Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 21. února 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den a celý nový týden přeje Zita Senková. Těším se, že jste si naladili rozhovor na aktuální témata. O svůj pohled na svět se s námi podělí profesorka Vladimíra Dvořáková, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií Českého Vysokého učení technického. Dobrý den, vítejte.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hovořit chceme například o obstrukcích ve Sněmovně i o dění kolem loňské hospitalizace prezidenta. Přeji nerušený poslech.

mluvčí
Český rozhlas Dvojka Jak to vidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Novela pandemického zákona, která se postarala o rozruch, byla schválena. Vládní pětikoalice v pátek přehlasovala senátní veto. Prezident Miloš Zeman už ohlásil, že předlohu podepíše. Paní profesorko, jsou emoce, které projednávání zákona vyvolaly opodstatněné? Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek chápe novelu jako pojistku pro případné další vlny epidemie, které by mohly přijít zejména na podzim.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Tak těžko se dá říci, jestli jsou ty emoce zbytečné nebo ne. Je to samozřejmě důležitá záležitost a ta vždycky vyvolává jisté emoce. Vůbec celá pandemická situace je hodně emotivní nebo vnímána jako emotivní. Tady spíš byl problém, že projednávání tohoto zákona doprovázely obstrukce. Poté došlo k tomu, že vlastně Senát odmítl pandemický zákon, ačkoliv tam vládní většina vláda má vlastně většinu v Senátu. Takže to bylo velmi překvapivé jako toto, toto postavení. A celkově myslím si, že ten problém je, že nedokážeme zohlednit ty zkušenosti, které jsme měli více těch dvou let. To jest, bylo by potřeba si říct, jak dalece třeba nouzový stav byl využíván, nebyl využíván. Kde byly jeho slabá místa a připravit něco pro příští období a upravit to. Stejně tak jako pandemický zákon nebo zákon o ochranu veřejného zdraví by měli zohledňovat vlastně tyto zkušenosti. A myslím si, že ne tak, že to úplně není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak už jste řekla, předloha vlastně prošla v parlamentu na druhý pokus. Proč si podle vás vláda pětikoalice nedokázala u svých senátorů zajistit, aby neshodili ten pandemický zákon, byť to bylo teda o jeden jediný hlas.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
No upřímně řečeno, já to moc nedokážu pochopit, jak tohle mohla vláda vůbec dopustit. Ono to bylo sice o jeden jediný hlas, ale bylo to v situaci, kdy velká část senátorů, tuším, že 20 senátorů vlastně chybělo na tom zasedání. A v tomto okamžiku teda je to docela problém, pokud chybějí poslanci, kteří jsou spjati s vládou nebo senátoři, i když jako ta vazba není taková jako v Poslanecké sněmovně. Ale měli by teda minimálně ty základní věci podpořit. A toto bylo velmi překvapivé, hlavně bylo velmi překvapivé, že vůbec se toho zasedání neúčastnili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče těch obstrukcí byly mnohahodinové. Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš dokonce přepočítal hodinu blokování Poslanecké sněmovny na peníze. Přijde to 1 hodina, kterou nazval Okamuru hodina. To je termín pana Bartoše, přijde na více než 700 tisíc korun. Paní Dvořáková je nutné upravovat jednací řád? Nedisponuje dostatečnými mechanismy, aby nějak v rozumné míře a to je asi podotázka, jaká by byla, jaké jsou ty mantinely, vlastně ukončil to obstrukční chování. Umožnil poslancům hlasovat. Byť nutno dodat, což samozřejmě víme, že obstrukce jsou legitimní nástroj. Patří to do parlamentu, ale v jaké míře?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
No, ta otázka míry to je přesně to, co je velmi podstatné. Zároveň já bych asi moc nepřepočítávala něco na, na hodiny, protože obstrukce patří k tomu parlamentnímu životu a je to prostě jeho součást. Je to součást strategie taktiky, součást oslovování voličů i občanů. Obstrukce mnohdy slouží k tomu, aby občané najednou věnovali pozornost tomu, že něco probíhá v tom parlamentu a že tedy třeba opozice má to jiný názor nebo s tím výrazně nesouhlasí. Samozřejmě obstrukce by měly mít jasnější vymezení. To znamená, nemělo by docházet k paralýze té Sněmovny a o tom je právě jednací řád, který by měl mít v sobě nástroje, které umožní opozici, aby se vyjádřila a měla, řekněme, i dostatek času. Což je otázka vždycky, co je dostatek času. Ale aby mohla opravdu k tomu tématu se plně vyjadřovat. A zároveň, aby opravdu nedošlo k tý paralýze. To je základní princip, který by měl být, náš jednací řád v tomhle směru není úplně dokonalý. Vlastně nedává příliš možnost zkrátit ty obstrukce nebo nechává ten prostor pro to, aby to trvalo takto dlouho. Na druhou stranu nutno říci, že obstrukce tohoto typu používaly i strany, které jsou nyní ve vládní koalici. Já, když si vzpomenu na projednávání vlastně zákona o státní službě, kde k té paralýze víceméně docházelo. A myslím, že takovým hlavním iniciátorem tenkrát byl pan Kalousek, který nechtěl toho super úředníka. A popravdě řečeno, nakonec jakýsi kompromis, který byl přijat, byl spíše ke škodě toho zákona, který původně podle mě byl mnohem, mnohem lépe nastaven. Ale obstrukce opravdu patří k parlamentnímu životu. Jednací řád by opět mohla i ta současná vláda nějakým způsobem upravit opět s tím, že jednací řád je, musí být schválen v obou komorách. Což vždycky je problém pro, pro tu vládu, pokud má Senát jakoby v opozici. V této době by se dalo říci, že by se mohlo očekávat, že tedy by to prošlo. Ovšem jak jste viděli s pandemickým zákonem, nic není jistého.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Aby pak se neobstruovalo takzvaně i třeba zákon, v uvozovkách o obstrukcích. Myslíte si, paní Dvořáková, že se můžeme v této legislativní periodě, v tomto období, které nová vláda začala, připravit na vlastně takhle bouřlivé jednání ve sněmovně, případně i v Senátu?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Tak já si myslím, že asi ano. Bude záležet na tom, jak dalece ty zákony, které bude projednávat, budou takové, že dokáží rozštěpit společnost. To je podstatný. Většinou u zákona, který většina lidí nevěnuje pozornost, tak prostě obstrukce nevyvolávají ten správný efekt, který opoziční strany chtějí dosáhnout. Takže můžeme očekávat, že u závažných otázek obstrukce mohou fungovat. Bude to poškozovat samozřejmě i realizaci vládních opatření. A říkám, tady by bylo opravdu dobré, kdyby mnoho věcí se nějakým způsobem upravilo i pro budoucnost. Tady totiž je zajímavé, že vždycky ten problém by chtěl upravovat momentálně ta vláda, která vládne a nikoliv ta opozice samozřejmě a opozice využívá toho prostoru, který to dává, tady by se mělo uvažovat o tom, že by ta úprava měla být taková bez ohledu na to, kdo bude v příští vládě. Prostě mělo by to být na delší dobu a dát prostor, aby vláda mohla vládnout a opozice, aby měla právo se prostě vyjádřit a umožnit lidem, aby věnovali pozornost nějaké otázce, která se právě projednává ve Sněmovně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Řekla byste, že obešla vládní koalice ve sněmovně jednací řád, teď když jednal vlastně podruhé nebo opět, jak jí vytýká opozice?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Tam spíš o to šlo, že nevím, jestli bylo úplně jasně zdůvodněno, že jde o legislativní nouzi, což byla taky jedna věc, kterou vlastně opozice vyčítala, ale vzhledem k tomu, že pandemický zákon měl platnost do 28. února, bylo opravdu docela důležité, aby byl přijat. A s tím, že ta vláda nastupovala vlastně před Vánoci, tak zase moc velký prostor, aby ty věci dopracovával, ten původní návrh ještě vznikal za vlády ANO. Tak, aby ty věci opravdu se do nich dostala do hloubky a nastavila je tak, jak chtěla, tak jako moc času neměla. Pak chtěla tedy zkrátit to jednání v parlamentu. Legislativní nouze by měla být opravdu používána výjimečně, ale možná v tomto případě bych to vládě příliš nevyčítala, protože opravdu ten původní pandemický zákon končil ke konci února a byla by potom situace, pokud bylo přijato, nutné přijmout jakákoliv opatření, tak jít rovnou k nouzovému stavu, což je samozřejmě opatření mnohem drsnější, než-li, ne-žli pandemický zákon.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Vladimíra Dvořáková, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT.

mluvčí
Jak to vidí Host Zity Senkové na Dvojce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když si, paní profesorko, pustíte, ať už přímý přenos nebo záznam ze zasedání Poslanecké sněmovny. Nakolik podle vás umí zákonodárci formulovat své myšlenky, vyjádřit svůj názor?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Tak samozřejmě, že to většinou není příliš potěšitelné, někdy je to i zase otázka nejenom vyjádření ale i některých konkrétních znalostí. Ale na druhou stranu poslanec je volen prostě z jiného důvodu. Patří, patří k určitému ideovému proudu. Někteří lidé se s tím ztotožňují. Takže já nejsem ten typ, který by vysloveně prověřoval znalosti a dovednosti poslanců či jednotlivých ministrů. Občané nesou svůj díl viny, když to řeknu takto nebo svůj díl dobrého výkonu. Podle toho, koho do Sněmovny volí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A to ještě třeba u některých, promiňte, že vám skáču do řeči, ale třeba ne vždycky víme, jak bude, pokud je to někdo nový jak, jaký bude vlastně, jak se bude projevovat, jak bude komunikovat.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Samozřejmě, ale popravdě řečeno, patří i k určitým proudům, snaha mít třeba takový ten hodně jednoduchý, jednoduchý projev. Hovořilo se třeba o, třeba o tom, že když krajní pravice se snažila dělat takový ten svůj styl, jaký marketingově by měla používat, tak se říkalo, zajděte si do hospody nižší cenové skupiny a tam si poslechněte, jak se tam ty lidi baví o politice. A máte udělaný úplně přesně styl, jakým chcete koho oslovovat. Ono také někdy je třeba projev docela kulturní. A když pak hledáte v tom myšlenku, tak jí tam nenaleznete. Takže opravdu je to různé a parlament je opravdu takovým trochu zrcadlem společnosti. Co si budeme povídat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Napadá mě vlastně, paní Dvořáková, jestli když mluví poslanci, tak mluví i k nám nebo si třeba uvědomují, že i my voliči se na to díváme?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Samozřejmě zvlášť ještě pokud jsou jako přímé přenosy. Tak tam se ukazuje, že potom jako ty, ty věci, které se říkají, jsou jako mnohem výraznější, jsou provokativní. Poslanec se snaží zviditelnit. To je běžné. Také všichni poslanci vědí, že pokud se dostane něco takovýho běžného povědomí přes jednoduché sociální sítě nebo přes, řekněme, noviny spíše bulvárnější charakteru. Tak tam nikdy nebude hluboká myšlenka, jak zachovat světový mír. Ale bude tam vždycky nějaká provokativní myšlenka, která prostě vyvolá pozornost, která umožňuje mít velký titulek. Takže to je bohužel současná medializace. Není to něco, co by odpovídalo jenom posledním rokům, ale sledujeme to už 20, 30 let. Ta snaha o tu velkou zkratku a o provokativní titulky, které tam vyvolávají pozornost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Čím si vysvětlujete, že ty politické projevy zákonodárců u části značně zhrubly?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Víte, já si vzpomínám na nějaký rozhovor, bylo to někdy kolem roku 2004, 2006, 2007, kde jsme všichni hovořili o hrubnutí politické scény a hrubnutí jazyka. Takže mám pocit, že už to říkáme hodně dlouho. Ono se to různým způsobem mění. A určitě se to mění i pod vlivem, jak roste, rostou sociální sítě, nebo jak jsou schopny sociální sítě někoho oslovit. Klasika je, pokud říkáte něco do médií třeba do televize nebo krátkou odpověď v rozhlase, tak prostě 30 vteřin je maximum. A zkuste ve 30 vteřinách říci nějakou velkou myšlenku. Takže ten, kdo umí říct větu, ucelenou s podmětem, přísudkem a ještě tam mít lehce vtip, tak je velmi oblíbený pro všechny novináře. A v tomhle směru tedy, když už jsem zkritizovala pana Kalouska, tak bych řekla, že naprosto geniálním v tomto směru vždycky byl pan Kalousek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče těch obstrukcí, jenom si vzpomínám, že zákon o EET, elektronické evidenci tržeb obstruovala vydatně Občanská demokratická strana.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Jasný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinak, když zůstanu u společnosti, tak lze pozorovat a vlastně cítit to napětí, vyhrocení veřejné debaty. V poslední době kreslení šibenic, dokonce výhrůžné nápisy u bydliště poslanců. Ministr vnitra Rakušan chce v budoucnosti více řešit právě tyto symboly s novým policejním prezidentem panem Vondráškem. Co si o tom myslíte o těchto projevech?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Já si myslím, že to ukazuje vlastně polarizaci společnosti. A ukazuje to i, řekněme, nejenom emotivnost, ale růst takového násilí, které v té společnosti nebo násilné atmosféry. Ono to nemusí být přímo násilí a já z těchto věcí mám vždycky strach. Protože projevy tohoto typu, případně nějaké bitky a podobně. Hodně se objevovaly ve třicátých letech před nástupem nacismu, fašismu. Byly využívány potom těmito skupinami. A já si myslím, že prostě určitá kultura by měla být zachována. Šibenice nemají co dělat na demonstracích. Protože to už je opravdu výhrůžka násilí. Nejsem proti nějakému omezování svobody názoru nebo shromažďování, ale musí být zachovány základní prvky jakési slušnosti a komunikace, protože ta svoboda každého končí tam, kde je ohrožena svoboda někoho jiného. Dávání adres vlastně poslanců, aby tam chodily davy protestovat. Ale ono se už dříve objevilo, že se třeba zveřejňovaly adresy soudců u některých jakoby citlivých kauz. Myslím si, že toto je věc, která by prostě se neměla stávat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje politoložka Vladimíra Dvořáková z Masarykova ústavu vyšších studií.

mluvčí
Jak to vidí Host Zity Senkové na Dvojce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prezident Miloš Zeman se domnívá, že okolnosti jeho podzimní hospitalizace byly jistým pokusem o puč. Nevyloučil, že si tato věc vyžádá právní řešení. Prezident to řekl v rozhovoru pro Mladou frontu DNES. Podrobnosti nespecifikoval. Konkrétně v této souvislosti nicméně zmínil počínání předsedy Senátu Miloše Vystrčila a také senátora Pavla Fischera. Předseda Senátu Vystrčil je přesvědčen, že konal tak, jak mu přikazuje Ústava. O diagnózu zdravotního stavu hlavy státu podle jeho slov nikdy nežádal, proto ji ani neobdržel. To řekl v reakci na zmíněný rozhovor. Jak se vy, paní Dvořáková, díváte zpětně na tehdejší úvahy o dočasném převodu pravomocí hlavy státu, který byl dlouhodobě vlastně hospitalizován?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Já si myslím, že ty úvahy byly zcela namístě. Musím říci, že já nejsem příliš zastáncem převádění těchto pravomocí. Mělo by to být pouze opravdu v okamžiku, kdy už není jiného, jiné možnosti. Protože to narušuje takovou rovnováhu mocenských sil. Ale tady v tomto případě to bylo na místě zejména proto, že vlastně veřejnost a nikdo neměli dostatečné informace. V momentě, kdy tiskový mluvčí jako vysílá žalmy, tak to nevyvolává zrovna jako představu o tom, že pan prezident je v pořádku nebo že, že ten zdravotní stav má tendenci se zlepšovat. Základní informace, které nemusí jít do detailů, ale které by prostě řekly i časový horizont a určité možnosti, které vidí lékaři v tom dalším postupu, si myslím, že by bylo, že jsou zcela na místě. A záleží také v situaci, kdy se začne o té aktivace článku 6, jak se o něm pořád hovořilo, začne uvažovat. Tady byla situace po volbách, řekněme, měsíc se vcelku nic moc nedělo, protože i když by prezident nesvolal Sněmovnu, on ji pak v té krásné scénce ještě svolával. Ale on ji svolával na den, kdy ona by se musela stejně sejít. Takže toto nemělo žádný vlastně vliv. Tak poté v momentě, kdy Sněmovna se ustanoví, ustanoví své orgány, tak je na místě demise vlády, a to už musí podávat, tedy bývalý premiér se svojí vládou do rukou prezidenta. A poté její jmenování nové vlády. A to jsou věci, které po volbách jsou velmi důležité a tam prezident vlastně byl nenahraditelný. A pokud by v té době nebyl schopen tyto funkce vykonávat, tak by bylo zcela na místě, aby ty pravomoci přešly na někoho jiného. Tam se potom ukázalo po dlouhých jednáních, že vlastně už kolem toho jmenování vlády se ten zdravotní stav pana prezidenta zjevně zlepšoval. Takže já to, že byly tyto úvahy, že se přemýšlelo o tom, jaké kroky, jaké by to mělo důsledky, že se to otevřelo vlastně ve společnosti jako jistý problém jako jedna z možných alternativ. Tak nepovažuju za nic špatného. Já bych to považovala za problematické, kdyby najednou se prostě ze dne na den rozhodlo, že něco takového se udělá tady k tomu byla velká diskuze, vyjadřovali se k tomu právníci, ústavní právníci, kteří i vysvětlovali, jaké to může mít dopady i třeba negativní důsledky. A bylo to ke zvážení, protože ta situace byla velmi nepřehledná. A to si myslím, že bylo zejména i díky okolí pana prezidenta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Taky vzniklo speciální konzilium, co se týče zdravotního stavu. To konzilium pak také vlastně informovalo.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Ano, já si myslím, že toto je na místě. Opravdu není potřeba, aby se říkaly bůh ví jaké detaily z toho zdravotního stavu. Ale mělo by to být prostě odborné konzilium, které řekne, jaké jsou perspektivy, jaké jsou možnosti, jaký jsou časový horizonty. Samozřejmě nikdo nedokáže předvídat úplně, jak se bude vyvíjet zdravotní stav. Může dojít k náhlému zhoršení nebo překvapivému zlepšení. Ale, ale v zásadě ta informace u hlavy státu je naprosto nezbytná. A takové informace o tom, jak si pan prezident dal meruňkové knedlíky nebo něco takového, bylo opět něco, co za prvé shazovalo teda i pana prezidenta svým způsobem. Protože lidé vnímali, že ten stav zřejmě není úplně dobrý. A za druhé opět vyvolalo nedůvěru, co se vlastně děje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V Kanceláři prezidenta republiky dnes začne kontrola Národního bezpečnostního úřadu ve věci dodržování právních předpisů, v oblasti ochrany utajovaných informací. Na Hradě totiž skartovali tajnou zprávu Bezpečnostní informační služby o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu ve Vrběticích na Zlínsku. Jaký je váš pohled, paní profesorko, dovíme se, jak se v Kanceláři prezidenta republiky dodržují požadavky na ochranu utajovaných informací?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Tak já myslím, si do jisté míry se můžeme dozvědět, ale samozřejmě i ten způsob, jak se tam pracuje s těmi utajovanými skutečnostmi bude do jisté míry utajován logicky, protože jako, jako nemůžete říkat případní tajným agentům, tedy jako běžte támhle do té kanceláře a tam prostě najdete všechny věci a můžete si odnést, co chcete nebo podobně. Takže nemyslím si, že by to byla nějaká zpráva, která by šla výrazně, že by popisovala konkrétně, co se stalo, nebo se nestalo. Ale asi je nutné, protože zacházení se stejnými materiály je věc velmi důležitá. Je důležitá i z hlediska našich spojenců. Tady se velice dlouho upravoval zákon o Národním bezpečnostním úřadu, který v roce, v letech 98-2006 procházel obrovskou krizí, kdy se i zjišťovalo teda, že byl propojeny s organizovaným zločinem a podobně. Tehdy pro naše spojence, pro na to bylo to jako velice, velice špatné. V tuto chvíli prezident a 5, vlastně 5 ústavních činitelů, mohou nacházet, mohou zacházet vlastně s těmi nejtajnějšími materiály a nemusí k tomu mít prověrku, protože je to z titulu jejich funkce a z titulu, že byli zvoleni. Ovšem všichni další, kteří by se k tomu měli dostat, by měli mít právě tu bezpečnostní prověrku a tady je ta diskuze ohledně pana Mynáře, kdy vlastně nevíme. Teda víme rozhodně, že bezpečnostní prověrku nemá a jet tedy otázkou, zda tento člověk, který organizuje prezidentovu kancelář, se k těmto materiálům může dostat, nebo nemůže dostat. Protože správně by k těmto věcem a informacím, který tam jsou obsažený, by se vlastně vůbec neměl dostat. To znamená, měl by se k nim dostat pouze a jedině pan prezident.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je, nebo není bezpečnostní prověrka, ať se týká kohokoliv, ale toho, kdo jí musí mít jaksi i ze zákona v podstatě vymahatelná, nebo jak je možné, že někdo, kdo by měl něco takového mít, to nemá? Kdo to určuje, kdo to může a jakým způsobem, pokud ano, prosím, vysvětlete vlastně požadovat?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Ono je to složitější. Jako samozřejmě ve funkci kancléře není přímo řečeno, že by musel mít, ale kancléře tedy prezidenta. Ale vzhledem k charakteru jeho práce se dá očekávat, že aby mohl plnit tu svoji funkci, že by touto prověrkou projít měl. Tady to bylo velice zvláštní, protože dlouhodobě ne, jako o ní nežádal. Poté pod tlakem veřejnosti o ní požádal. Poté zjistil, že jí vlastně tedy nedostane, což už je samo o sobě jako obrovským, obrovským signálem. A říkal, že se odvolá k soudu, což je možné, aby soud tedy rozhodl, jestli to bylo oprávněné, nebo neoprávněné. Ale poté než to soud projednal, tak to vlastně stáhl. Takže je to trošku Kocourkov.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje politoložka Vladimíra Dvořáková. Ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií Českého učení, Českého učení, Českého Vysokého učení technického. Já vám děkuji za váš čas i názory a přeji vše dobré, na slyšenou.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Krásný den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.