Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 24. listopadu

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. V pořady Jak to vidí dnes dostanou prostor názory Vladimíry Dvořákové, dobrý den.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesorky Vysoké školy ekonomické se zeptám například na to, v čem je důležitý výběr členů a vedení jednotlivých parlamentních výborů? Co přinese letošní Mikuláš? A co si myslí o ekonomické diplomacii či o skandálu kolem vděčnosti? Dobrý poslech. Prezident Miloš Zeman se chystá jmenovat předsedu hnutí ANO Andreje Babišem premiérem kolem 6. prosince. Jeho připravovanou menšinovou vládu jmenuje zhruba kolem 15. prosince. Ještě předtím se s panem Babišem setká příští úterý, aby vyslechl jeho předsedu o složení vládního týmu. Jaká je ta vaše, paní profesorko, nebo spíše váš tip? Co říkáte tomu dalšímu povolebnímu vývoji?

Čtěte také

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tak já si myslím, že asi to bylo poměrně brzy jasné po těch prvních jednání se stranami, které se dostaly do parlamentu, kdy bylo vyjádřeno, že se nechtějí podílet na koalici a tudíž ta orientace byla na menšinový kabinet. Menšinový kabinet sám o sobě není žádnou tragédií. V různých zemích prostě bývá menšinový kabinet a samozřejmě také tu určitou podporu, aby mohl existovat nebo prosazovat zákony, řekněme, napříč politickým spektrem si ta vládnoucí strana většinou vyjednává různě, ale hlavně tím způsobem, že ponechává jim řekněme dosti silné kontrolní mechanismy. To je také běžné a nelze tomu nic vyčítat. Čemu lze něco vyčítat a čeho jsme byli svědky třeba při opoziční smlouvě, bylo potom to, když si ty opozičně smluvní strany potom jakoby rozdělily ten přístup k veřejným finančním prostředkům, respektive dozorčí rady, různé kontrolní rady, vedení podniků se státní účastí a tak dále, a to už není to standardní. Takže ano, kontrolní mechanismy ze strany parlamentu v pořádku, to je prostě nutno vyjednat, na druhou stranu nikoliv odměna ve formě specifického přístupu k veřejným prostředkům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tajnou volbou 5 místopředsedů bude dnes pokračovat ustavující schůze sněmovny. Poslanci také zřídí další sněmovní výbory, celkem by jich mělo být 18, tedy tolik, kolik jich bylo v tom minulém volebním období. Hnutí ANO bude mít předsedy 7 sněmovních výborů, Demokratický blok 4, KSČM, SPD a Piráti po 2 a sociální demokraté 1 sněmovní výbor, respektive předsedu, na tom se strany dohodly. V čem je skládání sněmovny důležité, paní profesorko? No, jenom pro chod parlamentu jako takového, ale i z hlediska budoucí vlády?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
No, ono většinou to bývá hodně propojený.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jistě.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Právě za jistou podporu nebo vlády koaliční domlouvají potom, jak to v té sněmovně bude vypadat. Ale je to samozřejmě předsednictví v nějakém výboru má svůj význam. Je tam jistý poměrně důležitý přístup k informacím, ale především organizace toho výboru, čím se zabývá, jakým způsobem zaujímá stanovisko. Neříkám, že prostě předseda nadiktuje to stanovisko, ale je to většinou někdo, kdo se tomu více věnuje. Navíc ty strany, ne vždycky je tam příplatek, takže je to taky, ty předsednická místa jsou trošinku také i o tomhle. A je tam především teda určitý přístup k některým informacím a možnost některé věci ovlivnit. Já bych z hlediska zase toho, jak se rozdělily ty výbory, řekla bych, že to v zásadě odpovídá proporčnímu zastoupení. Tam bych já neviděla velký problém, v něčem bych řekla, že dokonce hnutí ANO dalo větší prostor i těm dalším stranám s vědomím, že tedy nemá samozřejmě parlamentní většinu a vidím tam dva problémy a uvidíme, jak to bude navoleno. První, připadá mi, teď nevím jaký výraz říci, ale velmi nevkusné, aby ANO mělo vedení zemědělského výboru, když se prostě ví, Agrofert, já neříkám, že pan Faltýnek není odborník v těhle těch věcech, ale to velmi výrazné propojení s Agrofertem je prostě špatně, a to si myslím, že být nemělo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vám jenom do toho vstoupím, jak a vlastně kdo volí tedy ty předsedy?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Volí to sněmovna celá a většinou k tomu přichází se dohodnout se na nějakém kompromisu, co kdo chce, co kdo komu chce dáti a je snaha samozřejmě mít důležité výbory, opozice chce získávat i důležité výroby a řekněme zemědělský výbor není zase nějak tak velmi důležitý, ale na druhou stranu, nebo samozřejmě z ekonomického hlediska je, ale není to prostě ten výbor, který by, řekněme, se o něj všichni rvali, tradičně spíše tam lidovci někde také působí v té oblasti zemědělství, ale je tu prostě, je to nevhodný z hlediska toho potenciálního střetu zájmů a je úplně jedno, jestli jsou tam svěřenské fondy nebo nejsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A mimochodem je to střet zájmů?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Já si prostě myslím, že to je. Hledala jsem výraz. Řekla jsem, že je to nevkusné. Já samozřejmě potom můžeme posoudit, kdy to chování, jednání, řekněme, sledovalo zájem Agrofertu, ale minimálně prostě to nevytváří dobrý dojem a prostě je to věc, která by se neměla dělat. Je to, prostě neznamená to, že jestliže někde máte nějakou firmu a něco děláte pro stát, že nutně musíte upřednostňovat tu svoji firmu, ale prostě je to věc, která je riskantní, která vyvolává podezření a prostě v civilizovaných zemích se tomu brání tak, že prostě těmto věcem se vyhýbají, aby nemohly vznikat podezření, že je to jedna věc, kde vidím ten výbor problematicky. A druhá věc, kdy to vidím také problematicky, je, pokud tedy bude navolen kandidát SPD do bezpečnostního výboru, protože já si osobně myslím, že tím se tedy zhorší bezpečnostní situace v České republice, protože ta vize SPD z hlediska bezpečnostní politiky, která se koncentrovala a voličsky pravděpodobně úspěšně na hrozbu, která reálně tady fakticky není, přestože musíme v evropském rozměru zvažovat, že migrace může být jako určitý problém a vlastně nikdy nezmiňovala ty skutečné hrozby, které jsou a které si možná mnoho lidí ani neuvědomuje, a to mohou být třeba hrozby týkající se vůbec nových technologií, týkající se počítačů, týkající se tedy vlastně řízení mnoha věcí a já teď nebudu mluvit o tom, jestli sem chodí falešné zprávy nebo nechodí, to, s tím se potýká celý svět, ale vezměte si, jak jsou na technologiích závislé třeba nemocnice, operace, doprava. Všechny tyto systémy, letecká doprava. Tohle jsou systémy, které vyžadují velmi výraznou přípravu, je to silně propojeno s bezpečnostní otázkou a tohle se vůbec nikde neobjevovalo jako v programu SPD nebo u jejich odborníků, že bychom řekli, že třeba jsou si vědomi těhle těch rizik. Takže to považuju za hodně špatný a ono to není dobře ani vůči okolí. Přece jenom jsme součástí nějakých spojenců, dostávají se k nám nějaké informace a musím říct, že jako asi ochota poskytovat některé informace České republice nemusí být vždycky úplně ideální, ad 1 máme dlouhodobě několik let pana kancléře, který nemá bezpečnostní prověrku, který se pohybuje vlastně v oblasti velmi tajných informací, ke kterým má přístup prezident. A jako, když se teda budem dívat na tu situaci u nás, pokud bezpečnostní výbor bude mít SPD, tak to skutečně zase ten obrázek příliš nezlepší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jenom doplním, že hnutí Svoboda a přímá demokracie navrhuje do čela bezpečnostního výboru lídra své kandidátky na Vysočině Radka Kotena a podle pana Okamury pan Koten nemá žádné vazby na Rusko či Spojené státy.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Víte, já ani tak moc ty konspirační teorie nerozebírám. Prostě to se vždycky dá někde něco vydedukovat nebo ne, mně jde o to, jaký okruh nebezpečí prostě vnímá. A pokud tedy bezpečnostní politika českého státu se bude koncentrovat na boj proti nebezpečí, který je v dané chvíli naprosto minimální a bude podceňovat i jiné formy nebezpečí, tak to může být obrovský problém. Vezměme si, vzpomeňme v Americe Las Vegas. Jako desítky mrtvých lidí, který prostě souviseli s tím jenom, že nějaký psychopat de facto začal střílet, ale my jsme zažili něco v Uherském Brodě. Víte, ta rizika jsou samozřejmě různá, na které se musí dávat pozor, ale třeba opravdu ta technologie, to chce, aby ti lidé skutečně si uvědomovali, že toto je důležitý problém a tady je potřeba prostě tu zemi chránit a mít odpovídající řízení a tam já si nedokážu představit teda nikoho z SPD a pana Kotena také nepovažuji za nějakého opravdu, řekněme, odborníka nebo člověka, který by se orientoval, já nemyslím, že by musel být specialista, ale který by se orientoval v šíři těch problémů, který by vlastně měli vlastně sledovat poslanci, jestli vláda jedná a správně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jako úplně první vznikl nebo byl zformován nová podoba mandátového a imunitního výboru. Policie poslala do sněmovny novou žádost o vydání pánů Babiše a Faltýnka. Předchozí sněmovny je imunity zbavila. Jak se na to díváte, paní profesorko, respektive odhadujete, jak to možná dopadne tentokrát. Pan Babiš považuje postup policie za urputnou snahu zbavit se ho?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tak já bych to považovala za snahu prostě vyšetřit některé věci, ta podezření tam byla poměrně dosti jasná, čímž já neříkám, jestli došlo ke spáchání trestného činu nebo nedošlo. Policie žádala o vydání před volbami. To se říkalo, že je to vlastně hrozné, protože se tím snaží ovlivnit volby. Já už jsem tehdy říkala, že tedy, jak to má policie dělat, jestli tedy po volbách, tak se bude snažit zabránit vzniku vlády. A pokud ta vláda vznikne a oni by poté počkali a teprve pak poté žádali o vydání, tak by to byla snaha o destabilizaci vlády. To prostě ta policie jednak někdy může. To vyšetřování trvá poměrně už dost dlouho, ale pokud vím, když tam dělalo kontrolu vrchní státní zastupitelství, jestli, proč vlastně to trvá tak dlouho, tak si myslím, že tam bylo aspoň v tý zprávě naznačeno, že to bylo také z toho důvodu, že mnohokrát se prostě k vyšetřování nedostavili, neměli čas, nemohli z nějakého důvodu, takže to rozhodně nebylo z toho důvodu, že by policie seděla a čekala, až tedy bude těsně před volbami nebo něco takového, ale snažila se ty věci řešit ještě dříve.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že se vracím ještě k těm jednotlivým výborům, obecně řečeno, jaká kritéria by měla platit nebo aktuálně platí pro výběr členů a šéfů jednotlivých parlamentních výborů, protože i sama jste teď popsala tu nesmírnou důležitost.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tak ono záleží hodně na těch politických stranách, většinou je to teda nejdřív vyjednávání, kolik a jaké výbory budou a samozřejmě v tom je trošku ten mechanismus i možná, jak dalece teda budou fungovat jako kontrolně nebo budou spíše takové kamarádské vůči, vůči vládě a potom ty osobnosti do jednotlivých výborů nominují politické strany, které by měly vlastně vědět, kdo jakým způsobem je vhodný pro danou činnost. Velice často v těch výborech bývá i určitá kontinuita. Nemusí to být předseda, ale členové výborů velmi často se stává, že pokračují v dalším volebním období, v Americe je to víceméně skoro vždycky stejné, protože tím získávají jistou kvalifikaci, vědí, jak se věci řešily. A ono popravdě řečeno pro celou společnost je dobré, pokud se navazuje na něco a pokud tam není, že vždycky s novým výborem přijde úplně razantně nová koncepce čehokoliv, takže ta určitá kontinuita tam bývá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A bude zachována ta kontinuita nyní v některých momentech nebo výborech?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tak máme hodně nových poslanců, máme vlastně ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z těch, co pokračují?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
... sněmovnu, která je velmi nová. Tam je snad 130 nových poslanců, jestli teda si to číslo nepletu, ale je tam prostě vysoké procento a vysoký podíl nových poslanců a v tomhle okamžiku to vlastně ta, trochu ten princip narušuje. Já jsem se otřela o zemědělský výbor a pana Faltýnka, tak tam ta kontinuita by byla, ta tam byla i předtím, takže, takže tam ne vždycky možná je to úplně ideální. Ale tentokrát ti noví poslanci vždycky představují určité riziko. Ono prostě najít, za prvé volí voliči, takže nechme jim toto právo, ale když o tom přemýšlejí politologové, tak jako nevidí jako dobré, když je tam vysoká míra kontinuity, to znamená 90 % poslanců je znovu zvoleno a 10 % je nových, ale v momentě, kdy více jak 50 % je úplně nových, tak to zase může právě narušit ten běh a je otázka, jak dalece třeba teď ta stížnost, že to nebylo připraveno, dohody nebyly dány, nejsou vlastně dány i tím, že je tam značná část nových osob.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve spleti zpráv o povolebním vývoji možná trošku zanikla informace o tom, že senátní výbor nedoporučil novelu o zbraních.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Já jsem velice ráda. Tam se jednalo o možnost použití, vlastně držení zbraně z důvodu podílu na obrany, obrany země. Ve svý podstatě to byla novela, která byla přijata v Poslanecké sněmovně a nyní má být projednána v Senátu. Já ji považuji za velmi nebezpečnou a byla to opět, jako bych řekla, typický rys u nás bez jakéhokoliv většího zvážení snaha obejít omezení Evropské unie, která nechce poloautomatické a automatické zbraně. Když se vrátím znovu k tomu, co se dělo v Las Vegas, tak tam ten útočník měl asi 40 poloautomatických zbraní přeměněných na automatické, což šlo poměrně jednoduše. A já prostě nevěřím a z toho mám důvod i ten bezpečnostní výbor trochu obavy, že by více zbraní mezi lidmi mohlo zvyšovat bezpečnost tohoto státu. Většina, přestože se tady tvrdil opak, většina trestných činů spáchaných zbraněmi je z legálně držených zbraní, případně ze zbraní, který byly zcizeny z těch legálně držených. Takže to, abychom tady měli lepší jednodušší přístup k poloautomatickým zbraním, považuji za naprosto kontraproduktivní z hlediska jakékoliv bezpečnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ruská armádní televize Zvezda se omluvila za úterní článek o sovětské okupaci Československa z roku 1968. Podle ruského premiéra Medveděva vyjadřuje text osobní názor autora, nikoliv televize. Autor textu napsal, že Československo mělo být Sovětskému svazu vděčné za rok 68, protože cituji: "Vstup vojsk do Československa nedovolil Západu uskutečnit státní převrat podle technologie použité za sametových revolucí a zachoval na více než 20 let život v míru," tolik citace. Text byl stažen, na webu je nový článek, který vlastně ten vstup vojsk do naší země opatrně kritizuje, naopak vyzdvihuje roli prezidenta Miloše Zemana jako odpůrce okupace. Proč se takový text, paní profesorko, objevil v době státní návštěvy hlavy cizího státu, českého státu konkrétně?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Samozřejmě tohle už je trošku na takový ty konspirační úvahy, co kdo mohl tímto sledovat. Samozřejmě je to velmi nepříjemná záležitost, protože ve svý podstatě to jakoby zhoršilo pozice Miloše Zemana, který tam přijel a najednou se teda objeví článek tohoto typu. Já osobně si říkám, že tam může hrát roli určitej fakt, že armáda je také politický aktér v Rusku, není to jako úplně apolitická instituce a bylo to teda na té armádní televizi a docela bych si řekla, že tam mohl být i takový jakoby trochu tlak tím, že prezident Zeman má v Jekatěrinburgu nyní pohovořit o významu legií. Vztah Ruska k legiím, které bojovaly na straně spojenců proti Rusku v ruské revoluci, je vlastně hodně problematický. Já jsem slyšela někde, jak třeba byly konflikty v padesátých letech, když třeba vojáci tady, že jo, spřátelené armády někde seděli, popíjeli a teď jako se bavili o těch frontových zážitcích a teď najednou ten ruský voják zjistil, že ten dotyčný má ty frontové zážitky vlastně z dob legií, kdy vlastně stáli na opačné straně. Takže já nevím, jestli toto nebyl trošku jakoby takový štípanec nebo takové signál, který se mohl k tomu dát. Ona ta diplomatická řeč je vždycky hodně složitá. Já jsem se jenom musela usmát, když pan Medveděv říkal - to je autor autora, to my neovlivňujeme, že jo, jako svoboda tisku a do půl hodiny tam byl text jako úplně jiný. Takže to také jako vcelku nevyznívá úplně ideálně, ale říkám, může to být vůbec tahle ta interpretace, protože armády mají velice často ty své bojové tradice, na které navazují a vybírá se vždycky, která ta tradice vlastně je někde podstatná a která není. Takže, takže tady mohlo být jako to zachování osvoboditelské úlohy armády v roce 68 a zároveň trochu jakoby snížení nebo ukázat to jako nepřátelství vlastně legií vůči Rusku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem pan prezident Miloš Zeman označil tento text za záměrnou provokaci.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Já si myslím, že to záměrná provokace byla, jenom je otázka, kdo ji záměrně udělal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A z jakého důvodu.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
A z jakého důvodu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle prezidenta zástupci českých podniků, kteří s jeho delegací jsou na návštěvě v Ruské federaci, podepíší s partnery kontrakty za 20 miliard korun. Jak a v čem je důležitá ekonomická diplomacie a jaký by měl být, řekněme, poměrně k té politické?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Samozřejmě to zní vždycky strašně úctyhodně, 20 miliard korun, to prostě jsou zakázky, ale pro ekonomy potom je nebo i pro politology je pak důležité, o jakou strukturu se jedná, o co jde, jaké jsou to investice, nejsou to investice, prodej zboží a udělat si takovou trochu analýzu. Ona ta politická a ekonomická diplomacie vždycky musí být propojena, protože jedna z těch věcí, která se zvažuje, je třeba bezpečnostní situace, aby nebylo příliš ta země závislá na někom. Mnoho lidí teď jako upozorňuje třeba, že Spojené státy jsou zadluženy u Číny, a to samozřejmě také nějakým způsobem třeba ovlivňuje to jejich postavení, takže to je první věc. Celkově bezpečnostní situace země, o jaké věci jde. Druhá věc je, že třeba u mnohých investic, a to byla také hodně třeba politika Číny a možná tedy i Ruska, co se v západní Evropě zjišťovali, že zakoupili nějakou firmu, zaplatili za ni, ale tu firmu v této zemi uzavřeli a odvezli si ji domů vlastně s know-how a tam rozjeli vlastní výrobu. Takže dopady na, přestože tam byly jakési, když se to vezme jakoby investice do podnikání v té dané zemi, tak to vlastně pak mělo úplně negativní dopady. Takže já ta čísla, působí velmi úctyhodně, ale samozřejmě vždycky, když se pak bere v úvahu, jaká je realita, tak se musí, a to je otázka především pro ekonomy, udělat pořádná analýza toho, o čem vlastně ty kontrakty byly, nebyly, jaké mají perspektivu, do jaké oblasti se vlastně dostává.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Převažuje ekonomická, takzvaná ekonomická diplomacie?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Já si myslím, že ekonomická diplomacie se hodně používá a je to především, si myslím, že i úloha ambasád, aby upozorňovaly, zprostředkovávaly některé věci. Ale zase ekonomická diplomacie není to, když vysoký státní úředník doporučí v jiné zemi nějakou firmu jako se stalo třeba v tom Kyrgyzstánu, jako v těchto věcech, kde byla řada otazníků. Prostě vytvářet podmínky nebo informovat i vlastně to české podnikatelské prostředí, kde je třeba prostor, po čem je hlad v té dané zemi, čím by se tam mohli uplatnit. Pak je na starosti, to samozřejmě má CzechInvest, to jsou další instituce, které by v tomhle tom směru měly docela fungovat. Já dokonce jsem i člověk, který nemá rád sankce, protože já si myslím, že pokud nějaká země s politickým režimem velmi uzavřené společnosti, tak pokud je ještě uzavřena ekonomicky, tak vlastně ti lidé jsou v takové izolace, že vlastně si vůbec neuvědomují, jaké problémy tam jsou. Takže já v tomhle tom směru si myslím, že asi, a když sankce, tak spíše jako na ty vrcholné teda osobnosti, než na ekonomiku jako takovou, ale to samozřejmě už pak je mnohem složitější. Takže ta ekonomická diplomacie samozřejmě v tuhle tu chvíli, ta politická podpora pro podmínky a zjišťování, co brání nějaké lepší spolupráci, je dobrá a může být dobrá pro různé země, ale opět říkám, musí to být, že se hovoří obecně o podmínkách a ne to, že se prostě vytipují určité firmy a prosazují se někde jinde, zejména v zemích, kde je netransparentní prostředí, kde teda vlastně se potom využívají různé místní korupční skandály, organizovaný zločin a tak dále. Takže tohle to vždycky musí být velmi silně zváženo a musí se analyzovat potom o vlastně, jakou podobu té ekonomické diplomacie jde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký význam nebo důsledky bude mít podle vás, paní profesorko, verdikt Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu, který poslal na doživotí za mříže bývalého bosensko-srbského generála Ratko Mladiče? Soud dal obžalobě za pravdu v 10 z 11 bodů, ve kterých takzvaného řezníka z Bosny vinila ze zločinů během války v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995. Mladič se dopustil mimo jiné genocidy a zločinů proti lidskosti. Nese vinu za masakr ve Srebrenici, kde zemřelo přes 7 tisíc lidí, a třeba také odstřelování Sarajeva?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Já si myslím, že to byla osobnost, která byla velmi výrazně vnímána jako někdo, kdo používal opravdu ty prostředky genocidy. Srebrenica je jasná. Tam prostě nemůžeme mít žádné ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pochybnosti.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
... prostě pochybnosti. To prostě se ví, co se stalo. Je tam i ten problém, řekněme, neúčinnosti těch mírových sborů, které tam byly z Holandska. Ale pro mnoho lidí, pro ty lidi, kterým tam zahynuli příbuzní, tak samozřejmě, že to je určitý pocit spravedlnosti, pocit, že bylo rozhodnuto a jakoby, že se, že dosáhli té určité spravedlnosti a pojmenování toho, že tam byly ty zločiny. Samozřejmě problém Bosny a Hercegoviny je ten, že prostě víceméně genocida probíhala ve všech třech jako těch etnických skupinách. Tam se zločinů dopouštěli, dopouštěli vlastně všichni nebo ze všech etnicit. Ale nejvíce vlastně potrestaná a je pravda, že také nejvíce silnější je ta srbská část, a to může vyvolávat u některých lidí zase spíš špatnou reakci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesorka Vladimíra Dvořáková a její postřehy. Děkuji vám za ně. Na slyšenou.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.