Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 23. března

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. V Jak to vidí vítám profesorku Vladimíru Dvořákovou, politoložku z Vysoké školy ekonomické v Praze. Dobrý den.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, VŠE v Praze
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká témata nabídneme? Útok na Belgii i celou Evropu, historická návštěva Kuby i podstata kauzy Čapí hnízdo. Nerušený poslech. Daly, paní profesorko, bombové útoky v belgické metropoli zapravdu, bohužel, těm, kteří varovali, že dopadení teroristy Abdeslama minulý pátek může vést k odvetným útokům?

Čtěte také

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, VŠE v Praze
--------------------
Já to dost těžko mohu potvrdit, nebo také vyvrátit. Jistou souvislost každý asi vidí. Na druhou stranu si myslím, že věci a akce tohoto typu jsou akce, které jsou velmi pečlivě připravovány, dlouhodobě připravovány. Prostě ty bezpečnostní opatření, ta bezpečnostní opatření, která jsou v celé Evropě a v celém světě, v zásadě neumožňují, aby někdo si jen tak přišel a prostě něco, něco vybuchlo. Ta bezpečnostní opatření jsou mnohem, mnohem významnější, takže ty věci, aby vyšly, tak musí být dopředu plánované. A já bych to spíš viděla, že možná akce byla urychlená nebo řekněme, se hledalo načasování tý akce k tomuto. Ale že to rozhodně nebylo, že by poté, co byl zajat ten velmi hledaný terorista, takže by najednou se začal připravovat jakýsi odvetný plán.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď jsme ale viděli, že vlastně bohužel je to možné přijít jen tak vlastně do odbavovací haly. Otázky zní, jaká jsou tedy vůbec ta bezpečnostní opatření poté, co Francie loni dvakrát, vlastně celkem třikrát čelila útokům. Jeden byl zmařen. Navíc Belgie měsíce měla varování, že by něco takového mohlo, k něčemu takovému mohlo dojít.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, VŠE v Praze
--------------------
Právě proto, že to byly ty měsíce, si nemyslím, že by to byla ta souvislost úplně přímá. Ale skutečně nemohu posoudit. Ta bezpečnostní opatření jsou asi mnohá, o nichž nevíme, a která jsou právě dělána tak, aby, řekněme, byly schopný zabránit určitým útokům. To, že se to nepovede vždycky, to, že toto nastane v souvislosti i s, řekněme, s rostoucím napětím mezinárodněpolitickým, s problémy, které jsou vlastně uvnitř zemí, tak to se, prostě je tam ta otázka, jestli absolutně omezit aktivity, které člověk běžně používá, moderní člověk používá. Prostě zavřeme metro a budeme chodit pěšky nebo jezdit na koních nebo já nevím jakým způsobem, tak se to prostě nestane. Je vždycky nutné po těchto věcech a po takovýhle útocích je vždycky nutné udělat si znova analýzu, co to umožnilo, jak to, jak to bylo, kudy oni prošli. Teď se tam třeba ukazovalo, že, že prostě na jedné ruce měli rukavice, na druhou neměli rukavici. Budeme sledovat, jestli někdo má rukavici, nebo nemá rukavici. I tohle to jsou signály, které samozřejmě ty bezpečnostní složky musí, musí sledovat. A víme sami, že prostě pokud někde zůstane třeba na letišti kufr chviličku bez, bez dohledu, takže okamžitě bezpečnostní složky na to reagují. Třeba toto je věc, kterou už jako velmi si ošetřují, a pravděpodobnost, že by se podařil výbuch jako jenom tím, že se někde uprostřed haly nechá, nechá kufr, tak to už asi se nestane. Ale vždycky je to běh na dlouhou trať. Tady je velmi důležité zaprvé, aby se udělala následná analýza, aby prostě se zjistilo, co se kde stalo. Další věc, která je důležitá, protože to byl útok na Evropu, tady jim nešlo o Belgii, tak je velmi důležité, aby se udělala analýza komunikace tajných služeb jak uvnitř Belgie, samozřejmě, protože my víme, že to bývá někde problém, že ty signály si vzájemně nedávají, tak ale i v rámci celého Schengenu nebo v rámci spojenců, v rámci NATO. A tady je velice důležité, aby byla vzájemná důvěra, aby nebylo utajování určitých informací a aby byla ochota ty informace poskytovat vlastně těm zemím, jichž se to může týkat, a aby byly brány vážně ty informace, který přijdou. A z tohohle hlediska jde o profesionální nastavení tajných služeb a samozřejmě o prověření a důvěru v to, že jsou všichni vysocí úředníci, kteří přicházejí do styku s tajnými informacemi, že jsou prostě prověřeni a spolehliví. A v tomhle tom směru, a já to říkám už několikrát, považuju tu skutečnost, že máme kancléře, který nedostal bezpečnostní prověrku a zůstává dlouhodobě ve funkci, jako něco, co může velmi poškodit bezpečnostní situaci v České republice a, řekněme, tu vzájemnou spolupráci v boji proti terorismu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle think-tanku Evropské hodnoty odešlo z Belgie bojovat za Islámský stát 441 zradikalizovaných muslimů a 117 z nich se naopak do Belgie vrátilo. Není tady ten vlastně možná hlavní problém, a to jsou radikálové, kteří se narodili v Evropě, mají naše pasy, chodili do našich škol ve Francii, v Belgii a tak dále a kteří vlastně jsou i v těch čtvrtích, jako je Molenbeek a další?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, VŠE v Praze
--------------------
Samozřejmě, to je další věc, která se musí analyzovat. Ty důvody, proč vlastně nedošlo k integraci, důvody, proč vlastně se zradikalizovala část mládeže, je, některé důvody jsou zřetelné. Léta na ně upozorňují sociologové, vytvářet prostě určitý ghetta, soustřeďovat jisté skupiny vytváří prostě prostředí, kde se mnohem lépe agituje a zároveň posiluje jakousi frustraci v rámci některých skupin ať už etnických, nebo především z důvodů sociálních, především z důvodů, že třeba neměli úspěch, nejsou, nejsou přijímáni v té společnosti. Na druhou stranu, víte, ono to zní jako hrozně, 400 lidí a 700 lidí a tak dále. Když si vezmeme prostě počty obyvatel v Evropě, tak a vezmeme-li si běžnou kriminalitu, vezmete-li si, kolik je třeba vražd v České republice za rok, tak prostě ta čísla nejsou zase nějak dramatická. Tady jde spíš o to, a to je opravdu ta záležitost těch bezpečnostních složek a nastavení systému a neustále vyhodnocování, jak ten systém funguje, je ta rovina, že samozřejmě musíme si uvědomit, jak ty radikálové jsou, jakým způsobem oni spolu komunikují, pravděpodobně tam bude i jistá infiltrace do těchhle těch skupin. A je nutné sledovat v této imigrační vlně, zda nepřicházejí někteří lidé, kteří mají vlastně úplně jiné funkce, je to naprosto běžný, že když prostě jsou takovéhle imigrační vlny, tak tajné služby z těch "nepřátelských" států, tam posílají svoje lidi s určitým cílem, po 68. také odcházeli někteří lidi, kteří zároveň byli, měli dělat určité agenty. Takže tohle jsou věci, který prostě si musí ty tajné služby soustředit, ale určitě vědomi, to já neříkám tady nějaký jako superrady. Ale víme, jako politolog vím, že prostě někdy je obrovský problém komunikace mezi různými typy tajných služeb, který dostávají se k určitým informacím. Ty informace si vzájemně nesdělují a tudíž potom není vidět ten, ten celek. A tady jde nejenom o to uvnitř jednotlivého státu, ale je to nutné, aby toto fungovalo v rámci Schengenu, v rámci NATO.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I Europol už několikrát, omlouvám se, poukázal na to, že jednotlivé státy nesdílejí nebo nedostatečně sdílejí ty konkrétní informace. Mimochodem, jak to bylo třeba v těch uplynulých desetiletích, když si vzpomeneme, protože terorismus bohužel není nějaký nový prvek, ETA, Irská republikánská armáda nebo RAF v Německu.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, VŠE v Praze
--------------------
Brigáda Rosse v Itálii, že jo, to je, to byly samozřejmě teroristické skupiny, které za sebou nechávaly desítky i stovky mrtvých při různých aktivitách. A jako zejména teda bombových útocích. Někdy se lišily, někdy byla varování, někdy nebyla varování dopředu, byli tam unášení politiků. Ale ono u těchhle těch věcí je také vždycky hodně důležité si uvědomit, že tam někdy bývá i napojení politické nebo bývají politické kontroly určitých částí tajných služeb, že je snaha třeba těch politiků nikoliv dostat tam nejskvělejší lidi, ale dostat tam ty lidi, kteří jim půjdou po ruce. A třeba z tohohle hlediska i u nás myslím, že bylo hodně, hodně problémů. Jiří Růžek, který prostě o tajných službách ve svých jako pamětech dokonce uvádí, jak některé věci unikaly z parlamentu z výboru pro vyšetřování, kde oni dostávali informace, čím se tajné, kým se tajné služby zabývají, a poté se to teda opravdu ti lidé, kterými se zabývaly, dozvěděli. To jsou všechno prostě věci, který se skutečně musí jako pečlivě neustále analyzovat. Nejde o to, aby tajné služby ovládly politiku a ovládly naše životy. Ony musí být pod kontrolou, ale zároveň prostě to musí být nastavený, že tam budou ti nejlepší profesionálové a ne různě obsazeny podle stranických či jiných klíčů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou roli v tom sehrává i domácí politika, paní profesorko? Mám teď na mysli třeba i skutečnost při prosazování různých zákonů, reforem a podobně, když si vzpomeneme před pár lety, Belgie měla velké problémy sestavit vládu, trvalo to rok a půl.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, VŠE v Praze
--------------------
Ano, překonala Českou republiku v tomhle směru a stala se tou největší nevládní organizací, že jo, jako na světě, jak se říkalo, takový dobový vtip. Samozřejmě že ty vnitřní problémy hrají roli. Belgie čelí problémům, ve svý podstatě jakémusi etnickému konfliktu mezi francouzsky hovořící část Belgičanů, Valony a Vlámy, a to znamená holandsky hovořícími. Zdá se, že možná v tom ohrožení potom ten konflikt zase se trošku jakoby mírní. Ale já si myslím, že ta povládní nestabilita samozřejmě je něco, co je špatné, ale ono je obecně špatné to, že my vlastně od vlny od 80. let nástupu neoliberalismu se velmi uvolnily vztahy a odmítají se jakékoliv regulace a kontroly. A přiznejme si, že takovéto útoky a zabezpečení nemohou ty lidi dělat jenom jako dobrovolně a že si doma někde vytvářejí nějaké bombičky, byť ono to není tak těžké ty výbušniny asi vytvořit. Ale to prostě vyžaduje logistiku, to vyžaduje velké množství finančních prostředků, ty lidi mají falešné identity, pasy a tak dále. To znamená, tam někde musí jít peníze. Ty peníze jdou kudy, přes koho, kam se propírají, kde ty peníze jsou? Prodává se Islámský stát, prodává a obchoduje s ropou, s kým obchoduje s ropou, kdo na tom má určité zisky, jakým způsobem, jak je možné, že to množství těch převaděčů nebylo dosud nějakým způsobem eliminováno? Občas se někdo chytí. To znamená, zase tady jdou peníze, ty peníze mnohdy je podezření, že mohou jít i k některým politikům a financovat jejich politické kariéry. Promítají se tady nejrůznější zájmy, ale podle mého názoru jeden z nejúčinnějších forem boje proti terorismu je prostě odříznout od finančních prostředků. Prostě jestli ty finanční prostředky nemáte, tak nemáte šanci zagitovat stovky lidí a tak dále, potkáte pár lidí, který, řekněme, se k tomu přidají. To je jedna z věcí. Praní špinavých peněz, organizovaný zločin napojený případně i na některé aktéry politiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslanci se na dnešní mimořádné odpolední schůzi sněmovny dozvědí od Andreje Babiše, kdo byl skutečným vlastníkem společnosti farma Čapí hnízdo v době, kdy obdržela padesátimilionovou dotaci z Evropské unie. Vicepremiér říká, že má čistý štít. Na debatu se těší. Dosud zůstává u tvrzení, že s farmou neměl v těch letech 2009 až 2014 nic společného. Je podstatné, co se dozvíme?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, VŠE v Praze
--------------------
Tak já si myslím, že to podstatné je. Já dokonce považuji za podstatné, že nakonec i k tomu jednání před parlamentem dochází, byť samozřejmě všichni víme, že v tomto okamžiku je to boj opozice a jako možná také boj o budoucí pozice, ale teď si myslím jako opozice jako taková vůči vládní koalici. Je to složitý konflikt. Ale myslím si, že věci takto závažné by prostě před veřejností i za cenu těchto hrátek, doufám, že poslanci to udrží teda v rovině poměrně konstruktivní, to znamená, že se budou zajímat o konkrétní věci, takže prostě je to dobře. A vím, že vládní koalice, včetně ANO k tomu přistupovala dosti nerada, neradostně. Jak moc se pan Babiš těší, nevím. Ale každopádně já to považuju za důležitý, že k tomu přistoupila a že nevyužila svého, své většiny, aby zablokovala ten program. Je to určitý posun proti tomu, co jsme znali z minulosti. Já jsem sama zvědavá, nechci říkat, kdo to vlastnil, já to samozřejmě nevím. Ale chtěla bych říct a možná navázat na to, co jsem říkala před chviličkou, byť se to týkalo jiné otázky. Ten základ je, že tady se prostě dlouhodobě odmítaly přijmout opatření, systémový opatření, který by prostě těmto věcem zabraňovaly. Zaprvé zrušení anonymních akcií, k nim došlo až po velmi dlouhé době po velkém nátlaku, ale zároveň se v občanském zákoníku objevily svěřenecké fondy, které ve svý podstatě umožňují totéž. Takže je vidět, že prostě není zájem té politické scény, aby skutečně došlo k tomu, že budou jasný vlastníci. Toto je možnost a jako nikdo právně to pravděpodobně nelze, nelze nějakým způsobem tomu zabránit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, paní profesorko, že by se něco podobného mohlo opakovat?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, VŠE v Praze
--------------------
Já si myslím, že by se to mohlo opakovat. A já navíc si myslím, že prostě tyto věci se děly v mnohé, v mnoha případech, a v mnoha případech to nemuselo jít jenom. Tady jde o to, že pan Babiš, kdyby nešel do politiky, tak jeho Čapí hnízdo vůbec nikoho nebude zajímat. A my můžeme, pravděpodobně by se našla řada podobných kroků, kde ovšem nebyl ten anonymní vlastník nebo lépe řečeno, to vlastnictví se poté nevrátilo teda do rukou politika, ale třeba někoho jinýho, kdo je sponzorem strany, kdo pomáhá té straně a tak dále. Prostě anonymní vlastnictví je naprosto šílená věc jak z hlediska bezpečnosti, jak jsem říkala, tak z hlediska vlastně možnosti manipulovat s tím majetkem. Druhá věc je, jak je možné, že jsou dotace, a nebylo zakázáno, že dotace nesmí dostat někdo, kdo není jasný vlastník, jak je možné, že veřejné zakázky mohly dostávat firmy, které je okamžitě předávaly někomu jinému. A tím pádem zase nebylo jasné, kdo vlastně tu veřejnou zakázku dokázal. A toto je na svědomí té předchozí vládní garnitury, která prostě tyto věci neupravovala. A jako, a teď nemyslím jako jenom předchozí vládu, ale vlastně opravdu celý ten vývoj, který tedy probíhal, že tu od počátku nebyly nastaveny tyto věci, ale naopak se vytvářely tyhle ty prostory pro praní peněz, pro ty různé machinace, obcházení pravidel dotací a tak dále. Takže to je ten hlavní problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nesledujeme v poslední době neustále různé spory kolem zpronevěry, kolem zneužití dotací, kdo co ukradl?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, VŠE v Praze
--------------------
Já si prostě myslím, že to se dalo očekávat. A dalo se to očekávat právě z toho důvodu, že to nebylo institucionálně dobře nastavený a že to bylo nastavováno tak, aby se to dalo obejít, aby ty peníze se dalo dobovým slovníkem vyvést, odklonit nebo jaké, jaké výrazy se nám objevovaly. Prostě to je ten základní problém. A ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale ten, jak vyplývá z vašich slov, paní profesorko, vlastně zůstává.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, VŠE v Praze
--------------------
On ve svý podstatě zůstává. Některé věci se nemění, objevil se registr smluv, to je důležitý. Ty anonymní akcie nahradily svěřenecké fondy, slibovalo se, že se to zruší. Pokud vím, tak se na tom příliš nepracuje. Už se o tom ani příliš nemluví. Zůstává, teďko je novela zákona o veřejných zakázkách, kde by se mělo objevit to, že pokud si to zase poslanci nějakým způsobem nevylepší, kde by se mělo objevit to, že by měli být jasní vlastníci, že to nemůžou dostávat firmy, který nemají jasnou strukturu a musí být tedy odhaleni vlastníci, kteří se na tom podílejí a ty vlastnické struktury. Takže to by mohl být posun. Zákon o státní službě, už jsme tady hovořili mockrát, skončil daleko za svými možnostmi, který právě měl mít i z tohoto hlediska.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč se případ jednak Čapího hnízda a vůbec střetu zájmů řeší právě nyní?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, VŠE v Praze
--------------------
Protože prostě se to do určité míry hodí. Objevilo se to jako kauza. Já jsem ráda, že se to objevilo, protože každá kauza, která se objeví, je prostě důležitá. Ale samozřejmě jim jde o to, že ta politická scéna je jakýmsi způsobem nastavena. Kdyby řekli, je to skoro jak v mezinárodním prostředí, není úplně jasný, kdo s kým proti komu v dané chvíli je, nebo není. Máme před krajskými volbami. Dá se říci, že opozice částečně chce jít proti panu Babišovi. Tam samozřejmě TOP 09, ODS půjde proti panu Babišovi, a zároveň si uvědomuje, že tím částečně zeslabuje i pana Sobotku. Návrh, že by podpořily vládu bez pana Babiše a že by pan Kalousek teda podpořil, TOP 09 podpořila vládu, to by byla Sobotkova sebevražda, pokud by na to přistoupil. A zároveň se poměrně jasně ví, že ta spolupráce pana prezidenta a pana Babiše se začíná v nějaké podobě posilovat a hledat jako určitá alternativa, byť ne příliš na veřejnosti, zase s cílem zničit pana Sobotku. Takže já někdy mám pocit, že, že trošku hlavně ten cíl je vlastně zbavit se sociální demokracie, toho proudu sociální demokracie, který, řekněme, představuje takovou tu alternativu normálního vládnutí evropského, založeného na určitých, na určitých hodnotách. Ne že by tam teda nebylo mnoho dalších problémů. Ale ta, ta situace, jak já ji teďko v tuhle tu chvíli čtu, tak je to, byť to vypadá, že, že je to kauza pan Babiš, tak já si myslím, že to je takový soustředěný útok velmi, velmi oslabit pozice pana Sobotky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ostatně po něm po panu Sobotkovi opozice žádá odvolání Andreje Babiše z postu ministra financí. Myslíte tedy, jinými slovy, že se, lidově řečeno, dnes odpoledne zapotí více premiér a šéf sociální demokracie než Andrej Babiš?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, VŠE v Praze
--------------------
Tak já si myslím, že Andrej Babiš to bude muset vysvětlovat, tak se asi zapotí on více v tuhle tu chvíli. Ale každopádně prostě odvolání pana Babiše by znamenalo v tom okamžiku, že by pan Sobotka buďto nechal padnout vládu a muset vyžadovat podporu od TOP 09 a ODS, aby se ta vláda nějakým způsobem udržela bez pana Babiše, což když si vezmeme Zemanovu rétoriku, no, rétoriku pana prezidenta, zbavil jsem vás Kalouska, prostě by byla sebevražda pro pana Sobotku, anebo by musel nechat vyvolat předčasné volby nebo by nechal asi příležitost opět, aby pan prezident si jmenoval vládu bez ohledu na parlamentu, a to všechno jsou věci, který prostě jsou velmi špatně. Takže, takže já si osobně myslím, že za tou kauzou je trošku větší strategie, nežli vypadá na první pohled a že to není jenom kauza teda jako pan Babiš. I když je určitě pro něj nepříjemná z hlediska dalšího politického působení, z hlediska i jeho image. Ono do toho se, když pan prezident řekne, že ho zajímají jenom tam, kde jsou miliardy, tak to je samozřejmě zase útok proti panu Bakalovi, kde on tehdy OKD bylo za ministrování pana Sobotky, když byl ministr financí. Takže ono je to opravdu, ty hrátky jsou takové hodně, hodně zvláštní. Mám trošku obavy, že to poslední, co koho zajímá, je, jestli došlo k dotačnímu podvodu, nebo ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte tedy, odhadla byste, že dojde k nějakému pohybu na té politické šachovnici?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, VŠE v Praze
--------------------
Myslím si, že k tomu pohybu určitě jako jakoby dochází, ale záleží potom, jaké budou ty strategie těch jednotlivých hráčů a jakým způsobem se zejména podaří, podle mě hodně, hodně je tedy v rukou pana Sobotky a jak dalece jemu se podaří udržet si tu podporu, protože je samozřejmě před krajskými volbami. Mnoho krajských lídrů není zrovna úplně nakloněno centrální vládě. Tý centrální vládě trochu hrozí to, co se stalo Nečasově vládě, že bude, vlastně jakoby na ni zaútočí z těch krajů a z těch regionů ty, ty místní, místní bossové, když to řeknu trošku nevědecky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co očekávat od, teď se přesuneme na jiný kontinent, nové etapy americko-kubánských vztahů?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, VŠE v Praze
--------------------
Je to nesmírně zajímavý proces. A já bych chtěla říct, že ten proces trvá už déle, prostě po roce 2000 bylo několik pokusů otevírání toho, toho režimu i vytváření vlastně prostředí podnikatelského. Velký problém bylo samozřejmě embargo, které určité věci znemožňovalo a zároveň, ano, ta americká legislativa v tom embargu vůči Kubě také vlastně sankcionovala firmy, které by podnikaly na s bývalým americkým majetkem, což ovšem by přesto asi 70 % veškerého majetku Kuby byl nějaký bývalý americký majetek. Takže ono je to prostě složitější. Každopádně ta Kuba se pohybuje, bude velmi záležet na tom, kam až dojde. A já bych teď byla trochu pesimističtější, ale možná jinak, než všichni čekají. Když padl Batistův režim, Kuba byla skutečně rájem a byla rájem americké mafie. A tam opravdu kasína, všechny tyto věci tam nějakým způsobem fungovaly. Ta Kuba byla, teda ten antiamerikanismus na Kubě bylo něco, co vlastně Castrův režim velmi dlouho vlastně držel a získával i podporu v Latinské Americe. Bude záležet vlastně, jakým způsobem ta transformace bude probíhat. Já, když jsem tam byla před dvěma lety a jezdili jsme tam půjčeným autem a bydleli jsme po soukromí, tak jsem začala mít pocit atmosféry trochu našich počátků 90. let ve stylu zimmer frei. To znamená, takovéhle to podnikatelské prostředí, které je vlastně tak jako, jakoby napůl podnikatelské, napůl trošku jakoby šmelinářské. A já mám velké obavy, aby ta transformace na tý Kubě potom neprobíhala k něčemu, co bude mít velice daleko ke skutečné bráně demokracie, kterou popravdě řečeno ta Kuba ve své historii nikdy nezažila. Vždycky zažila jenom falšování voleb a výsledků. A že to prostě nenastaví tu rozumnou strukturu, která je. Teď zažívá obrovský boom v turismu, tím, jak vypadlo Afrika, tím, jak vypadlo mnoho asijských zemí, tam jezdí, jezdily milion, dva miliony lidí třeba jenom z Kanady na dovolené. Takže ty podmínky tam asi jsou, uvidíme, jak se budou dále rozvíjet ty vztahy se Spojenými státy a jak dalece ta...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Aby to nebyl jenom vývoz byznysu.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, VŠE v Praze
--------------------
Aby to nebyl jenom vývoz byznysu a aby se nevrátily mafiánské struktury, které by se prostě obnovily všechna ta kasína a ta Kuba by se vyvíjela zase stejným způsobem jako do roku 59, to znamená, že by toto bylo jenom taková přestávka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže půjde o to najít správnou politiku vyváženou vůči Kubě?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, VŠE v Praze
--------------------
Určitě ano. A je to proces, který bude asi dlouhodobější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje profesorka Vladimíra Dvořáková, politoložka z Vysoké školy ekonomické v Praze. Já vám děkuji za váš pohled a přeji hezký den.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, VŠE v Praze
--------------------
Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Zítra nabídnu pohled na svět a různé události psychiatra Cyrila Höschla. Na slyšenou se těší Zita Senková, dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.