Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 27. dubna 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnes vám nabídnu pohled politoložky prof. Vladimíry Dvořákové, vedoucí Masarykova ústavu vyšších studií při ČVUT, dobrý den, vítejte.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Dobrý den, krásné ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme například pravidla exekucí a pomoc lidem v dluhové spirále a také personální rošády v české politice, její směr i vzkaz do světa, nerušený poslech. Ministr Hamáček včera popřel slova prezidenta Zemana o dvou vyšetřovacích verzích, co se týče skladu, výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. V kauze výbuchu v roce 2014 existuje také podle premiéra, který se včera sešel s panem prezidentem jedna vyšetřovací verze spojená s pohybem příslušníků jednotky 29 155 ruské vojenské zpravodajské služby GRU. Paní profesorko Dvořáková, nedostal snad pan prezident stejné podklady, když v neděli hovořil o dvou verzích a zpochybnil nová zjištění českých tajných služeb. Přitom jejich zveřejnění, jak učinily premiéra vicepremiér pánové Babiš a Hamáček, prezident posvětil. Jakým vám to dává smysl, jak tomu rozumíte?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Upřímně řečeno, já tomu moc nerozumím, protože za prvé hovořit o vyšetřovacích verzích, jestli je jedna nebo dvě, je poměrně dosti odvážné, protože vyšetřování provádí policie, nadozoruje státní zástupce a nikdo jiný další nemá přístup k těmto informacím. Ne tedy to není, že by probíhala nějaká kauza a chodili informovat pravidelně premiéra, prezidenta nebo prezidenta policejního a tak dále. Takže já prostě nevím na základě čeho mohou, může kdokoliv tvrdit, kolik je vyšetřovacích verzí, protože to vyšetřování policie musí být nezávislé. Jiná věc je informace tajných služeb, které tedy nevyšetřují konkrétně případ jako z hlediska kriminálního, ale mohou upozorňovat na to, jací lidé se zde pohybovali, jestli je tam nějaké podezření a podobně. Tyto informace vlastně má k dispozici detailně. Naprosto prezident si může kdykoliv vyžádat a dostává je v detailu, protože jde o bezpečnost státu. Ale tam já dost těžko mohu říci, protože skutečně to jsou informace tajné služby, ale říkat o tom, kolik je vyšetřovacích verzí u policie, mně přijde naprosto neodpovídající situaci, protože skutečně to vyšetřování musí být nezávislé a nikdo jiný nežli dozorující státní zástupce k tomu nemá přístup.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ministr Hamáček včera na tiskové konferenci také řekl, že vycházeli z informací, které byly dodány nejen Bezpečnostní informační službou ale i policii a státním zastupitelstvím, že stejné důkazy obdrželi spojenci, Poslanecká sněmovna i Senát a podle Jana Hamáčka nezazněly žádné pochyby. Když se vrátím k tomu nedělnímu projevu hlavy státu, jaký dopad mohou mít slova prezidenta. Mluvčí Kremlu Peskov včera s odvoláním právě na ten nedělní projev prohlásil, že Česká republika bez důkazů obvinila Rusko, čímž napáchala mimořádnou škodu ve vzájemných vztazích.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Tak z hlediska diplomatického, z hlediska vystupování hlavy státu, tak samozřejmě je vždycky velice důležité, aby ty informace odpovídaly nebo aby byla shoda, zvláště v situaci, kdy dochází k vyhrocení diplomatických vztahů s nějakou zemí, kdy je snaha, aby spojenci podpořili politiku České republiky. Tak v momentě, kdy se vlastně nějakým způsobem zpochybňují ty verze ze strany teda těch čelných představitelů. Nehovořím o tom, co se může dít třeba v médiích a podobně. Tak to ukazuje na velký problém a na znedůvěryhodňuje to vlastně Českou republiku jako takovou. Z hlediska propagandy a ruské propagandy je toto velmi důležité. U nás velice často si lidé myslí, že dezinformace a taková ta propagandistická válka, že probíhá jenom tak, že se dávají falešné zprávy o někom. To samozřejmě někde může být. Ale ty cíle jsou většinou trochu jiné. Tam chce se vlastně ukázat nebo rozdělovat nějakým způsobem tu společnost. Znevěrohodňovat jakési postoje nebo ukazovat na, na jiné vlivy v rámci té země, která, řekněme, usiluje o posílení svého vlivu v určitém regionu. Takže tam vlastně ta ruská propaganda do značné míry vlastně chce znejisťovat celou tu situaci okolo Česko-ruských vztahů. Chce vyvolávat jakousi polarizaci té společnosti a tohle by měla být první věc, která by měla být důležitá pro vrcholné politické představitele, a to z obou stran. To znamená, pokud se některé věci uvádí, provádí se některé, řekněme, poměrně silné kroky ve vztahu k druhé straně. Tak by tu mělo být na základě konsensu, na základě, řekněme, Bezpečnostní rady státu, kde se ujasní ty pozice a najde se jeden společný krok, jinak to potom působí přesně tak, jak asi i ta ruská strana chtěla. To znamená, že tady někdo vykřikuje něco a neví, neví co vlastně a zároveň to velmi rozděluje společnost. Na základě toho rozdělat společnost na základě informací, ke kterým nikdo z té společnosti kromě několika pár politických jedinců nemá přístup, tak to je velmi jednoduché, protože pak dáváte obrovský prostor pro nejrůznější fámy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co podle vás, paní profesorko Dvořáková, to celé vypovídá? Spekuluje se o tom, jaký vzkaz Česká republika tímto vysílá do světa. Já se zeptám, jaký signál vlastně je to, že pan prezident hovoří o dvou verzích. Premiér a vicepremiér o jedné verzi. Když do toho přičteme reakce opozice. Co to ukazuje o české politické scéně?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
No, minimálně to ukazuje, že ta česká politická scéna není jednotná v tom, jak vlastně vnímat české národní zájmy, jak je schopná hájit bezpečnost České republiky a zda její kroky jsou skutečně zdůvodněné, opodstatněné, promyšlené. To znamená, zda funguje tak, jak by běžný suverénní stát měl fungovat. Takže tohle to je myslím ta výpověď velmi podstatná a může to vyvolávat i obavy u spojenců, kdy není, není úplně jasné, co vlastně Česká republika hledá a o co se opírá v těch argumentech. Tady nejde opravdu o knoflíkovou válku, ale o věci, které jsou velice důležité i z hlediska světové politiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co to vypovídá podle vašeho názoru o vztazích mezi nejvyššími ústavními činiteli?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
To je dlouhodobá záležitost. Ukazuje to, že tam dodnes, přestože už 30 let fungujeme pod jednou ústavou tak je zde velká tendence různým způsobem interpretovat ústavní pravomoci zodpovědnosti jednotlivých činitelů, a to zase opravdu 30 let po revoluci je velmi vážná zpráva loni jsme hovořili tedy již mnohokrát. Objevilo se to třeba i nyní v momentě, kdy pan prezident říkal, že pokud by se sněmovna usnese na svém rozpuštění, že oni nerozpustí to je jako ústavně naprosto jednoznačně dané ono mnoho dalších věcí je poměrně dosti ústavní jasných ale, řekněme, nechávají jisté prostory pro ne různé interpretace kroky a řekněme ústavní zvyklosti ale toto je třeba věc naprosto jasná to je něco, co je velmi nebezpečného a kdybych ještě chtěla něco říci k celé té kauze vlastně těch Vrbětic a nejsem samozřejmě člověk, který by tyto věci mohou úplně přesně posuzovat. Pro mě třeba první otázka, která by byla je, by byla otázka, jestli zde ještě existují, jakým způsobem jsou opravdu, jestli jsou funkční mechanismy, které ochraňují takovéto muniční sklady. Jakým způsobem je možné, že vlastně na našem území se skladují zbraně, se kterými cizí státní příslušník potom obchoduje do další cizí země. Takže to jsou věci, které si myslím, že z hlediska bezpečnosti toho státu je jedna z věcí, která by nutně měla být opravdu učiněná a měly by se udělat kontroly toho, jestli zde nehrozí takové nebezpečí, protože jak jsem pochopila, pokud tam byly teda útoky cizích agentů, tak opravdu k tomu nepotřebovali žádného Jamese Bonda, ale bylo to pravděpodobně velmi jednoduché, se vůbec do toho areálu dostat. A to je něco, co si myslím, že by měla zároveň s tou politickou, zahraničně politickou otázkou česká politika velmi, velmi silně řešit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prof. Vladimíra Dvořáková, politoložka z Masarykova ústavu vyšších studií při Českém vysokém učení technickém, je hostem dnešního vydání pořadu Jak to vidí. Paní Dvořáková. Co sledujeme na české politické scéně půl roku před volbami? Jaké bude vlastně to hlavní téma, pokud vůbec bude parlamentních voleb? Máme tady dopady pandemie ve všech možných směrech, střet zájmů premiéra Andreje Babiše, audit finální Evropské komise Česko ruský diplomatický konflikt, který jsme probrali. Debata kolem dostavby Dukovan, nákupu neregistrované vakcíny Sputnik, což už je možná aktuálně mimo hru. A takhle bych mohla pokračovat.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
No já mám obavy, že ten následující půlrok do voleb bude ještě dramatický a trochu mám obavy, aby se vlastně do popředí nedostávaly některé věci, které třeba pro občany nejsou tak podstatné nebo které jsou možná, umožňují sledovat pozornost jiným směrem. Mě překvapilo, že skoro vůbec se neobjevilo nikde nějaké komentáře, větší komentáře o novele exekučního řádu, což je věc, která je z hlediska občanů velice podstatná. Nejde o to jenom množství lidí, kteří jsou v současné době v exekucích a velice často ve velmi, velmi složité situaci. A zároveň je a dá se očekávat, že dopad krize, skupinové krize bude mít negativní dopad i na další sociální situaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
K té novele se ještě dostaneme, co je, tedy z vašeho pohledu podstatné pro občana České republiky, řekněme, pro voliče? Co rozhodne, co ho nejvíce podle vás asi zajímá?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Tak volič, když se rozhoduje, tak na jedné straně hodnotí výkon vlády a na druhé straně zvažuje o tom, jestli teda ty jiné alternativy v rámci demokratického systému, řekněme, jsou nosné, a jestli mohou přinést pro něj patřičné řešení. Co se týče výkonu vlády, tak tam je vidět, že došlo k velmi výraznému posunu. Souviselo to nesporně s problémy kolem covidu. Vlastně nezvládnutí té druhé fáze a analytici i takoví ti političtí marketéři trochu přemýšlejí, jak dalece se to promítne do října, pokud se podaří teďko do prázdnin, řekněme, zmírnit tu pandemii začít otevírat v nějakém větším rozsahu, ve své podstatě pokud se podaří návrat k normálu, takže je pravděpodobné, že mnoho občanů na ty těžké chvíle vlastně a i na ty chyby bude zapomínat a bude vlastně reagovat a bude možné představovat vládní strany jako vítěze boje s covidem. To je samozřejmě jedna věc důležitá pro, pro všechny, pro všechny občany. Vážná věc, kterou zatím docela podceňujeme, je otázka rozpočtu, je otázka toho obrovského zadlužení, které může podvázat naši ekonomiku dlouho do budoucna a klíčové bude vlastně, kdo to zaplatí. Protože ten dluh bude muset někdo zaplatit. To bude otázkou, jestli se objeví jakási solidarita. My vidíme, že vlastně se hodně podceňuje vůbec příjmová stránka toho rozpočtu, takže hovoří jsou výdajích, co je všechno nutné podpořit asi ano. A v mnohých případech určitě, ale podstatné tedy bude potom i kdo vlastně to zaplatí a zda nebude zde výrazná skupina lidí, která vlastně na covidové krizi výrazně vydělá, a teď myslím jako v těch opravdu velmi, velmi vysokých číslech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Má smysl nyní usilovat o předčasné volby 6 měsíců před regulérním hlasováním opoziční Spolu? Koalice ODS, KDUČSLKDU-ČSL a TOP 09 by dnes měly oznámit svůj další postup poté, co premiér Andrej Babiš nevyhověl jejich požadavku, aby vláda požádala sněmovnu o vyhlášení, vyslovení důvěry.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Ono je to složitější. Tam je otázka, jestli předčasné volby, jak vůbec je možné dojít k předčasným volbám, k předčasným volbám je možné dojít pouze tehdy, pokud by se sněmovna svými 120 hlasy rozhodla, že se rozpustí a pak by byly předčasné volby. Tam to nevypadá reálně, že by 120 voličů mandátu poslanců, což by se vlastně našlo, kteří by s tímto souhlasili, takže to je cesta, která pravděpodobně nebude možná, byť se samozřejmě může něco stát, co změní názory většiny poslanců. Pro ty předčasné volby, pro část opozice to samozřejmě může být lákavé, protože opravdu v tuto chvíli klesá popularita vládních stran a velmi výrazně. Vláda je v krizi, připočteme-li k tomu i výsledky auditu a tyto věci, tak ta situace by byla asi příznivá. Na druhou stranu ty předčasné volby nejsou připraveny. Je pořád pandemická situace, takže by nemohly být předčasné volby, řekněme kontaktní. Předvolební kampaň by nemohla být v nějaké kontaktní podobě. To znamená, je to opravdu otazník a myslím si, že lidé by prostě nepochopili, proč najednou v tuto chvíli mají jít k předčasným volbám, když ty volby mají být za půl roku. Osobně si myslím, že kdo by vyvolal předčasné volby, tak by pravděpodobně nesl spíše negativní následky z hlediska voličů. Je ovšem možnost zaslat o nedůvěře, jak jste o tom hovořila, tam ta hlasování o nedůvěře vládě velmi často je bráno jenom jako taková trošku hra a teď to neříkám, že bych to chtěla shodit. Dává to prostor, aby opozice vyjádřila veškerou kritiku, kterou má vůči vládě. Potom je dobré, aby si spočítala ta opozice, kolik hlasů vlastně má k dispozici, protože někdy je to právě jenom tato hra a nečeká se, že to projde a toto se stalo třeba v roce 2009. Možná, že si vzpomenete, kdy Mirek, kdy vlastně padla vláda Mirka Topolánka v době našeho předsednictví v Evropské unii. Protože tam byli 2 poslanci, kteří byli, řekněme, hodně spojený s panem prezidentem Klausem. Ta vláda nakonec padla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pokud by došlo teoreticky k vyslovení nedůvěry, respektive vláda by důvěru nezískala, co pak?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
No, pokud by vláda důvěru nezískala, tak je několik možností a ani jedna z nich nevypadá pro opozici úplně dobře. Ta první možnost je, že prezident požádá dosavadní vládu, aby setrvala ve funkci a záleží na něm, kdyby vlastně jmenoval v případě nového premiéra, a jestli by vůbec jmenoval. On sám naznačil, že by ho nechal až do těch voleb. To znamená opozice by sice vyslovila vládě nedůvěru. Vláda by vládla v jakoby v podobě nedůvěry, ale my jsme si už tady bohužel jsme byli svědky toho už dříve, že vlády, které vládly bez důvěry, přesto přijímaly velmi zásadní rozhodnutí, což jev v parlamentních systémech poměrně dosti neobvyklé. Jiná varianta je, že by premiér navrhl, že by pan prezident jmenoval nového premiéra. Ten by sestavil vládu, kterou by pan prezident jmenoval. Tato vláda by požádala hned o důvěru. A i v případě, že by jí nedostala, tak jí prémier, prezident může nechat vládnout do voleb.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je to složité.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Ale i po volbách, ne zase já bych dávala historický příklad, takhle vznikla Rusnokova vláda, která byla takzvaná úřednická. Nedostala důvěru, vládla až do voleb, nejenom do voleb v roce 2017, ale vládla ještě několik měsíců po těch volbách, přestože už bylas připravená jiná alternativní koalice, takže osobně si myslím, že opozice, pokud se rozhoduje k nějakému kroku, musí si vždycky dobře promyslet, jaké budou ty kroky následující a jaký je prostor pro jiné hráče.


Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máte naladěný Český rozhlas a názory politoložky Vladimíry Dvořákové. Paní profesorko, budou se exekutoři nadále přetahovat o dlužníky? Poslanci totiž přijali jen mírné změny exekucí. Co přinese novela exekučního řádu?


Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Ta novela exekučního řádu já se domnívám, že to je jeden z klíčových zákonů, který vlastně měl procházet sněmovnou, nebo prošel sněmovnou, procházel dva roky tedy. Nutno říci, zase jsme v obdobné situaci jako u jiných věcí, ale dobře situace byla tady složitá. Ten zákon přinesl některé pozitivní věci. Jedna z těch pozitivních věcí je třeba zastavení bagatelních exekucí, kdy třeba dluh tvoří 1 500 korun. Je tam, řekněme větší, je tam snížení penále za neplacení zdravotního a sociálního pojištění. To penále bylo fakticky vyšší, než jaké jsou jakékoliv úroky u soukromých subjektů. Takže to je zase otázka státu, toto vlastně dokázal prosadit. A mělo by to umožnit vlastně těm lidem trochu se dostat z té dluhové pasti, protože to naskakující penále vlastně vytváří ty podmínky, kdy absolutně to nejde splácet. Bylo tam řečeno, i že je omezeno do jisté míry takzvaná mobiliární exekuce, kdy může vlastně exekutor zabavovat majetek lidem, kteří jsou blízcí tomu dlužníkovi jenom tím, že prostě dlužník tam třeba chodí na návštěvu a podobně. Je velmi obtížné se proti tomu bránit. To bylo, řekněme, zmírněno v tom smyslu, že lidé, kteří jsou důchodci, že se to nesmí vztahovat k lidem, kteří jsou invalidní důchodci k dětem a tak dále. Takže toto bylo částečně zmíněno, ale to co jste řekla to podstatné, to že se budou exekutoři tahat o toho dlužníka, že bude mít dlužník mnoho exekutorů. A ve své podstatě se budou velmi, řekněme, přitvrzovat ty, ty podmínky, ve kterých bude fungovat, tak to tedy zůstává. Ta představa, že by jeden dlužník měl jednoho exekutora. Bylo to pak v jakési kompromisní podobě. Tak to nakonec neprošlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Promiňte.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Já to moc nechápu, proč to neprošlo, protože by to umožnilo, aby to bylo transparentnější. Umožnilo by to, aby skutečně byla větší šance na to, že někdo ty dluhy bude splácet a splácet je objektivně, ne podle toho, jak ten exekutor je, je vlastně tvrdí, že by i různí věřitelé měli vlastně potom i stejné jakoby podmínky, ne-žli mají v této podobě. Neprošlo to a byla docela zajímavá ta hlasovací koalice, která zabránila tomu a bylo to ODS a hnutí ANO. Takže hnutí ANO v tomhle smyslu dokonce šlo proti názoru své vlastní ministryně spravedlnosti. Považuji to skutečně za velmi, velmi vážnou věc a pokud někdo se chce, protože to je složité. Je to, je to složité, pro mnoho lidí docela hezky to má rozebrané rekonstrukce státu na na svých webových stran.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Volná soutěž mezi exekutory je podle odborníků jednou z příčin, proč bylo v České republice na konci loňského roku v exekuci 720 000 lidí a statisíce občanů v dluhové pasti. Zavedl ji, jenom připomenu původní 20 let starý zákon, který se prostě už přežil. Nezavázala se ale vláda ve svém programovém prohlášení právě zvážit ten princip té takzvané teritoriality?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Určitě se zavázala, mělo to tam být, ale pak bylo tento řád nový provázelo tolik, za prvé se to projednávalo dva roky. Za druhé bylo tolik nejrůznějších pozměňovacích zákonů, že nakonec poté co ten zákon byl přijat, ta novela zákona, tak se vlastně jenom velice složitě dopátrávalo, co vlastně bylo přijato a co nebylo přijato, které věci byly odmítnuty. Ale zároveň se počítalo s tím, že v tom v zákoně jsou, takže Senát bude mít ad jedna dost velkou práci, aby vůbec ten zákon opravil, aby nebyl vnitřně rozporný, což je u zákona poměrně dosti důležité. A zároveň bude vlastně potřeba, aby ses znovu vyjádřil k některým těm otázkám a třeba vrátil tu teritorialitu do hry. Problémem je, že v normálních společnostech nebo v normálních dobách a říkám těch věcí, co se tady řeší, je, je velké množství, by tomuto zákonu skutečně média věnovala velkou pozornost a tlačila by na to, aby nějakým způsobem se tato sociální situace lidí stala. Nejde o to, že samozřejmě není hezké, když se někdo zadluží. Nikdo ho k tomu nenutí, ale na druhou stranu ta sociální situace mnoha lidí byla velmi složitá a toto není něco, co by lidem zbavoval dluhu, ale umožňovalo by, aby vůbec byla mnohem větší šance transparentně ten dluh vymáhat. Případně což byl tay jeden požadavek, zastavit třeba exekuce, kde jsou ty dluhy naprosto nevymahatelné třeba 9 let, to se také nepodařilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Otázka je, proč je v České republice tolik lidí v dluhové pasti?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
No, to je opravdu důležitá otázka, kterou můžeme začít od takového obecného tvrzení. Něco je finanční gramotnost lidí, reklama. Něco je problém vlastně regulace těch půjček, které mnohdy se dostávaly na úroveň, která je vlastně naprosto nepřijatelná, kdy z bagatelních dluhu se lidé dostávali do, do desetitisícových. Jako mnoho dluhů vzniklo tím, že nebylo zaplaceno jízdné v hromadné dopravě a dostávali se potom do exekucí, kdy přicházeli o baráky nebo o větší majetky. To znamená jedna věc je i ta finanční gramotnost, snaha mnoha lidí splatit dluhy tím, že si půjčí někde jinde za nesmírně nevýhodných podmínek. Může to být potom ale i náhlá změna sociální situace, která může postihnout každého, nemoc, špatný odhad toho, co je člověk schopen splácet, ztráta zaměstnání. Další, další věc samozřejmě hrají také roli. Ale to bychom asi povídali hodně dlouho. To je pro jiné odborníky.


Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje politoložka Vladimíra Dvořáková, děkuji za váš čas, za vaše postřehy a přeji hezký den, na slyšenou.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Krásný den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zítřejším hostem bude socioložka Paulína Tabery, příjemný poslech Dvojky, přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.