Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 13. září 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. S novým týdnem mám pro vás opět pětici rozhovorů v souvislostech a začínáme s politoložkou Vladimírou Dvořákovou. Dobrý den, paní profesorko.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Krásné ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zeptám se například na to, o co nejvíce ovlivní příští vládnutí a co je pro úspěšné fungování země rozhodující. Přeji nerušený poslech. Američané si o víkendu připomněli 20 let od útoků z 11. září 2001. Co je pro vás jako pro politoložku, paní Dvořáková, nejdůležitější k tomu říct?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Tak ono už bylo řečeno v posledních dnech hodně moc. Pro mě bylo docela zajímavé spíše ta bezprostřední reakce, protože to jsou věci, které jsou důležité, jak vlastně na nějakou překvapivou zprávu ta politika zareaguje, zareaguje ta země. A má to potom vlastně dopady na vládnutí pro dlouhou dobu. Tam během toho 11. září se ukázalo, jak funguje tedy v Americe i ta snaha zachovat kontinuitu. Zatímco pan prezident Bush se vracel přes různá místa do Washingtonu tak, aby vlastně se nedalo přesně vědět, kdy, kde, jak přistane, tak viceprezidenta Cheneyho ukryli do nějakého bunkru a nechali ho tam, chudáka, teda několik týdnů, dokonce už pak protestoval, protože samozřejmě byl zájem, aby pokud by se něco stalo - a nikdo nemohl tušit, jestli není hrozba atentátu na pana prezidenta - tak aby byla zajištěna kontinuita toho vládnutí. Takže to byl třeba jeden zajímavý aspekt, který hned toho 11. září nastal. Zajímavý byl i vztah k muslimské komunitě. Tam Kongres přijal i jakési doporučení nebo žádal obyvatelstvo, aby se neobjevovala jako nějaká nenávist vůči arabskému obyvatelstvu, muslimskému obyvatelstvu. Prezident Bush se setkal bezprostředně poté, asi během 14 dnů, s vedením islámské komunity, takže byla i snaha, aby to tu zemi vlastně neroztříštilo a nevytvářelo vnitřní nepřátele, byť samozřejmě víme, že tam k určitým útokům docházelo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem památku obětí nyní uctil i prezident Joe Biden, který, kdy jste se zmínila o muslimech, varoval také před nenávistí k muslimům. Vyzval k jednotě Američanů, pro něj, jak řekl v projevu, cituji: "Hlavním ponaučením z 11. září je, že když jsme zranitelnější v bitvě o duši Ameriky, je jednota naší největší předností."

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Já si myslím, že toto je důležité, protože samozřejmě v momentech krize, v momentech nebezpečí se vždycky hledá vnitřní nepřítel, na kterého se dá něco svrhnout a dá se prostě tu společnost polarizovat. Na druhou stranu tehdy ještě nastala, málokdo si to možná uvědomuje, i když asi to někdo zmiňoval, že během asi 14 dnů sezačaly objevovat ty známé antraxové dopisy. Vlastně 22 lidí se nakazilo antraxem, sněť slezinná, pokud dobře dobře říkám, a 5 lidí zemřelo. A ty dopisy se dostaly i do Kongresu. V té době se přijímal tzv. vlastenecký zákon, který byl hodně kontroverzní, který umožňoval vlastně nějakým způsobem třeba zadržet cizince, umožňoval větší prostor pro sledování. Je tam řada věcí, která byla hodně kontroverzní. Ukázalo se bezprostředně, že nefungovala spolupráce tajných služeb. Ony byly nejrůznější informace a signály, ale ty služby si to vzájemně nedávaly dohromady. Potom vznikla tedy nejdřív nějaká instituce a pak i ministerstvo Home and Security, domácí bezpečnosti. Takže pro mě je docela zajímavá ta reakce na tu krizi, to bezprostřední v momentě, kdy vlastně nejsou informace. Nikdo netušil, co to je, co za tím je, kolik toho je připraveno, jestli to je začátek nebo konec. A pro Ameriku to byl šok. To byl první moment, kdy byl útok na její území, na to kontinentální, když pominu Pearl Harbor, který byl mimo kontinent.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Federální úřad pro vyšetřování FBI nyní odtajnil dokument, který popisuje logistickou podporu pro dva saúdskoarabské únosce při těch útocích z 11. září. 16 stran popisuje kontakty se saúdskoarabskými pracovníky ve Spojených státech, nicméně ten dokument nedává žádné důkazy, že by se na útocích podílela saudskoarabská vláda. Paní Dvořáková, kolik neznámých je i po těch 20 letech ohledně útoků? Ostatně pořád jsou živé u některých lidí vlastně různé konspirační teorie.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Samozřejmě konspirační teorie žijí vlastním životem. Ono jde o to, že je otázka, co ví veřejnost, je otázka, co je známo mimo veřejnost. Mnoho těch věcí jsou vlastně věci dodnes stejné. Týkají se bezpečnosti státu. Útok na Pentagon, dost těžko můžeme předpokládat, že dostane někdo podrobný popis toho, jakým způsobem co to ovlivnilo, do jakých míst se to zasáhlo, jak fungoval ten systém bezprostředně po tom útoku, protože to je do této chvíle stejně pořád bezpečnostní otázka. A právě to, že mnoho věcí nevychází najevo i po nějakém zveřejňování po 20 letech, a myslím, že ten dokument byl trochu zredigován nebo aspoň se to i oficiálně tvrdilo, tak prostě jsou věci, které se nemohou veřejnosti otevřeně říkat. Zůstává tam mnoho otevřených věcí. My víme, že v té době byla tam i vysoká delegace ze Saúdské Arábie, které byl umožněn odlet během velmi krátké doby po útocích 11. září, ale že třeba i George W. Bush měl dosti kontakty se Saúdskou Arábií. A popravdě řečeno, Saúdská Arábie zůstává partnerem Spojených států a svým způsobem i západního světa dodnes bez ohledu na velmi problematický vztah k lidským právům v této zemi. Takže opravdu nevíme, myslím si, že možná to odhalí někdy dokumenty za 50, za 100 let, kdy to nebude tak citlivé téma i z hlediska bezpečnosti, protože to je vždycky velmi podstatné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Rezonovalo toto výročí podle vás nějak v naší české politice, možná i v předvolební kampani, například vztah České republiky se spojenci, konkrétně se Spojenými státy, možná i ve světle jaksi mise Severoatlantické aliance v Afghánistánu? Expertní tým prezidenta republiky se vyslovil pro zásadní posílení ochrany českých hranic.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Svým způsobem to nějakým způsobem rezonovalo v té společnosti i v médiích. A hodně s tím souvisel vlastně odchod z Afghánistánu, protože příchod amerických a spojeneckých vojsk do Afghánistánu přímo vlastně souvisel s 11. zářím a byl předkládán jako ten základní argument, proč tam vstupovat, zejména proto tedy, aby se zabránilo dalším možným útokům, protože v té době tam zjevně byla základna Al-Kaidy, což je ta základna fakticky, když se to, myslím, přeloží. Takže věděli, že do tohoto prostoru byl zájem, aby se zabránilo /nesrozumitelné/ organizaci. Ale mezitím ten svět se velmi změnil. Velice, bych řekla, že nastal i problém, zhoršila se situace i s Íránem, byla invaze do Iráku, která vlastně dodnes vyvolává otázky, protože byla postavena svým způsobem na nepravdivých informacích o zbraních masového ničení. A to myslím, že ten západ do značné míry poškodilo. Poškodilo to i to, že se nepodařilo ty země nějakým způsobem stabilizovat. Takže jak dalece to zlepšilo bezpečnostní situaci ve světě, těžko říci právě v souvislosti s celým tím regionem. A jestli to zabránilo tedy dalším útokům, taky neodvážím se odhadnout, ale každopádně se nepodařilo ten region nějakým způsobem stabilizovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje prof. Vladimíra Dvořáková, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT. O vstup do sněmovny usiluje letos 5258 kandidátů. Do říjnového hlasování zbývá 25 dní. Paní Dvořáková, jak strany a hnutí pojaly ten letošní souboj, jak vnímáte tu dynamiku kampaně?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Dalo by se to asi hodně rozlišit v tom směru, že u hnutí ANO vidíme opět naprosto jako profesionálně dělanou cílenou kampaň, která vlastně dokázala i výrazně zvednout preference hnutí ANO, které ještě před několika měsíci propadaly, zejména pravděpodobně v souvislosti s tím napětím kolem pandemické krize a opatřeními vlády. V zásadě se zdá, že Piráti nějakým způsobem tu kampaň spíše začali orientovat špatným směrem v určité fázi té kampaně. Mně se zdá, že začali opouštět to svoje jádro liberálních voličů a snažili se dostat k voličům ještě jiného druhu. A začali být méně čitelní, takže po určitém náskoku, kdy Piráti získávali a zdálo se, že tedy budoucí předseda vlády bude vycházet i z Pirátů, tak došlo k určitému poklesu. Uvidíme, co má znamenat ten refreshment té kampaně. My uvidíme také, co se vlastně stane v rámci těch jednotlivých koalic, jak dalece ty koalice budou vnitřně soudržné, jak dalece třeba nebude po těch dohodách, kdo je na jakém místě na kandidátce, jestli tam nebude snaha voličů si vybrat vždycky jenom z některé strany. A to může vyvolávat potom i, řekněme, jakési napětí na druhé straně. Ta možnost kroužkování u těch koalic těm voličům dává jakousi šanci, když si řekne: tohohle z té koalice nemám moc rád, ale tak si zakroužkuji kandidáty těch stran, které mi jsou bližší. Takže těžko... Opravdu zase jsme měsíc před kampaní, nastane ta horká fáze. Skončily prázdniny, kdy také samozřejmě to příliš nefungovalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Sledujeme ten klasický politický souboj různých idejí, hodnot?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Já si spíš myslím, že to tam moc není přítomno. Ono, když se člověk podívá i na ty různé průzkumy a to, kam kteří voliči, tomu, co považují za priority, tak někdy ty priority se odvádějí spíše z toho, co se najednou ukáže jako mediálně podstatné nebo co se podaří někomu nastavit. Může to být právě třeba ten strach z rostoucí migrace, který v tuto chvíli si nemyslím, že by byl úplně reálný. Já nikdy nejsem proti tomu, aby se dělala jistá preventivní opatření a byl ten stát nebo politici byli připraveni na to, že se něco stane. Ale není to rozhodně tak podstatná věc, jako je třeba ta otázka, kdo a jak zaplatí dluhy České republiky, kdo ponese náklady za tu pandemii, jakým způsobem se nastartuje znovu ta ekonomika. A další věci jsou samozřejmě hodnotové. Tam je ten problém, kdo s kým může jít do koalice, otázka střetu zájmů, jak dalece... Ano, je možné, aby mělo jakousi koalici s dalšími politickými stranami, které patří, řekněme, k takovému tomu politickému středu a ne k extrémním skupinám. A to jsou věci, které myslím si, že voliči by měli taky zvažovat, kdo, jak vlastně může vytvářet silnou koalici vládní, anebo může býti silnou opozicí. I silná opozice má v politice velký význam.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nějaká povolební matematika v průzkumech. Respondenti často uvádějí, že volební programy jsou pro ně nadále hlavním kritériem, jak se rozhodnou navzdory kampani. Lze říct, paní profesorko Dvořáková, co obvykle jaksi, v uvozovkách, vyhrává volby? Jestli to program, je to průběh kampaně, jsou to osobnosti, které jsou nositeli vlastně těch myšlenek nebo jsou to tváře, jednoduše řečeno?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Je to paradox. Někdy volby vyhrává téma, které vlastně není vůbec podstatné, které je zástupné a dokáže nyní soustředit pozornost. To bylo, jak jsme vyhrávali tedy v boji proti migraci, aniž by člověk zde viděl migranta, když to řeknu trochu v uvozovkách. Viděli jsme to třeba v jedněch krajských volbách, kdy otázka byly poplatky ve zdravotnictví, přitom v krajských volbách nešlo o poplatky ve zdravotnictví, protože prostě kraje poplatky ve zdravotnictví nenastavují. Takže mnohdy, a to vidíme, že velice často, protože se chtějí strany vyhnout nepříjemným tématům, tak to posouvají do jakýchsi témat, který jsou emotivně laděný a které nakonec vlastně přivedou tu určitou skupinu voličů. Samozřejmě každá ta strana by si měla opravdu uvědomit, kde je jejich jádro voličů, koho oslovují. Ty by neměly zradit, ty by měli opravdu přimět, aby přišli k volbám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A koresponduje to právě vlastně? Voliči, program, politická strana, hnutí.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
No správně by to mělo korespondovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mělo by.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
A zároveň by měly ty strany se snažit expandovat, tzn. získat další okruh voličů. Teď by se neměly zbavovat těch, co tvoří to jejich jádro. Je to velice těžké a samozřejmě teď už ty volby dělají hodně profesionální PR agentury.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vidíte vůbec nějaké hlavní téma letošních voleb nebo se ho teprve dočkáme? Nebo jak říkáte, blíží se horká fáze kampaně, nelze vyloučit, že ještě se vyloupne.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Samozřejmě, že se něco objeví. Jako je to hodně o penězích, ale spíše o tom, komu přidáme, komu nepřidáme. Naznačuje se případně, že jde o plýtvání státním rozpočtem, ale nikdo vlastně se neodváží jít do roviny, že by říkal třeba, jakým způsobem to se projeví v daňovém zatížení. Ta příjmová stránka rozpočtu je nesmírně důležitá a ukazuje se, že strany se jí poměrně úspěšně vyhýbají, aby o tom nemuseli vědět, kde ty peníze vlastně vezmou, tak maximálně hovoří o nějakých škrtech nebo o nějakém šetření. Tohleto je věc, která může přijít potom těsně před volbami. Může přijít nějaké nové téma, to je vždycky tajené tedy, řekněme, v rámci těch stranických sekretariátů, protože by to mělo vyvrcholit, mělo by to zmobilizovat lidi, aby k těm volbám přišli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem jenom odbočím do Německa, kde už za 2 týdny vlastně půjdou volit. Včera se konal další televizní - no, dosud to byly duely, teď je to triel, jen říkají Němci - debata tří kandidátů na post kancléře pánů Armina Lascheta, křesťanský demokrat, Olaf Scholze, sociální demokrat, a Annalena Baerbock, zástupkyně Strany zelených. Už přepli jaksi do takového bojovnějšího módu. Co si myslíte vůbec o tomto formátu, ty televizní duely? Diváky podle vlastně německých médií nejvíce přesvědčil sociální demokrat Olaf Scholz.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Mimochodem ten je obrovským překvapením vlastně té letošní kampaně, protože nikdo nepočítal vlastně s tím, že by mohl hrát výraznější roli. I, řekněme, je to osoba spíše nevýrazná, navíc byla v politice, takže jako jistou míru odpovědnosti za leccos nese. Je to překvapení. Já osobně ty televizní duely nepovažuji za špatnou věc, pokud jsou dobře moderovaný a pokud vlastně ti kandidáti skutečně hovoří o těch programech, pokud skutečně hovoří o tom, co chtějí říci těm svým voličům, co jim nabízejí. Může to být i vyostřenější, to prostě bývá, pokud to zachová pravidla slušnosti, ale vyžaduje to velmi profesionální moderaci, vyžaduje to prostě souhlas těch kandidátů, že se budou nějakým způsobem chovat. A vyžaduje to i určitou politickou kulturu. Prostě lidé, kteří se nechovají tak, jak by se měl chovat odpovědný politik, a mají taková ta laciná gesta, by prostě měli u voličů ztrácet. My bohužel vidíme, že mnohdy právě touto logikou a výběrem, pro koho budu mluvit, pro koho nebudu mluvit, urážkami a podobně si získávají někteří politici voliče. Takže já bych apelovala na voliče, aby spíše přemýšleli o tom, co, kde, jak se objevuje, nežli reagovali na ty osobní výpady a něco takového, protože to nikdy nepřináší potom řešení ve společnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Doporučuje ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií při Českém vysokém učení technickém Vladimíra Dvořáková. Nakolik silnou roli hraje v kampani před českými podzimními volbami do sněmovny pandemie koronaviru, restrikce, dopady?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Určitě hraje, i když samozřejmě paměť lidí je trošinku vždycky omezenější, takže spíše vychází z toho, jaká je aktuální situace. My můžeme předpokládat, že pokud by těsně před volbami se situace nějakým způsobem dramatizovala, tak to pravděpodobně pro vládu ANO nebude příznivé. V této chvíli, byť Česká republika se dostala do situace, kdy měla snad nejvíce mrtvých na počet obyvatel v té jedné fázi, která skutečně nebyla zvládnutá, tak v této chvíli pořád lidé zase už vnímají, už mohli vyjet někam na ty prázdniny, restrikce jsou, řekněme, velmi omezené. A pokud toto vydrží až do těch voleb, tak budou mít lidé pocit, že víceméně jsme tu nejhorší fázi pandemie vlastně nějakým způsobem přežili a vláda nakonec to nějakým způsobem zvládla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nebude to tedy, nebo bude, možná před několika měsíci se také spekulovalo částečně o tom, do jaké míry by ty volby mohly být jistým, řekněme, referendem pro menšinovou vládu?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Tak volby jsou vždycky tím referendem pro tu vládu, protože ona musí skládat účty, a voliči jí ty účty vystavují. V každém případě, co mně připadá hodně podstatné, je, že opozice úplně neměla jasné stanovisko, jak řešit tu pandemii, neměla nějakou jasnou linii. To je první věc, která myslím si, že je hodně podstatná. Druhá věc, která je podstatná, souvisí vlastně s možnostmi, jak tu pandemii v tuto chvíli nějakým způsobem řešit, jak by měla probíhat třeba kampaň za očkování. Ale nejenom jako kampaň za očkování, kde tedy se objevují nejrůznější návrhy, někomu dáme peníze, někomu dáme klobásu, to bylo teda v Německu, myslím, že dávali klobásy. A málo se objevuje to, co bylo třeba strašně silné v době, kdy vypukla první vlna, taková solidarita mezi lidmi, kdy lidi prostě šili roušky, snažili se pomoci. Vlastně pomáhali tomu státu a ten stát, jako by ho to vůbec nezajímalo nebo aspoň na to příliš nereagoval. A v tuto chvíli třeba, když máme kampaň za očkování, tak nikdo nepoužívá jako argument, že to je otázka odpovědnosti vůči společnosti, že to nejde jenom o mě, ale jde o to, že tím očkováním snižuji pravděpodobnost dalšího šíření nebo těžkého šíření té pandemie, a to má dopad jak na děti a výuku ve školách, má to dopad tak na situaci seniorů. Prostě tato jakoby společenská odpovědnost, nejenom tedy 'já si to teďko spočítám a řeknu si ne, prostě já do toho nepůjdu", tak ta společenská odpovědnost se vůbec v těch kampaních neobjevuje. A je mi to líto, protože česká společnost je hodně solidární. Česká společnost, co jsme viděli třeba i při tom tornádu, ta...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ta je solidární?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Já si myslím, že ano. Právě třeba při tom tornádu byla vidět obrovská solidarita lidí, velké množství dobrovolníků, kteří chodili pomáhat. Viděli jsme to při té první vlně. A mě prostě mrzí, že tento argument se v té společnosti neobjevuje více. Já prostě můžu mít x důvodů, proč se člověk nenechá očkovat, nikomu bych to nevnucovala a podobně, ale tento rozměr, že při tom zvažování bych měl také přemýšlet o těch ostatních, vlastně nezaznívá ze strany politiků. A to mně přijde líto, protože to je podstatný. Ta společnost...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A musíme to slyšet od politiků?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Můžeme si to říkat mezi sebou, ale pokud jako politici říkají: můj cíl, a vynakládá se hodně peněz na to, aby teda se zvýšila očkovanost, tak kromě technických, logistických věcí a podobně, které se musí udělat, tak si myslím, že to, co říkal ten Biden, ta určitá jednota. Ne že máme všichni stejný názor a všichni se budeme chovat úplně stejně, ale že myslíme na ty ostatní. To mně připadá jako důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Sounáležitost.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Paní profesorko, vám za týden, pokud se nepletu, začíná akademický rok. Jaká atmosféra vůbec nyní panuje na vysokých školách?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
No v Brně už začínají tento týden, vlastně dneska, pokud vím, Masaryčka začíná takto.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak postupně.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Postupně. My začínáme příští týden. Jako je tam strašná chuť, abysme obnovili výuku normálně, aby konečně jsme se setkávali se studenty. 3 semestry studenti nechodili na fakultu. Kolegové mi říkali na kongresu teďko, říkali: "Rok jsem neviděl kolegy."

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak dlouho vy jste neviděla kolegy a vaše studenty?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Tak já jsem jako ředitelka tam občas musela jako občas chodit, ale některé jsem vlastně celý rok taky neviděla. A u studentů, to my jsme se snažili potom aspoň mít za určitých hygienických podmínek, když to bylo možný, třeba státní zkoušky nebo obhajoby nebo věci takové. Nebyly promoce. Teď 22. máme mít jako první promoce, tak doufám, že to vyjde, protože zase rok a půl nebyly vůbec promoce, což je hodně důležitá věc, symbolická sice, ale i pro ty studenty a jejich rodiny je to prostě důležitý moment. Takže doufám, že se začne učit. Tento stav tedy opravdu už... Ano, i když loni nám to v pátek před pondělním začátkem hygienik zakázal, takže to byla ještě další věc. Doufám, že se vydrží učit po celý semestr. Máme samozřejmě připraveny i varianty, že jsem bude učit zase on-line, aby teda jako nebyly velké potíže rychle na to přejít, pokud by to bylo nutný. Ale doufejme, doufejme, že se se studenty uvidíme. A doufejme, že i studenti budou mít normální studentský život.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Držím vám palce. Profesorka Vladimíra Dvořáková, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT. Děkuji za váš čas a přeji vše dobré. Na slyšenou.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT
Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.