Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková - 19. září 2018

19. září 2018

Hostem je politoložka Vladimíra Dvořáková.

Jak to vidí politoložka Vladimíra DvořákováVěra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Zdraví vás Věra Štechrová a se mnou ve studiu je dnes politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické Vladimíra Dvořáková. Dobrý den.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Dobré ráno.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
ČSSD si vybrala nového kandidáta na ministra zahraničí, jaká bude jeho zahraniční politika a máme jen jednu zahraniční politiku a nebo hned několik. Maďarsku hrozí v Evropské unii řízení kvůli ohrožování právního státu a volební kampaň před komunálními volbami vrcholí. Co nám ale sděluje? O tom všem budeme v následující půl hodině mluvit. Sociální demokraté mají nového kandidáta na ministra zahraničí, má se jím stát dosavadní náměstek ministerstva Tomáš Petříček. Ten je na ministerstvu 2 měsíce, před tím působil jako asistent europoslance Miroslava Pocheho. Právě ten se původně podle představ ČSSD měl stát ministrem zahraničí, jmenovat ho ale odmítl prezident Zeman. Paní Dvořáková, když pominu úřednické vlády, tak poslední ministři zahraničí Karel Schwarzenberg, Lubomír Zaorálek, Martin Stropnický. No, a teď Tomáš Petříček. Není to až příliš neznámá osoba na takový post?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tak já nevím, jestli pan ministr musí být nutně známá osoba, ono někdy je to lepší, když není příliš známá, když vezmu některé zkušenosti, ale tady jde o to, že především by měla být nějaká vládní koaliční koncepce zahraniční politiky. Osoba ministra je vlastně něco, co není tak podstatné, jde o to, aby to byl politik, jde o to, aby to byl člověk, který bude prosazovat tu zahraniční politiku v souladu s celou koncepcí vládní, ale bohužel u nás se prosazuje teď ta představa, že teda svým způsobem máme ty jednotlivá ministerstva, která se prostě řídí bez ohledu na to, co se někde děje na vládě nebo neděje na vládě, nebo jaká jsou politická zadání, a je to vnímáno, že ten ministr má být odborník a k tomu ještě vynikající manažer. Toto není prostě tak nutné. Já samozřejmě považuju za dobré, pokud ministr zahraničí rozumí zahraniční politice, ale není to úplně to klíčové, protože prostě rozumět zahraniční politice znamená taky orientovat se třeba ve všech oblastech světa, vztahům a podobně. A to, co je důležité, je mít jakousi koncepci zahraniční politiky v rámci toho ministerstva v této koncepci pracovat.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsem se dívala na reakce opozice, tak ta se vlastně shodla, že Tomáš Petříček nemá dost politických zkušeností. Karel Schwarzenberg z TOP 09, bývalý ministr, označil nominaci Petříčka za ponížení české zahraniční politiky. Proč se podle vás ČSSD rozhodla právě takhle, my jsme nedávno slyšeli od Jiřího Zimoly, že sociální demokraté mají dost zkušených lidí na tenhle post a že si můžou vybírat.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Víte, já bych hodnotila toho ministra až pár dnech v tý funkci nebo těch 100 dnech ve funkci, protože skutečně mohou si určitě vybírat, ale problém je v tom u sociální demokracie i u jiných politických stran, že samozřejmě jmenování do vlády vždycky také souvisí s určitou politickou skupinou a její pozicí v rámci politické strany, tohle se samozřejmě děje i jinde ve světě, ale myslím si, že u sociální demokracie je to mnohem výraznější. A na druhou stranu sociální demokracie i tím, jak vlastně se nechala vmanévrovat do velmi nepříjemné situace, protože ve svý podstatě jít tedy, /nesrozumitelné/ pan premiér, když to řeknu tímhle tím způsobem, který, pokud se dohodli, že bude mít teda i sociální demokracie právo na nějaký návrh, tak měl na tom návrhu trvat a nedělat nějaké podivné věci na Hradě při tom jmenování, dodnes nikdo neví, jak to vlastně skutečně probíhalo. V případě nejmenování měl udělat kompetenční žalobu, takhle se funguje v normálním právním státě, takhle se vymezují pravomoce, pokud jsou nejasné, dělá se kompetenční žaloba a rozhodne Ústavní soud, který prostě potom říká, tak a tak ta pravidla máme interpretovat.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
No, my víme, že pan Petříček je, býval asistentem europoslance Pocheho, to znamená, že ta jeho zahraniční politika nebo to směřování by pravděpodobně mohlo být dost podobné, tak se nabízí otázka, jestli ale neude mít na Hradě při jmenování prezidentem Zemanem podobné problémy, jako měl Miroslav Poche.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
To záleží samozřejmě na panu prezidentovi, ale tady bych v případě sociální demokracie trvala na tom, že má pan premiér, pokud se s ním dohodnou, tak má za každou cenu trvat na tom svém návrhu a případně, že prezident nejmenuje, dát tu kompetenční žalobu, kterou může dát pouze premiér, nikdo jiný. Takže tohle je jedna věc, jestli má podobnou zahraniční politiku, jako pan Poche. Já nedokáži přesně definovat, jakou zahraniční politiku měl mít pan Poche, já si myslím, že on se měl stát ministrem zahraničí především proto, že byl spjatý s určitou skupinou, to znamená s pražskou ČSSD. A na druhou stranu samozřejmě jako europoslanec je to člověk, který jistě o zahraniční politice něco, něco ví, není to člověk, který by prostě žil někde v horní dolní a v životě jako nevěděl a nevyjel za hranice nebo neměl kontakty mezinárodní, takže, ale že bychom měli jasnou představu, jaká je zahraniční politika nebo koncepce pana Pocheho, tak to myslím, že nikdo neměl, ale zase tu zahraniční politiku nevytváří ani pan ministr, ani pan premiér, ani pan prezident. Tam má být určitá koncepce zahraniční politiky a má se nějakým způsobem koordinovat, aby zněla ta zahraniční politika v jisté linii. A ta linie se musí přijmout a pak se musí dodržovat a ne, aby z republiky zaznívalo mnoho hlasů. Nejmenování ministra zahraničí a ty poslední spanilé jízdy pana premiéra vlastně vyvolávaly skutečně velké otazníky, jaká je vlastně zahraniční politika České republiky ve vztahu tedy nepřijmeme imigranty, chceme evropská řešení, pak řekneme, ale nechceme evropskou pohraniční stáž..., stráž jako podporovat, a velmi mě tedy pobavilo, že došli k závěru, že bude dobré, když se budou podporovat přímo ty pohraniční stráže libyjské, kde jeden z těch největších problémů, pokud se podporují věci v Africe, a v tomhle prostoru, tak se ví, že tam je obrovská korupce, že tam prostě ty věci se nedohlídají, že ty finance...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Aby šly peníze tam, kam mají.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
...propadají. Takže já si osobně myslím, že ty peníze na ty evropskou ochranu hranic, tak ty by se pravděpodobně neztratily tím, že to je tak koordinovaný i mezinárodně, ale v momentě, kdy se budou dávat individuálně určitým skupinám, tak je to přesně to, z čeho máme obavy a víme, že tam nesporně do jisté míry to existuje, že na tom převádění lidí, na tom obchodu s tou migrací, že mnohdy vydělávají i vlastně lokální politici, lokální stráže, protože prostě jsou to obrovské finance, které mohou, mohou takto získat.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Premiér Babiš je hodně vidět v té zahraniční politice, on dokonce prohlásil v rozhovoru pro Právo, že zahraniční politika ho baví, tak potřebuje on ministra zahraničí v podstatě, je, jak si můžeme představit, že bude to probírat, ta koordinace právě třeba s Tomášem Petříčkem.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Právě, že znova říkám, tu politiku nedělá ani pan premiér, ani pan prezident, tam má být jakási koncepce, kterou má udělat skutečně profesionální státní správa, což je další věc...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A máme ji?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
...kterou teda také nemáme, ještě ji dále likvidujeme, ale ta věc je, samozřejmě politické rozhodnutí, tam je programové prohlášení, to znamená určitá smlouva koaliční, která se dotýká hlavních rysů zahraniční politiky, z té by se mělo vycházet, a poté se rozpracovávají jednotlivé koncepce, ale není to možné, a potom tedy ten premiér na místě, kde se scházejí premiéři, nebo prezident na místě, kde se scházejí hlavy státu, by měli víceméně reprodukovat a měli by vycházet, případně při těch jednáních zdůrazňovat ty priority, které má naše zahraniční politika, ale není to opravdu ani dávání do alba, že jsme se setkali s tou a s tou osobností a s Angelou Merkelovou a s dalšími, ale mělo by to být opravdu promyšlená cesta. A ta zahraniční politika česká momentálně vypadá velmi negativně. My nic nechceme. A ve vztahu k migraci, ani náhodou, nikoho nepřijmeme, nic nechceme, ale k té společné koordinaci evropské politiky, tak to taky nechceme. A myslím si, že to vlastně zůstává strašně nejasný a nakonec vlastně i ten vztah, ta obrovská obrana Maďarska v momentě, kdy tam tedy je hlavní předmětem kritiky vlastně nefunkční nebo zeslabování právního státu a omezování těch kontrolních mechanismů vůči moci, tak takovéto spontánní zastávání se Maďarska z řad některých politiků je také velmi zvláštní.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
O tom ještě budeme mluvit, ale když jste mluvila o té zahraničí politice, tak právě minulý týden se na Hradě sešli premiér, prezident, šéf sněmovny a ministři zahraničí a obrany a probírali hned několik zahraničních témat, mimo jiné protiruské sankce, vztahy s Izraelem nebo brexit. Chyběl tam předseda Senátu, pan Štěch, který byl ve Francii a místopředsedkyně Senátu Helena Horská nebyla vpuštěna, protože prý, jak řekl prezident, ji jde o druhou ligu. Tak zrodilo se tam něco jako koncepce z naší zahraniční politiky, je jasnější po téhle schůzce, jak bude vypadat naše zahraniční politika?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Jestli pánové usoudili, že žádná žena jim do toho koneckonců mluvit nemůže a nebude, že jo, protože si to rozhodnou mezi s sebou, ale teď tedy skutečně vážně k tomuto, nevíme, nevíme, i když já zase nechci to říkat teďko jako vysloveně kritiku, protože tady není nutné, některé věci se prostě připravují, dopracovávají a tak dále, to znamená o těch otázkách zahraniční politiky obrany se zase nevykládají karty úplně tak hned novinářům, takže tam nevíme, já si osobně myslím, že setkání tohoto typu je důležitý, protože ta zahraniční politika se opravdu dotýká všech možných otázek, i bezpečnosti vnitřní politiky, není nic černobílého, prostě za některé postoje se prostě platí potom i tím, pokud budeme chtít obnovovat nějaké kontroly na hranicích, tak samozřejmě to nebude nic příjemného a koneckonců Velká Británie vidí taky, že brexit není jenom to, že se odejde a hotovo, že jo, protože to má nějaké negativní dopady, může to mít nějaké pozitivní. A to jsou věci, které by právě ty různé resorty, které se dotýkají té zahraniční, ti představitelé těch resortů, by se o tom měli pobavit, takže v tomhle směru nevidím já nic špatného z hlediska toho Senátu, já si prostě myslím, že by bylo opět takové to rýpnutí a ukázat, jako že my jsme důležité a teďko já vás jako tak trochu ponížíme, zesměšníme, to se stává bohužel součástí české politiky a je to stále oblíbenější mezi, mezi různými politiky.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Už jsme o tom tak trošku začaly mluvit. Evropský parlament minulý týden vyzval země Evropské unie, aby zahájily řízení proti Maďarsku kvůli vážnému ohrožení hodnot Evropské unie. To rozhodnutí o tom případném řízení by ale museli schválit zástupci jednotlivých zemí a to jednomyslně, nicméně ta zpráva, která předcházela hlasování, upozorňuje na ohrožení právního státu, na omezování pravomoci Ústavního soudu, omezování svobody médií nebo činnosti neziskových organizací. Z vašeho pohledu je to upozornění Maďarsku na místě?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tak já si myslím, že upozornění je, tady jde o to, že tady nebyly jakoby zahájeny sankce, ale byla vlastně Evropská komise vyzvána, aby začala řešit a ty procedury jsou takové, že se prostě o těch věcech hovoří a ta druhá strana má třeba možnost odstranit některé nedostatky a podobně. Já si myslím, že ta situace v Maďarsku je vážná, stejně jako je poměrně vážná i v Polsku z hlediska odchodu od, řekněme, těch klasických liberálně demokratických hodnot. A teď tady nemyslím, nemám namysli třeba zvyšování toho pocitu národa a národního uvědomění sebevědomí, to prostě mi nepřijde, že by bylo samo o sobě nějakým, nějakým problémem, koneckonců národní hrdost je vždycky jako důležitá a může to hrát i pozitivní roli, ale liberální demokracie je založena na vyvažování mocí, ona má v sobě mechanismy, které mají zabránit tomu, aby jim někdo mohl uzurpovat moc a rozhodovat bez toho, aby vlastně musel brát ohled na něco, stačí mu výsledky ve volbách a najednou může tu zemi celou změnit. A má to sobě velmi zakomponovaný právě proto, že třeba ví, že jak nástup nacismu v Německu, tak mu předcházely svobodné soutěživé volby a tak dále a je spousta věcí, koneckonců u nás komunisté získali předsedu vlády také po volbách v 46. roce. A tudíž má v sobě zakomponováno, že toto je to nebezpečí. V momentě, kdy se eliminují ty kontrolní mechanismy. A když se podíváte na mnohé země na východ ještě od našich hranic, tak vidíte, že třeba ta cesta k moci a uchopení moci, Lukašenko nebo třeba Putin, znamenalo vždycky zeslabení Ústavního soudu, buď ho úplně zrušili nebo prostě řekli, nikdo ho neposlouchejte, to myslím, že bylo rozhodnutí Lukašenka, když něco řekli, že neústavně ho neposlouchejte, nebo ho můžou dostat pod kontrolu politickými jmenováními. A je tam zabráněno těm, těm kontrolním mechanismů, my třeba máme tu dvoukomorovost, která má, že Senát může a je hlavně důležitý třeba při změně ústavy, to není tak jednoduchý dostat. Maďaři nepotřebují druhou jako komoru k tomu schválení ústavy, takže, jo, máme ten Ústavní soud, který může říct, že tohle je třeba v rozporu s Listinou práv a je tam problém, to znamená, je tam vyvažování tý moci. A v tom Maďarsku a částečně i v Polsku se ukazuje, že některé tyhle ty mechanismy vyvažování se vlastně eliminují. Ale ono to může jít i do mnohem konkrétnějších věcí, to znamená kontrolní mechanismy jako takové, to je třeba ta státní služba, která má být nezávislá na politicích, závislá na zákonu, samozřejmě, nerozhoduje politické otázky, ale musí prostě fungovat. A to, co třeba nám Evropská komise vytýká a já jsem viděla krásné interpelace, pan Babiš teda odpovídal na dotaz, myslím, Pirátů velmi, velmi specificky, prostě oni chtějí, aby nebylo možné, že třeba zástupce lobbistické skupiny nebo někdo, kdo má přímý zájem, byl ve vysoké funkci na ministerstvu a rozhodoval o těchto věcech. A to je vlastně přesně to, co se tady říká, otevřeme odborníkům vlastně tu státní správu. Místo, aby se, uznám, že je to dlouhodobý proces, jenomže ne každý úředník je ideální, ale místo, aby se tady vytvářela ta kultura těch profesionálních úředníků, tak je tendence dostávat tam ty lidi, kteří jsou spíš spjatí nebo není kontrola nad tím, že nejsou spjatí s nějakými konkrétními zájmy...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Firmami, byznysem.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Byznysem. A oni třeba tam budou 4-5 let, a pak půjdou zpátky do toho byznysu poté, co nastaví třeba určitá pravidla. Malinko zjednodušuji, ale tohle je to, co nám třeba Evropská komise vysvětluje a pana Babiše to strašně rozčiluje, protože my si to můžeme udělat jak chceme, a Maďaři si to můžou udělat také, jak chtějí, ale přístupová jednání do přístupu do Evropské unie byla o tom, že se musí naplnit některé standardy, který garantují tyhle ty otázky. Mimochodem i v Bulharsku, v Rumunsku se objevují útoky taky na Ústavní soud, objevují se řada těhle těch věcí a korupce, že jo, a to jsou další věci, který prostě s tím souvisejí.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Když mluvíme o těch soudech, tak i u nás teď dochází k poměrně zásadní změně, a to na Nejvyšším správním soudu. Prezident včera jmenoval novým předsedou Nejvyššího správního soudu dosavadního místopředsedu, pana Michala Mazance, ten ale nebude tím předsedou 10 let, jak je zvykem, ale jenom 3 roky, protože pak dosáhne hranici 70 let a bude muset podle zákona skončit. Jak výrazná je to podle vás změna a vidíte tam handicap v tom, že třeba pan Mazanec bude předsedou právě jen ty 3 roky.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
No, já v tom určitý handicap vidím, samozřejmě není to porušení ústavy, není to porušení procedur, toto je možné. Je pravda, že vždycky ty politické tlaky jsou něco jiného, jako že se snaží využít mocensky nějaké situace, v tom Polsku a Maďarsku je to, že se vlastně mění úplně to postavení nebo komplet se změní celý soud, aby tam měli svoje lidi a tak dále, takže už je to jako, jde to i proti těm procedurám. Tady se, podobně jako Trump v Americe, se snaží dostat jako někde svého člověka, ale tady si myslím a jenom spíš jakoby úvahu, proč byl výběr tedy současného místopředsedy, nemám, nemám proti němu vlastně vůbec nic a každý by se...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Jako dlouholetý místopředseda Nejvyššího správního soudu...

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
..člověk určitě jako velmi, velmi zkušený. A proč nebyl vzat teda z těch, protože musel vybrat z řad soudců Nejvyššího správního soudu, tak proč nebyl vybrán někdo jiný, tam je asi 30 lidí. Já si myslím, že ten důvod je, že vlastně tím prezident Miloš Zeman získá ještě možnost někoho dalšího jmenovat před tím, než mu skončí mandát.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Před koncem mandátu.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Před koncem svého mandátu, a to znamená, to, co mě jako politologa bude zajímat, kdo bude nyní navržen do Nejvyššího správního soudu nově, protože zřejmě teďko tam ještě nikdo nebyl, kdo by byl, nebo možná bude vybrán někdo jiný, ale budu sledovat, jestli teda bude někdo navržen nově a jaká to bude osoba, jestli se dá předpokládat, že třeba toto by byla do budoucna osoba, kterou by pan prezident chtěl nechat svému následníkovi, takže mimochodem Nejvyšší správní soud rozhoduje třeba o otázkách voleb a tak dále, volebních stížnostech, takže to není rozhodně nevýznamná, nevýznamná instituce a musím říci, že pan Baxa, který byl prvním předsedou a ten soud vznikal až v roce 2003, takže...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A zakládal ho, spoluzakládal ho.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tak ho vlastně zakládal, ale myslím si, že opravdu mu dal velmi vysokou míru autority a je tento soud vnímám jako velice kvalitní.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
16 dní zbývá do komunálních a prvního kola senátních voleb, doufám, že jsem to dobře spočítala, samospráva se bude volit ve víc než 6 tisících obcích po celé zemi a ve třetině okrsků dojde k volbám do Senátu, a to znamená, že předvolební kampaň ve městech a obcích by teď měla jít do finále. Billboardů a plakátů vidíme dost. Ale co obsah, paní Dvořáková.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tak víte, my můžeme si stěžovat na ty politiky, že nám dávají takovýhle billboardy, ale oni prostě zjistili, že ono to funguje v nějaký podobě a prostě ten moderní marketing je o tom, že byť nesnáší ty jogurty, tak si pak nakonec ten jogurt někde koupíte, protože na něj máte nějakou zvláštní reklamu. Takže minulá kampaň, že jo, prostě to uděláme, což byla teda opsaný od Ameriky /nesrozumitelné/, prostě to uděláme, nikdo nevěděl, co uděláme, jak to uděláme, proč to uděláme a tak dále, ale fungovalo, takže teď vidíme řadu, řadu podobných jako vlastně bezobsažných informací, že teda něco se udělá a tak dále, někdy jsou tam dílčí věci, jako tak, jak čtu si někdy, že budou dva pruhy, jeden pruh nebo něco takového, jako na silnici, je to takové jako zvláštní, protože je to vždycky nekonkrétní. Na druhou stranu se prostě opravdu ví, že voliči teda moc po konkrétnu nepátrají, já bych voličům, který tohle to hodně vadí, tak bych jim doporučila, ať se prostě zkusí podívat na ty programy těch stran, podívat se přes internet a tak dále, to znamená, dá se najít určitá informace a podle toho se rozhodovat, je dobré se také rozhodovat na základě třeba toho, jak už je historická zkušenost těch v těch městech, v těch obcích s nějakým konkrétním seskupením, co ty lidi mají za sebou v předchozích volbách, v těch předchozích volbách také ještě před před, ona ta lidská paměť bývá, bývá dosti krátká. Je otázka přemýšlet o tom, pokud se objevují úplně nové subjekty, tak se podívat, jestli ty subjekty někde, někteří lidé s něčím mají zkušenost nebo z něčeho, z čeho vycházejí, z čeho vycházejí a tak dále, to pro to rozhodování považuji za hodně důležité, ale považuji za nejdůležitější, aby lidé k těm volbám šli, to je hrozně podstatný. A jinak je zajímavý jedna věc dlouhodobě, politické strany zvolí strategii, tak velice často dělají tu strategii, jako že přesvědčují sami sebe, že to je, že si řeknou, hele, tohle je bezvadný, takhle to uděláme, a protože je to pro ten okruh lidí, kteří takto uvažují a málokdy přemýšlejí o to, že mají oslovit ještě i ty voliče, kteří jsou třeba nerozhodnutý, že není to jenom pro to jejich, pro ty jejich...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Pro ty jejich voliče.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Ale druhý extrém je potom uděláme to, bude to...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Pro všechny.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
...pro všechny, ale nevíme co.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Ono v té kampani se objevuje mnohdy i, řekněme bizár, někdy hraničící s hloupostí. Čteme různé nesmyslné, čteme různá nesmyslná sdělení, o kterých se pak ale mluví. A může to fungovat až tak, že o kom se mluví, tak toho lidé volí, byť se o něm mluví třeba i negativně, funguje to takhle?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Ano, částečně to tak funguje, na tom je princip těch celebrit, že jo, které prostě potřebují být každý den někde na nějakých podivných novinách, že jo, a jejich fotky. A jenom proto, že ti lidi potom třeba si už ani nepamatují, v jaký souvislosti řeknou, to jméno znám, ale tohle jméno mi něco říká, tak jako jo. Takže to může být věc, která funguje tímhle tím způsobem, to znamená, nejhorší je, pokud se o politikovi vůbec nemluví. A zejména určitý segment voličů reaguje a přijde k volbám v momentě, kdy někdo provokuje, kdy někdo je ve svý podstatě třeba hrubý, neslušný, uráží ostatní, zesměšňuje ostatní, tak to pro určitou skupinu může být i dokonce výzva k tomu, aby někam šli, aby šli volit a podpořili tuhle tu skupinu, takže teď jsem měla krásnou diplomku, jsme měli ve škole, kde se vlastně srovnávala ta situace, kdy najednou ten moment, že politik lže, přestalo být něčím, co ve svý podstatě tu, toho politika shazuje, ještě před 20, 30 lety i na tom Západě jako to srovnání vycházelo víceméně z tohoto, prostě pokud byl přistižen politik při lži, tak to byl konec jeho kariéry. A v současnosti už je to jako vnímáno jako pomalu něco naprosto normálního, přirozeného a jako součást jako kampaně právo na alternativní fakta.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě poslední věc, která mě zajímá, i před komunálními volbami se /nesrozumitelné/ někteří na téma migrace, může tohle téma, ono zafungovalo v celostátních volbách, může fungovat i v komunálních volbách.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Víte, já vím, že třeba poplatky u lékaře taky fungovaly v krajských volbách, ačkoliv to vůbec nemělo s tím nic společného. Takže on se to může stát, jenom je spíš otázka, pořád jako jaká migrace, že jo, někde žádného migranta do Havířova, nebo kde jsem to slyšela, tak jako si říkám, kolik jich tam přichází, anebo s tím...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
/Souzvuk hlasů/ spoustu jiných problémů.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Přesně. Ale nebo jsem si říkala, anebo to může býti reakce na teda příchozí z Polska, ze Slovenska, tam může být, ale to se mi zdá tak jako zvláštní, protože si myslím, že právě tahle ta oblast byla taková z tohoto hlediska dosti, dosti multikulturní, to slovo není populární, ale znám spoustu lidí, kteří jsou prostě takhle, ty rodiny namixovaný, takže nevím. Strach funguje.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Uvidíme. Počkáme si na výsledky. S námi ve studia byla politoložka z Vysoké školy ekonomické Vladimíra Dvořáková. Děkuji, že jste přišla, na slyšenou.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické
--------------------
Na slyšenou.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A hezký den, dobrý poslech dalších pořadů přeje Věra Štechrová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.