Přepis: Jak to vidí Věra Roubalová Kostlánová – 16. února 2018

16. únor 2018
Psychoterapeutka Věra Roubalová Kostlánová

Hostem byla Věra Roubalová Kostlánová.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu pořadu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešní pozvání přijala psychoterapeutka Věra Roubalová Kostlánová. Dobrý den.

Věra ROUBALOVÁ KOSTLÁNOVÁ, psychoterapeutka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zamyslíme se například nad tím, jak klíčové události našich dějin formovaly a formují náš národ nebo co nám v současnosti říká odkaz Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Inspirativní poslech. Osmička na konci roku znamenala často během posledních sto let nějakou zásadní změnu. Která událost podle vás nebo pro vás nejvíce ovlivnila naše dějiny, náš národ?

Čtěte také

Věra ROUBALOVÁ KOSTLÁNOVÁ, psychoterapeutka
--------------------
Tak já nejsem historik, takže já bych si možná pomohla citátem Masarykovým, který je mi velice, velice blízký a který vlastně se podílel největší měrou na tom roku 1918 a ten mluví o demokracii a říká "demokracie je diskuse, ale pravá diskuse je možná jen tam, kde si lidé navzájem důvěřují a poctivě hledají pravdu". Myslím si, že tohle je strašně významný pro celý století, že to je vlastně zdůrazňování hodnot a to je asi pro mě nejsilnější. Já bych možná přešla k tomu, co už jako trošku znám, to je rok 48. V celých těch dějinách bych řekla, že se promítá aktivita a pasivita lidí, jo, a to mám pocit, že bylo vždycky a je vždycky. A v tom 48. roce, moji rodiče byli komunisté a myslím si, že se podíleli na tom 48. roce, to je pro mě takovej jako varovnej příklad, že když někdy to člověk myslí dobře, takže to nemusí dobře dopadnout. Oni to taky odskákali. Můj táta byl zavřený a tak dále, ale to už je osobní rovina. Myslím si, že to základní, takový to vlastně namyšlení, že já vím, jak je to dobře nebo moje ideologie ví, jak je to dobře, že to je vlastně nebezpečný, zcestný, že se vlastně překračujou takový ty základní demokratický procedury, jako je diskuse, debaty, vzdělávání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V tom citátu od Tomáše Garrigua Masaryka zaznělo slovíčko pravda.

Věra ROUBALOVÁ KOSTLÁNOVÁ, psychoterapeutka
--------------------
Ano. Já si myslím, že pravda je jasný fenomén. Někdy je prokazatelný, někdy obtížně, ale když se toho nebojíme, tak pravdu prostě pojmenuju, řeknu, vidím. Já si myslím, že nad pravdou moc jako uvažujeme, když se trošku bojíme nebo když nám to není jasný, anebo to řeknu nebo nevím prostě, jestli je tohle pravda a zkusím to s někým probrat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ptám se i proto, že se v poslední době hovoří o tom, jak žijeme v tzv. postfaktické době, že fakta jako kdyby přestávala hrát roli a přebíjí to emoce.

Věra ROUBALOVÁ KOSTLÁNOVÁ, psychoterapeutka
--------------------
Já nevím, já nevím, jestli je to ... Možná já, jak jsem psychoterapeutka, tak mám trošičku to uvažování malinko posunutý. Samozřejmě já mám taky ráda fakta, mám ráda, když věci jsou pojmenovaný a dají se nazvat jednoznačně, ale řekla bych, že pro mě je ještě další rozměr, než jsou jenom emoce a fakta, že to jsou nějaký jako hodnoty vnitřní, jo. Jedná se o hodnoty duchovní, humanitní, morální a že to je strašně důležitá věc, která podle mě díky totalitám, a to myslím i tu fašistickou i tu komunistickou, vlastně jakoby nám utekly nebo nebyly, nebyly dost probíraný, jak v rodinách, tak hlavně teda ve školách, kde samozřejmě historie byla zkreslovaná a tak dále, bát se bylo normální, že prostě tyhle věci těch hodnot, ty nám dodneška chybí. To se přenáší na další generace a myslím si, že to je důležitej faktor, že nejde jenom o emoce a fakta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké ponaučení bychom našli z těch osmičkových významných let, z těch výročí? Na vašem životním příběhu se silně podepsal také rok 1968.

Věra ROUBALOVÁ KOSTLÁNOVÁ, psychoterapeutka
--------------------
Ano, ano. Tak to byla jasná okupace sovětskými a ostatními vojsky, která opravdu zadusila něco, co se tady pokoušelo zase najít svobodu a oživit. Musím říct, že to zadušení nebo ta normalizace, jak je to správně podle mě nazývaný, jako nastoupila docela brzo, vlastně do roka byli lidi ochotný se vzdát svý aktivity a trošku si zalízt do sebe, do svých zahrádek, do svýho soukromí, ale samozřejmě ne všichni, jo. To já bych hrozně nerada paušalizovala. Byli lidi, který to velmi trápilo, byli lidi, který tím byli velmi postižení celoživotně, vyhozený z práce, s nějakou perspektivou, vyhozený ze studií a tak dále. Takže to mělo velký vliv, ale myslím si, že ta aktivita, pasivita, o který teda si myslím, že to provází ty naše dějiny, že v tý době tý aktivity třeba v podobě Charty 77 a podobně bylo málo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by asi ve vašich očích dopadla ta bilance, řekněme, pasivita - aktivita našeho národa nebo kdy jsme byli nejvíce aktivní, co byste řekla, v historii?

Věra ROUBALOVÁ KOSTLÁNOVÁ, psychoterapeutka
--------------------
No, já myslím, že my to umíme se tak jako vzedmout, nadchnout, a to v různých směrech, ať už jde o 89. rok, že jo, na plnou Letnou a plný Václavák. V tom 68. Byla obrovská atmosféra jako solidarity, podpory a nálady úžasný. Ale nějak nám to dlouho většinou nevydrží. Můj dojem. Ale zas bych nechtěla paušalizovat. Prostě jsou lidi, který jsou jako vytrvalí běžci a na dlouho a jsou lidi, který se nadchnou, a pak zase upadaj do stavu beznaděje a tak. Já si myslím, že je potřeba o všem tomhle mluvit a otvírat to a vracet to prostě mezi lidi, do diskuse z očí do očí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Probíhá tady ve společnosti nějaká naše reflexe historická?

Věra ROUBALOVÁ KOSTLÁNOVÁ, psychoterapeutka
--------------------
Asi jak kde. Já si myslím, že ta dnešní doba má docela někdy i prvky autocenzury. I ty lidi v těch médiích, který se bojej o svoji práci, tak jsou opatrný a někdy to dělají i záměrně, že když je vlastní předseda vlády, tak prostě jsou mu poplatný a kdo nechce bejt poplatnej, tak odejde nebo je vyhozen. To jsou věci, kdy je teda potřeba bejt jako vnitřně silnej, vnitřně aktivní, ale taky najít svý možnosti, že jo. Protože já chápu, že se člověk musí uživit a že musí z něčeho platit nájem, jo, ale tohle bylo vždycky. Tenhleten moment jako uživit rodinu a mít se co nejlépe nebo nejslušněji, ten moment byl vždycky a je stále, takže vždycky to zvažování těch hodnot, co mi za to stojí, za co se budu nějak prát a snažit, je asi důležitej a znova si myslím, že zase je dobrý o tom mluvit a já bych řekla, že ani ne po Facebooku, ale prostě z očí do očí. Diskuse mezi přáteli, mezi známými lidmi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tady podle vás, podle toho, co slyšíte nebo s čím jste se osobně setkala, vůle právě takového toho z očí do očí dialogu? Také se hodně říká, tvrdí to mediální experti, analytici, že se hodně lidí čím dál víc uzavírá do takových svých bublin na sociálních sítích. Víte, jestli tady je vůbec poptávka po tom slyšet jiný názor.

Věra ROUBALOVÁ KOSTLÁNOVÁ, psychoterapeutka
--------------------
Já si myslím, že docela je, ale musí to bejt rychle. To je můj dojem, jo, z poslední doby, že i ty média, všichni, i ty informace, všechno musí bejt, i ten internet, všechno musí bejt rychlý a musí se spěchat a musí to frčet a já nevím, jestli je to vždycky dobře, jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zbrklá doba byste řekla nebo ...

Věra ROUBALOVÁ KOSTLÁNOVÁ, psychoterapeutka
--------------------
No, já bych řekla, že to je taková vize, že to lidem jako sedí a že si to vlastně protiřečí, ale tím, sorry, já nechci mluvit vůbec proti nějakým jako mladým lidem, kterým to závidím, že to uměj rychle s tou technikou se jako zařídit a tak. To já nemyslím. Na informace a na všechny tyhle věci je to výborný. Ale takový to zklidnění, usebrání, ponoření se do sebe, na to je potřeba čas. To se prostě nedá rychle dělat. A mluvit i o takových věcech, jako se tady trošku pokoušíme, jako jsou hodnoty a jak se podívám na nějaký opravdu základní vážný témata, to chce fakt čas.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O jaké hodnoty nám podle vás jde v současné společnosti? Jaká je naše vize naší budoucnosti, když jsme se zmínily o významných výročích těch osmičkových.

Věra ROUBALOVÁ KOSTLÁNOVÁ, psychoterapeutka
--------------------
Já si opravdu netroufnu mluvit v tom množném čísle. Já můžu mluvit za sebe, jak já to vnímám, jak já to cejtím. Já si myslím, že důležitý, a to velmi důležitý, je občanská společnost, její aktivity a to různý. Když lidi se zajímají o druhý, zajímají se o to, jak se žije jiným, myslím si, že tohle všecko je strašně důležitý. Řídit stát jako firmu, o čemž mluví teda pan Babiš, si myslím, že může být efektivní, může mít svoje výhody, hlavně finanční, ale myslím si, že když běží firma, tak málokterý ředitel myslí trošku dál než na svoje volební období a to je strašně potřeba, jak ve vzdělávání, tak právě těch hodnotách, tak nějaký ekologii, tom, co vlastně lidi potřebujou, dejme tomu, v důstojném stáří a tak dále. Myslím si, že tyhlety sociální momenty a taková ta zdravá občanská společnost, že to prostě v tý firmě se nenosí a nepěstuje a to se zanedbává a myslím si, že to má hluboký potom důsledky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Firma může být i úspěšná.

Věra ROUBALOVÁ KOSTLÁNOVÁ, psychoterapeutka
--------------------
Ano. Já taky, já neříkám, i to je potřeba. Firma může být úspěšná, ale je to o penězích. A to je taky důležitý, peníze jsou samozřejmě taky důležitý, ale není to všechno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se vlastně v té sociální oblasti, když už jsme to nakously, chová stát?

Věra ROUBALOVÁ KOSTLÁNOVÁ, psychoterapeutka
--------------------
Stále se o tom mluví, že se máme dobře. A to je pravda, jo, myslím si, že většina lidí se má dobře, ale myslím si, že takový vlastně základní věci, který jsou do budoucna, třeba to, že nebyl schválený zákon o sociálním bydlení, že se málo mluví o ekologii, například ve směru ovlivňování spodních vod nebo znečišťování vodních vod díky, že jo, hnojení polí, řepky a tak dále, těchhletěch věcí. Nedávno jsem slyšela informaci, že muži jsou v důchodu 20 let a ženy jsou v důchodu 27 let, jo, což byla pro mě hodně zajímavá informace. To je hodně let. Nejenom, že těch peněz nepobírají teda mnoho, ale to je taky politická záležitost, na kolik se teda stát stará o ty důchodce, ale nakolik se taky stará o to důstojný stáří, jo, aby ty lidi měli nejenom bydlení a nejenom na ten chleba a nejenom na ty příplatky na léky, ale aby měli nějakej zájem, nějakou činnost, nějakou solidaritu, nějakou, někde, kde se můžou setkávat a projevit a to si myslím, že je záležitostí občanský společnosti a nevládních organizací, na které se teda teď velmi nadává, a je to takovej zvláštní fenomén, protože ..., možná můžu vám říct takovej příklad pozitivní. Já pracuju v nevládní organizaci Inbáze a tam se rozdává vždycky v úterý odpoledne potravinová banka. Je to pro příchozí, který na tom nejsou moc dobře, a který si, většinou mámy s dětma, přijdou pro nějaký trvanlivý potraviny. A aby ta celá forma měla nějakou důstojnost, aby ty lidi nešli tam jak, když to řeknu ošklivě, jak žebráci, tak kolegyně vymyslely, že se v tom komunitním centru dělá oběd, kterej zase vaří jedna migrantka jako dobrovolnice. Ty lidi se tam setkávaj, můžou si povídat, zároveň je tam možný si pohovořit se sociální pracovnicí, s právníkem, fungujou tam dobrovolníci, který si hrajou s dětma. Jsem tam taky já jako psychoterapeutka, můžou se na mě obrátit. Prostě to celý rozdávání chudejm potravin je na důstojný bázi a hlavně se o tom přemejšlí, jak to udělat, aby to pro ty lidi bylo tak, aby je to neuráželo a to se vracím k tomu, o čem jsem mluvila, jo, že si myslím, že i to stáří, který, kor v některých krajích, je velmi těžké, tak může mít stát zájem o tom, aby ty lidi žili ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Důstojně.

Věra ROUBALOVÁ KOSTLÁNOVÁ, psychoterapeutka
--------------------
... důstojně, aby i to jejich stáří mělo smysl, a aby měli zajištěný nejenom teda ty sociální podmínky, ale i to, aby, aby žili co nejlíp.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Loni jsme si připomněli 40 let od podpisu Charty 77. Letos 40 let od založení Výboru na ochranu nespravedlivě stíhaných známého pod zkratkou VONS. Založila ho 27. dubna 1978 skupina signatářů Charty 77. Vy jste také vlastně patřila mezi ně. Členové pomáhali postiženým se zajišťováním právního zastoupení, zprostředkování finanční či jiné pomoci. Čeho všeho se VONSu podařilo dosáhnout?

Věra ROUBALOVÁ KOSTLÁNOVÁ, psychoterapeutka
--------------------
Osobně jsem ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných nebyla, ale byl, byl v něm můj muž Pavel. Řekla bych, že jeho největší význam byl v tom, že opravdu se zastával lidí nespravedlivě stíhaných, což v době totality, kdy vlastně se všechna ta lež a ta nespravedlnost schovávala a byla snaha to prostě přikrejvat, o tom nemluvit, tak najednou se tu našla skupina lidí, bylo jich dohromady za celou dobu 44. Tyto lidi si vzali jednotlivé případy, spojili se s tou rodinou, snažili se jí pomoct, jeli na ty soudy, tam se snažili bejt co nejkonkrétnější, zjišťovali jména soudce, jména prokurátora, zjišťovali, jak dopadl ten soud. Většinou se na ten soud nedostali, protože byl střežený estébáky, ale snažili se, aby sdělení, který z každýho toho příběhu nebo tý události vzniklo, bylo co nejkonkrétnější. Jenom pro informaci, když jsme u těch informací, sdělení bylo 1124, takže obrovské množství práce je za tím, takové konkrétní práce. Já bych chtěla říct, že jsem, za prvé, hrozně vděčná režisérce Olze Sommerové, která natáčí film o VONSu, a jsem ráda, že jsem ji k tomu přemluvila, aby to udělala, protože si myslím nejenom to, že lidi odcházej a umíraj a že už je jich málo, ale hlavně proto, že to je, že to byl strašně významný počin a strašně významná aktivita, kde šlo o jednotlivý příběhy, jednotlivý lidi a jejich pomoc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem spatřujete poselství tohoto výboru pro současnost?

Věra ROUBALOVÁ KOSTLÁNOVÁ, psychoterapeutka
--------------------
V tom zájmu o jednotlivé příběhy, hledání tý nespravedlnosti. Například naše rodina byla spojena třeba s Jardou Švestkou, který v roce 1984 po vzoru Orwella a jeho knihy si psal deník. Tyto papíry prostě dával do obálky, posílal do zahraničí. StB to zadržela, obvinila ho, dostal za to rok natvrdo ve vězení. To je třeba jenom příklad, co se tady konkrétně dělo. Nebo Drahuše Šinoglová, která za rozepisování Vaculíkových fejetonů taky dostala rok a podobně. Takže tyto věci u lidí, který právě nebyli nějak moc známí, zveřejňovat, posílat to za hranice formou nějakýho telefonátu, to znamená, že se to ozvalo na Hlase Ameriky nebo na Svobodné Evropě, bylo strašně důležitý, jo, že se to prostě zveřejnilo, otevřelo, mluvilo se o tom. Pro ty lidi to byla velká posila, velký povzbuzení, že, že nejsou bezmocní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná bychom to mohly shrnout i celkově, když jsme se zmínily o několika těch klíčových událostech, tak v čem by mohly sloužit jako, řekněme, nějaké ponaučení nebo inspirace pro tu současnou dobu?

Věra ROUBALOVÁ KOSTLÁNOVÁ, psychoterapeutka
--------------------
Možná zmíním takový jeden detail z VONSu. V 79. roce byl soud s VONS, kdy režim měl velký zájem, aby tuto skupinu zlikvidoval, buď je přinutil k emigraci, anebo je zavřel. Šest lidí bylo odsouzenejch k tvrdým trestům. A v tý době se našlo dvanáct lidí, který nastoupilo na jejich místa a pokračovalo v tý činnosti. Tak to se mi zdá docela jako důležitý a symbolickej takovej moment.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je ten moment aktivity.

Věra ROUBALOVÁ KOSTLÁNOVÁ, psychoterapeutka
--------------------
Ano, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdy jste říkala pasivita - aktivita.

Věra ROUBALOVÁ KOSTLÁNOVÁ, psychoterapeutka
--------------------
Souhlasím, jo, jo, jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono ostatně šlo, pokud se nepletu, o čistě občanskou aktivitu.

Věra ROUBALOVÁ KOSTLÁNOVÁ, psychoterapeutka
--------------------
Naprosto, samozřejmě. A když se ptáme na ten dnešek, já bych řekla, že, můžu mluvit obecně, jde o to nebýt lhostejný, všímat si, komu se křivdí, kdo je, řekněme, možná zatím ne nespravedlivě stíhaný, ale nějak třeba nespravedlivě obviňovaný, ale kdo je podle mýho názoru teď nejvíc a jasně nespravedlivě stíhaný, jsou uprchlíci. Ti přijížděj ze zemí, kde jsou, ať už je to bývalý Sovětský svaz, jo, kde jsou samozřejmě porušovaný lidský práva a kde jsou pronásledovaný, nebo je to ze zemí, kde probíhají konflikty, kde velkou politiku odnášejí lidi, který jsou na zemi a jejich úplně základní lidský práva jako žít v míru a žít v klidu a žít, pokud možno, zdravě a tak dále, jsou porušována. A to si myslím, že to je aktualizace dneska probírat realisticky, tak jako jsem řekla o tom VONSu, jo, to nebylo o emocích, to bylo o praxi a o konkrétních věcech a podobně je to dneska s uprchlíky, jo. Pokud jsou porušovaný lidský práva, je potřeba, aby se jim právníci nevládních organizací ujali, vyřizovali jejich žádosti o azyl, uznalo se to, že opravdu mají mít z čeho strach a že tam přicházejí ze zemí, kde teda ta porušovaná lidská práva jsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak rozumíte názorům těch lidí, kteří tvrdí, že bychom neměli přijímat ekonomické migranty, že mnohým jde o, řekněme, lepší perspektivu, o profit a že Evropa není v tomto jaksi nafukovací?

Věra ROUBALOVÁ KOSTLÁNOVÁ, psychoterapeutka
--------------------
Jo, já myslím, že, že zase je potřeba o těchhle věcech úplně reálně mluvit, jo, stát na zemi, vědět, co si můžem dovolit, co si nemůžem, kdy je opravdu potřeba pomoct těm lidem, kdy je potřeba jim pomoct na čas. Existuje, že jo, azyl, ale existuje taky doplňková ochrana, která může být na rok, na dva, na tři, a ti lidé potom budou znova jejich situace zkoumaná, a pokud dejme tomu válečný konflikt skončil, tak se můžou vrátit domů, jo. Já bych třeba ještě uvedla příklad těch čínských křesťanů. Myslím si, že naše politika obracet se, kterou dělá teda náš prezident i vládní delegace, která s ním jezdí, to znamená spojit se s Čínou čistě v ekonomickým směru, ignorovat nedodržování lidských práv, že je úplně zásadně jako špatně a že je potřeba na to upozorňovat. Je potřeba i kritizovat ministerstvo vnitra, že se bojí vlastně ty jejich situace řešit. Ty lidi jsou tady většinou už dva roky a vlastně už i podle novely azylovýho zákona by za maximálně 180 dní jejich žádost měla být řešená a tyto lhůty jsou překračovaný. Takže myslím si, že to všechno má vliv potom na jednotlivý osudy, na jednotlivý lidi a že to je zase práce pro Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. A když jste se mě ptala na poselství VONSu k dnešku, tak já to nechci jenom jako všechno kritizovat. Já si hlavně myslím, že je potřeba o tom mluvit, jo, že je potřeba, když si pan Okamura sem sezve xenofobii z celý Evropy a dělá s nimi jako konferenci a paní Le Pen a tak dále, tak zase je potřeba bejt aktivní a říkat, že tohle je nebezpečný, že to je zase paušalizace tématu a zase se vůči tomu ozvat. Tak takhle vidím aktualizaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Koncem letošního roku by se měla začít řešit žaloba také na Česko kvůli postoji vůči kvótám na přerozdělování migrantů. Jak to podle vás ovlivní vztahy v Evropské unii a možná i náladu ve společnosti?

Věra ROUBALOVÁ KOSTLÁNOVÁ, psychoterapeutka
--------------------
Budu mluvit za sebe. Já si myslím, že co se týká Český republiky, kvóty, to je výmluva. Já myslím, že dobře, i kdybysme neakceptovali kvóty a můžeme mít k nim nějaký výhrady, tak můžeme prostě přijímat určité množství uprchlíků, ale hlavní, a to je podle mě nejdůležitější, je toto téma otevřít a otevřeně mluvit o tom, na co máme, pokud je přijmeme, kolik jich přijmeme a jak dobře se je budeme snažit integrovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak byste ohodnotila, na kolik se a jak se integrace cizinců vůbec podařila v Česku?

Věra ROUBALOVÁ KOSTLÁNOVÁ, psychoterapeutka
--------------------
No, já myslím, že se moc nepodařila, hlavně tady, že jo, ono je ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je vůbec struktura?

Věra ROUBALOVÁ KOSTLÁNOVÁ, psychoterapeutka
--------------------
... taky terminologie, jo, jestli se bavíme o cizincích, jestli se bavíme o uprchlících, jo, to je velkej rozdíl v těch skupinách, ale myslím si, že, že celkový vyjádření k migrantům a uprchlíkům není vstřícný. A když bych se specializovala na uprchlíky, s kterými teda i já většinou pracuju, ale nejenom, nejenom s uprchlíky, tak jejich, pokaď dostanou u nás azyl a je jich strašně málo, tak integrace podle mého názoru neprobíhá dobře. Například vám řeknu příklad z vyučování češtiny. Asi dva roky běží integrační, nový integrační program, ve kterém tyto lidi mají nabídnutých 400 hodin češtiny bezplatně. Na tuto práci byla najmutá firma, která teda to vyučování češtiny nedělala dobře, proto před půl rokem ministerstvo vnitra s ní ukončilo činnost. Půl roku se ty lidi neučili nic, tahle aktivita stála. Teď snad se to teprve začne. Ale řeknu vám druhou zkušenost, kterou mám z Německa, kde uprchlíci, pokud dostanou pobyt, tak mají povinně pět hodin denně němčiny, musej tam chodit, každejch půl roku mají zkoušky a po určitý době teprve můžou začít pracovat. A to je prostě systém, kterej opravdu je ku prospěchu těm lidem, protože až když se naučej jazyk, až když začnou pracovat, až když si ..., že jo, samozřejmě budou nějak bydlet, tak můžou bejt tady prospěšný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když tedy ovšem podle vašich slov a informací ta integrace u nás má minimálně mezery, tak to je pak ale špatný předpoklad pro to, aby se ten cizinec, ať je odkudkoli, tady integroval, aby mohl začít pracovat a vydělávat sám na sebe.

Věra ROUBALOVÁ KOSTLÁNOVÁ, psychoterapeutka
--------------------
To je ta realita. A to je ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nesouvisí právě s tímto faktem strach mnoha lidí nebo odmítavý postoj k tomu, aby přicházeli uprchlíci?

Věra ROUBALOVÁ KOSTLÁNOVÁ, psychoterapeutka
--------------------
Já vám můžu třeba říct příklad z toho Švédska, kde jsem nedávno byla a kde v roce 2015 přijali 160 tisíc uprchlíků a reakce společnosti jsou strašně zajímavý. Já si to neidealizuju, oni jich vzali opravdu strašně moc. To je země, která má obyvatel asi jako my. Ze společnosti jdou kritické hlasy, ale ne na uprchlíky, ale na vládu, která nedostatečně zajišťuje jejich integraci, to znamená například nemá dost učitelů švédštiny. Tenhleten základní požadavek na tu integraci vláda neplní a to je úplně jinej postoj, než když u nás, místo abysme se bavili o tom, jak to vláda, a klidně s pomocí nevládních organizací, bude, tu integraci, dobře dělat, tak se tady mluví o tom, jak jsou ty uprchlíci, který tady nemáme, jak jsou nebezpeční.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Psychoterapeutka Věra Roubalová Kostlánová a její názory a postřehy. Já vám za ně děkuji a přeji hezký den.

Věra ROUBALOVÁ KOSTLÁNOVÁ, psychoterapeutka
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.