Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková 22. února 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vítejte u komentování toho nejdůležitějšího, co se kolem nás děje. Příjemný den přeje Zita Senková. V tomto týdnu vám nabídnu názory psychiatra, ekonomky či zahraničně politické publicistky. V následujících minutách se dozvíme, jak některé události vidí politoložka prof. Vladimíra Dvořáková z Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT, dobrý den.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zaostříme mimo jiné na několik P, pandemický zákon, papalášství či porušování pravidel. A připomeneme i jednoho z předních intelektuálů, nerušený poslech. Paní profesorko Dvořáková, dokážeme v České republice řešit pandemii ryze epidemiologicky a nikoliv politicky?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Tak já bych to nestavila proti sobě, protože samozřejmě ve státě a politici musí přijímat politická rozhodnutí, která umožní vlastně řešit pandemickou krizi nebo měla by umožnit řešit pandemickou krizi. A naplnit ty, ta doporučení, které vlastně dávají epidemiologové. Takže ono to není v protikladu prostě pro přijetí určitých opatření, pro řešení toho problému, tak tam musí do toho nutně vstoupit politika, která to svým způsobem zabezpečuje, která přijímá rozhodnutí a fungující Státní správa, která rozhodnutí dokáže implementovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Sněmovna koncem týdne schválila návrh takzvaného pandemického zákona, který dává ministerstvu zdravotnictví a hygienickým stanicím pravomoci vydávat širší opatření k omezení covidu 19, a to i bez nouzového stavu. Proti byla celá SPD a část poslanců KSČM. Obejdeme se tedy už bez nouzového stavu?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Uvidíme, uvidíme, ten pandemický zákon ještě bude muset projít Senátem a popravdě řečeno, uvidíme, jaké jsou tam některé problémy nebo jakým způsobem je naformulován až v praxi. Zda se bude dát využít. Každopádně ta potřeba přijmout pandemický zákon, zde byla velmi dlouho, protože nouzový stav by skutečně měl být něčím, co reaguje na situaci, která je třeba nenadálá. Kdy je nutné rychle přijímat nějaká opatření. A na vše to ostatní už by vlastně měly stačit ty běžné zákony nebo měly být přijaty zákony, které umožňují prostě reagovat na ty základní problémy. Tady vláda spoléhala neustále na nouzový stav, který má své výhody, ale skutečně není asi běžné, aby nouzový stav trval takto dlouho. Do té doby už vláda mohla přijmout celou řadu věcí nebo parlament mohl přijmout zákony, které by umožňovaly, že nemusí být přímo nouzový stav.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale dosud to všichni podpořili, teda všichni ne, ale víceméně vždycky to prošlo 6 ×.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Ano samozřejmě, protože vláda vlastně počítala i s tím, že to projde i nadále nebo bude procházet i nadále, protože ta situace u nás opravdu není dobrá a v momentě, kdy máte právní vakuum, nemáte patřičné zákony, které by dávaly nástroje té vlády, nebyly ty zákony přijaty, tak vlastně mnoho poslanců si říkalo, tak nakonec prostě, když necháme, když zrušíme nouzový stav, nebude tady nic jiného, tak vznikne naprosto špatná situace, chaotická situace. Rozvolní se prakticky všechno a v současné pandemické situaci je to asi opravdu něco, co není, by nebylo dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prodloužení nouzového stavu si před bezmála dvěma týdny teda odmítla Poslanecká sněmovna. Vzápětí poté ale vládu o nové vyhlášení na 2 týdny. To vyprší koncem tohoto týdne, požádali hejtmani všech krajů. A svůj krok podmínili tím, že vláda zajistí postupný návrat dětí do škol, testování ve firmách a uvolnění podmínek pro malé obchody. Jaké dopady bude mít, paní Dvořáková, podle vás ten střet vlády a opozice?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Uvidíme, jak to vlastně dopadne, uvidíme, jestli tedy pandemický zákon bude přijat, kdy vláda bude moct přijímat řadu opatření právě na základě pandemického zákona. Jiná věc je slib, že děti se budou vracet do škol. To byla hodně, to byl hodně silný požadavek opozice, i když se předpokládalo samozřejmě, že budou se vracet postupně, že to neznamená, že ze dne na den najednou budou školy plné dětí. Ale, že by docházelo k postupnému návratu dětí do škol. To je velmi důležitá věc i z hlediska budoucí vzdělanosti, generace, i z hlediska psychických pro ty děti. Ale zároveň byla tam podmínka, že bude probíhat testování. A najednou se ukázalo, že vláda nedokáže zvládnout ani tak základní věci, jako je prostě mít, vybrat někoho, kdo ty testy bude do těch škol distribuovat. Vlastně podobně jako nebyla schopná vlastně zajistit distributory vakcín. Takže to je věc, která je hodně vážná a není to otázka politická v tom smyslu, že by zde byl střet mezi opozicí a vládou. Ale je to především otázka skutečně, že vláda není schopná zabezpečit některé věci, které by v normálním státě běžně zabezpečeny být mohly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy máte pro to vysvětlení, jenom abychom to uvedli do souvislostí. Tak hovoříme o víkendové kauze kolem vlastně neveřejné soutěže na testovací sady, antigenní testy do škol. Vlastně vybraná firma podle zadávací dokumentace prý nesplnila podmínky soutěže. Andrej Babiš serveru Seznam Zprávy řekl, že kolem soutěže je tolik nejasných a kontroverzních věcí, že bude chtít okamžité zrušení tendru, jak tomu rozumíte?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
No, já tomu rozumím, že vlastně ta situace je pořád tady stejná. To znamená, že výběry se dělají spíše z hlediska toho, kdo má, kde jaké tedy vlivné známé nebo nemá vlivné známé. Protože tam zase, abych mluvila z druhé strany, pan Hamáček zase říkal, že byly obrovské tlaky u té druhé firmy, která se, mezi kterou se vybíralo. Je tam celá řada podmínek třeba z hlediska transparentnosti firem. Ty firmy musí mít určitou minulost. Toto všechno by měla vláda brát v úvahu, když ty firmy vybírá a má obavy, že příliš se v úvahu neberou. Navíc, a to je právě ten problém toho nouzového stavu, v době nouzového stavu nemusí býti veřejné tendry. To znamená všechny tyto zakázky, které jsou mnohdy velmi lukrativní, vlastně pokud se rozhoduje v nouzovém stavu, tak nejsou pod větší kontrolu veřejnosti. To je taky jeden z důvodů, proč se říkalo, že by vlastně v tomto případě nouzový stav, nebo že by nouzový stav je vlastně svým způsobem problematický, protože umožňuje celou řadu takovýchto kroků, které možná je důležité mít na začátku nějaké nepředpokládané krize. Ale rozhodně by to neměla být dlouhodobá záležitost. Takže tady na tomto je také vidět, že prostě jsou to obrovské tlaky na získávání zakázek, netransparentní procesy a jsme pořád tam, kde jsme, kde jsme byli, přestože vlastně hnutí ANO šlo do vlády s protikorupčním programem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vracím se ještě k onomu hlasování nebo odmítnutí prodloužení nouzového stavu. Co to podle vás ukázalo o situaci uvnitř opozičních stran? Lídři ve sněmovně tedy odmítli umožnit vládě pokračovat v tom dosavadním stavu. Pak ovšem hejtmani ze stejných stran požádali vládu o prodloužení nouzového stavu alespoň o 2 týdny. A senátoři rovněž z opozičních stran dali vzápětí stížnost k Ústavnímu soudu kvůli tomu, že to prodloužení je v rozporu s Ústavou, jaká je tedy situace uvnitř těch jednotlivých opozičních stran?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Víte, já jsem o tom hodně přemýšlela, jestli to nebyla nějaká zvláštní strategie, která by byla takto koordinována, kdy opoziční strany, řekněme, vyslovovaly, nedaly tedy vládě možnost prodloužit nouzový stav, ale zároveň měly také obavy, aby tedy nenastala ta situace, kdy vše se najednou otevře a ta pandemická situace se ještě zhorší. Asi, asi to nebylo nějakým způsobem koordinovaný. Každopádně ten krok těch hejtmanů, který mohou požádat o něco takového, ovšem rozhodnutí které je bezprostředně poté, co Sněmovna to odmítla, tak rozhodnutí vlády jednostranně vyhlásit nouzový stav je, je skutečně asi neústavní. Domnívám se to, ale nejsem ústavní právník, abych to mohla tvrdit stoprocentně. Takže tam zase do toho vstoupil Senát. Je to, je to složitá věc, každopádně když nic jiného, tak tato situace umožnila, aby byl nakonec přijat pandemický zákon.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proč komunisté, tentokrát nepodpořili vládu?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Tak já si myslím, že ta komunistická podpora byla vždycky trochu něco, něco za něco a vlastně Babišova vláda udělala jednu věc, kdy potřebovala schválit rozpočet. Tak řekla, že sníží, naplní požadavek komunistů o snížení tedy rozpočtu pro armádu o 10 miliard, když jim jí odebere. Ovšem poté co ten rozpočet prošel, tak oni řekli, no ale my jim to vrátíme zase z hmotných rezerv. To muselo být vnímáno ze strany, když se vrátilo potom tuším těch 5 miliard a zbytek ještě ne, ale ze strany komunistů to muselo být vnímáno jako obrovský podraz. Protože oni i s ohledem na voličskou základnu, prosadili tedy za podporu vlády, prosadili nějaký svůj klíčový požadavek, který vláda vzápětí obešla. A v tomto momentě asi ta podpora dávat bianco podporu, tímto způsobem vlastně si komunistická strana uvědomila, že jí to silně poškozuje i v očích tedy jejich volebního jádra i potenciálních příznivců. A uvědomme si, že komunistická strana v tuto chvíli se také už pohybuje jen tak těsně nad tou pětiprocentní hranicí. A toto je věc, která rozhodně tedy tu stranu poškodila, jakožto vlastně někoho, s kým si někdo z něho dělal úplně legraci. Vlastně jí to ponížilo. Takže myslím si, že získávat podporu komunistů tato menšinová vláda bude teď velmi obtížně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nemyslíte si tedy, paní profesorko, teď se vracím k mé úplně první otázce, jak řešíme tu pandemii v České republice, jestli to není ten přístup k hlasování a podobně vlastně zpolitizováno? Nacházíme se ostatně, respektive politické strany a hnutí už v předvolební kampani.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Také samozřejmě tohle to je určitě pravda, že velkou roli tady hraje i ta vize těch voleb, který přijdou na podzim. A je tu ještě jeden další problém. Ona naše politika není ani o střetech idejí ani možná o nějakých přímo zájmových skupinách. To znamená takový ty legitimní zájmy různých sociálních skupin ve společnosti, ale je to především o bezprostředním PR, že vlastně ty strany a zejména tedy vládní strana se rozhoduje na základě toho, jaký to bude mít bezprostřední efekt na podporu ze strany voličů. Jakým způsobem něco dokáží prodat. Je to celý, celé cílené vlastně k panu premiérovi, který dlouhou dobu chtěl být ten, kdo všechno bude řešit, všechno bude zachraňovat. Teď se dostává do toho problému, kdy se zjistí, že mnoho věcí vlastně už v tuto chvíli nefunguje nebo je vidět, že prostě ten stát není schopen, skutečně už jak jsem říkala, řešit ani poměrně banální věci z hlediska distribuce některých věcí, jako distribuce těch vakcín nebo těch, těch testů. Takže to je, to je ten problém. Já si myslím, že právě ta otázka toho populistického apelu v tom smyslu, že, že prostě se snažím vyjít vstříc těm náladám, jaké jsou ve společnosti a slibovat něco, co vlastně po tom nejsem schopen uskutečnit. Lidé jsou konfrontováni s realitou, jsou konfrontováni s tím, že pandemická krize se stále rozvíjí. Jsme na tom velice špatně, jsme na tom nejhůř. Jako když to vezmeme nebo patříme mezi nejhorší státy i z hlediska takové té celosvětové reakce. A ta neschopnost přijmout nebo dodržovat nějaká opatření, si myslím, že vyvolává obrovskou nedůvěru lidí v to, že ta opatření mají nějakej smysl a v tom okamžiku vlastně ani ti lidé potom ta opatření nedodržují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jsou ale země, paní profesorko, kde jsou opatření podstatně přísnější než v České republice.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Ano, jsou podstatně přísnější, jsou také vymáhána, což je ta druhá věc. A nejsou tam takové případy, kdy lidé začnou mít pocit, že ta opatření nebo ty restrikce jsou pouze pro někoho, že na některé jiné lidi to vlastně neplatí. Já, když vezmu, řeknu restrikce vymáhány nějakým způsobem. Když si vezmu třeba tu situaci na těch horách, kdy chápu, že vlekaři měli velký zájem na to, aby se mohlo lyžovat, aby teda nějakým způsobem tu sezónu, kterou mají vlastně jenom teďko velmi krátkou dobu využili. Tak se nedivím, že se jim nelíbilo, že to, řekněme, bylo omezeno. Je to omezeno v mnoha dalších zemích. Ovšem to, co nefunguje v jiných zemích, je třeba to, že tam naprosto bez jakýchkoliv problémů lidi se pohybují na těch sjezdovkách. A vlastně to co ty restrikce mají přinést, to znamená omezení kontaktu lidí, tak ten efekt tam vlastně vůbec není. Naopak je možná ta situace podstatně horší, než kdyby se bývalo nechalo třeba jenom částečné puštění, puštění těch vleků za určitých konkrétních podmínek. My jsme něco zakázali. Říkám mnoho zemí to zakazuje. Je asi důvod, proč to zakázat. Ale zároveň ten efekt nakonec byl spíše opačný, než-li jaký, co vláda sledovala. A to je přesně ten rozdíl, kdy tay je stát. Je zakázáno některé věci dělat, ale nikdo to vlastně nekontroluje, papaláši se nám pohybují na sportovních utkáních. Pohybují se nám v hotelech, restauracích a podobně, a to skutečně lidi nepřesvědčuje o tom, že opravdu je ta situace tak vážná a navíc si tedy řeknou, proč zrovna já mám toto dodržovat, když ostatní jiní, ti mocní to vlastně nedodržují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Epidemiolog a exministr zdravotnictví Roman Prymula skončil ve funkci poradce premiéra. Podle Andreje Babiše je sice dobrý odborník, nicméně postrádá sociální inteligenci. Jde o dohru účasti pana Prymuly na fotbalovém utkání Ligy mistrů v pražském Edenu. Ve stejný den ráno volal vzhledem ke zhoršující se epidemické situaci po tvrdším lockdownu. O pár hodin později seděl s dalšími známými lidmi na tribuně Slavie. Pan Prymula říká, že pravidla neporušil. Byl 2 hodiny s, 2 hodiny starým negativním testem a respirátorem na legálním fotbalovém zápase s povolenou návštěvou diváků. A cituji dál jeho slova, letos ještě neměl žádnou dovolenou, natož zahraniční a zdá se, že smí být pouze doma. Tolik slova pana Prymuly, jak to vnímáte paní profesorko Dvořáková?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
To, že většina vidí v této republice smí být pouze doma, případně dojít do práce. Takže tam bych tedy u pana Prymuly neviděla to, nevím, proč to vnímá jako, jako takový problém, protože v tom okamžiku je v situaci jako většina lidí. Na druhou stranu rozhodně tam nedošlo k žádnému porušení zákona. Pro mě je spíše překvapivé, že se tedy nechávají možnosti diváckých pohledů pro VIP. A teď je otázka, kdo jsou ty velmi důležité osoby, very important person, které prostě na takovéto zápasy chodit můžou, na rozdíl od těch běžných fanoušků, i když je to v omezeném množství, i když je to prostě pod, za určitých podmínek. Ale ono je to totéž. Doporučuje se, aby lidé nejezdili do zahraničí. Víme, že i ty kontakty, které mohou být na letištích, mohou být v letadle a tak dále, že prostě nejsou dobré a zjistíme, že prostě vrcholní představitelé jezdí jako nebo jejich rodiny jezdí na dovolené do zahraničí /souzvuk zvuků/. Jezdí i běžní občané občas, ale pokud jako to doporučuji, tak prostě by mělo platit, že především ti lidé, kteří chtějí přesvědčit, aby dodržovali ta pravidla nebo aby se snažili maximálně snižovat množství sociálních kontaktů, aby šli nějakým způsobem příkladem. Takže toto si myslím, že je velký, velký problém. My také víme, že se hodně obcházely otázky ubytování v hotelech a návštěvy restaurací. Po sociálních sítích se objevují informace, že přijdete do určitých vybraných hotelů, tam zaplatíte 10 Kč a stanete se tam ubytovaným hostem. A pak můžete jít tedy do hotelové restaurace se sejít s kamarády. Opět jde o určitý typ hotelů a i o určitý typ klientely, která samozřejmě není většinou přístupná těm běžným občanům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak na tom zápase byl třeba europoslanec a místopředseda ODS Vondra, který účast olitoval. Navrhl klubu, aby příště pozvala raději lékaře a sestry. Možná se vraťme alespoň krátce, paní profesorko Dvořáková, k politice, zamává koronavirus a situace, ve které žijeme rok s politickými preferencemi voličů?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Tak já si myslím, že do určité míry zamává, protože za prvé už ta krize je dlouhá. Ta krize během ní se stalo celá řada chyb, problémů. Hlavně si myslím, že lidé ztratili důvěru v to, že ta opatření, která jsou přijímaná, mají jakousi racionalitu a fungují. Vláda několikrát vytvářela různé systémy, podle kterých říkala, že se bude řídit. Ale první co vždycky udělala, že se jimi neřídila nebo je nějakým způsobem upravovala a měnila. To podkopává silně důvěru občanů, jak tedy ve vládu, tak do určité míry i ve vztahu k opozici, kde bych řekla, že také nejsou úplně jasné představy, jak postupovat, co dělat a spíše mnohdy se to ukazuje jako, jako snaha některým skupinám vyjít vlastně vstříc. Ta situace se zhoršuje i z hlediska samozřejmě sociálního. Ten dopad, takhle dlouhodobý dopad pandemie bude mít několikaletý vlastně důsledky. Už jenom z hlediska zadlužení státu. Nejsou vlastně vnímány ani dobře ty nejrůznější kompenzace, kterých je obrovské množství, ale, ale v zásadě není moc pocit, že by to fungovalo. Těch věcí je celá řada, takže já bych řekla, že tedy spíše to nastane jistá nedůvěra ve, ve vztahu k vládnutí, která může být využita ad1 některými radikálními skupinami. Nelze, nelze vyloučit a může mít tedy dopad i potom na preference těch vládních stran, u sociální demokracie je to poměrně dosti znatelné už, už nyní. Ale i u hnutí ANO vidíme poklesy volebních preferencí, jako, jako určitý trend. Takže to co ANO předkládalo, budeme profesionálně, budeme řídit stát jako firmu. Tak v momentě, kdy to nefunguje, to vyvolává dost otázky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V sobotu se konala zádušní mše za Jana Sokola, filozofa, pedagoga, signatáře Charty 77, publicistu, polistopadového politika. Čím prof. Sokol, jeden z nejvýraznějších českých křesťanských intelektuálů vynikal?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Já jsem Honzu Sokola znala hodně dlouho. Vlastně už od počátku devadesátých let, potom od pětadevadesátého vlastně jsem koordinoval jeden projekt, který on garantoval. Garantoval ho profesor Sokol garantoval ho prof. Jařab z Olomouce. Šlo o výchovu k ústavnosti učitelů. A Honza Sokol hodně přednášel po celou tu dobu, co jsem ho znala, dal do posledních dvou tří let, kdy jsem ho potkávala na různých akcí, který byly pro učitele. On měl učitele velice rád a vy jste říkala, že on byl křesťanský filozof. Honza měl skutečně silnou víru, ale já si pamatuju na jeden jeho výrok, kdy říkal, že víra je velice důležitá. Ale že jsou lidé, kteří jí nezvládnou. On byl nesmírně tolerantní. Dokázal to, co nám chybí v naší společnosti. On dokázal naslouchat jiným názorům a polemizovat s nimi jako velmi srozumitelným, dobrým způsobem. Bylo vidět, že má obrovskou empatii a hlavně, že má rád lidi, a kdybych to řekla k učitelům, že se třeba nesmírně váží učitelů. To je něco, co v dnešní společnosti skoro, skoro nezažíváme. V těch v polovině devadesátých let na ty kurzy tam chodil přednášet i třeba prof. Milan Petrusek. To byly skvělé osobnosti, které dokázaly srozumitelně vysvětlovat složité věci, ale kteří dokázali, byli to lidé, kteří dokázali naslouchat a kteří nikdy nikoho nezesměšnili. Oni každou úvahu co zaznělo, tak prostě probírali s sebou a já vím, že tenkrát někteří učitelé, který byli z malých měst a dojížděli několik hodin do Prahy na ty přednášky. Pak po těchhle přednáška říkali, víte pro nás je to, jako když jdeme do divadla nebo to je obrovský kulturní zážitek. A toto tady velice chybí. Někdo, kdo by s klidem poslouchal různé názory a dokázal se k nim vyjadřovat, přesvědčovat laskavým způsobem, aniž by se snažil někoho zesměšnit, někoho ponížit. Toto přece v tom nebylo. To byla myslím ta jedna jeho velká síla, že on si vlastně velice vážil lidí a měl je vlastně rád, aniž by, snažil se vlastně těm lidem pomáhat, rozumět a bral, každý ten názor o něm přemýšlel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem podle prof. Jana Sokola, bychom měli rozlišovat mezi pravdou a pravdivostí, pravdou a pravdivou výpovědí, které v běžné řeči zaměňujeme.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Ano, to byla taky jedna z jeho podstatných tezí. Zároveň on třeba velice dbal na to, že fungují nějaká pravidla, že ta pravidla jsou něco, co nás většinou nesvazuje, ale co nás svým způsobem osvobozuje, že víme, jakým způsobem máme, máme jednat, máme se chovat. On to dokládal na běžných životních situacích. Říkal, nemusí to být psané pravidlo. Je to otázka etiky, morálky. Prostě potkáte-li v baráku sousedku, tak jí většinou pozdravíte. Nepřemýšlíte o tom, co mám teďko udělat, protože se tu objevila sousedka. A to bylo hodně důležité na to, aby začali lidé si vnímat, že pravidla nejsou něco, co by nás mělo svazovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prof. Vladimíra Dvořáková a její názory. Děkuji vám za to, na slyšenou.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem bude psychiatr prof. Cyril Höschl. Příjemný poslech Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.