Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 22. května 2018
Hostem byla politoložka Vladimíra Dvořáková.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. V pořadu Jak to vidí vítám politoložku Vladimíru Dvořákovou, dobrý den.
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Hezký den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S profesorkou Vysoké školy ekonomické probereme referendum sociálních demokratů o vstupu do koalici s hnutím ANO, výsledek předčasných voleb ve Venezuele a podíváme se také na vysoké školství jako společenský fenomén. Inspirativní poslech. V sociální demokracii začalo referendum o vstupu do vlády s hnutím ANO. 15 června bychom měli znát výsledek. Jistý rozhodně není, předseda strany Jan Hamáček se snaží přesvědčovat spolustraníky, aby hlasovali pro vstup do koalice s hnutím ANO. Čím je přesvědčuje, paní profesorko?
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Tak já si nejsem úplně jistá, čím je přesvědčuje. Samozřejmě je tam programové prohlášení, je tam koaliční smlouva, takže ty věci může vysvětlovat, může nějakým způsobem argumentovat v jejich prospěch, protože on to vyjednával, takže samozřejmě asi ví i, jaké byly možnosti, jaké byly cesty a tak dále. Ale jestli je přesvědčí, to je potom otázka a zároveň musím říct, že to referendum vyvolává poměrně dost velké rozpaky. Nic proti tomu, že by měla se rozhodnout členská základna o tom, jestli jít do koalice nebo ne. Koneckonců takto se rozhodovali třeba i v Německu, ale za prvé my nejsme v Německu, za druhé dá se říci, že ta členská základna je podstatně menší a vyznačuje se především tím, že jsou tam různé skupinky, které prostě někdo s někým mluví a někdo s jiným nemluví, když bych to takhle zjednodušila. A není to, že by rozhodovala, řekněme, členská základna, kde by převažovali lidé, kteří nejdou do žádný funkce, ale jsou sociálními demokraty, protože jsou prostě sociálními demokraty a protože si myslí, že mají nějakým způsobem pomoci tedy dělat tu politiku. Tady je i nejasné to období 3,5 týdne, 17 tisíc členů, nedokážu si představit, proč to nejde zorganizovat rychleji, proč to musí trvat skoro 4 týdny?
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy máte na to tedy nějaké, nebo pro to nějaké vysvětlení?
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Jako může to vyvolávat různé spekulace, že prostě je zájem, aby se případně ne řeklo těsně pře prázdninami, máme termín, který řekl pan prezident, že nechává panu Babiši, Babišovi termín až do června, ale prostě nevidím nejmenší důvod, proč by to referendum nemělo býti kratší. Ono navíc za těch 3,5 týdne se, kde budou postupně různí lidé hlasovat, tak také se může mnoho věcí dalších vlastně udát, může ho být různá prohlášení, mohou se objevovat vlastně další spekulace. Nevím. Prostě zdá se mi to hrozně zvláštní, rozhodně ne jako něco, co by mělo tu politickou scénu tady u nás stabilizovat a připadá mi to i možná dost nebezpečné pro samu sociální demokracii. Ta už prožila dvakrát referendum, ani jednou to nebylo, nebo takhle, to rozhodování v členské základně ani jednou to nebylo k jejímu prospěchu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Objevují se i spekulace nebo názory, jestli je to zároveň také referendum o novém šéfovi strany panu Hamáčkovi. Jaký by mohlo mít dopad vlastně ten výsledek na jeho postavení? Co by se vůbec stalo, zaspekulujme, pokud by to referendum dopadlo ne pro tu novou koalici?
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
No, pokud by dopadlo ne, tak to může mít jako dalekosáhlé důsledky. Popravdě řečeno, i když dopadne ano, tak my ještě nevíme, jak se zachovají komunisté a pořád nemáme nikoho jmenovaného jako premiéra, který by měl sestavit vládu, takže pan prezident má v ruce ještě toho, koho bude jmenovat a i když slíbil, že to bude tady pan Babiš a předpokládám, že pokud by referendum dopadlo dobře a komunisté řekli, že vládu podpoří, že by pan prezident asi pana Babiše opravdu jmenoval. Ale ono tam jako můžou být ještě další, další hry, které prostě nevíme a skutečně mně připadá velmi zvláštní, že to rozhodnutí sociální demokracie přijde 14 dní před prázdninami, to znamená, to je to období, kdy se dá udělat mnoho věcí, protože veřejnost už to příliš nevnímá a nezdá se mi to dobře.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nutno říct, že nezahálejí ani odpůrci vládnutí s hnutím ANO, ke kritice senátorů se přidávají i některé členské organizace sociální demokracie. Jak vy vnímáte, paní profesorko, fakt, že předseda Senátu, sociální demokrat Milan Štěch jde vlastně proti svému stranickému vedení?
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
No, já samozřejmě si myslím, že je možné, aby členové šli proti svému stranickému vedení, i když já bych, abych ještě odpověděla na tu předchozí otázku, bych to nepovažovala, že jde přímo o to, jestli pan Hamáček zůstane nebo nezůstane ve funkci, byť v případě, že on byl hlavní vyjednavač s panem Zimolou a to vyjednávání by tedy nebylo přijato členskou základnou, tak pravděpodobně by se asi nějaká změna dala očekávat. U Senátu jedna věc je samozřejmě názor každého člena, má právo, jestli teda je vhodné jít do koalice nebo ne, senátoři navíc také vnímají, že 1/3 Senátu se bude volit a že samozřejmě to bude ovlivňovat i dopad, který to může, jak budou voliči vlastně reagovat, jestli je podpoří nebo nepodpoří, k volbám do Senátu chodí poměrně malý počet lidí a řekněme, může to být přesně ten typ lidí, kteří spíše třeba tu koalici by nepodporovali. To je, to záleží samozřejmě i na jejich vyhodnocení, takže i ten fenomén voleb může být podstatný a máme také místní volby, které se budou vlastně odehrávat, ale i volby třeba do Prahy, takže i toto hraje roli. A myslím si, že to samozřejmě rozhodování o té koalici před těma prázdninama není, není úplně ideální a s tím, že se teda očekávají volby, tak samozřejmě to každý si počítá, jaký to může mít dopad na postavení těch voleb, v té volební soutěži.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že ovlivní výsledek referenda to, jak budou členové sociální demokracie hlasovat i páteční oznámení 5 jmen, které chce vedení ČSSD do vlády?
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Tak já si myslím, že to může ovlivnit, především to může ovlivnit v tom smyslu, že lidé si často mohou říkat, že nechtějí kupovat zajíce v pytli a že když teda neví, s kým by se vůbec mělo do té vlády počítat, takže radši nebudou hlasovat nebo vůbec k tomu referendu nepřijdou. Tam je i podmínka určité účasti, takže, takže pravděpodobně ten tlak, aby ti lidé měli širší informace a je stav toho, té momentální situace jaká je, pro svoje rozhodování, si myslím, že je docela logické.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Může třeba ne pana prezidenta jednomu kandidátovi, jemu se nezamlouvá nominant sociální demokracie pan Poche na post šéfa české diplomacie, případně až zablokovat vznik této koalice sociální demokracie a hnutí ANO?
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Tak já bych v běžným ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je moc hlavy státu v této situaci?
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
... v běžném ústavním systému našem bych řekla, že by to nemělo zablokovat, pan prezident není odpovědný za vládu, za vládu je odpovědný premiér, to znamená, koho navrhne jako premiéra, ten potom navrhuje jednotlivé ministry a osobně si myslím, že pokud by pan prezident měl vůči někomu nějaké výhrady jako ministrovi, tak je sice může sdělit, ale měly by to být výhrady zásadního charakteru. Já bych viděla třeba, pokud by byl trestně stíhán, ale vzhledem k tomu, že zřejmě nebude vadit trestní stíhání premiéra, tak si dost dobře nedokážu představit jiný důvod, proč by měl zablokovat nějaké jméno, protože odpovědnost za vládu nese pan premiér. Je ovšem jiná otázka, jestli pan premiér bude jmenovat ministra, který se panu prezidentovi nelíbí, to už je potom jiná věc.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek soudí, že na jménech nezáleží. Cituji dál jeho slova: "Pro KDU-ČSL je nepřijatelné, aby Českou republiku reprezentovala vláda, která bude závislá na hlasech radikální levice, tedy komunistů, strany, která se neoprostila od minulosti a má ve svých řadách Stalinisty." Tolik slova pana Bělobrádka. Podle něj existuje mnoho jiných vládních variant bez vlivu KSČM i SPD Tomia Okamury, které nebyly vyčerpány. Vidíte to také tak?
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Tak jako samozřejmě tady těch variant byla celá řada, ale ty varianty se potom zúžily na tom, že hnutí ANO trvá na tom, že premiérem jediným, kdo může být premiérem, je pan Babiš a pan Babiš je trestně stíhán. V tomto okamžiku, když jiné strany řekly, že nepůjdou do koalice s člověkem, který je trestně stíhaný, vlastně původně to říkali i sociální demokraté, tak v tom okamžiku prostě ty varianty nejsou. A ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mají to dokonce, promiňte, v usnesení z nedávného sjezdu.
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Ano, takže tam je, prostě ty, ty varianty jsou ve svý podstatě, ty varianty blokuje jeden člověk, když to řeknu zjednodušeně, ale samozřejmě hnutí ANO trvá na panu Babišovi. Má na to právo na tom trvat, ale tím se zablokovávají další alternativy a není, není možné spekulovat, že by byly další alternativy možné. S panem Babišem další alternativy možné nejsou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to jediná, opravdu jediná překážka pro vznik funkční vlády, která by dostala důvěru?
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Já nemůžu říct jako jediná překážka, je to překážka, jak jí definovaly všechny ostatní politické strany. Tam já nemohu říci nic jiného prostě. Strany řekly, že za těchto podmínek do vlády s hnutím ANO nepůjdou, takže tím je ta situace zablokovaná.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Předseda vlády Andrej Babiš chce ve Finsku, kde jedná, v pracovní návštěvě najít inspiraci pro reformu školství, problém vidí v tom, že u nás chybí povolání učitele prestiž na rozdíl od Finů. Tamní školy jsou proslulé tím, že se zaměřují na rozvoj analytických schopností žáků, praktické dovednosti a také tím, že ten vzdělávací systém je propojen s ekonomickými potřebami země. Vysoké školství u nás se od revoluce podstatně změnilo v čem, paní profesorko?
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Tak vysoké školství se velmi proměňovalo a ne vždycky ku prospěchu toho vysokého školství. První taková věc, která, myslím, byla hodně problematická, byla masifikace, která vůbec nebyla připravena, to znamená přijímání mnoho a mnoha studentů, na což nebyly školy připraveny, nedostávaly na to dostatek finančních prostředků a vlastně tím se velmi prudce začala snižovat kvalita toho vzdělávání. Zároveň vůbec se nepředpokládalo, že dojde k určitému demografickému poklesu, byť to jsou prostě údaje, které samozřejmě všichni v rozhodovací sféře měli k dispozici. Když se tam zmiňuje to Finsko, to Finsko je sice propojeno s ekonomikou, ale není to ten, nebo to školství je propojeno s ekonomiku, ale není to to, co se dneska diskutuje, jako že zavedeme znovu pozemky a dílny a že budeme produkovat studenty přímo pro trh. To je nesmysl. My totiž nevíme, jaký trh bude za 10 let, za 20 let a za 50 let, kdy dnešní studenti budou pořád ještě pracovat. Takže spíše ta rovina je opravdu ta, že ta analytičnost, schopnost kritického myšlení, schopnost řešit problémy, tohle jsou věci, které jsou nesmírně důležité, ale zároveň jaksi vyširší rozměr toho vzdělání, který vlastně poskytne lidem šanci se přizpůsobovat tomu, jak se ten svět mění. Vždyť vezměme se jenom, jak se změnily technologie za posledních 20 let, takže já si myslím, že tohle je hodně důležitá věc. Zároveň u nás ve vysokém školství tím, jak se vytvořil prostor pro vznik soukromých škol, přičemž zákon vůbec nepožadoval nějaké základní investice a umožňoval vznikat vlastně obchodní společnosti jako školy, tak se nevytvořil takový ten základ těch soukromých škol, jako jsme třeba znali v USA nebo, nebo ve Velké Británii, kde ty školy vznikají na základě toho, že je jakási nadace, která dává jisté prostředky a ty se potom doplňují třeba školným. U nás to bylo od počátku u některých těch škol jako u obchodních společností, vysloveně to byla otázka trhu a zisku.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy ty proměny českého vysokého školství analyzujete v nové knize, na obálce je slzící Jan Amos Komenský. Má k tomu tedy důvod? Možná, kdyby se také aktuálně podíval na výsledky letošních maturit, ale to už jsme u středního školství, kde maturita z matematiky i z češtiny didaktický test dopadl opět hůře než loni.
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
No, ono je to právě složitější v tom, že si myslím, že my leckdy ani nevíme, co máme pořádně, pořádně učit, nebo co mají ty učitelé učit, ale tady u té knihy, kterou jsem napsala s kolegou Smrčkou, to je bývalý tajemník Akreditační komise, tak my jsme chtěli ukázat na některé vážné problémy, kam se až vysoké školství mohlo dostat. Některé scénky jsou humorné, některé věci jsou takový opravdu černý humor už jako, některé jsou hodně, hodně varující, dokonce tam popisujeme ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, píšete o vysoké škole jako bezpečnostním riziku.
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Ano, samozřejmě. My jsme naráželi postupně i na věci, my jsme dávali několik trestných oznámení, naráželi jsme i na věci, kdy vlastně se prostřednictvím vysokých škol umožňoval příliv, nekontrolovaný příliv svým způsobem lidí na náš pracovní trh se zahraničí, aniž by ti lidé skutečně něco asi vystudovali, ale zároveň máme v tý knížce potom i takovou závěrečnou úvahu, vlastně jaký je význam vysokých škol. A pro společnost, co to znamená? A já bych řekla jednu věc. Mnozí lidé, kteří nejvíce křičí o tom, jak musíme chránit naší civilizaci, tak zároveň velmi silně jdou proti základům této civilizace a to je vlastně kvalitní univerzitní prostředí, protože Západ vznikl na základě toho, že vznikaly univerzity, kde bylo vždycky nějaký místo svobody, bádání. Občas to nebylo, tak učitelé přecházeli jinam, hledali, hledali své cesty, občas se nějaký učitel upálil, někdy se upálily knihy, ale tady to je základ naší civilizace, a to podcenění univerzity problém.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co tím myslíte, že je to snad méně svobodné prostředí nebo v jakém smyslu?
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Víte, je to taková ta snaha, že to vzdělání je čistě soukromý statek, není to společenský statek, je to snaha udělat, jakoby to glajšaltovat, udělat prostě všichni se budou učit pomalu stejné věci a budeme vytvářet toho studenta přesně pro ty potřeby trhu. Vidíme Orbána v Maďarsku a Středoevropskou univerzitu a obrovský tlak na to, aby tato pluralitní škola tam zmizela, takže vlastně ponižování intelektuálů, to je někdo, kdo vůbec do té společnosti nepatří, což je pravda, do některých společností intelektuálové nepatří. Oni mají takovou zvláštní zvyklost se ptát a říkat si, klást si otázky a to vždycky vadí. Takže v téhle knize my děláme hodně analýz toho, co se tady dělo a různé úvahy o tom, jak by to asi mohlo vypadat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou vysoko školy zrcadlem společnosti, jak se říká nebo říkávalo?
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Já si myslím, že ano, protože i ta atmosféra na těch vysokých školách odpovídá tomu, jaká je atmosféra ve společnosti. Odráží to tyhle ty problémy.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy mimo jiné píšete, že došlo k deformaci obecného povědomí o tom, jaké jednání je správné a společensky přijatelné?
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Ano, já si, já si myslím, že když jsme viděli třeba jenom ty podvodný získávání titulů, který, o něž usiluje vlastně politické elity a to nebyly jednotlivé případy, tak to už samo o sobě ukazuje, že vlastně vůbec nešlo, nešlo o vzdělání, jako vlastně hodnotou přestalo být to, že někdo něco umí. Hodnotou se stalo to, že někdo má nějaký titul někde napsaný. A to si myslím, že už je dosti velká deformace a vůbec jako je to leckdy až někdy výsměch vůči tě lidem, je to jejich neohodnocení. My hovoříme o platech učitelů, ale mladí asistenti mají nižší platy než-li učitelé, začínající učitelé na základních školách. Uvědomme si, že vlastně tímto likvidujeme do jisté míry intelektuální elitu národa a svoji budoucnost, protože pokud pro trh něco máme dělat, tak musíme udělat vzdělané lidi, kteří budou schopni zavádět nové technologie, které budou schopni se přizpůsobovat modernímu světu. Anebo nemusíme mít vzdělávání, ale pak budeme mít ty montovny.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Venezuelským prezidentem bude i nadále Nicolás Maduro. Ve volbách pořádaných uprostřed vleklé a hluboké hospodářské krize přesvědčivě vyhrál, jak to?
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Tak vyhrál přesvědčivě především z toho důvodu, že byla velmi malá účast. Účast byla pod 50 %. V zásadě asi 46, nebo 47, při minulých prezidentských volbách byla skoro 80 %. Takže ono poté, když teda si vezmeme to procento nebo počet voličů, který mu dal ten hlas, tak to zase už tak přesvědčivě není, nevypadá. Dál tedy čas opozice tedy volby bojkotovala, část opozice do voleb šla, ale vlastně získala potom poměrně malé procento, asi na druhém místě kolem 20 %.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dopadly by volby ve Venezuele jinak, pokud by byla opozice jednotná, protože často se to uvádí, její roztříštěnost jako jeden z důvodů vítězství Madura.
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Víte, mnoho samozřejmě ta výtka opozice, opozice není jednotná, bývá hodně častá, ale pak to znamená, že ta opozice vlastně je definována pouze tím, že anti nějaký kandidát, jo, byla by to antimaduro, ale vnitřně by musela být pluralitní, protože ta společnost má samozřejmě nejrůznější pohledy, nejrůznější názory. U těch voleb tam byl ještě další problém, že se uvádí a pravděpodobně je to dost potvrzeno, že vlastně voliči a příznivci Madury potom Madura dostávali potom i určité potravinové balíčky. My si musíme uvědomit, že Venezuela je v zoufalé situaci, víceméně jde skoro o humanitární katastrofu, kdy je nedostatek potravin, obrovské množství lidí opouští Venezuelu, protože tam skutečně není možné žít ve smyslu obstarat si potraviny. Je tam hyperinflace. Oni dokonce začali zavádět novou, novou měnu petro, odvozeno tedy od té nafty, tak je to velmi složitá situace a já si myslím, že prostě ty, ta opozice v tuhle chvíli asi se těžko mohla úplně sjednocovat. Tam byli dva kandidáti, vlastně ten nejúspěšnější na druhém místě, který šel proti Madurovi, tak je někdo, kdo byl původně ze stejného tábora, ale opustil ho a hledal jinou alternativu, lépe řečeno odmítal ten silný, silný posun směrem k autoritarismu, který u Madura je vidět.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co zamýšlí dál Nicolás Maduro s Venezuelou?
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Tak to nikdo moc netuší, protože ono se toho příliš mnoho zamýšlet nedá. Tam ta situace je ekonomicky naprosto zoufalá, jestli by se podařilo jí nějakým způsobem stabilizovat v momentě, kdy neporoste cena nafty, tam je jediné, co by mohlo zachránit, by byl radikální růst ceny nafty, tak pokud neporoste, tak ta popravdě řečeno se toho moc nedá, nedá dělat. Proto také ve svý podstatě i ta větší, je tam ta otázka tý humanitární podpory, o níž se ovšem ale tuší, že by pravděpodobně šla spíše do armády a mocenských složek, které prostě Maduro potřebuje udržet, aby se i nadále udržel u moci. Když jsme hovořily o tý opozici, ono tam u té opozice je trošku, trošku problém, že ta venezuelská společnost byla i předtím velmi rozdělená s vysokou mírou vlastně chudoby v té společnosti a dá se říci, že ty předchozí strany, byť ve stabilní demokracii, která fungovala na takovém principu opoziční smlouvy do toho roku 98, tak to byly spíš taky o sféry vlivu, ze kterých se získávaly peníze, takže tam je taky problém vůbec jako, jak taky nastavit nebo jaký systém nebo jaký, jaký mechanismy kontroly potom vlastně nastavit a jak teda, aby opozice byla schopná dát alternativu, která by vedla k moderní Venezuele.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Výsledky voleb odmítlo uznat už několik zemí regionu Latinské Ameriky i Spojené státy, podvodem je už v neděli nazval americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Dvacítka bývalých iberoamerických prezidentů a premiérů, vyzvala další země světa, aby stáhly své velvyslance z Venezuely. Nutno říct, že kromě podpory ze strany Kuby, Nikaraguay a Bolívie je Venezuela v rámci toho mezinárodního společenství izolovaná. Nebude tento přístup pouze prohlubovat tu krizi nejenom ekonomickou?
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Tak samozřejmě ono to prohlubuje potom tu krizi. Ona Venezuela za Cháveze měla ještě takovou tu představu naopak, že se stane lídrem toho regionu, i když to byla představa dost nereálná, ale bude to prohlubovat. Na druhou stranu my víme, že právě v těch režimech typu Venezuely, ale i dalších latinskoamerických zemích většinou, pokud je někde negativní vyjádření Spojených států amerických, tak to ten režim vnitřně posiluje, takže tam samozřejmě vyjádření amerického ministerstva zahraničí a ministra zahraničí je něco, co bude Maduro používat jako doklad toho, že teda ty jejich problémy jsou vyvolávány zvenčí a řekněme, bude se opírat o ten tradiční antiamerikanismus. Samozřejmě ty země regionu potom mohou mít mnohem větší, větší vliv, ale už také jsou z toho dost nešťastné, protože ty lidé, kteří opouštějí Venezuelu, tak samozřejmě jdou do nejbližší Kolumbie a prostě ta situace není úplně jednoduchá s uprchlíky.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesorka Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické a její pohled na svět, děkuji vám za to, mějte se hezky.
prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Hezký den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zahraniční agenda bude dominovat i zítra. Mým hostem bude Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity. Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.