Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 10. srpna 2020

10. srpen 2020

Hostem byla politoložka Vladimíra Dvořáková.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den přeje Zita Senková, aktuální události v souvislostech rozeberu v následujících minutách s politoložkou, profesorkou Vladimírou Dvořákovou, dobrý den, ráda vás vidím.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Dobrý den, krásné ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pozornosti neunikne Bělorusko poprezidentské volby a také mise šéfa americké diplomacie ve střední Evropě, inspirativní poslech. Bělorusko čeká na oficiální výsledky voleb, nicméně podle odhadů prezidentské klání přesvědčivě vyhrálo dosavadní lídr Alexandr Lukašenko, když podle agentury Belta získal 79,7 % hlasů, asi málokdo pochyboval o jeho vítězství, paní profesorko, Dvořáková, ačkoliv země zažila i něco nového a to byla kampaň, předvolební kampaň.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Ano, jisté změny se objevily, ale výsledek byl víceméně očekávaný a jenom se odhadovalo, jaký ten výsledek bude, jestli bude tedy přes 80, přes 90 a spíše jako trochu mezi politology se tak trochu naznačuje, že ten výsledek vlastně jako, jako je předem určen, aby to nebylo příliš křiklavé, aby to nebylo takřka ke 100 procentům, ale zase aby to bylo hodně přesvědčivé, takže těch 80 % asi odpovídá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nicméně byly i protikandidátky tentokrát.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Ano, když mluvíme o tom výsledku, tak samozřejmě nebyly tam žádný pozorovatelé, těžko odhadneme, jestli se něco dělo, nebo nedělo ve volebních místnostech, ale to možná není ani tak důležité, protože podstatné je, že vlastně Lukašenko kontroluje ten celý aparát, kontroluje média, vlastně na tu kampaň ostatní nemají příliš velkou šanci, bylo tam určité zastrašování, do popředí se dostaly tedy kandidátky, respektive především jedna kandidátka, která ale na druhou stranu její, její legitimita nebo její oslovení voličů bylo na základě toho, že její manžel, který byl politicky aktivní, byl ve vězení a kandidovat nemohl, takže to převzala, což byl, řekněme, docela jakoby zajímavý tah z hlediska, z hlediska protestů, ale v žádném případě neměla šanci, že by mohla oslovit větší množství voličů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hovoříme o opoziční kandidátce Svjatlaně Cichanouské, která podle odhadů získala 6,8 %, je to sedmatřicetiletá učitelka. Vidíte případně její možnou angažovanost v politice další?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Já bych to jako příliš velkou možnost angažovat se nebo vytvořit si nějaký větší profil politický, bych tam asi neviděla, ona není typ, který by byl zase tolik spjat s politikou nebo rozuměl těm věcem, aby lidem dával určitou šanci /souzvuk zvuků/ spíš tedy její manžel, ale říkám, byla to věc, která jako řekněme, umožnila, aby tam ta protikandidátka nějaká vůbec byla, aby fungovala pozice, a to je docela důležité, na druhou stranu tam bylo Bělorusko je strašně zajímavý případ vlastně toho jakéhosi přechodu k autoritarismu, od teda toho Sovětského typu komunismu, kdy Lukašenkovi už od 94. roku, kdy se poprvé stal prezidentem, se postupně dařilo získávat moc eliminovat vlastně všechny možný aktéry a docela zajímavé z hlediska třeba toho populistického přístupu byl moment, kdy on vlastně velmi vystupoval proti korupci obviňoval poslance, že jsou zkorumpovaní, pak prosadil změnu volebního zákona, že nemůže být nikdo zvolen, pokud nebyla v daném okrsku aspoň padesátiprocentní účast a dělal kampaň proti parlamentním volbám, kterých se mnoho lidí neúčastnilo a řada lidí v parlamentu teda vůbec nebyla zvolena, což on potom využil proto, aby zvýšil své prezidentské pravomoci, protože někdo fungovat musí. Ta strategie byla velice zajímavá, jakým způsobem on se postupně dostával a upevňoval tu moc, zároveň v těch devadesátých letech on získal popularitu především tím, že lidé viděli, jak velmi dramaticky probíhala transformace v Rusku, které se dostalo prostě do, tam byla 10× větší chudoba než-li v roce 89, v roce 99, to bylo 10× více lidí žijící pod hranicí chudoby a on tím, jak vlastně nedělal žádnou výraznější transformaci, tak to udržel, řekněme, jakoby v těch stavebních, socialistických dobách a vlastně tím získával i určitou podporu, protože lidé viděli tu situaci, která byla v Rusku za Jelcina.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A je paní Dvořáková, Lukašenkova moc i po těch 26 letech pořád tak silná?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Já si myslím, že je hodně silná, zaprvé pořád má určitou míru podpory, i když to není ta podpora, kterou bychom teďko říkali podle těch výsledků voleb, ale ono je to tím, že tam neexistuje vlastně alternativa, ona je v opozici, on poměrně dost úspěšně likvidoval, ale ani opozice nebyla příliš nikdy silná, ono někteří opoziční kandidáti kdysi mizeli, nyní tedy jsou zavření, on drží ten stát pevně v rukou, ale je zajímavý takový ten pohyb ve vztahu k Rusku, zatímco v devadesátých letech jako Lukašenko velmi výrazně se opíral o Rusko nebo spolupracoval s Ruskem, tam dokonce na Srbsko se koncem devadesátých let stali jakoby svazovým státem nebo vytvořili takovou zvláštní smlouvu a bylo to díky tomu, že v Bělorusku po Českách stalinistických vlastně skoro vymizela taková ta národní inteligence, tam ta identita Běloruska byla, byla velice málo a opozice spíše hrála na tu vytváření tý identity a je zajímavý, jak nyní vlastně Bělorusko se dostává do vlastně konfliktního vztahu k Rusku, jakoby hledá, jakým způsobem a myslím, že je to snaha trochu to téma sebrat opozici, ale bylo to hodně překvapivé, protože vlastně v tuto chvíli to Bělorusko se staví do pozice protiruské nebo konfliktní, ruské ačkoliv ten počátek vlády Lukašenka byl jednoznačně propojen s ruskou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jakou cestou tedy Bělorusko kráčí nebo i možná jako, jaké má postavení v rámci regionů?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Já si myslím, že Bělorusku se trochu hledá, ale i ten vztah k tomu Rusku si myslím, že byl spíše jako dovnitř, jako to znamená ve snaze zeslabit nějaký opoziční téma, které by se tam mohlo obnovit a řekněme začít hrát na určitou národní vlnu, zřejmě ta národní identifikace od toho počátku devadesátých let se tam posílila, jestli počítá s tím, že protiruská karta mu může pomoci se západem, že by byl více přijímán, nevím, každopádně Bělorusko je významné, protože je na hranicích NATO, uvědomme si, že to je vlastně svým způsobem nárazníkový stát, když si vezmete teda Rusko a polské hranice /nesrozumitelné/.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Řekla byste tedy, že Alexandr Lukašenko čelil největší výzvě za těch více než čtvrt století své vlády, jak to ještě tedy před hlasováním interpretovali někteří komentátoři.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Já bych neřekla, že to byla nějak velmi silná výzva, ale u těchto režimů, které jsou jednoznačně, tady už je to instituce, takzvaný autoritářský režim, tak u těchto režimů ty volby oni je potřebují, protože pořád říkáme, že jsou tím legitimováni a ta situace, že opravdu se objevila, opozice jako s jasným kandidátem, s volební kampaní, může znamenat, že se ten režim trochu dostane do určitého pohybu, pořád v této chvíli relaci drží silně pod kontrolou, ale je to jakoby narušené ty, to fungování tý instituce, takové to je jednoznačné, takže v tomto směru to může být pozitivní zpráva pro budoucnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jakou zprávu vyslali mimochodem, snad vás nezaskočím polské volby minulý týden ve čtvrtek, staronový polský prezident Duda složil slib před zákonodárci, ujal se druhého mandátu a nejvyšší polský soud dostal přibližně 5800 stížností od voličů, ale také štábu Dudova protikandidáta varšavského primátora Trzaskowského, který se ohrazoval například proti chování veřejnoprávní polské televize, tam měla podle jeho názoru za veřejné peníze připravovat volební materiály Andrzeje Dudy.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Já si myslím, že tam ta kritika byla poměrně dost oprávněná, zejména z hlediska médií, ale je tam taky ten rozdíl, že ten, je tam teda odlišné od toho Běloruska, že tam vlastně ty protikandidáti skončili nebo ten protikandidát dostal velké procento hlasů a přeci jenom to prostředí bylo trochu jiné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Politoložka Vladimíra Dvořáková. O jádru i čínském vlivu v Evropě bude v Česku jednat šéf americké diplomacie Mike Pompeo, který přilétá do střední Evropy, navštíví také Rakousko, Slovinsko a Polsko, všechny země na jeho itineráři označil za přátele Ameriky, v čem paní Dvořáková, vidíte hlavní poselství jeho mise, on sám očekává, že to bude důležitá produktivní cesta, ve Varšavě mimochodem podepíše dohodu o rozšířené vojenské spolupráci.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
No, ona ta cesta ukazuje na to, že Amerika si vnímá tu střední Evropu jako podstatnou, není to poprvé, byť tam vidíme i tu tradici, i kdyby ta, to se netýká Rakouska zrovna, ale kdy třeba i za George W. Busche, mladšího Bushe tedy byla ta snaha rozdělovat Evropu na tu starou a novou a získávat větší vliv vlastně v té nové Evropě, to znamená v těch zemích, který procházely transformací a v tomto smyslu si myslím, že i ta americká politika do jisté míry pokračuje, Amerika současná teda, současné Spojené státy příliš nepreferují silnou Evropskou unii, což byla ještě politika u Baracka Obamy, ale mají spíše tendenci vlastně jakoby jednat s jednotlivými zeměmi a hledat svůj vlastní prostor, je to otázka samozřejmě ekonomická, je to otázka bezpečnostní, je to otázka i třeba nákupu v tom zbraní, některých velkých investic ve Spojených státech, takže nebo ze strany Spojených států do, do střední Evropy, týkající se vojenské, vojenských otázek, je to dlouhodobý problém, toho placení dvou procent, tedy s.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
HDP.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
HDP, pro, na vojenské výdaje, takže řekla bych, že v tuhle tu dobu Spojené státy americké spíše tedy se snaží jednat s těmi jednotlivými zeměmi a řekněme, posílit vliv v té střední Evropě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mike Pompeo před pár dny představil body projektu s názvem Čistá síť, který má zabránit čínským internetovým aplikacím a telekomunikačním firmám v přístupu k citlivým údajům amerických občanů a politiků, stávají se technologie, telekomunikace vůbec novým jaksi prubířským kamenem v těch vztazích, minimálně ve vztazích Spojených států a Číny?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Tak ty nové technologie samozřejmě vždycky představují bezpečnostní hrozbu, to je možnost vlastně zneužívání, dostat některé lidi pod kontrolu, dostat se k určitým informacím a skandálu různého typu už to bylo hodně, zároveň je tam i velká konkurence, samozřejmě kdo bude tyto technologie prodávat, kdo je bude vlastně jako silným hráčem na, na trhu, tady v tomto směru, dá se říct, že ta politika Trumpovy administrativy je, jak protičínská, víceméně od samého počátku, tak s Mikem Pompeem, který byl vlastně bývalý ředitel CIA, je to i silnější ve vztahu k Rusku, uvědomme si, že Donald Trump v době, kdy nastupoval do funkce, jako americký prezident, tak zaprvé se tedy řešila otázka, jestli Rusové neovlivnili, nepůsobili tím způsobem, aby Donald Trump vyhrál, protože rozhodně byl teda preferovanou osobností a ten jeho první ministr zahraničí, ten první rok, který měl tedy od začátku Trumpovy administrativy v roce tuším 17. dubna, tuším 18, než nastoupil Mike Pompeo, tak to byl člověk, který byl velmi různě silně provázán s Ruskem, Rex Tillerson byl člověk, který vlastně a přes tyto mobilní i technologie, Exxon Mobile a tak dále, já nejsem na tyhle ty věci odborník, tak tam bylo zajímavé, že vlastně proti Číně, která představovala velkou konkurenci a vlastně vedla i k určité deindustrializaci Ameriky, tak ta politika byla asi od počátku, u toho Ruska se to vlastně mění až pak po nástupu Mika Pompea.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak vůbec Česká republika, potažmo vláda nebo příslušné orgány přistupují k tomu udržení nebo posílení národní bezpečnosti, když hovoříme i v kontextu třeba chystané telekomunikační sítě 5G?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Tak já doufám, že postupují oba, jako že postupují odpovědně a opravdu na tohle to nejsem odborník, aby si dovolila říci, jaké, jaká opatření jsou skutečně dobrá, nebo nejsou dobrá /souzvuk zvuků/, vztahu, je to zejména ta otázka i vztahu zahraniční politiky, která u nás není úplně vyjasněná a právě ta orientace proti zejména, ta u těch bezpečnostních otázek, proti Číně, mluvíme potom ještě i o jaderné elektrárnách, kde je to proti, proti Rusku, tak to se ukazuje jako jistý problém, na který musí naše diplomacie narážet, protože ne jednu stranu, když vezmu třeba příklad pana prezidenta Zemana, tak je to člověk, který velmi podporoval nástup Donalda Trumpa, velmi podporoval jeho politiku, ale zároveň nutně má úplně jiný pohled na úlohu Číny a Ruska, než-li, než-li má ta současná americká administrativa, takže i toto jednání je takové trochu jakoby diplomatické, není náhodou, že vlastně do Bílého domu jel Babiš, pan premiér Babiš a Miloš Zeman, který myslím, že dlouhou dobu chtěl se dostat tedy, navštívit Bílý dům, tak vlastně nakonec se ta jeho návštěva vůbec neuskutečnila a myslím, že je to kvůli tomu vztahu k Číně a k Rusku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mike Pompeo se setká, přijme ho prezident Miloš Zeman ve středu odpoledne na Pražském hradě, ministr zahraničí Spojených států promluví také v Senátu, mimo jiné o hybridních hrozbách možná z vašeho pohledu, paní profesorko, Dvořáková, jak se osvědčil třeba Národní úřad pro kybernetickou informační bezpečnost?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Tak Národní úřad funguje, řeší některé věci, ale ty, ta jeho vystoupení nebo ty jeho závěry svým způsobem trochu odpovídaly těm pohledům ze Spojených států a musíme uvědomit, že ne všechny ty pohledy jsou stejné třeba v Evropě a podobně, takže ten Národní bezpečnostní úřad potvrzoval vlastně ty věci, které přicházely ze Spojených států a přímo v tom následná opatření.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak byste vůbec ohodnotila českoamerické vztahy?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Je to těžké to jednoznačně ohodnotit, každopádně je naprosto nesporné, že Spojené státy americké patří mezi našeho nejvýznamnějšího spojence, že tam je věc, kdy prostě patří to dlouhodobě jakoby přátelskému, přátelském duchu, vzpomíná se často na roli Spojených států i při osvobozování Československa, té západní části československa nebo podílu tedy na boji proti nacismu. Zároveň jsou prostě místa, kde se setkává ta politika a kde se míjí a ta, to jedno místo, kde se, řekněme, setkává, když budu zase u pana prezidenta, tak je to třeba vztah k Izraeli, vztah k Jeruzalému a ta stanoviska okolo třeba přesidlování ambasád a podobně, tam je vidět jako silná, silná shoda, na druhou stranu je tam právě ten rozpor ve vztahu k Rusku a Číně. Česká zahraniční politika bohužel nemá jednu tvář, což si myslím, že, že není dobře, ne že by každý musel mít úplně stejný názor, ale podle mě tu českou zahraniční politiku by měla vytvářet především vláda, která má odpovědnost vůči parlamentu a tak dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem do prezidentských voleb ve Spojených státech zbývají necelé 3 měsíce, v jakém duchu vlastně probíhal ten souboj o nejvýznamnější politický post na světě, teď nehledě i na nákazu nebo je to hlavní, které ten vliv v kampani?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Já si myslím, že mnoho analytiků se snažit teďko říct, co to vlastně i ta nákaza s tím spojený pokles ekonomický, jo obrovská ekonomická krize, co to vlastně nějakým způsobem to ovlivní ty volby, zdá se, že popularita Donalda Trumpa klesá, on se dokonce pokoušel, že jestli by nebylo možné odložit volby, což tedy nebylo nějakým způsobem přijato, ale Amerika hodně hlasuje podle skutečně ekonomické situace, protože spousta Američanů vlastně se zajišťuje tím, že nakupuje různé akcie a zajišťuje se třeba i na ty důchody a budoucnost, a to prostě jakmile docházet, začne docházet k poklesu, jakmile začnou být ekonomické problémy, tak americký volič na to velice silně reaguje, takže ty odhady, protože ta, ten pokles ekonomický rozhodně bude a nepodaří se do krize, do voleb něco zachránit v tomto smyslu, tak není úplně jasné, jestli tak skutečně nebude výrazně působit proti Trumpovi, na druhou stranu Donald Trump může říkat, že spoustu věcí se nepodařilo udělat právě kvůli této nemoci, která teda v těch Spojených státech probíhá skutečně velmi dramaticky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte, že se ty dopady nákazy novým typem koronaviru promítnou i do našich krajských voleb a hlasování do třetiny Senátu na podzim?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Já si myslím, že se částečně promítnou, oni se promítají už nyní v těch jakoby snaze, těch krajských zastupitelů, aby mohli mít větší vliv vlastně na to, jaká opatření se přijmou nebo nepřijmou. Takovým prostě ne, řekněme, v těch jednotlivých opatřeních, který se liší kraj od kraje a pak nakonec možná, že i podle okresů, kdy upřímně mnoho lidí už jako neví ani, kdy, kde má mít roušky, nemá mít roušky, jak to platí, nejsem si úplně jistá, jestli toto je dobré opatření, protože pořád si musíme uvědomit, že Česká republika má 10 milionů lidí, to je menší New York, ale rozkouskovat to, jak kde v době dovolených, kdy lidi, když nejedou do zahraničí, kteří se pohybují po tom českém prostředí, tak to si, nejsem si úplně jistá, jestli prostě ty změněná pravidla podle, podle situace mají nějaký význam, ale samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
/Souzvuk zvuků/ nový Semafor.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Ano, že uvidíme nový Semafor, já si myslím, že to co má význam, a to co se děje, že tam, kde se objeví prostě to komunitní šíření, že se na to teda hygienici soustředí a potom tam probíhá větší to testování, tak to si myslím, že význam samozřejmě má, ale jinak ty semafory mně připadají v takhle malé zemi jako, jako poměrně humorné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To si myslí politoložka Vladimíra Dvořáková. Premiér Andrej Babiš spolu s vicepremiérem Janem Hamáčkem by chtěli po návratu z dovolené příští týden navrhnout prezidentovi odvolání Petra Rafaje, předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, v jehož čele je 11 let. Co podle vás přimělo oba pány, premiéra i ministra jednat o odvolání pana Rafaje, teprve nyní nebo právě nyní, jeho mandát vyprší, jenom připomenu v polovině příštího roku.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Já si myslím, že je to trochu gesto, protože právě bych řekl až nyní, protože tam těch skandálů byla celá řada a ten ústav do, ten úřad do značné míry fungoval velmi problematicky, je ovšem otázkou, jestli výměna osoby je něčím, co může tomu úřadu pomoci, zaprvé jakým způsobem bude vybíráno nová osoba, bude opět nějakým způsobem politicky angažovaná nebo nebude, druhá věc je, kterou, na kterou narážíme často, když analyzujeme vlastně ten prostor pro korupci, je to, jak ta instituce je nastavena, jakým způsobem vlastně jsou odpovědností, jak je nastaveno celé vedení a tady ten úřad je jako by nastaven na jednom člověku, což není dobře v každém tom úřadu, jako je třeba na NKÚ, kde je kolegium, kde musí prezident komunikovat s kolegiem, nechávat věci schvalovat, je tam prostě ten vnitřní systém kontroly, tak tady si myslím, že pouhá výměna osoby a ještě pokud teda to bude opravdu politicky motivovaná výměna, to znamená bude se hledat někdo, kdo bude loajální, třeba vůči této vládě, nemůže ten problém řešit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proč je ten antimonopolní úřad tedy tak problematicky nastaven, respektive tam chybí, jak jste před chvílí řekla ty nástroje kontroly?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Já si osobně myslím, že do značné míry nebyla ani vůle to nastavit možná, že v momentě, kdy to vzniklo, tak si to málokdo uvědomoval, ale to, že tohle je problém, se ví i dlouhodobě a není spíš politická vůle, aby se to řešilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A myslíte, že se to bude řešit v případě nyní s kauzou pana Rafaje, který mimochodem výtky odmítá, říká, že jde o politickou kauzu, policií nebyl dosud z ničeho obviněn.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Samozřejmě to je jiná věc, jestli jako obvinění, ale jde o to, jestli tam vytváří ten prostor, aby rozhodování byla netransparentní, aby mohl někdo tedy s ním přímo komunikovat a říkat mu stanoviska politiků, já mám obavy, že v této zemi není snaha vytvářet funkční instituce, ta funkční instituce vždycky složitější, protože musí mít v sobě nastavená, to je, ta vnitřní kontrolní, ty vnitřní kontrolní mechanismy a ta vůle tady není, to jsme viděli dlouhodobě u řady dalších institucí, kdy buď to byly takové jakoby bezmocné, že nemohly vlastně skoro nic udělat, udělaly anebo vlastně mohlo i třeba vedení víceméně paralyzovat, fungování té instituce, prostě zájem o budování institucí, které by měly vnitřní kontrolní mechanismy a tudíž obranu proti přímým zásahům politiků tady, tady ten zájem vlastně není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kterou, instituce tedy fungují, které mají ty kontrolní mechanismy?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Je to hodně málo vlastně institucí, když to takto vezmeme, já osobně si myslím, že poměrně dobře funguje NKÚ, který má právě to kolegium, členové toho kolegia jsou tam do určitého věku, to znamená střídají se průběžně, je tam historická paměť, to všechno je, ale na druhou stranu zase obrovská nechuť, aby NKÚ mohlo třeba kontrovat kraje, obrovská nechuť, aby NKÚ, vlastně závěry NKÚ musely být nějakým způsobem zpracovány a využity pro to, aby se zabránilo dalším problémům, na které třeba NKÚ upozorňuje, takže instituce je vcelku dobře nastavená, ale zároveň s limitovanými promocemi a to je, to jsou věci, na které prostě narážíte, pokud analyzujete jednu instituci za druhou, tak vždycky najdete někde, že něco jakoby vypadá dobře, ale pak je tam nějaký blokační mechanismus, který vlastně brání naplnění toho kontrolního mechanismu, dohledového mechanismu, nezávisle si těch institucí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co nebo kdo přiměje tedy posune to, odblokuje?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Já mam už trošku pocit, že, že je to takové beznadějné, protože je to hodně špatné, když se na to podíváme a ten zájem, i když se prostě příjmy, třeba některá ta protikorupční opatření nebo omezující nebo posilování dohledu, tak vždycky se tam pak podaří ještě dostat něco, co to zkomplikuje, neumožní, nakonec všichni jsou jenom spíš naštvaný, zákon o veřejných zakázkách, kam se podařilo dostat spoustu věcí, ale je tam, jsou tam věci, které nakonec umožňují, aby se to zase stejně nějakým způsobem obcházelo a lidé pak říkají, jenom nám to komplikuje život, je to složité a podobně, takže ten zájem tady zjevně není, protože příkladů ve světě, jak to může fungovat, je dost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Politoložka Vladimíra Dvořáková a její pohled na svět, já vám za to děkuji, mějte se pěkně, na shledanou.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
Krásný den, snad méně horký.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem bude ekonom Lukáš Kovanda, příjemný poslech dalších pořadů Dvojky, přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

S hereckými hvězdami poznejte tajemství textu starého dva tisíce let

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

O věrné lásce statečného Chairea a sličné Kallirhoy

Koupit

Román byl napsán pravděpodobně už v prvním století našeho letopočtu a možná dokonce i dříve. Jde o první dochovaný milostný a zároveň i dobrodružný román nejenom antického, ale vůbec evropského písemnictví.