Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 26. dubna 2022

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková, dobrý den.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Dobré ráno.

Vladimír KROC, moderátor
Kam kráčí lidovci, mají zaměstnanci úřadu práce důvod ke stávce, jak dohledat majetek ruských oligarchů na našem území a prochází slovenská justice očistou? To jsou některá z našich témat. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. O víkendu byl v Ostravě volební sjezd KDU-ČSL, překvapil, zaujal vás něčím?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Já si myslím, že příliš nezaujal a ani nebyl asi příliš pokrývá mediálně, nečekaly se nějaké bůh ví jaké změny, které také ve své podstatě nenastaly. A v zásadě to spíše proběhlo jako způsobem, který příliš nevyvolal žádný velký zájem a nepřinesl si myslím nic zajímavé.

Vladimír KROC, moderátor
Jak si dosud vede pětikoalice podle vás?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
To opravdu bude záležet na tom, z jakého úhlu se na to podíváme, když se podíváme na to, že pětikoalice vládne už nějakou dobu a že v tuto chvíli asi nevidíme úplně nějaké razantní konflikty, změny, což je vždycky velký problém, protože samozřejmě vládnutí mezi pěti politickými stranami, které sice chtějí nějakým způsobem naplňovat společný program, ale chtějí prosadit také svůj program a vždycky myslí i na své voliče, kteří se mohou lišit od těch ostatních. Tak takovéhle vládnutí je vždycky velmi složité. A různé konflikty řešení problémů přes média bývají dost obvyklé. Tady se dá říci, že zatím se to výrazněji neprojevilo. Ne, že by to vůbec nebyly nějaké signály tohoto typu, ale na to, že je to pětikoalice můžeme říct, že tedy se drží pohromadě, možná je to tím, že taky ta témata, která jsou výrazně pokrývá mediálně, se netýkají domácí politiky, netýkají se těch opravdu vážných problémů, jako je inflace, řešení energetických problémů a cen, růstu cen energie a podobně. To je spíše v pozadí a v popředí je tedy ten konflikt na Ukrajině a otázky bezpečnosti, kde ta koalice pravděpodobně má spíše tendenci najít ten společný hlas a svůj postup a není tam, není tam nějaký zásadní problém.

Vladimír KROC, moderátor
Mluvíte-li o společném postupu, věříte, že postaví společnou kandidáta na Hrad nějakou výraznou osobnost, že se jim podaří najít?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Tak tahle otázka má dvě části. Já bych řekla, že se možná na tom nakonec shodnou, a že dají nějakou osobnost, ale jestli to bude výrazná osobnost, tam si nejsem úplně jistá, protože ta jména zatímco padala, tak my žádné z nich vlastně nepřipadalo, že by mohlo získat podporu takovou bezvýhradnou lidí, kteří třeba volili i jednotlivé strany té koalice, ale nemyslím si, že by zatím ta jména, co se objevovala, vyvolávala nějaká nadšení, že by titíž voliči, kteří volili koalici, tak by volili i tuto osobnost.

Vladimír KROC, moderátor
Jak se díváte na aktuální volební preference? Ono to vypadá, že opoziční ANO a koalice Spolu jsou na tom tak plus mínus stejně.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Volební preference samozřejmě ještě v tom prvním roce po volbách jako příliš mnoho nevypovídají, to může být, jako jednorázové výkyvy se tam mohou objevovat. Ukazuje se, že je to spíše stále nejsilnější. Jsou jako ANO tak koalice Spolu. Oni trochu ztrácejí obě, obě části tady ztrácejí na podpoře, ale zatím v tuhle tu chvíli myslím, že na tom je lépe ANO, ale jsou to zatím rozdíly, které nejsou příliš výrazné. My to, pro nás to bude velmi zajímavé, jak to bude vypadat kolem voleb, protože musíme očekávat, že vlastně na podzim nás čekají senátní volby. Potom nás čekají volby do obecních zastupitelstev, které je nutné vlastně zároveň také spojit, že nejde jenom o obecní zastupitelstva, ale jde také řečeno o volby, obec je třeba Praha a o volby, které budou probíhat ve velkých městech. A ty volby ve velkých městech nám vlastně ukáží spíše ten stav té celostátní politice a ty volby do těch menších měst vesnic nám spíš ukáží, jaká je členská základna u takových těch tradičních politických stran. To znamená, tam se třeba projeví, jakou pozici mají mezi lidma vlastně KDU-ČSL, zda ještě existuje Česká strana sociálnědemokratická a tak dále. Takže tam můžeme vidět potom, ta analýza je potom dvojí, protože se to odehrává ve dvojím duchu a plus ty senátní volby. Takže ty podzimní volby budou hodně zajímavé a tam můžeme očekávat, že se prostě více budou zajímavé ty preference, které budou, řekněme, v červnu, těsně před prázdninami. A potom tedy ty zářijové preference. Kam se to posune a ukáže to takový celkový stav těch politických stran na naší politické scéně.

Vladimír KROC, moderátor
Když se vrátíme k lidovcům, jak silnou pozici podle vás má současný ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka ve své straně? Dá se to nějak srovnávat třeba s pozicí premiéra Petra Fialy z ODS?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Já bych řekla, že v zásadě ano dá. Je pravda, že Marian Jurečka vlastně přebíral vedení po Marku Výbornému, který z rodinných důvodů opravdu na to rezignoval a v tuhle chvíli nemá výraznějšího protikandidáta. Ostatně to neměl ani Petr Fiala. To nemusí nikdy znamenat, že je tam velké nadšení v té straně nebo velká podpora, ale že prostě není v tuhle tu chvíli prostor pro to, aby se měnil předseda. Prostě pokud strana relativně uspěje ve volbách, dostane se do vlády, tak ten sjezd potom, který následuje, v takovém krátkém období, opravdu nebývá něčím, co by mělo ohrozit ty osoby. Kdyby se nedostaly do vlády, prohrály, tak samozřejmě se to řeší jinak. Takže právě proto možná ani nebylo tak mediálně, mediálně sledované. Tam je spíš zajímavé, že vlastně Marian Jurečka, člověk by čekal, že bude mít zemědělství, protože KDU-ČSL vždycky tradičně bylo zaměřeno na venkovské obyvatelstvo a na problematiku zemědělství. Opíralo se o, řekněme, menší podnikatele v zemědělství. Tam si myslím, že pro KDU-ČSL možná byl problém, že, že toto místo teda Marian Jurečka nedostal.

Vladimír KROC, moderátor
No, Marianu Jurečkovi se teď bouří i aktuálně zaměstnanci úřadu práce. Chtějí prvního máje vstoupit do stávkové pohotovosti. To proto, že mají pocit, že mají příliš práce a málo peněz. Mají k tomu důvod, myslím k té stávce?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Tak důvod ke stávce se samozřejmě vždycky nějaký dá nalézt. Záleží na tom, jestli proběhla komunikace, tam ty informace jaksi nejsou úplně, obě strany tvrdí, že nikdo s nikým nehovoří, což není dobrý signál. Druhá věc na ten úřad práce je samozřejmě nesmírně zahlcen i v souvislosti tedy s tou migrační vlnou, která tady je.

Vladimír KROC, moderátor
Když vstoupím do hovoru, promiňte, že skáču do řeči, je tady rekordně nízká nezaměstnanost. Čili není to tak, že ta agenda je třeba mezi rezorty špatně rozdělená, že skutečně pokud jsou ty úřady práce zahlceny, tak proč tolik, ve chvíli, kdy vlastně nezaměstnaných je málo?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
No, právě to je, to souvisí s tou migrační krizí, protože tam ty úřady práce potom hrají velkou roli, protože přišlo najednou kolem těch 300 000 lidí, ne všichni samozřejmě jdou na Úřad práce. Patří mezi to děti, studenti. A takže tam je potom obrovské množství práce, které oni musí vykonávat s těmito lidmi a je to samozřejmě ne úplně jednoduché, jazykově náročné a tak dále. Takže ta přetíženost jako v tý určitý vlně tam jistě byla a ten úřad práce nikdy nebyli teda nějak zvlášť skvěle placený ti úředníci. A je to hodně psychicky náročná práce, byť máme v tuhle tu chvíli nižší nezaměstnanost. Tak si uvědomme, že prostě tam třeba přicházejí lidé, kteří jsou v zoufalý životní situaci. Exekuce, hledají práci nebo vlastně nechtějí mít tu práci, protože spíše pracují načerno, aby nemuseli teda jim strhávat ty dávky a podobně. Takže není to jednoduchá situace. Já samozřejmě nemohu, mohu přát každému, aby měl zvýšený plat, ale každopádně to navýšení práce teďko se, se výrazně objevilo.

Vladimír KROC, moderátor
Ten tlak na zvyšování platů, vláda na to odpovídá, že to může s sebou přinést roztáčení další inflace, která už je teď, tedy hrozivě vysoká. Mají v tom pravdu, že je to nebezpečí, že to nebezpečí hrozí?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Tak samozřejmě, že hrozí, protože pokud dostanete mezi obyvatelstvo více peněz, tak jako tu inflační spirálu roztáčíte zároveň, ale je otázka, na koho výrazně dopadla ta inflace a ten růst zejména potravin a energií, to znamená, že to se dotýká těch vlastně nejslabších sociálních skupin a tam, tam teda ten problém potom výrazně je. A ono se to dotýká samozřejmě všech sociálních skupin. Můžou to být střední vrstvy, které mají problémy se splácením hypotéky. Byť ta částka zase objektivně se trochu snižuje. Prostě to obecně problém to rozhodnutí není asi úplně jasné a tam musí to být i koordinace České národní banky a stokoruny a všeho možného. To je opravdu pro ekonomy, jak tohle to v tuto chvíli řešit, ale ono je i o tom, že vláda má opět jako takovou protiúřednickou rétoriku, vždycky řekne, jak omezí ty státní zaměstnance, velkou část z nich tvoří učitelé, takže jako tam moc prostoru jako není. Ale hlavně takový ten až degradující pohled na ty úředníky. Byrokraty nemá nikdo rád, ale prostě pokud je v nějakém státě profesionálně dobře zaplacená státní správa, která má jasné úkoly, co má dělat, tak je to prostě obrovské štěstí pro ten stát. A mnoho věcí vyplývá tady spíše z toho politického procesu, z nejasnosti, ze způsobů, jak se nakládá se státní správu a do toho ještě chodí rétorika, mnohdy jako jako, že úředníci jsou příživníci a vím, že prostě mnoho úředníků toho má plný zuby, protože se snaží řešit věci, který mnohdy potom politici svým zadáním pošlou úplně někam jinam, než to bylo cílem.

Vladimír KROC, moderátor
Ostatně je poměrně velká fluktuace právo na úřadech práce z těch důvodů, které jste teď popsala. Lidovci by chtěli být sociálním svědomím vlády, jak se jim to dosud daří, co myslíte?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Tak moc nevidím, jako to sociální svědomí, respektive tady se už v minulé vládě i tady možná u lidovců je prostě taková ta politika, že sociální politika je především o tom, jestli někomu zvýším dávky, jestli dám větší příspěvky, jestli budu řešit nějaké vážné sociální problémy. Tendence vždycky bývá, že jednodušší je udělat to plošně, čímž pádem se vlastně dávají peníze a tím i rozšiřuje ta inflace, je pro lidi, kteří to ne nutně potřebuje, jako každý asi potřeba peníze, ale jako není to, není to otázka záchrany. Takže to je jedna věc. Já, když připomenu z minulé vlády 5000 všem důchodců, ať byli zaměstnaný, nebyli zaměstnanej, tak teda opravdu bylo takové jako zvláštní. Ale zase byrokraticky náročné to vlastně analyzovat, kdo měl dostat a kdo by neměl /souzvuk zvuků/, pokud to nemá být plošné. Takže to je věc, která je asi jako složitější, ale pořád tady dlouhodobě vlastně chybí a my to vidíme teďko při té ukrajinské krize. Tady se neřeší sociální otázka bydlení, neexistují sociální byty. Ve své podstatě to, co se dává podpora pro bydlení, tak velice často získávají prostě ty obchodníci s chudobou, kteří ubytovávají lidi, lidi v nějakých ubytovnách a dostanu za to peníze. Neřeší se otázka vlastně těch, kam umístit staré lidi, jak se postarat o lidi, kteří jsou už jako výrazně postižení nebo dožívají teda to poslední období jako s velkým omezením. Toto není koncepčně řešeno a nebylo to řešeno ani minule. Neřešila to vlastně ani sociální demokracie, která toto měla řešit a taky se orientovala. Vlastně to působí na voliče lépe, komu co jak přidat. Tady je potřeba koncepční řešení a tohle to je obrovský problém a teď momentálně jsou, krizí těch uprchlíků to vidíme, že vlastně tady není vůbec žádná rezerva.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes politoložka prof. Vladimíra, Vladimíra Dvořáková. Včera viděla filmový dokument slovenské režisérky Zuzany /nesrozumitelné/ o problémech slovenské justice, nazvaný příznačně Očista. Jak na vás zapůsobil?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Zapůsobil na mě velmi silně. Myslím si, že je dobré ho zhlédnout, vyvolává spoustu otázek, tam, tam byli přítomni dokonce při tý premiéře teda v Lucerně byli přítomni i třeba někteří aktéři ze Slovenska. Někdo, kdo se snažil vlastně dobrat se spravedlnosti a nepodařilo se, obyčejní lidé z Rožmberka, kteří ve své podstatě bojovali jako proti, proti oligarchům, ale snažili se dostat k nějakému soudnímu rozhodnutí. Bylo tam a myslím, že ten cynický smích to až vzbudilo, když se říkalo, ano někoho někdo zatkne, ten kdo toho někoho zatkne, tak je s někým, kdo je nad ním, potom zatčen a pak je zatčen ještě ten, který zatkl tohoto. A nejednou to ukazuje, že prostě ten problém na jedné straně je obrovský. Na druhé straně se začaly dělat jakési změny, které vlastně se příliš nekonzultují třeba s lidmi, kteří jsou z toho soudcovského prostředí reformně naladěné. Prostě spíše se to prosazuje natvrdo a je takový jako pocit, že nakonec ta nějaká reforma, justice, může skončit tak, že to bude ještě horší a větší, větší chaos. Já, jestli můžu jednu věc připomenout, kterou jsem netušila. Tam je zajímavé, že oni mají třeba nový paragraf, který může být soudce trestně stíhán pro ohýbání práva. Což je samo o sobě takové hodně specifické. Samozřejmě zneužití práva, to to jsou trestné činy. Ohýbání práva a z tohoto může být ten soudce vlastně žalován pouze na základě speciálního prokurátora. To znamená, je tam osoba jedna, která má možnost vlastně ty soudce takovýmhle způsobem jako řešit. Není to, není to vyvážený. Je tam opět jako ta otázka, jestli se tam dostane slušný člověk nebo méně slušný člověk. Nejsou tam jistoty, nekomunikuje se tam /souzvuk zvuků/, je to velmi zneužitelné. Takže celá ta reforma justice na mě působí, že může být právě spíš ještě krokem horším.

Vladimír KROC, moderátor
No, já jsem chtěl ptát, jakou odpověď tady nalezá autorka na otázku, jestli na Slovensku existuje spravedlnost skutečně pro všechny, tak asi nic optimistického z toho nevzešlo.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Příliš, takhle optimistické na tom bylo jako, a to jsme si právě diskutovali, jestli to je pesimistický film, on vlastně nekončí nějakým jako dobrým řešením nebo optimistický, ale optimistické je to, co se tady řeklo, bylo to, že, že to vlastně lidem vadí, že tam bylo prostě spousta lidí, kteří jako vstupovali, protestovali do toho, vydrželi. Vytvářeli nátlak jsou novináři, kteří pořád jako ty kauzy sledují, píší o tom, takže popravdě řečeno, i když jako je to vědomí, že ta slovenská justice se shoduje jenom hůře, je horší než-li naše důvěra. Vlastně jenom 27 % soudy na Slovensku, u nás 50, žádná velká sláva, Německo 80. Ale, že tam je prostě tam, ta společnost, že se úplně nevzdává, že ta společnost jako proti tomu protestuje, reaguje na některý kauzy. A víme, že třeba i to vražda novináře Kuciaka ukazuje na to, že to je hodně drsný, drsné prostředí, ve kterém se vlastně ta investigativa může pohybovat. Takže já si myslím, že v něčem je to optimistické, ale na druhou stranu je vědomí takové ty hrozby, že by to, to, ta justice mohla se posunout ještě více k Polsku, ještě více k Maďarsku. Kde právě určité problémy, které byly, které byly oprávněně kritizovány, tak nakonec vyústily v to, že je to ještě horší.

Vladimír KROC, moderátor
Ještě strany Směr a bývalý premiér Robert Fico a jeho ministr vnitra Robert Kaliňák jsou obviněni z mimořádně závažných trestních činů. Ten druhý jmenovaný už je ve vazbě. O čem to může svědčit? Může to být signál, že skutečně snaha o nějakou katarzi o to, aby se ten slovenský justiční aparát zkrátka očistil?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Tak tady je právě otázka vlivu politiků. Ono tam někde se hovořilo o vlivu spíš takových těch oligarchů, kteří dokáží si prostě /souzvuk zvuků/ a u těch politiků a právě i tam to propojení na ty různé oligarchické skupiny i skupiny, které jsou zřejmě v rozporu se zákonem byly, dosti tomuto podezření bylo dosti výrazné. Ale tady nejde teďko jenom o justici, jako nejenom o soudce, ale jde i o vyšetřování a o vlastně prokuraturu, kde mají státní zastupitelství, zůstávám na Slovensku systém prokuratury. A teď jde o to, jestli někdo a tam byly ukázány i příklady, že prostě byl potom pod soudem osvobozen. Po roce ve vazbě dostával jakési odškodnění, ale protože prostě nebyla ta příprava, aby to bylo došetřeno, aby bylo dostatek důkazů. Nebyl tam dohled nebo nezájem nebo byl problém s prokurátorem, který jako to vlastně nechtěl a ten dotyčný, potom jako ten soudce. Pokud nemá dostatečné důkazy, tak musí vždycky rozhodnout v neprospěch, ve prospěch, ve prospěch obviněného, tak /nesrozumitelné/. Takže to je, to je ten problém. A tam si myslím, že nastává, nastává ten, to není otázka jenom tý justice, ale vždycky je to otázka vlastně svého toho systému, jestli má ta policie šanci. Teď mluvíme o ministru vnitra, že jo. Takže to je také jako důležité, jestli má ta policii šanci jako ty věci došetřit, jestli prokurátor nebo u nás státní zástupce opravdu dohlíží na to, aby všechno bylo uděláno, aby se to neprotahovalo, aby to fungovalo v nějaký podobě. Takže tam uvidíme, uvidíme, jestli teda policie má opravdu nebo teda prokurátor, když bude dávat pak žalobu, jestli bude mít dostatečnou oporu, protože není to jenom na těch soudcích. Ty soudci si můžou myslet cokoliv, ale pokud nemají teda opravdu jasný důkazy, tak nemohou rozhodnout tak, aby to postihlo toho člověka.

Vladimír KROC, moderátor
Vidíte nějaké paralely mezi děním na Slovensku a u nás?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Vidím určité paralely, jako spíše jakoby určité tendence, které, se kterými se můžeme setkávat. Ta situace v Čechách je samozřejmě podstatně lepší. My jsme svědky různých selhání. Zažilo se, ale ta selhání vždycky byla potom jakoby řešená, jako kladné případy nebo teda soudce byl dokonce postižen. Takže je to, u nás zatím se to projevovalo spíš jako, jako jednorázové věci selhání, selhání spíš jednotlivců. Ale uvědomme si, co bylo třeba, ta otázka prokuratury a otázka státního zastupitelství. Mnozí možná budou vzpomínat na Vrchní státní zastupitelství, kterýmu se říkalo Vrchní státní zametačství po určitou dobu. Kdy prostě spousta kauz neřešila, prostě neřešila nebo jako ten dohled nebyl takový nebo úmyslně se vlastně jako tomu bránilo. Takže tam to ukazuje, že byl problém, který potom teda byl vyřešen tím, že ti lidé odešli, přišel tam na místo někdo jiný. Ale ten systém nemůže být založený jenom na tom, že si řekneme, podaří se nám tam zvolit slušné lidi nebo ne. Ale měla by tam být i určitá jistota. Tady třeba u nás nejvyšší státní zástupce není, není zákon o státním zastupitelství a to já vidím jako mnohem větší problém. Na druhou stranu všichni se trochu bojí, že která vláda ho bude dělat, tak si ho postaví tak, aby tam měla potom svoje lidi.

Vladimír KROC, moderátor
V pořadu Jak to vidí dnes mluvíme s prof. Vladimírou Dvořákovou. Česko zmrazilo ruský majetek za miliardu korun. Vypadá to jako velká částka, ale je to zřejmě jenom zlomek ruského majetku u nás, ne myslíte?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Tak já si myslím, že asi je to vědomé nějaký zlomek, ale otázka je vůbec, jakým způsobem vyhledávat. Potom je otázka i na nějakém právním základě zmrazit nebo o tom, kdyby docházelo ke konfiskaci, což je ještě mnohem, mnohem složitější.

Vladimír KROC, moderátor
Protože vláda uvažuje, ale zatím jsou velké otazníky.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Zatím jsou velké otazníky, že ta konfiskace může být pouze se zákonem soudního rozhodnutí a ze spáchání, dokázání, spáchání trestnýho činu a u nás je obecně problém, jako zjistit majetky, kdo je vlastníkem, přestože byl obrovský tlak i z Bruselu, byl dokonce i přijat zákon a registr tyto věci. Tak stále to ukazuje, že to je problém, možná nejenom České republiky, jak ukázaly ty, to otevření Pandořiny skříňky jako ve své podstatě, kdy se to objevilo loni.

Vladimír KROC, moderátor
Promiňte, že vám skáču do řeči, že celá Evropa řeší, jak tedy efektivně nastavit ty protiruské sankce. Máte na to odpověď, proč vlastně je takový problém i jinde v Evropě, nejde skutečné o majitele v tomto případě tedy myšleno ruské vlastníky?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Protože nebyl zájem, nebyl zájem, politický zájem, protože mnoho politiků nebo lidí spjatých s politiky vlastně vždycky se snažili tu vlastnickou strukturu výrazně zkomplikovat nebo ukázat, aby nebylo jasné, kdo tam je. Ve své podstatě tam jde o to, jestli může být praní špinavých peněz, jak kdo přišel z nějakého majetku, to je jedna otázka. A druhá otázka je, že je to, a to je hodně silný u nás i v takových dalších zemích, žádost o veřejné prostředky. To znamená jako pokud někde je politik, jestli je spjatý jako pán, jakýsi majetek, tak nemůže žádat o to, aby dostal jako státní dotace, když to, hodně to zjednodušuji samozřejmě. Proto taky je potřeba znát tu strukturu, aby se vědělo, že tato firma, která jako dostala teda peníze na to, aby postavila, já nevím, nové letiště, tak jakože opravdu není spjatá s nějakými špičkami politickými, třeba které to využijí anebo teda dokonce se zahraničími špičkami, které i to může být strategická otázka. Takže ten zájem politiků celosvětově je, aby prostě se nedostali k tomu novináři lehce, jak, kdo, co vlastní, vlastně to, to, co se objevilo. Pandořina skříňka je před našimi volbami vlastně, ale tak to bylo něco, co mezinárodní investigativní novináři u nás investigace, jako opravdu sledovali a rozkrývali jako přes dva roky. Byla to obrovská práce a musí to být v součinnosti těch mezinárodních aktérů.

Vladimír KROC, moderátor
Jak tedy nastavit sankce proti Rusku, aby byly bolestné pro tamní establishment a ne tolik pro Evropu?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
To si myslím, že asi jako to je řešení kvadratury kruhu nejde. Jako pokud se budou dělat sankce, tak samozřejmě ty sankce budou bolet i Evropu. Budou, řekněme, mít dopad nejenom na ten establishment, ale budou mít dopady i na běžné obyvatelstvo s nadějí, jestli tedy to běžné obyvatelstvo potom, řekněme, opustí tu podporu prezidenta Putina. Ale to je tak, ne tak přímočaré, které by se jakoby objevilo, ono to může vyvolávat potom spíš naopak, jako jakési semknutí. Je to složité, nastavovat bych to nechtěla. A samozřejmě občané něco vydrží vždycky v takovým krizovým momentě nadšení a aktivizace a potom najednou, když vidí, že třeba někdo na tom vydělává a na jiné, na jiné to dopadá, tak zase ta podpora pro, pro takovéhle aktivity začne klesat.

Vladimír KROC, moderátor
Tak uvidíme, jaký bude ten šestý balíček sankcí, o kterém se mluví. Třeba se k tomu dostaneme příště. V pořadu Jak to vidí byla dnes politoložka a profesorka Vladimíra Dvořáková, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT. Děkuju vám, na shledanou.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Hezký den.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů vám přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.