Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 16. března 2020

16. březen 2020

Hostem byla politoložka Vladimíra Dvořáková.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den. Zita Senková vás vítá u poslechu Jak to vidí. Dnešní pozvání přijala politoložka, profesorka Vladimíra Dvořáková. Dobrý den.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Česko v karanténě. Jak stát zvládá epidemii koronaviru? Jaké šance má budoucí slovenská čtyřkoalice? Nejenom na to se budu ptát. Přeji nerušený poslech. V celém Česku platí karanténa. Povolen je pouze nezbytný pohyb lidí, tedy do práce, na nákup potravin nebo k lékaři. Zcela uzavřena jsou dvě města a jedna obec - Uničov, Litovel a Červenka. Uzavření kolem této oblasti se podle hygieniků, týká také dalších 18 okolních obcí. Respirátory jsou už v sociálních službách, armáda rozvezla ze státních rezerv 80 000 respirátorů nejnižší třídy FFP1. Paní profesorko, jak z Vašeho hlediska politoložky naše vlády řeší a zvládá epidemii koronaviru?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka:
Tak samozřejmě můj pohled může být pouze pohledem politologa, politoložky, protože samozřejmě to zvládání té situace může někomu připadat, že je přehnané, tak by mělo vycházet zejména skutečně od odborníků, od lidí, kteří vědí jak epidemie v zásadě zvládat, jaká jsou možná opatření, některá možná jsou efektivnější, některá méně efektivní, ale jde především, v téhle chvíli jde asi o to, nebo co si myslím, že vláda sleduje je, aby nedošlo k takovému tomu obrovskému rychlému exponenciálnímu nárůstu, vlastně těch nemocných, to znamená, aby se celý lékařský systém nedostal do situace, kdy nebude moci pomoci těm, kteří jsou řekněme více ohroženi, u nichž má ten průběh dramatičtější podobu a tak dále, takže to si myslím, že zatím ten růst je relativně pomalý, znamená to ovšem také, že to bude trvat poměrně dosti dlouho, že se to vlastně jakoby prodlužuje ta doba, co bude ta epidemie, ale doufejme, že se opravdu podaří zvládnout, aby všichni, kteří potřebují intenzivní lékařskou pomoc, prostě se dostali na patřičná lůžka a dostali patřičné ošetření, případně podporu dechu, protože se to týká často respiračních problémů. Já si myslím, že vláda v zásadě ty věci zvládá, to, co mě připadalo zvláštní, že se mnohem méně, nebo že se ukázalo jako velký problém vůbec dostávat ty respirátory, to si myslím, že v prvním momentě, kdy se objevily první nakažení, tak mělo být ten hlavní úkol vlády, jakým způsobem prostě zabezpečit, aby lidé měli vlastně k dispozici respirátory, zejména zdravotnický personál, to, co jste říkala, že dneska tedy se dovezly i do těch domů sociálních služeb, to si myslím, že mělo být jako tím prvořadým úkolem a přišlo mi poměrně zvláštní, že nakonec se dozvídáme, že z Číny, kam jsme před nedávnem posílali jakýsi dar PPF najednou nakupuje respirátory, tak i to mi připadá poměrně dost zvláštní, stejně tak jako si myslím, že by velká pozornost měla být věnována právě přípravě roušek, to, co se ukázalo, v čem Itálie začala velmi, velmi selhávat a také proto je tam velký počet těch mrtvých.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak hodnotíte způsob komunikace s občany, Objevuje se otázka, kdo by měl vlastně s námi mluvit, jestli jsou to politici nebo spíše zodpovědní odborníci nebo v nějakém mixu. Lze říct také, jestli vláda a stát a struktury vládnutí obecně procházejí nyní jakýmsi testem akceschopnosti?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka:
Víte, opět je to velmi těžko uchopitelné nebo nechci dělat kritika za každou cenu, samozřejmě, politici nesou odpovědnost v tom smyslu, že vydávají očitá nařízení, podle kterých se tedy obyvatelstvo potom musí, kterými se musí obyvatelé potom řídit, v tomhle směru je vlastně ta politická reprezentace nezastupitelná, zejména vláda, ale zase mi přišlo podivné, že vše je soustředěno na pana premiéra, a přitom třeba ty krizové otázky by měl řešit speciální tým, kterému by předsedal ministr vnitra, protože jsou to opatření, které se dotýkají vlastně vnitřní organizace toho života, uzavírání očitých oblastí, vymahatelnosti vlastně plnění některých těch rozhodnutí, takže tady bych viděla jako jistý problém, stejně jako u toho, že respirátory nakonec shání soukromá firma, ale těžko, těžko hodnotit v tuto chvíli, jde zejména o lidi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak se mimochodem, v důsledku karantény, mění Váš každodenní rytmus? My vlastně se, v rámci preventivních opatření, také slyšíme v rámci radiomostu.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka:
Tak samozřejmě, ten rytmus je odlišný, pokud to není nezbytně nutné, tak se snažím nedostávat se do, protože já jezdím hromadnou dopravou, nemám ani auto, takže nedostávat se příliš mezi lidi, výuka na vysokých školách je většinou nahrazována prostřednictvím určitých týmů, pomocí elektroniky, takže to si myslím, že většinou školy to nějakým způsobem zvládají, aby tyto věci fungovaly. Ale ten rytmus toho života asi řekněme má určitý dopad, protože člověk se necítí příliš svobodný, aby se mohl vydat tam či onde, zvažuje vlastně každou cestu, jestli je to nutné, jestli tedy by to nepočkalo nebo jestli nelze soustředit některé aktivity, a prostě pokud už člověk vyjede do města, tak ty věci vyřídit jich více, to všechno je vlastně velmi individuální a myslím si, že lidé by měli takto to zvažovat a firmy by měly dávat podmínky pro ty zaměstnance, aby takto mohli fungovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, vzdělávání, Česká televize spouští zábavně vzdělávací program Učí Telka, určený pro žáky prvního stupně základních škol, kteří jsou kvůli pandemii koronaviru doma. Ten projekt vznikal s odbornou garancí ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, televize, Česká televize bude tento program vysílat zatím po dobu jednoho měsíce. Jak se Vám zamlouvá tato iniciativa?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka:
Tak samozřejmě jsem ještě neviděla, jak to vypadá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Uvidíme dnes.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka:
Tak to je jedna z těch věcí, uvidíme dneska, abychom mohli hodnotit, ale zase, mě to přijde jako docela důležitá věc, samozřejmě, děti mají svoje úkoly ze školy, každý učitel s nimi nějakým způsobem komunikuje, teď je otázkou, jak dalece třeba ta komunikace může být úspěšná v situacích, kdy jde o sociálně slabší rodiny, kde třeba ten přístup k internetu není takový a může jim to činit jisté problémy, takže tam myslím, že bude potřeba se potom soustředit zejména právě na ty skupiny dětí, které jsou řekněme sociálně znevýhodněné, ale popravdě řečeno, televizi má skoro každý, a i to, že tedy ty děti, když to nepůjde podle individuálních plánů, něco si zopakují, něco budou dělat, má i tu další výhodu, protože mnoho rodičů má tzv. home office a home office neznamená, že má dovolenou, ale musí pracovat. A ono máte-li doma dvě děti, máte-li k tomu tedy ještě pracovat, zajišťovat jim tedy obědy, svačiny, a všechny tyto věci, tak jako samozřejmě ta práce je potom mnohem složitější pro ty lidi, takže už jenom i to, že víme, zaženeme děti jakoby do školy, aby se tedy dívaly na televizi a něco jim to přineslo a něco si zopakovaly, kromě těch úkolů, které mají zvláštní školy, tak myslím, že může pomoci nakonec i těm rodičům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland si před pár dny všímal a porovnával reakce a opatření Číny, kde se koronavirus objevil a Itálie, která je z těch 27 zemí Evropské unie nejvíce postižená, a zamýšlí se nad tím, zda v uvozovkách "vyhraje" evropská demokracie nad, cituji dál, je čínským, hierarchickým a autoritářským systémem.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka:
Víte, ono je to hodně těžký posuzovat, zejména z pohledu České republiky. Když přijímáme tady určitá opatření, tak si člověk uvědomuje, že počet obyvatel České republiky se vlastně někde blíží jednomu čínskému městu, to je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Menšímu.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka:
Menšímu, ano, jako často ta města, v Shanghaji, tak jsou ještě větší, i z hlediska počtu obyvatel, koncentrace obyvatel a podobně, takže je potom otázka, jestli máme si brát vzor třeba u těchto zemí, kde nutně se to týkalo teda obrovského množství obyvatel. U Itálie se opravdu říká, že tam se to nějakým způsobem podcenilo a že se ponechala možnost právě toho exponencionálního nárůstu těch nemocných, kteří potom jsou nezvladatelní. Uvidíme, co se objeví ve Velké Británii, kde vlastně vláda premiéra Johnsona nedělala vlastně žádné zásadní opatření, které vidíme u nás, takže jestli k nim ještě potom přistoupí nebo ne, nebo jak to bude zvládat, případně britský systém je otázkou, samozřejmě zase výhoda, Británie možná to, že je to ostrov a lépe se hlídá, kdo tam přijede, nepřijede, Velká Británie nikdy nebyla ani v Schengenu, je, znova zhodnotit, jestli uzavírání hranic je přesně to, co může zabránit tomu šíření, vzhledem k tomu, že třeba pro pendlery, pracovníky, ty hranice jsou i nadále otevřeny, jestli dělat izolace v rámci České republiky, zase vím, že spousta rodičů poslala své děti prostě k babičkám, pokud nebydlely ve stejném místě, aby měly samy čas vlastně pracovat a děti mohly třeba venku aspoň na tu zahradu a být jako na vzduchu a dělat nějaké jiné další aktivity, takže uvidíme, teď je otázka, jak se ty rodiče budou za těma babičkama dostávat, jestli je to dobře nebo je to špatně, skutečně je to pro ty epidemiology, ale po pravdě řečeno si nemyslím, že by ta opatření zásadním způsobem nějak vyhnala virus tedy z České republiky. Ale myslím si, že ta opatření mají svůj smysl právě, aby nedošlo k tomu zahlcení toho zdravotnického systému a aby všichni lidé, kteří by měli nějaký horší průběh, mohli dostat skutečně odbornou pomoc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Evropská komise omezila vývoz zdravotnických pomůcek potřebných pro boj s koronavirem, do zemí mimo Evropskou unii. Šéfka komise Ursula von der Leyenová, apelovala na členské štáty, aby nechaly otevřené hranice pro udržení správného chodu toho vnitrounijního obchodu. Komise by dnes měla vydat doporučení, podle kterého by státy měly upravit svá opatření týkající se přechodu hranic. Co to znamená vlastně pro Evropskou unii? Vy už jste se zmínila i o solidaritě.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka:
Samozřejmě, jistá míra solidarity vždycky musí být, říkám znova, je to opravdu na odbornících, jestli pomůžou nebo nepomůžou uzavřené hranice, každopádně je to něco, co vyvolává mnohé otázky ohledně Schengenu, v tuto chvíli vlastně Schengen jakoby nefunguje, nebo tím, jak se uzavírají teda ty hranice, tak nefungují ty základní principy, uvidíme, jestli to bude mít, jak dlouho to vlastně bude trvat a jaké to bude mít dopady. Zároveň, právě třeba, když říkáte, že se objevilo, aby tedy se nevyvážely ty zdravotnické pomůcky mimo Evropu, osobně si myslím, že toto mělo být i jedno z prvních opatření české vlády, hned na počátku té krize, aby se prostě opravdu vytvořily zásoby a bylo možné plynule vlastně poskytovat tyto pomůcky, zejména do těch zdravotnických zařízení a to vlastně dlouho víme, že byly zprávy, že lékaři, obvodní lékaři, že vlastně toto nemají. To si myslím, že měl být úkol, skoro bych řekla číslo jedna a ten úkol, který by prostě opravdu byl hodně efektivní, ale na druhou stranu, nechci kritizovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V prosinci nebo v lednu.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka:
Jako to, co se udělalo nebo ne, protože nejsem odborník.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Německý ministr zahraničí ostře kritizuje pokus vlády Spojených států, která prý podle některých členů spolkové vlády nabízí, konkrétně Donald Trump, velké peníze německé společnosti za exkluzivní přístup k vakcíně proti koronaviru. Prověří ta celosvětová pandemie, paní profesorko, i vztahy mezi jednotlivými zeměmi, nejenom v rámci Evropské u nie.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka:
Tak já si myslím, že je ne asi prověří, ale že je možná částečně i promění, i když víme, že ve Spojených státech, vlastně od nástupu Donalda Trumpa, ta podmínka Amerika First, jako první Amerika, tak to nějakým způsobem nejde mimo ten rámec té Trumpovské politiky, zároveň ono to není zas tak úplně bezdůvodné říci, že politici vědí, že teď je ta zásadní chvíle, kdy obyvatelé vnímají, co dělají nebo nedělají a je otázka, jestli některé věci nejsou dělané opravdu spíše z hlediska PR, to znamená, že si vytvoří ten politik o sobě dobrý obraz a že tedy hájí své občany, a že možná něco, co by bylo méně efektivní, navenek, jako z hlediska PR, by mohlo být mnohem řekněme prospěšnější pro řešení toho problému. A jinak, myslím si, že zejména teda Evropa by měla velmi úzce spolupracovat v tom, jakým způsobem vlastně chránit ten svůj prostor a řekněme, měla by se projevovat i určitá míra solidarity, zejména právě ve vztahu k těm zemím, kde dojde k tomu obrovskému nárůstu a přestává to ten systém zvládat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje politoložka Vladimíra Dvořáková. Co jsme se o sobě zatím, jako společnost, dozvěděli?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka:
No, víte, ono je to zase obtížné říci, vzhledem k tomu, že zpravodajství je, nakonec, už teď dlouho hovoříme o koronaviru, tak vlastně společnost je neustále zahlcována informacemi, a to, někdy bych řekla, že informacemi, které jsou poměrně zbytečné, opakují se dohromady, že prostě by mělo být soustředění se na základní věci, co dělat, nedělat, vysvětlit to občanům, ale zabývat se i trochu jinými otázkami, protože to vyvolává paniku mezi lidmi, ať se nám to líbí nebo nelíbí, tak samozřejmě vykupování obchodů s potravinami, je něco, co zase posiluje potom to vědomí, když člověk jde běžně si nakoupit, ale zjistí, že tam některé věci chybí, byť jsou potom dodány, tak má tu tendenci začít syslit. Navíc, v této společnosti je určitá tradice, že tahle společnost zažila vlastně první světovou válku, druhou světovou válku. Já si vzpomínám, že když byla okupace sovětských vojsk v roce 1968, to jsem byla dítě, tak, že moje babička, první co šla do obchodu shánět nějaké zásoby, protože si prostě pamatovala ještě i tu situaci po první světové válce a tu situaci za druhé světové války. Takže je to asi přirozené, neděje se to jenom u nás, na druhou stranu jsem měla pocit, že lidé se chovají poměrně ohleduplně, už je to jenom vidět v obchodech, že většina lidí prostě jakýkoliv nákup platí kartou a nechce ani vystavovat ty prodavačky a sebe tím že tedy by kolovaly někde více peníze, takže tam bych i tu míru solidarity viděla, viděla jsem i pomoc a nabídky pomoci seniorům, takže já to nevidím nějak špatně, objevují se samozřejmě občas i nějaké humorné nadsázky, což mi také nepřipadá úplně špatné, protože po pravdě řečeno, nejlepší obrana organismu je trochu optimismu, nedostávat se jenom do toho, neřešit, nehledat na sobě, jestli náhodou nemám, nejsem nemocná, prostě zabránit té hysterii, protože silný organismus, který je i psychicky silný, tak si myslím, že má mnohem větší šanci to nedostat, případně tu nemoc zvládat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ostatně, epidemiolog pan Prymula nabádá k procházce v přírodě. V jednom speciálu Českého rozhlasu. Ještě jedna téma, když zůstaneme u naší domácí politiky, paní profesorko, ministerstvo spravedlnosti a financí zařadili na dnešní program vlády k novele zákona o praní špinavých peněz i zákon o evidenci skutečných majitelů. Díky němu by mělo být snazší dohledat, kdo je majitelem firem v České republice. A někteří se ptají, jestli je důvod návrh zákona předkládat během nouzového stavu, během karantény. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová pro server iRozhlas.cz jakoukoli účelovost odmítla.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka:
Tak samozřejmě tyto zákony byly plánovány, to není, že by jenom někdo ze dne na den připravil prostě zákon, tam je i tlak Evropské unie, aby tyto zákony u nás už byly přijaty, ono jde třeba u těch evidencí skutečných vlastníků, registr vlastníků vlastně už vznikal, ale je tam otázka přístupnosti, je tam otázka, zda tam mnohdy nejsou spíše tlaky na podnikatele, kteří musí vyplňovat a dělat X věcí, které třeba prostě stát má normálně k dispozici, a to zjišťování, kdo je skutečným vlastníkem, je důležité, ale je důležité, aby k tomu měla prostě přístup veřejnost. A tady vznikl registr, ke kterému vlastně veřejnost přístup nemá, a je zároveň určité podezření, že v době, kdy řeší vláda neustále koronavir a média řeší koronavir, tak že se můžeme dostat do situace, kdy ty zákony, a u nás by to rozhodně nebylo poprvé, kdy ty protikorupční zákony jsou potom takové vykuchané, kdy prostě některé věci tam chybí. Například tady se objevilo podezření, že tam nebude, já jsem se nedívala na ty návrhy, ale že tam třeba nebudou zahrnuty svěřenské fondy, to znamená, že nebude možné zjišťovat, kdo je třeba beneficientem těch fondů, takové velmi specifické postavení u těch fondů, a že vlastně se zase nebude dát zabránit určitému střetu zájmů. Tady jde o to, aby ti, co rozhodují o dotacích, podporách, a to bude teď taky závažná otázka, tak aby tito lidé vlastně nemohli z toho mít přímý prospěch pro svoji firmu nebo pro to, z čeho oni mají zisky, a to si myslím, že je důležité ohlídat, přestože prostě pozornost veřejnosti se vztahuje zejména teda k těm otázkám bezpečnosti a nákazy a zdravotnictví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká politoložka Vladimíra Dvořáková. Uprostřed pandemie tvoří Slovensko novou vládu. Čtyři strany a jedna koalice, tak má vypadat nový kabinet, po 13 dnech jednání konečně došlo k dohodě. Vítěz voleb - protikorupční hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti, OĽaNO, Igora Matoviče, vytvoří vládu spolu s hnutím Sme rodina, dále s liberální stranou Svoboda a Solidarita a se stranou Za lidi exprezidenta Andreje Kisky. Paní Dvořáková, jaké šance má na fungování, dobré fungování, tato sestava?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka:
Tak samozřejmě, je to čtyřkoalice a nutno říci, že to je čtyřkoalice, která poměrně netradičně má více členů než-li potřebuje, protože většinou, i z hlediska efektivity, se prostě vytváří minimální koalice, která zajistí, že mají tedy převahu při hlasování a že jsou schopni vlastně, po určitých kompromisech, uvnitř koalice, prosadit základní zákony, jako je třeba návrh rozpočtu a zásadní změny, tady je určitý zájem ještě aby byla ta koalice širší v tom smyslu, že by dostávala ústavní většinu, proto vlastně je tam oslovení toho pana Kisky a té strany Za lidi. Já si nejsem jistá, já si už úplně, tam je rozhodnuto, že do té koalice půjdou nebo jestli půjdou raději do opozice. To, co jsem viděla naposledy, tak bylo, že vlastně ještě to úplně jasné není, já se přiznám, že moc nemám ráda, pokud nějaká garnituda získává tu ústavní většinu, protože pak je velká tendence nějakým způsobem měnit tu ústavu, která může být třeba v neprospěch těch, co jsou u opozice. Z mini ústavy by většinou měly být napříč politickým spektrem a prosadit se i u dalších relevantních aktérů, kteří prostě řeknou ano, toto je ústavní změna, která přispěje naší společnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co by mělo být absolutní prioritou té nové slovenské vlády v prvních dnech? Připomenu, že aktuálně otřásá zemí největší korupční skandál novodobých dějin, soud poslal do vazby čtyři soudce a jednoho advokáta, kteří jsou mezi 18 obviněnými v největší korupční kauze v dějinách země. Mezi zadrženými je i bývalá náměstkyně na ministerstvu spravedlnosti, soudkyně Monika Jankovská, která podle dříve uniklé komunikace z Kočnerova mobilního telefonu, například pomáhala tomuto podnikateli v obchodním soudním sporu proti soukromé televizi Markíza o proplacení jedné ze směnek.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka:
Ta kauza, která probíhá na Slovensku, je něco, co je samozřejmě velmi silně sledováno a je to něco, co vlastně trochu rozpohybovalo slovenskou společnost. To, že došlo k dalším zatčením a vyšetřováním ukazuje, že ta kauza probíhá i soudní proces, ale že se to začíná dotýkat mnohem většího okruhu lidí. Na druhou stranu, u těch soudců, tam se zároveň objevilo, a já si myslím, že ta obvinění jsou tedy pravděpodobně zcela relevantní, tak ale zároveň se objevilo, že by byl zájem prověřit všechny soudce, a to už je potom takové riziko, kdy může jedna garnitura vlastně získávat si vliv prostřednictvím těch soudů, bude záležet na tom, jak tu prověrku chtějí dělat, ale hlavně, to, co je klíčové, a to myslím, to, co je u nás, teď se bojuje třeba u toho státního zastupitelství, je klíčové, jak je to dlouhodobě nastaveno a jestli nemůže, v momentě, kdy se dělají ty reformy, dojít k tomu, že se to vlastně personálně pro změnu obsadí jinou skupinou lidí, takže tam já bych byla velmi opatrná, lépe řečeno neodmítám ty snahy o očistu soudu na Slovensku, protože to ukazuje, že tam opravdu vážnější problémy byly, ale všechny tyto věci skutečně musí být hodně sledovány opozicí a musí být také hodně sledovány nezávislými médii, aby dokázali upozornit v momentě, kdy se to pohybuje trochu jinam, kdy je snaha vlastně politicky to využít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Názory politoložky Vladimíry Dvořákové. Paní profesorko, děkuji za Váš čas i Vaše názory. Na slyšenou.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, profesorka:
Přeji pevné zdraví a dobrou psychiku všem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Děkuji, nápodobně. Zita Senková přeje všem příjemný den a další poslech pořadů Českého rozhlasu Dvojky. Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Mimozemští roboti, červí díry, kosmické elektrárny... je lepší být ve střehu.

Tomáš Vacek, vedoucí Programu celoplošné stanice

Tomáš Vacek

Komplet 3CD Vladana a Prasopes

Koupit

Co se stane, když se desetiletá holka rozhodne být intergalaktickou strážkyní? Sci-fi seriál o útěku z domova, vzpouře strojů a přátelství s jedním zvláštním kouzelným zvířetem.