Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 20. prosince 2021

Jan BURDA, moderátor
Státní rozpočet, energetická krize, inflace, pandemie, úkoly a největší výzvy pro novou koaliční vládu, kterou jak včera řekl prezident Miloš Zeman, jmenoval s rozpornými pocity, proč? Jaké změny se v brzké době odehrají na ministerstvech, které si přebírají noví ministři a jaká je politická budoucnost teď už opozičního politika Andreje Babiše z hnutí ANO. Témata pro politoložku Vladimíru Dvořákovou z Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT. Dobrý den.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Dobrý den.

Jan BURDA, moderátor
K poslechu zve též Jan Burda. Česká republika má od pátku novou vládu. Prezident Miloš Zeman jí jmenoval, jmenoval kabinet premiéra Petra Fialy, předsedy ODS z koalice Spolu. Pro zajímavost je to 16. vláda České republiky. Sám pan Fiala je 13. premiérem. Vláda bude mít 16 členů, až se ministrem zemědělství stane i Zdeněk Nekula. Tvoří 5 uskupení koalice Spolu tvořená ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů s hnutím Starostové a nezávislí. Ve Sněmovně má většinu 108 z 200 poslanců. Prezident Miloš Zeman včera v pořadu Partie Prima CNN uvedl, že novou vládu jmenoval s rozpornými pocity. Nový předseda vlády Petr Fiala z ODS mu však nabídl osobní garanci ve sporných otázkách týkající se zejména zahraniční politiky a ministra zahraničí Jana Lipavského za Piráty. Paní Dvořákové, jak hodnotíte cestu ke jmenování nové vlády?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Tak ta cesta byla poměrně složitá, i když vlastně situace byla příznivá. Po dlouhé době vlastně po volbách byla jasná koalice, byla jasná vůle, tedy vládnout, jasná většina 108 lidí. To už jsme opravdu dlouho neměli. Takže zdánlivě nic nebránilo tomu, aby byla vláda jmenována velmi rychle. Samozřejmě do toho vstoupila nemoc pana prezidenta, kdy spolu některé věci prostě nešly, nešly uskutečnit. Poté tedy diskuze pana prezidenta s jednotlivými ministry, která možná je významná, řekněme, že rozhodně nelze vyčítat, že pan prezident chce mluvit s ministry. Na druhou stranu není to úplně obvyklé. A pro připomínku, před pěti lety, když a to se uvědomme, probíhala vlastně předvolební kampaň, byly volby, prezidentské volby, tak tam tehdy menšinou vládu, která neměla ani žádné spojence, která pak nedostala důvěru Andreje Babiše, jmenoval o něco dříve. Trvalo to asi o 14 dní, o něco více než 14 dní méně než-li v současné situaci. Takže ta cesta, řekněme, nebyla výjimečně složitá. Ale možná, že se trochu zbytečně protahovala.

Jan BURDA, moderátor
Ty výhrady pana prezidenta vůči tehdy kandidátu na ministra zahraničí pana Lipavskému za Piráty, lze to vnímat i tak, že prezident má zájem na zahraniční politice České republiky? Ona sice za ni zodpovídá vláda, ale prezident je zároveň činitel, který republiku reprezentuje.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Ano, můžeme říci, že vlastně v Ústavě je to jeden z nejslabší, jedno z nejslabších míst, kdy to není úplně vyjasněné, byť pořád platí, kdo nese odpovědnost, ten určuje tu linii. Prezident má rozdílné názory na zahraniční politiku, než bude mít tato koalice. To se dá předpokládat, i si jeho dlouhodobou orientací na východ, orientací řekněme na Rusko, orientací na Čínu. A velmi výraznou orientací na Izrael, která, řekněme, je výraznější podpora Izraele, než-li vidíme třeba v dalších zemí Evropské unie. Takže tam ty rozdílné postoje budou. Na druhou stranu vláda bude přinášet programové prohlášení a s programovým prohlášením přijde před sněmovnou, kde má ovšem dostatečnou většinu. A skutečnost, že pan premiér slíbil, že dohlédne na pana ministra, když to trochu přeženu, aby plnil programové prohlášení. To je zcela přirozená věc. Vždycky premiér víceméně dohlíží na to, aby členové vlády plnili programové prohlášení té vlády. Takže není to nic výjimečného.

Jan BURDA, moderátor
Mimochodem ta vyjednávací strategie a postup teď už premiéra Petra Fialy z ODS během tedy sestavování nové vlády a především tedy během těch konzultací, které probíhaly u prezidenta republiky, ten hodnotíte jak?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Já si myslím, že to bylo docela zajímavé a můžeme i zvažovat na kolik uvažování Miloše Zemana je dáno jeho láskou k šachům nebo aspoň určitě dříve. Ta láska byla, já si myslím, že on si vyjasňoval určitou pozici, kterou má. Trochu spoléhal na to, jestli nebo sondoval, jestli koalice bude soudržná, protože víme, že po volbách opravdu vzniklo napětí mezi Piráty a Stanem. A zkoušel vlastně, kam až může zajít. Podle mne klíčová byla vlastně, klíčové bylo vyjádření, že případně se dá dát kompetenční žaloba k Ústavnímu soudu. A byť by to vlastně trvalo nějaké týdny, měsíce, tak pokud by rozhodnutí Ústavního soudu podpořilo premiéra. Osobně si myslím, že v tuto situaci by podpořilo premiéra, tak by se velmi zúžil do budoucna prostor pro Miloše Zemana. Takže já si myslím, že opravdu tu kompetenční žalobu nechtěl. Je vlastně poslední rok ve funkci a může počítat nebo předpokládat, že může nastat určitý rozkol uvnitř koalice. Vládnout pěti stranám opravdu není jednoduché, zvláště při těch velmi obtížných problémech, které budou muset řešit. Tak by vlastně si už zúžil prostor, aby mohl do toho vládnutí jakýmkoliv způsobem zasahovat. Takže myslím si, že ta kompetenční žaloba byla něco, co skutečně nakonec prezident ze strategických důvodů jako vlastně ustoupil.

Jan BURDA, moderátor
S nově nastupující vládou se dají očekávat i změny na některých významných pozicích, ve státních institucích nebo ve firmách ale samozřejmě také na ministerstvech a jinde. V té souvislosti konec oznámil třeba policejní prezident Jan Švejdar. Vidíte nějakou souvislost? Ono Deník N informoval, že pan Švejdar se k tomu rozhodl po, měla proběhnout schůzka s panem Vítem Rakušanem ze Stan, tehdy ještě aspirantem na pozici ministerstva vnitra.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Já takovou situaci vidím dost nešťastně. My, když si vzpomeneme na to, co bylo před pěti lety, když nastupovala ona menšinová vláda, která pak nedostala důvěru Andreje Babiše. Tak se silně kritizovalo, že velmi rychle udělali systematizaci míst ve státní správě, která vždycky může být udělána jednou ročně, a to do 31. 12. Tam ministři hned poté, co nastoupili, tak prostě udělali systematizaci, měli to připravený a vlastně spousta lidí odešlo. Myslím si, že to není dobrý postup. Jestli vláda bude dělat totéž, tak se dostáváme opravdu do problémů, že opět ze zákona o státní službě, který pravda se moc nepovedl, uděláme opět jenom cár papíru. Tady je naším úkolem nebo úkolem politické reprezentace a vlastně všech lidí, kteří sledují tu politiku i společnosti, klást důraz na to, aby se konečně tady vytvořila profesionální politicky nezávislá státní správa. A s tím policejním prezidentem mi to přišlo hodně líto, protože zase, kdo si pamatuje a sledoval politiku, tak ví, že jsme měli třeba jednu dobu dva policejní prezidenty a že vlastně hra o to, kdo bude policejním prezidentem, to znamená, kdo bude mít vliv na policejního prezidenta, byla velmi podstatná. Tento policejní prezident prý oznámil svojí rezignaci. Byl třetí rok ve funkci. Měl mít ještě dva roky funkční období a nutno zdůraznit, že s ním nebyl spjat žádný skandál. Nebylo nikdo, nepostřehl, že by ovlivňoval jakýmkoliv způsobem práci policie ve smyslu ovlivňování jejich výsledků a něco zametání pod koberec a podobně, a tu situaci, která rozhodně nebyla jednoduchá, protože zde se vyšetřoval i pan premiér. Takže odchod takto zkušeného člověka, který má zároveň autoritu i v policejním sboru, opravdu je hodně nešťastné a dává to signál vlastně všem úředníkům, ano držme se těch politiků, co můžeme, poslouchej je, a protože stejně ať uděláme, co uděláme, tak nás příští garnitura opět vyhodí. Říkám, je to, je to velice nepříjemný, byl to velmi špatný signál a já si myslím, že veřejnost i novináři by měli sledovat, k jakým změnám bude docházet. To je, kdo bude odcházet a kdo bude přicházet.

Jan BURDA, moderátor
V té souvislosti, paní Dvořáková, bychom měli asi upřesnit a zmínit to, že nemluvíme o těch pozicích, které jsou opravdu spjaty s tím konkrétním ministrem, jeho úzcí spolupracovníci političtí náměstci, tiskový mluvčí a podobně. Mluvíme o těch ostatních, tedy odbornících na ministerstvech, kteří by měli pracovat podle toho zmíněného zákona o státní službě z roku dva 14?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Ano, mluvíme vlastně o těchto, těchto úřednických postech. To znamená o lidech, kteří jsou do určitých funkcí, postupují podle kariérního řádu. Je to přesně vymezeno, jakým způsobem jsou hodnoceny a podobně. Říkám, že tam je určitý problém. My máme politické náměstky, což je správně, pan prezident moc nechtěl politické náměstky, politický náměstek je někdo, kdo má ministrovi pomáhat vlastně prosadit tu jeho vizi. Jedná v parlamentu, jedná s koaličními partnery. Většinou mezi politickými náměstky bývají i právě lidé z koalice, aby, aby se tak trošku kontrolovali na těch jednotlivých ministerstvech. A to je naprosto v pořádku. Politický náměstek by teoreticky, u nás to úplně tak neplatí, neměl zasahovat do státní správy a neměl by ovlivňovat vlastně její rozhodování v tom smyslu, jak některé věci budou implementovány a podobně. Takže ten rozdíl je jasný, u těch odborných náměstků ve své podstatě nebo u těch i dalších vysokých úředníků by to určitá stabilita měla existovat, protože je to kontinuita. Je to kontinuita jakéhosi rozhodování. Je to o tom, že se nevracíme k věcem, které už se projednávaly nebo víme, proč některé věci třeba neprocházely. Má to být profesionální servis i vůči těm politikům. Za rozhodování nese odpovědnost politik i ta vláda. Bude školné, bude se zvyšovat daně, snižovat daně. Ale to, jakým způsobem to potom bude implementováno, vlastně záleží, záleží potom už i na té státní správě, aby to bylo opravdu profesionálně udělaný a aby se zabránilo i korupčnímu jednání.

Jan BURDA, moderátor
Říká politoložka Vladimíra Dvořáková v pondělí 20. prosince v pořadu Jak to vidí, ředitelka Ústavu Masarykova vyšších studií ČVUT. V té souvislosti se změnami, které přicházejí s nově jmenovaným kabinetem, jsme mohli zaregistrovat ty výrazy typu, že právě státní zprávám za dob minulé menšinové vlády hnutí ANO a ČSSD, takže byla pod tlakem lidí spojených s hnutí ANO. A teď, že by měla proběhnout a je to moc ošklivé slovo, takzvaná deagrofertizace, tedy naráží to na, na, na firmu ve společnost ze svěřenského fondu Agrofert bývalého, bývalého premiéra. Je to vlastně to, o čem jsme tady teď mluvili a nakolik je možné, že byla právě ta státní správa za minulého kabinetu právě zatížena těmito zájmy též?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Určitě byla, to jsou si všichni vědomi, že tam přicházeli, když se sledovalo, jaké osoby vlastně se dostávaly do některých funkcí, tak to bylo skutečně, byli to hodně lidé, kteří byli spjatý s podnikáním tedy pana premiéra nebo s bývalým podnikáním, budu hovořit o svěřenských fondech. A bylo to takový ten, to volání po těch odbornících, že tam přijdou odborníci, nebudou to úřednice, přijdou odborníci. Bylo to stejný jako, jako se říkalo, my nejsme politici. Ty, co jsme ve vládě a premiér, my jsme jako taky odborníci. Ono je tohle to špatně. Ve své podstatě odborníci by měli vyrůstat z tý státní správy a já prostě samozřejmě vím, že tam mohou být nějaké problémy s lidmi, kteří přišli, přišli před tím. Ale k tomu je nutná vždycky analýza, nutný jakoby postup, ale nastartovat to, aby opravdu ta profesionalita státní správy přicházela. To, co bych viděla jako podstatné je, že třeba ta státní správa má být apolitická. Má být prostě profesionální a nedělat to, co se jim řekne. Tadyhle to přihraješ támhle tomu člověku, když to opravdu hodně zjednoduším, ale na druhou stranu ty politici by měli být spjati s těma politickýma stranama. Protože tam nejde o to, jak moc jsou velký odborníci. Ani možná jak moc jsou velký manažeři. Ale jde o to, jestli jsou politici, jestli jsou schopný některý věci prostě vyjednávat, prosazovat, umějí dělat politiku. A ta minulá vláda vlastně vůbec neměla své politiky takřka. Pokud pominu sociální demokracie do jisté míry. Protože tam vždycky byl někdo za ANO, když se na to podíváte, ty ministři tam byli za hnutí ANO. Ale nebyli to lidé, kteří by vycházeli z toho z toho, z toho hnutí. Mimochodem právě ta kvalifikace ministrů by třeba měla být tím, že nějakou dobu prožili v parlamentu a prožili to třeba v tom výboru, který, který se zabývá danou problematikou. Mimochodem pan Lipavský tedy byl v zahraničně-politickém výboru. Takže z tohoto hlediska on kritéria splňuje. Jaký bude ministr, prostě uvidíme. Ale i toto je velice důležité, aby se ukázala ta rovina odpovědnosti těch jednotlivých stran, nejenom premiér má samozřejmě odpovědnost za vládu jako takovou. Ale i ty jednotlivé strany, když dávají ty své nominanty a mají z nich ministry, by měly nést odpovědnost za to, jaké lidi vlastně do té vlády poslali. A to je hrozně důležitý pro to, jak se politika vytváří, byť my ty politické strany tady moc rády nemáme, ale je to, je to důležitá věc.

Jan BURDA, moderátor
Očekáváte, že tedy nový kabinet té koalice Spolu v čele s Petrem Fialou z ODS bude více fungovat na té politické rovině? Bude více diskutovat a zároveň politicky rozhodovat ve vládě, tedy jako jako celek, že se tam bude nějakým způsobem hledat konsenzus z těch stran?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Já v to doufám, byť zase lidé to moc rádi nemají. Je prostě takové příjemné, když někdo vstane řekne, já jsem silný vůdce a bude to tak a tak a s nikým se nebudeme bavit. Ale o tom opravdu politika není. Politika je o hledání konsensu. My víme, že hledat konsenzus pěti koaličních stranách je dost složitá věc. Navíc my musíme vždycky počítat i co se děje uvnitř těch stran. To znamená, pokud by hovořila o straně pana premiéra ODS, tam bude velice zajímavé, jak se zvládne centrum a kraje a vůdci v krajích. Vlastně je to něco podobného, čemu čelil pan Sobotka kdysi vlastně ve své vládě. U těch dalších stran vždycky jsou priority. Víme u Pirátů se také nikdy neví, protože oni mnoho věcí schvalují v referendu, takže není úplně jasné, jak to, jak to bude dopadat. Ale ten, to je, prostě o tom je politika, a lidé by to měli vnímat, že nese, že zároveň i ministři ukazují, jaká je kvalita té politické strany, jaké situace v té politické straně.

Jan BURDA, moderátor
Nový kabinet Petra Fialy, který byl jmenován prezidentem republiky, v pátek čelí opravdu složité společenské, zdravotní, ekonomické situaci. Inflace, ekonomická nejistota a pochopitelně obrovské zdražování energií a ještě navíc stále naneštěstí pokračující pandemie. Co podle vás teď hoří nejvíc, na co se bude muset vláda zaměřit?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Já si myslím, že to je hodně složitá, složitá věc, co udělat jako první. Samozřejmě budou první co? Řešit rozpočet. Oni slíbili, vláda slíbila, že bude teda snižovat ten deficit, tak proti tomu, co bylo plánováno. Je to otázka, jakým způsobem se k tomu bude přistupovat. Zatím z vlády to vypadá, že spíš to chtějí dělat formou, že budou jakoby šetřit, budou škrtat. Ale nezaslechla jsem nic o tom, co by mělo zvýšit příjmovou stránku rozpočtu, protože každý /nesrozumitelné/ domácnosti, pokud je někdo zadlužen a má takovýhle problém, tak samozřejmě ví, že musí začít šetřit a že se nemůže jezdit na luxusní dovolené a prostě snižuje výdaje, jak může. Ale také zároveň hledá, kde ty příjmy vlastně najít. Pokud je nechce najít tím, že znovu a znovu půjčuje. Takže tam si myslím, že ta příjmová stránka rozpočtu není jasná, není jasné, jakým způsobem by jí vláda chtěla zvednout, protože pouze na škrtech se vlastně tam, ten deficit snižovat, snižovat nedá. Protože to na druhou stranu škrty vždycky podvazují ekonomiku. Takže je to, je to trochu dvojsečné. Uvidíme, další věc vstoupí nám do inflace, nám vstoupí asi Česká národní banka, což bude mít jisté dopadne na hypotéky, každodenní životy lidí. Ale pravděpodobně je to naprosto nezbytně nutné, protože Česká republika už v tuhle chvíli si třeba půjčuje velmi draze a ochota půjčovat České republice, už taky není příliš vysoká. Pandemie, já jsem zvědavá, jestli nestane nějaká větší koncepce řešení pandemie. Vláda dává najevo, že bude poslouchat odborníky ovšem to první rozhodnutí o zrušení výjimečného stavu, vlastně šlo /souzvuk zvuků/, se zhoršením nouzového stavu šlo vlastně v rozporu s tím doporučením té skupiny MeSES. Takže uvidíme, není to jednoduché řešit mnoho věcí najednou. Opravdu bude vyvolávat problémy a možná i napětí v koalici. Navíc ta řešení jsou často velmi vzájemně provázaná. Takže nelze říct, teď vyřešíme toto, pak půjdeme na něco jiného.

Jan BURDA, moderátor
Mimochodem vláda ústy svých představitelů řekl, že nechce zvyšovat daně. Když jste se zastavila u toho rozpočtu. Zároveň by tedy ten schodek z těch původních 377 miliard ráda srazila, snížila na 300 miliard. Nový ministr financí pan Stanjura z ODS, tedy má připravit návrh nového rozpočtu a nejpozději do března /nesrozumitelné/ ministra financí by měla Česká republika hospodařit v tom rozpočtovém provizoriu, které by ale nemělo ovlivnit ty různé náhrady pro lidi a podnikatele, kteří jsou postiženi, dopady těch protiepidemických opatření například. Každopádně, jaký je to signál, nebo jaká je to situace pro rozpočtové provizorium?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Tak rozpočtové provizorium, zjednodušeně řečeno, odpovídá tomu, že vláda může vláda čerpat stejné peníze, jako čerpala rok předtím. Tady teda bude ta výjimka, že když se platí náhrady, které se předtím neplatily, tak se to na to nebude vztahovat. Signál to není úplně dobrý. Na druhou stranu si myslím, že i pro investory a lidi, který to může ovlivňovat, je to vcelku pochopitelné, protože je to situace nově nastupující vlády, která přichází koncem roku a je poměrně logické, že si rozpočet bude chtít nastavit v souvislosti se svými politikami, které plánuje uskutečnit.

Jan BURDA, moderátor
Říká politoložka Vladimíra Dvořáková. Paní profesorko, bývalý premiér Andrej Babiš by byl podle prezidenta republiky Miloše Zemana dobrým kandidátem na prezidenta. To se ještě jednou vracíme k dnes už v úvodu citovanému rozhovoru, který prezident poskytl televizi Prima CNN. Respektive CNN Prima News. Bývalý premiér Andrej Babiš zároveň v pátek, kdy končil jeho kabinet a předával, předával zkrátka moc nové vládě, tak se nechal slyšet, že by rád jako vůdce opozice s vládou spolupracoval. Co je to za signál, jaká je budoucnost Andreje Babiše?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
No, nevíme jaká bude budoucnost prezidentství v České republice, protože jak už jsem říkala, teď bude, za chvilku musí být kampaně, musí se objevit ty osoby, dostat do širšího povědomí. Já si myslím, že pan Andrej Babiš jako tuto kandidaturu zvažuje. Já si myslím, že taky to byl důvod, proč odmítl vlastně nabídky Miloše Zemana, aby, že by ho ještě jmenoval, že by prostě nějakou dobu tu vládu držel. Protože on by vlastně držel v takových těch podmínkách menšinových vlád. Těžko by něco prosazoval a vlastně s novou šancí na na úspěch. Kandidát opozice, on dokonce zvažoval, že odejde z té politiky. Že vůbec jako nebude jako šéfem opozice, ale samozřejmě šéf opozice je hezká, hezké místo proto, ze kterého se dá dělat prezidentská kampaň. Protože v tomto momentě opozice především vždycky kritizuje to, co dělá ta vláda špatně a vždycky se najde řada věcí, které se dají kritizovat. Šéfovi z nejsilnější opoziční strany vždycky všichni dají prostor i v médiích, aby se vyjádřil. Takže to je myslím dobrá pozice proto zahájení té volební kampaně. Jiná otázka je, jestli Andrej Babiš má šanci na to stát se českým prezidentem. Těžko říci v tuto chvíli, protože v tuto chvíli my vlastně nevíme, kdo bude případně kandidátem vlády nebo nějaký nezávislý kandidát. To znamená kandidát není přímo spjat s žádnou politickou stranou, tak by mohlo být také vlastně kandidátem na, na prezidentství a uvidíme, jak dalece by byl přijatelný. To opravdu je hodně důležitá věc, protože to musí být člověk, který je schopen oslovit silné spektrum voličů. Vyjádřit trochu, jak by si tu prezidentskou funkci představoval. Já si myslím, že trochu problémem v České republice bylo, že poslední 2 prezidentství uskutečnili bývalí premiéři, kteří měli tendenci to prezidentství vnímat jako něco, kdy se aktivně zasahuje do politiky, případně se ta politika vytváří. To by nemělo být, v našem systému by prezident měl být někdo, kdo ty lidi spojuje, dodává, řekněme, určité hodnotové orientace. A to je výhoda parlamentního systému, nenese přímou odpovědnost za to, že se některé věci nedaří. Takže chtělo by to tedy ještě upravit i Ústavu, abychom se dostávali do těchto problémů, které máme, ale myslím si, že by to mělo být takovou funkce jako třeba na Slovensku hraje paní Čaputová.

Jan BURDA, moderátor
Závěrem, prosím stručnou odpověď, byť je to téma na samostatný nejeden pořadatelé ale seriál. Nakolik se tedy ta, výkon prezidentské funkce, na kolik ho ovlivnila přímá volba?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Ovlivnila v tom smyslu, že se říkalo, že nebo naznačuje, to je asi pravda, že se zvyšuje legitimita toho prezidenta, je přímo zvolený lidem. Ovšem to, že se předtím neupravila Ústava, byl základní problém, na Slovensku to tak nebylo.

Jan BURDA, moderátor
Říká politoložka Vladimíra Dvořáková, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT v dnešním pořadu Jak to vidí. Paní profesorko, mnohokrát děkuji za váš čas, za vaše úvahy a vysvětlení a někdy příště se opět ve vysílání těším, na slyšenou.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Já děkuji a všem přeji krásný vstup do nového roku.

Jan BURDA, moderátor
Za pozornost děkuje též Jan Burda.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.