená skutečně my jsme se nedozvěděli teď, jak to bylo, jestli byly dvě listiny nebo jedna, poté teda, když se takhle rozhodlo, takže se snažil to řešit druhou listinou. Prostě nevíme. Osobně si myslím také, že by měla být kompetenční žaloba, že by prostě bylo dobré, aby někdo řekl toto prezident podle naší ústav může nebo nemůže, protože v momentě, kdy ta pravidla, lidem to třeba teď připadá nepodstatný, ať už máme tu vládu, všichni toho máme plné zuby, ale jakmile se ta pravidla takhle účelově mění a 30 let vlastně po změně systému my se dohadujeme, co může prezident a co může premiér, to je opravdu ukázka toho, jak vlastně demontujeme celý ten právní stát. I když otázka demontujeme, já si myslím, že je jsme ho nikdy pořádně nedotvořili a zároveň probíhá ta, ta určitá demontáž a je to velmi nebezpečné, protože teď to nemusí připadat jako tak super významné, ale ono tohle jsou kroky, které když se analyzují různé cesty, jak se od té demokracii přechází k nedemokracii, tak toto rozvracení toho ústavního systému, překračování pravomocí, nevyjasněnost, vytváření jeho jako prostředí jako fluidního, takového jako těžko uchopitelného, bývá jedním z těch kroků, jedním z těch prvků, jak se k tomu systému omezení demokracie může dojít.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Při hlasování o důvěře, které by mělo proběhnout 11. července, se bude staronový premiér spoléhat a komunisty, kteří o toleranci kabinetu definitivně rozhodnou o víkendu. Proč vlastně až nyní, proč otálí KSČM? Má vůbec pan Babiš napevno vyjednanou jejich podporu, podporu komunistů?
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Já nevím, co má vyjednáno nebo nemá vyjednáno pan Babiš. Samozřejmě komunisté čekali, až bude ta vláda jakoby jmenována, aby mohli vidět, jaká je, ale je otázka, jestli v momentě tolerance nebo prostě když nejsou členy koaliční vlády, jestli mají skutečně si klást požadavky týkající se personálního obsazení, a zase chtěla bych říci, že jsou tam ty otazníky pan panem Pochem, je tam teda otázka té profesionality paní nové ministryně spravedlnosti a jejího přístupu k spravedlnosti jako takové, tak to jsou prostě věci, za které odpovídá premiér. Premiér odpovídá za to, je odpovědný parlamentu, jakou vládu navrhne a je samozřejmě otázka komunistů, jestli tedy vládu v tomto složení schválí nebo neschválí. Ale dost těžko je potom možné ještě trvat na nějakých dalších jménech, které by byly v tévládě, říkám teďko, to je soubor jednotlivých lidí, kde můžete si říkat, že jsou dobří nebo méně dobří, ale vlastně to nevytváří topolitické prostředí, ve kterém by měla ta vláda, opět říkám rozhoduje ve sboru, by měla ta vláda tu politiku toho státu vytvářet. Takže si myslím, že to je skutečně spíše věc, kterou si budou muset komunisté vyjasnit a mám trochu obavy, že tam nepůjde ani tak o, jak se ta vláda líbí nebo nelíbí, ale také zase o vnitrostranický konflikt dvou křídel, jak dalece vlastně bude mít předseda strany tu podporu nebo se proti němu postaví část vedení komunistické strany.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak velký problém má ve vlastní straně Jan Hamáček kvůli tomu, že stáhl nominaci svého kandidáta pana Pocheho, který ale bude náměstkem pana Hamáčka, coby prozatímního šéfa diplomacie?
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Já si myslím, že postavení pana Hamáčka nikdy nebylo příliš silné, samozřejmě sociální demokracie dlouhodobě je velmi rozhádanou stranou a tohle to, co se stalo vlastně s tím jeho návrhem na pana Pocheho, a opět nehodnotím pana Pocheho, tak bylo taková jakoby facka té sociální demokracii. Ve svý podstatě už v momentě, než se vyhlašovalo to referendum, kdy se začalo říkat, že vlastně tenpan Poche tam nebude, tak, tak to, to skutečně jsem si říkala, že snad cílem těchhle těch jednání mělo být už totálně nějakým způsobem zničit sociální demokracii, která sama zevnitř dělá hodně pro to, aby se zničila, takže protože to byl výsměch, to bylo vlastně jako obrovský ztrapnění toho, toho vůdce, protože 3 neděle probíhalo referendum se jmény, které tam byly, byť se nehlasovalo přímo o jménech, ale ta jména byla před zahájením referenda prostě zveřejněna.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V nové španělské vládě dominují ženy. V kabinetu je jich 11 a jenom 6 mužů. A v té naší, paní profesorko, proč třeba sociální demokracie nenominovala opět žádnou ženu?
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Ano, tou je už sociální demokracie skoro tradiční a kdybych řekla, že je něčím výjimečná v evropském prostoru, tak tím, že prostě strašně málo žen se tam dostává do politiky. Ale možná, že to jedna z příčin jako toho hádání uvnitř, protože tam mně to přijde, že jsou toskupinky chlapců, kteří spolu mluví nebo nemluví a dělají si nějaké vzájemné podrazy, ale nebudují tu stranu. Tady nejde o to říci, že žena musí být lepší nežli muž, ale jsou chytré ženy, jsou chytří muži, jsou hloupé ženy, jsou hloupí muži, jsou dobří politici, špatní politici, je jedno, jaké je to pohlaví, ale je důležité takové to určité vybalancování, a sociální demokracie hodně zesiluje takový ten, ten případ tý, takové ty negativní vlastnosti mužské, to znamená taková ta ješitnost, někde je uražené veličenstvo, že někdo někomu šlápl na kuří oko. A samozřejmě když převládají ženy, může být potom riziko zase třeba jiných negativních vlastností žen, třeba hysterické chování, nevím, může být, prostě to je, ale uvádí se, že pro to, aby vlastně to mělo nějaký pozitivní efekt, vždycky je dobrý, aby byla aspoň třetina toho druhého pohlaví, aby se nezačalo to druhé pohlaví chovat stejně jako, jako to první. Takže tohle je problém a myslím si, že pro sociální demokracii je to velký problém, že tohle to nefunguje a má to vliv i na to, jak se komunikuje vlastně s tom společností.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak se proměnil vůbec způsob té komunikace politiků s občany?
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Když budu hovořit o tom zhrubnutí politické scény, tak mám pocit, že už jsem o něm hovořila před 10 lety a ono to jde stále a stále dál. Samozřejmě je to i všude ve světě, se zjednodušují právě i těmi novými technologiemi dezinformace, ale hlavně se už úplně ztrácí hodnota, kdy se ukazuje, že třeba lhát je normální. Ještě před možná 20, 30 let na Západě, když politik byl přistižen při lži, tak by toznamenalo konec jeho politické kariéry a opravdu velký problém, teď to vypadá, že jako tedy u nás rozhodně, ať si říká kdo chce co chce, tak je to v pořádku.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A proč? Co se změnilo, že lež už není lží?
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Víte co, je to orientace, je to orientace těch stran čistě na ten marketing, to znamená, že si vlastně ta strana říká aha, tak tady je místo na trhu, tady teďko lidi chtějí třeba ty důchody nebo minimální mzdy, anebo snížení daní a oni jako nevytváří tu koncepci, proto taky v tý vládě nejsou ty politici, ale alá odborníci. A oni vlastně se jako snaží jenom pořád udržet tu podporu obyvatelstva tím, že vybírají jednotlivé aspekty vládnutí, ale dohromady je to potom ta otázka pejsek a kočička, jak pekli ten dort. A tohle to poškozuje tu politiku jako takovou, ale je to čistě marketingová orientace s novými technologiemi, které dokáží, i Cambridge Analytica to taky dokázala velmi dobře, dokáží prostě ty jednotlivé uživatele třeba na tom internetu už oslovovat jenom jistými názory, jistými postoji a tak, aniž by si to ti lidé uvědomovali, vlastně ovlivňovat to jejich vidění. Takže strany marketingové, prostě prodávám jogurt nebo prodávám nějaký politický problém, ale dohromady pro mě vlastně není podstatná, jaká je kvalita. Pro mě a pro ty občany vlastně se nezdůrazňuje kvalita, tam se jenom zdůrazňuje nějaký momentální prvek, kterým se dá vlastně ovlivnit to veřejné mínění.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A volič nebo občan to chce? Je tady, víte, reagují strany tím svým politickým marketingem na tu poptávku nebo?
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
No, oni reagují na to, že chtějí vlastně něco prodat, to je stejný, jako jestli chce volič tenhle ten jogurt, ale v momentě, kdy ho tam prostě vidí někde pořád, tak má najednou pocit, že tenhle ten jogurt je přesně to, co si musí koupit. Je to, je to ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dostane na něj chuť.
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Dostane na něj nějakým způsobem chuť. A ono to trvá trochu dlouho, ale je to zase problém, že ty marketingově orientované strany nemusí mít dlouhou životnost, protože prostě v jiném momentě přijde nová strana. Proto nám pořád ty lidé hledají nějaké řešení, jestli ten jogurt teda nějaký nebude trochu lepší než ten předchozí.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesorka Vysoké školy ekonomické Vladimíra Dvořáková a její pohled na svět. Děkuji vám za to, mějte se pěkně.
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická v Praze
--------------------
Také a hezké prázdniny.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.