Přepis: Jak to vidí Vladimír Beneš – 4. června

4. červen 2014

Hostem byl Vladimír Beneš.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U pořadu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha. Dobrý den.

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministr financí Andrej Babiš by chtěl v koalici znovu jednat o zachování druhého důchodového pilíře, nebo obnovení poplatku za pobyt v nemocnici. To je přitom v rozporu s původní koaličních dohodou. Zrušení poplatku označil za chybu. Jaký je váš názor, pane profesore?

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
No, souhlasím s panem Babišem, že to opravdu byla chyba ty poplatky zrušit a těch důvodů pro, pro to, proč je to chyba, je moc a bohužel samozřejmě ČSSD bude zarytá a v žádném případě na ně, jakékoliv takovéhle jednání nepřistoupí. Takže to je asi opravdu zapomenutá, nebo již odložená problematika. Ale je hezké, že pan Babiš a nakonec i lidovci řekli, že to byla chyba a že se poplatky měly zachovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem je výhoda, nebo přínos těchto poplatků, nebo by byl? Nebo vlastně byl taky. Ano.

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Byl, byl, byl. Tam je jednak to byl určitý příjem pro nemocnice, což v žádném případě není zanedbatelné, ale já jsem to vždycky bral jako takový ten výraz toho, že cokoliv se dává komukoliv zadarmo, tak je špatně a ten člověk si toho neváží a víceméně se k tomu chová svým způsobem pohrdavě. Takže i tenhle ten malý fakt, ten drobný peníz, který ten člověk musel jakoby opravdu dát ze svého tomu zdravotnictví, tak působil to, že ty lidi si přeci jenom toho zdravotnictví o trošku víc vážili a o trošku víc přijímali to, co my jsme jim nabízeli. Že jako ta zkušenost, že cokoliv je zadarmo, je špatně, je bohužel natolik výrazná, že i tenhle ten drobný peníz svůj význam ohromný měl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říkáte drobný peníz. Mluvíme o strokoruně. Co když je ale pacient ve špatné finanční situaci, je v nemocnici delší dobu? Nejedná se o den, o dva.

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
To je to, co se u těch poplatků strašně málo říkalo, protože ony jsou zastropovány. Tam je 5 tisíc roční limit, což de facto odpovídá zhruba, já nevím, měsíci v nemocnici, což málokdo z nás by chtěl strávit měsíc v nemocnici. Takže zchudnout na těch poplatcích opravdu těžko mohl někdo. Včera byla nějaká paní senátorka v televizi a ta říkala, že jejího bratra těch 5 tisíc za poplatky de facto uvrhlo do finanční krize a nouze. Tak, pak člověku nezbývá, než zeptat, čím se ten bratr živí, nebo co umí, nebo co je to vůbec za člověka, když 5 tisíc ho na vrcholu jeho ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou ale, promiňte ...

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Kariéry ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lidi dlouhodobě bez práce a chtějí pracovat.

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Samozřejmě, no, ale vždyť ty poplatky se dají udělat selektivně, vždyť nikdo ne, nebude přeci chtít po dětech, aby platily, nikdo nebude chtít po starých lidech, kteří běžně fungují na nějaký základní penzi, aby platili poplatky, tam se přeci to udělat vcelku velmi jednoduše tak, aby byly vyňaté skupiny, které nebudou platit tak, aby se to třeba snížilo, ale za těch, já nevím 5, 7 let jsme ty poplatky měli tak opravdu z těch 10 tisíc pacientů, co klinikou prošlo, si stěžovala jedna jediná paní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
K tomu, k poplatku, se vztahuje také e-mail od pana Jiřího, cituji, možná jste už částečně na to odpověděl: "Co konkrétně regulují poplatky, když si mě doktor pozve na kontrolu, nebo když chodím na pravidelné kontroly, lékař to vyžaduje a já pokaždé platím regulační poplatek. To je daň za nemoc a jde to proti principu solidarity. Regulační poplatek by byl pouze u první návštěvy lékaře z mé iniciativy a je otázka, zda by některé nemajetné občany neodradil tak, že by přišli až, když by byl jejich stav kritický. Též myslím, že nikdo neřekne, vysvětlil, kam tyto peníze jdou." tolik citace z e-mailu.

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Tam je na jednu stranu pravda, na druhou stranu je to určité nepochopení toho. Ten poplatek byl 30 korun. Já mám pocit, že se už za kontroly nevybíralo. Že se vybíral opravdu jenom za tu první návštěvu, za takové to jakoby komplexní vyšetření, ale potom jenom specifické kontroly už se, tuším, ten poplatek nevybíral. Já nevím. To bych nerad tady říkal. A potom ta regulace těch 30 korun je samozřejmě směšná, ale přece jenom v začátku, pokud si pamatuji, tak odpadly takové ty zbytečné návštěvy u praktiků, kdy ty babičky si tam šly popovídat, protože ta čekárna byla vyhřátá a oni si měli kde sednout a nikdo tam po nich nechtěl peníze, nikdo jim tam necpal kafe, jako třeba v kavárně. A oni tam za tu si poseděli pěkně a pak jim pan doktor předepsal nějaký ten acylpirin. Tak todle to do určité míry přece jenom trošku vyrušilo. Ale když si to tak vezmete, tak za 30 korun, co si koupíte. To, to je tak směšný peníz, 30 korun, to je poplatek na dálnici v Německu za záchod, to je jedno euro a za jedno euro si nekopíte ani housku, za jedno euro nedostanete kafe nikde, za jedno euro nikde vlastně, jedno euro je taková ta základní minimální jednotka, s kterou se všude v Evropě víceméně počítá, ale která de facto nic neznamená.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je to třeba, pane profesore, v zahraničí? A nemusí jít jenom o Evropu, která je nám samozřejmě nejbližší. Vy jste v poslední době velmi často na cestách.

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Nikde není taková minimální spoluúčast pacienta jako u nás. My jsme opravdu suverénně nejsolidárnější země na světě. Všude se ten pacient musí nějakým způsobem na léčbě finančně podílet. Všude je určitý systém poplatků, všude je určitý systém nějaké základní platby, všude je systém nadstandardů, za který lze platit, všude je regulérní komerční připojištění na zdravotní péči. To všecko funguje prakticky všude kolem našich hranic. Nevím, jak je to na východ, to jako netuším, ale ta solidarita je suverénně největší u nás.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
E-mail pro vás od pana Tomáše. "Vidíte jako já nutnost zrušení nejméně poloviny fakultních nemocnic a lékařských fakult? Například v Rakousku si můžeme ověřit, že stačí tři fakultní nemocnice na celou zemi, stejně jako tři lékařské fakulty."

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Obecně samozřejmě s tím nelze, než souhlasit. Jako rušit nemocnice, coby takové fakultní, to není myslím smysluplné, protože ty nemocnice neplní funkci jenom výukovou a nejsou to jenom základny těch jednotlivých fakult, takže ty nemocnice můžou zůstat a můžou fungovat dál v té síti a můžou být i nadále fakultními nemocnicemi, ale opravdu dnes u 8 medicínských fakult na 10 milionů obyvatel je přinejmenším luxus.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Od pana Miloše z Brna přišel další dotaz i názor, který on sám označuje za možná hodně provokativní, cituji: "Pane profesore, opakovaně jsem, mimo jiné i od vás, slyšel, že snad až několik desítek procent rozpočtu na zdravotnictví připadne na poslední 1, 2 týdny života umírajících. Podle mě zkušený lékař určitě dobře pozná, kdy přichází takovéto konečné stádium a kdy je nesmyslné tento nezvratný proces pomocí velkých nákladů o pár dnů, či týdnů prodloužit. Osobně mi bude docela jestli jednou umřu v kómatu prvního, nebo až desátého. Dovoluji si proto navrhnout možnost učinit svobodné prohlášení, že si nákladnou zdravotní péči v této situaci prostě nepřeji. Už dnes by mě přitom hřál pocit, že tím zdravotnictví jednou ušetřím výdaje, které bude moci použít na perspektivnější diagnózy." tolik citace z e-mailu pana posluchače z Brna. A váš názor na to?

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
No, tak je to svým způsobem je to velmi rozumný názor a pan posluchač má pravdu v tom, že mnohdy se léčí zbytečně už za takovou tou určitou hranou, kdy to nemusí mít ten smysl, nebo kdy o tom nemohu očekávat to, co bych očekávat chtěl. Takže někdy se léčí o trošku déle, než by se léčit mělo. Je to případ o případu, je to individuální. Kupříkladu u dítěte léčit samozřejmě nepřestanete, ale budete uvažovat, jestli máte dát další ještě řadu antibiotik třeba u 90leté babičky, která trpí nějakým zhoubným nádorem, který vyřešit nejde, takže todle to je třeba individualizovat a nějaké určité prohlášení ve stylu nějaké kartičky třeba v kapse, že si nepřeje být resuscitován za těch a těch okolností, tak já si nejsem jist, jestli už to není možné. Určitě může být odmítnutí dárcovství a takovéto věci, takže možná i něco takovédleho možné je, ale tam jde o to, že kóma, když bysme si ho vzali jako takový určitý asi hlavní zlom, nebo to bude ten bod odkud by nikdo nechtěl být léčen, protože tak to není jeden stav, to je kontinuum stavů toho nemocného, kdy může být drobná porucha vědomí, která může být o něco těžší, pak může být ještě těžší, pak teprve tomu třeba začneme říkat bezvědomí a na závěr potom ten určitý terminální stav. To se dá kvantifikovat, to se dá oddělit a samozřejmě, že je něco jinýho, když je to jenom středně těžká porucha vědomí a něco jiného, když je to ta porucha vědomí, která už je svým způsobem i reversibilní, o které víme, že se nemůže už upravit. Takže tam je třeba zase, medicína je individuální záležitost. Vždycky je to o tom jednom jediném pacientovi, takže i v temtom, tomto případě by to bylo o tom jednom jediném pacientovi. A na todle to vymyslet nějaké směrnice, nebo nějaké doporučené, lékařské, léčebné postupy, to je hodně svízelné a záleží spíš na těch týmech, jak se spolu dohodnou, kde zhruba si ty hranice stanoví a jak potom postupují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to bezesporu velmi choulostivá otázka. Vy osobně, setkal jste se během vaší praxe s podobným požadavkem?

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Samozřejmě, že ano a samozřejmě, že se snažíme jakékoliv takovéto požadavky respektovat, ale samozřejmě, že zároveň musíme dodržovat určité léčebné algoritmy, které jsme si třeba i stanovili sami, nebo které odpovídají tomu, co se publikuje venku, nebo tomu, co je obecně přijímáno. Takže tam víceméně větší roli hraje pořád ještě to, co máme jako své postupy, nebo jak, to, to, co má ta medicína za své postupy, tak to, to je důležitější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příklad ze života nám napsala paní posluchačka Věra, cituji: "Jak jsou teď nemocnice zadarmo, tak si prý někteří odmítají převzít své příbuzné." setkáváte se s tím?

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
No, dost často, dost často se setkáváme s tím, že lidé nechtějí do té nemocnice, do které patří, protože každý máme nějakou tu spádovou nemocnici, podle toho, kde bydlíme a obvykle to říká, tam, no tam ne. To ani náhodou, tam nechci. Dost dobře tomu nerozumím, protože ty nemocnice, takového toho okresního typu jsou u nás vcelku kvalitní a vůbec nic bych proti nim neměl a poskytnou péči na velmi vysoké úrovni, ale člověk má asi pocit ten, že to, co je doma, nebo tam, kde prošel a ona se něj tam třeba uklízečka křivě koukala, takže je to hrozná nemocnice, že je to špatná nemocnice a teď si ty lidi hledají, jakoby něco jiného a chtějí ležet někde jinde, než v té nemocnici, kam patří. Takže tam jsou občas trable s tím, kam toho nemocného třeba po operaci umístit, protože logicky nemáme kapacitu na to, abysme je tam doléčili a, a potřebujem je překládat na různá neurologická oddělení po celé republice. Takže tam, tam naše sestry stráví hodně času telefonováním a diskusemi s těmi pacienty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministerstvo školství chce zlepšit zdravotní stav českých dětí, které by měly jíst zdravěji a více se pohybovat. Jsou totiž obéznější než jejich vrstevníci v evropských zemích. Asi tady je ta pozitivní osvěta na místě. Ze školních automatů a bufetů by měly zmizet sladké limonády, brambůrky a další nezdravé potraviny.

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Já myslím, že české děti by už musely začít praskat obezitou, protože, když já byl dítě, tak už se říkalo, že je neuvěřitelné množství obézních dětí a todle to je prostě taková červená nit, která se táhne, takže kdyby to byla pravda a ty děti opravdu od těch 50. let furt jenom tloustly, tak teď už musíme mít jenom tlusté děti. Takže samozřejmě, ano, máme tlusté děti, samozřejmě ano, měly by se stravovat líp, ale todle to přeci by neměla být starost toho státu. Ten stát se může postarat o různé velké preventivní programy, může na to upozornit, ale aby vydával vyhlášky, co se kde má prodávat pro děti a aby jim linkoval celej život, to si myslím, že je pitomost, že snad ty rodiče jsou dostatek rozumní a snad ti rodiče mají to právo tomu dítěti víceméně zakazovat, nařizovat, doporučovat a tak dále. Aby se o todle to staral stát, tak se buď vrátíme zpátky do komunismu, kdy nás vlastnili od začátku do konce a starali se nám o všechno, anebo do staré Sparty, kde ty hodně tlusté děti budem házet z nějaké skály, to, to přece je pitomost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A nemohlo by to být právě ten příspěvek, když třeba v té rodině nedochází k takovéhle výchově ...

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Jaký, jaký příspěvek?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, že by třeba z těch škol zmizely ty sladkosti, nebo by se upravil ten sortiment.

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Ale vždyť ta škola má pana ředitele, kterej řekne, že nechce, aby se tam prodávala marihuana v automatu. To, od toho snad, na to se nemusí ten stát starat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vy jste, pane profesore, dostával na svačinu, nebo dával synovi?

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Já nevím, jestli jsme synovi dávali něco na svačinu, ale asi jo. Já jsem dostal vždycky chleba s něčím, ale to už si teda nepamatuju moc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
U brněnského soudu začal proces s vydavateli knihy projevů Adolfa Hitlera, za popírání a schvalování genocidy hrozí majitelům vydavatelství až 3 roky vězení. Obžalovaní se brání, že kniha nevyjadřuje jejich souhlas s myšlenkami, které tam jsou. Jak vy se díváte, pane profesore, na vydávání podobných textů?

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
No, na jednu stranu je svoboda slova, svoboda tisku, která by asi se velmi zasazovala, nebo tam asi by bylo možné to vydávat, ale na druhou stranu je třeba vzít ten fakt, že asi nic zrůdnějšího nežli režim Hitler a režim Stalin, lidstvo nezažilo, takže jakákoliv propagace takovýdlech úchylek od normality by se měla vopravdu ne nedovolit, ale mělo by to tomu člověku samo dát, no tak todle teda nevydám. Jo, přeci člověk má v sobě zakódováno to, že pozná dobré a špatné. Takže by neměl ten vydavatel uvažovat jenom o tom zisku, protože kolikpak lidí si může koupit Mein Kampf nebo Kapitál? Jo, to, to Leninovy sebrané spisy, kdo by to kupoval? Takže by asi měl, mělo opravdu to vydavatelství mít nějaké takové morální standardy, jichž by se drželo a pak by todle to se samozřejmě objevovat nemělo a zcela nepochybně to nemá na pultech v knihkupectvích co dělat, to, to ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Objevuje se také vlastně názor: vydávat ano, ovšem s patřičným komentářem, vysvětlením.

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Když musím něco ještě opatřit komentářem a vysvětlit, tak asi ten primární text má nějakou chybu v sobě. A jestliže má v sobě ten primární text nějakou takovouhle zásadní chybu, tak to není text, který by stál za vydání, to ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže nevydávat vůbec podle vás?

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Nevydávat vůbec, ale to by, ne, to zase nemělo by to být nařízeno, nemělo by to být jaksi ošetřeno nějakým zákonem, nebo vyhláškou, ale to by mělo dát normální morální cítění těch nakladatelů. Ti by měli sami jako pochopit, že todle to není třeba..., ty měli sami poznat, todle je špatně, to vydávat nebudu. Není to autocenzura, je to prostě normální morální přístup k životu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když dnes v době Internetu lze leccos dohledat.

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Lze dohledat prakticky všecko a určitě se tam tydle texty najdou taky, no, hm.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme k dalšímu tématu. Komunisté znovu přišli s návrhem trestat takzvané přeběhlictví poslanců a senátorů. Podle návrhu ústavní novely by zákonodárce mohl přijít o svůj mandát v případě, že by porušil slib a přešel do jiného klubu, nebo jiné politické strany. Vy byste podpořil takový návrh?

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Zase, to je úplně ta samá problematika a je zcela patognomické, že to navrhují komunisté, který vždycky chtěli páchat to dobro, kontrolovat populaci a všem všechno nařídit. Todle přeci nemusím nikomu nařizovat, když někdo zradí, tak ho příště prostě nezvolím. To je tak strašně jednoduché, že člověka jenom překvapí, že se objevujou právě tihle ti různí přeběhlíci a tihle ti zrádci zrádců, protože už i to tam máme v politice a jsou znovu voleni. To je spíš obraz té naší populace, která todle to nepochopí, že je to špatně. To v sobě člověk má zakódováno a ví, že prostě zrada je špatně. Takže, když se jí někdo dopustí, tak ten člověk přestane svým způsobem existovat a neměl by se zvolit. Ale abych to ošetřoval zákonem, to je zase zasahování toho aparátu někam, kam by zasahovat neměl do takových jakoby morálních oblastí a tak dále. A opravdu je, no, zcela spolehlivě to napadlo jenom komunisty, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přitom ale ten problém, nebo ten fenomén s těmi přeběhlíky tady existuje třeba před ...

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Je, je pořád a zase na druhou stranu je třeba přiznat, že kterákoliv strana, která vznikla nějakou zradou, tak zmizela. Zatím přežívá jenom jedna, že jo, která vznikla zradou, ale i ta pravděpodobně jednoho krásného dne zmizí. A existuje pár politiků, který jsou v současný době dokonce na vrcholu a který se nějakých těch zrad dopustili. A tam příští volby by měly být o tom, že to, tydle lidi už se tam nebudou volit, ale pak je to trošku taky asi strana médií, kteře, která na todle to málo upozorňuje, která málo upozorní na takový ten poklesek toho politika, které se dopouští tou určitou, tím přeběhlictvím, nebo tou zradou. Todle, kdyby se stalo mezi klukama, mezi partama dětskejma, tak samozřejmě tam to parta pochopí, dojde k určité takové ostrakizaci, že jo, toho jedince, vždyť jsme to všichni jako děti zažili a najednou v politice todle to je svým způsobem pomalu legitimní postup, ale o to ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak nemělo by se to, promiňte, teda nějak regulovat, nebo prostě nějak s tím naložit.

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Ale regulovat, to je pořád touha regulovat, vždyť, vždyť to vidíte na tom, že to chtějí ty komunisti, to, to už, když to chtějí komunisti, tak člověk ví, že je to špatně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pročpak?

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Ale, co, co, co, co, co ten režim spáchal dobrého, co na té..., jo, vždyť to je režim, který se snaží toho člověka vlastnit, vo všecko se starat, kterej prostě nechce dovolit sebemenší nějakou iniciativu, kterej chce "zglajšartovat" populaci na stejnou úroveň a tam potřít jakoukoliv individualitu. To, to není prostě režim, s kterým by se člověk mohl jakýmkoliv způsobem ztotožnit, ale samozřejmě, že z nich vychází ta touha kontrolovat, ta touha ovládat, ta touha prostě být tím vůdcem. To já nevím ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nicméně, je tady součástí našeho politického spektra tato politická strana ...

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
No, to, že jsme udělali chybu někdy v budoucnu, v minulosti, to se nedá nic dělat, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má své voliče.

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Má, ať si je volejí, s pánem bohem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Několik e-mailů přišlo, vracíme se zpět k poplatkům, cituji například e-mail paní Marie ze severní Moravy, podotkl jste, že bratra nějaké paní poslankyně zruinovala platba 5 tisíc korun, mě by to také zruinovalo. Můj měsíční příjem v důchodu za celý život bez nezaměstnanosti je 7 200 korun. Bojím se toho a nechtěla bych, aby to museli za mě platit děti. Mají svých plateb dost. Existují poučky pro seniory, aby se tak nedostali do takových problémů po pobytu v nemocnici?

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Ježíšmarjá, ale todle by byla přesně ta paní, po které by ty poplatky nikdo chtít nemohl přeci, to, to je ta, ta individualizace celého toho problému. Koho by napadlo chtít po paní, která žije ze 7 tisíc měsíčně, 5 tisíc za měsíc v nemocnici. To je hloupost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další názor od pana Jaroslava. "Tvrzení, že za jedno euro si skoro nic nekoupím, je blábol. Koupí si třeba jeden bochník chleba, a to je pro důchodce s pár tisíci sakra hodně jídla." Tolik další názor.

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Já nevím, jestli za euro se koupí bochník chleba. To já si nejsem jist.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
U nás, nebo třeba v Německu?

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
V Německu já nevím, já vopravdu netuším, ale jestli tady pán má..., nebudu to nijak rozporovat, nebo něco...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Abychom nezapomněli prostě na skupinu lidí, kteří ...

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Ale vždyť jsem to řekl snad dost jasně, že to je přesně ta skupina, které by se to netýkalo. Takže by bylo dobré, kdyby mi tadlencti lidé, kdyby slyšeli, co se, co říkám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ještě do třetice ohlas od pana Václava: "Za 30 korun si doma uvařím dobrý oběd. Jinak s regulačním funkcí poplatků souhlasím. Stejně tak s poplatkem za pobyt v nemocnici."

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
A za tu třicetikorunu dostane v té nemocnici také oběd. Jestli je dobrý, nebo ne, to dost pochybuju, ale nají se.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak na závěr něco z úplně jiného soudku. Španělský král Juan Carlos I. se chce vzdát trůnu ve prospěch svého syna, 36letého korunního prince. Byl to jeden z nejoblíbenějších vladařů v Evropě. Ovšem v posledních letech v něj většina Španělů ztratila důvěru. Jak vy se díváte na, jednak tuto abdikaci, která je už několikátá v řadě za poslední léta.

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
No, tak ta abdikace asi je na místě, protože jednak je mu 76 a jednak si myslím, že 50 let vládl, nebo vládl..., byl úřadujícím monarchou a nutno přiznat, že to poslední, kupříkladu, jak se vydal na ten lov, když jim tam řádila krize nejvíc a on vyrazil někam střílet slony do Afriky, tak když to nebyla přezíravost, tak to byla hloupost a hloupost, hloupého člověka asi člověk nechce moc mít na trůnu. Takže se ty Španělé namíchli. Ale přece jenom by si asi měli vzpomenout na to, že po Francovi tam byl, ne začátek puče vojenského a ty vojácí doufali, že ten král se postaví na jejich stranu a že zase si vyrobí nějakou, nějaký ten systém diktatury. A ten král tehdy přeci vystoupil s projevem, kde de facto to, tu armádu smetl, takže ať je to jak je to, tak za to, že Španělé mají demokracii od těch já nevím 15, 20 let dýl, tak to jim opravdu ten král přinesl. Takže určitou stopu vděku by tam člověk asi očekával.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to také trošku o umění odejít?

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Je to určitě umění odejít, je to určitě umění odejít, ale když to zůstává takhle v rodině, tak si myslím, že on zaprvé nezchudne, zadruhý i nadále budou poslouchat tomu, co říká, protože pořád bude, když nic jinýho, tak bude vysloužilý monarcha, takže tam to asi není takový úplný odchod.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha. Děkuji, pane profesore a přeji vám hezký den. Na slyšenou.

Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha
--------------------
Taky. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se můžete těšit na vojenského historika Eduarda Stehlíka. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová