Přepis: Jak to vidí Václav Malý – 7. května 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den přeje Zita Senková. Je tady opět prostor pro názory na události kolem nás. Glosovat je bude Václav Malý, světici biskup pražský, vítejte, dobrý den.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Naší pozornosti neujde například otázka, koho si připomínat a koho oslavovat. Jeden filantropický počin či růžencový maraton, nerušený poslech. Dej na sebe pozor miláčku, nejen kvůli sobě ale také kvůli mně. Tato a další slova adresoval neznámý britský voják své ženě jménem Iris. Milostný dopis z dob druhé světové války před nedávnem zrekonstruovali britští experti. Ve vraku britské nákladní lodi ležel 80 let na dně moře. Jak napsal deník The Guardian. Voják si v tom psaní představoval, jak manželku drží v náručí a doufal v brzký konec krvavé války. V Evropě skončila před 76 lety. Známe, pane biskupe Malý, odpověď vlastně na tak prozaickou otázku, jak tomu vůbec mohlo dojít?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Jako vždycky v dějinách lidstva najdou se jedinci mocichtivý, kteří najednou mají dojem, že musí ovládat ty druhé. Takže to souvisí s pýchou jednotlivců a těch, kteří se k nim přidají a na úkor svobody těch druhých začínají stanovit nějaký režim, kde ovládají, kde z toho mají zisky. To myslím, že je prapůvod tedy všech těch válek, které měly různé podoby. Byly v různých obdobích a samozřejmě ta nejhorší válka v minulém století druhá světová válka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říkáte nebo zmínil slovo pýcha, jsme už skromnější, méně pyšní?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
No, já bych řekl, že úplně ne. Nechci tady moralizovat, samozřejmě záleží na každém z nás, ale setkáváme se s lidmi pyšnými, kteří třeba si zakládají na tom, že jsou populární, kteří si zakládají na tom, že druzí k nim přicházejí, že jo s určitou jako úklonou uctivostí. Že jim podlézají, takže pýcha ta má mnoho a mnoho podob. Samozřejmě nemusí vyústit v to, o čem jsem před chvílí mluvili, že to vyústí ve válku a v ovládání těch druhých. Ale musíme si každý dávat nějak tak jako pozor, protože pýcha znamená, že člověk si myslí, že je pánem svého života, že je pánem sebe sama. Ale člověk je zásadně závislý na těch druhých. Člověk je bytost vztahová a samozřejmě to co dokázal, je jednak výsledek jeho píle, ale také to obrovský tedy dar, nezasloužený dar, že vůbec žije, že měl ty příležitosti, který využil a podobně, takže náš život ten se odehrává v takovém tom rozmezí daru a zároveň tedy, abychom dovedli ten dar využít a tam potom není jako místo pro pýchu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pýcha předchází pád. Druhá světová válka skončila po šesti letech útrap kapitulací německé armády s více než 60 miliony obětí. To byl dosud největší válečný konflikt v dějinách lidstva. Ovšem ani miliony obětí nezajistily ve světě definitivní mír. Můžeme se ostatně rozhlédnout i kolem nás. Třeba předloni bylo před konflikty na útěku a pronásledováním přes 70 milionů lidí, když se podíváme do Sýrie, ani po těch 10 letech od vypuknutí tamní války v zemi pořád není klid a obnova konkrétně této země, těch konfliktů je mnohem více. To je, nechci odhadovat dlouhý běh, běh na dlouhou trať na desetiletí.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Bohužel těch míst je mnoho. O Sýrii se aspoň mluví, ale o Jemenu se třeba v našich končinách velmi málo mluví. To je také vážný konflikt, ale je konflikt třeba mezi Indií a Bangladéšem. Je napětí mezi Indií, Čínou, mezi Indií a Pákistánem. Zapomíná se na Donbas na Ukrajině. Zapomíná se na Nigérii, kde také je válka, takže těch konfliktů bohužel je hodně a denně přichází mnoho lidí zbytečně o svůj život.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je Evropská unie garant svobody a míru, jak to cítíte?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Tak já bych řekl alespoň na našem kontinentě ano. Buďme vděční za to, že od roku 1945 žijeme v jakési stabilitě. Samozřejmě mělo to své výkyvy. Ta hrůza začátkem devadesátých let na Balkáně, ale ta byla překonána a opravdu tedy Evropa je poměrně klidný kontinent a já jsem za to velmi vděčný ale přirozeně nemůžeme vidět tedy jenom svůj kontinent, protože dneska ta globalizace znamená, že nemůžeme zůstat jaksi slepý vůči tomu, co se děje ve světě. Ta propojenost veliká. Souvisí to nejen ekonomicky ale lidé cestují, lidé se setkávají, setkávání kultur, takže když někdy jsou konflikty, tak se to dotýká víceméně i nás.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Před 60 lety stanul před izraelským soudem Adolf Eichmann. Jeden ze strůjců masového vyhlazování Židů během druhé světové války. Po osmi měsících byl odsouzen za zločiny proti lidskosti a oběšen. Podařilo se nám, pane Malý, podle vašich informací možná i pocitů, zpracovat to válečné i poválečné období, tu naší minulost? Víme, že učebnice dějepisu se nejednou přepisovaly.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Já myslím, že úplně, tak ne, protože jsou určitá hluchá místa, slepá místa, která se nepřipomínají, i když musím říci, co se týká druhé světové války, například loni při výročí Pražského povstání, tak vzniklo mnoho a mnoho, bylo publikováno velmi zajímavých pojednání. Já sám s chutí jsem to sledoval. Takže ty díry se postupně zacelují, ale nelze tedy zapomínat. Jistě nemůžeme opakovat minulost, ale je to varování, že něco takového se může za různých okolností udát i dnes, že je stále důležité být ve střehu a jakýkoliv pokus o manipulaci, ovládání těch druhých, tak je třeba hned uškrtit v zárodku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ono v části Evropy i ve Spojených státech je na vzestupu antisemitismus, xenofobie, rasismus. Německý ministr vnitra Seehofer včera označil krajní pravici za největší hrozbu současnosti. Jak si, pane Malý, vysvětlujete v dnešní době, v 21. století po všech těch zkušenostech tato fakta, z čeho pramení ta současná situace, ty nálady, tolik nenávisti?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Tak především pramení z toho, že člověk má někdy potíže přijmout jinakost. A zároveň má tendenci zjednodušit si svět. Ono opravdu je to dnes složité, aby se člověk orientoval a přirozeně, když někdo přijde jako takzvaný prorok nebo s nějakou jakoby vizí, kde zúží ten pohled jenom na určitých pár hesel. Tak ten život se zjednoduší. Takhle já si vysvětluji potom, že různí tedy nepěkní lidé získají stoupence, kteří jako nesnášejí tu pestrost, různorodost, setkávání lidí různých kultur. Z toho roste tedy ten pravicový extremismus a samozřejmě to, co jste třeba jmenovala, to mě zaráží. Já jsem teď četl, je to nedávno ve francouzském tisku, kolik jako Židů odchází z Francie do Izraele. No, to je velmi tedy varující. Potom, co se událo za druhé světové války, kdy 6 milionu Židů bylo zlikvidováno, tak to je opravdu velmi, velmi hrozné a je třeba jasně říci ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
O své názory se s námi dělí světici biskup pražský Václav Malý. Francouzi si připomínají dvousté výročí úmrtí císaře Napoleona Bonaparta riziky a Elisejský palác zdůrazňoval, že nejde o oslavy, nýbrž o připomenutí Napoleona. Císař totiž do dnes rozděluje společnost, pro jedny je reformátor, který prosadil mimo jiné nový občanský zákoník. Pro jiné otrokář, který má na svědomí statisíce lidí. Podle prezidenta Macrona je výročí příležitostí pro osvícenou připomínku, nikoliv však pro oslavu. Napoleonovo rozhodnutí obnovit otroctví bylo podle Macrona zradou. Zároveň ale císaře vyzdvihl jako člověka, který pomáhal utvářet moderní Francii. Jak je váš pohled, pane biskupe, co se týče této konkrétní debaty ve Francii ale vůbec, jak přistupovat ke kontroverzním osobnostem nebo k osobnostem, které prostě vyvolávají emoce.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Tak je dobré je vidět v kontextu doby, ve které působili. Přirozeně nejde o nějaké oslavy, ale na druhé straně nejde zase o falšování. Uznat, pokud je vůbec možné v historickém pohledu jejich klady i jejich zápory. Nemá cenu jaksi někoho jenom strkat do nějaké škatulky negativ nebo pozitiv. Ale určitá vyváženost. Od toho jsou tedy historikové. Ale rozhodně jako není dobré tu minulost zamlčovat, ty osobnosti třeba něco symbolizují a mohou být, tedy i povzbuzení pro nás, anebo zase tedy varování pro nás. Je to velmi tedy těžké a my bohužel zažívali dlouhá léta po druhé světové válce období falšování dějin. Po roce 1989 dochází k určité nápravě, ale řekl bych, že historické povědomí třeba v naší společnosti je poměrně velmi malé, že je důležité ve školství opravdu přidat sílu, aby byla větší znalost i naší historie u těch žáků, u těch studentů. Protože minulost nemůžeme odpárat. Žijeme v určitém kulturním kontextu, který je ovlivněn právě i tou minulou dobou, i vystupování, působení těch různých osobností nebo skupin. Nejde o to vracet se, ale jde o to opravdu si uvědomit, z jakých kořenů tedy vyrůstáme. Proto pokládám za důležité, abychom také o těch význačných osobnostech, ať už jsou negativní nebo pozitivní, abychom opravdu dobře věděli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Posílit, jinými slovy historickou gramotnost. Pane biskupe, kde pro vás nebo je velmi tenká linie, co se týče vlastně, kde končí nebo, ano končí snaha o pochopení dějin, kde už začíná ta relativizace, je to tenká linie?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
No, je to tenká linie. Samozřejmě musí se jít k pramenům. Víte dneska, když tak jako pozoruju lidi okolo sebe. Já někdy tomu také podléhám, tak člověk se podívá na Wikipedii, ale to není žádná znalost. Člověk, který se chce trošku dobrat alespoň lepšího pochopení té minulosti, tak musí jít k pramenům. Ono je to namáhavé, stojí to sílu, ale potom stojí za to, že člověk přece jako se dostane trošičku k jádru věci. Nespokojit se jenom s těmi hesly. A dneska právě všechno musí být jakoby rychle, jakoby rychle získat informace, ale získat nějaké historické povědomí, tak to vyžaduje také určitou sílu a námahu a ochotu a touhu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Americký prezident Joe Biden formálně uznal za genocidu, zabíjení a deportace Arménů za Osmanské říše během první světové války. Počet obětí masakru se odhaduje až na půldruhého milionu. Turecko jako nástupce Ossmanské říše debaty o genocidě odmítá a tvrdí, že údaje o počtu zavražděných jsou nadsazené a že mrtví se stali oběťmi občanské války, nikoliv genocidy. Co si o tom myslíte?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Tak já myslím, že je velmi dobré, že představení světové velmoci, kterou pořád dosud jsou Spojené státy americké, že to nazval pravým jménem, protože jde o vyhlazování na základě příslušnosti k nějaké národnosti nebo k rase. Takže opravdu to byla genocida, protože šlo o vymýcení Arménů jako takových, byli vyhnání a i při tom vyhnání byli pronásledováni a usmrcováni. Je dobře, že Spojené státy neuhnuly pořád před tím Erdoganovým opakováním, že to nebyla genocida. Některé státy samozřejmě dosud to neuznaly jako genocidu, ale je dobré pojmenovat ty věci takové, jaké jsou. Takže já si toho vážím, že Biden měl tuto odvahu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prezident Erdogan odmítl politizaci té debaty kolem Arménů třetími stranami. A podle tureckého ministra zahraničí Turecko uznání masakrů vůči Arménům za genocidu zcela odmítá a nepotřebuje od nikoho poučování o svých dějinách.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
No, tak Erdogan dobře víme, že se radikalizuje, že se z něj stal také podporovatel určité radikální formy a podoby islámu, což je velmi nebezpečné. Zároveň bohužel Evropa je trošku rukojmím Erdogana, protože on zadržuje uprchlíky ze Sýrie, uprchlíky ze Středního východu. Za to dostává peníze, takže některé státy v Evropě jsou velmi tedy opatrné, aby toho Egona kritizovaly. Ale já myslím, že pravda osvobozuje a že tady není dobré brát falešné ohledy, že je to uzdravení také paměti a Erdogan nebude navěky a je dobré, aby to vešlo i do povědomí turecké společnosti a tureckého národa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kolik historických kostlivců máme ještě v těch našich skříních, pane biskupe?


Václav MALÝ, světící biskup pražský
No, já myslím, že dost, já nejsem historik, teď zrovna jaksi nic nenapadá. Nemohu to sypat z rukávu, ale samozřejmě těch kostlivců je dost. Jde o zkoumání, už jsme o tom tedy mluvili jednotlivých třeba osob, jejich podílu na tom, že bylo ubližováno mnoha a mnoha lidem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máte naladěn Český rozhlas, na svět díváme pohledem světícího biskupa pražského Václava Malého. Před několika dny zemřel Ivan Havel, uznávaný vědec, akademik dlouholetý šéfredaktor časopisu Vesmír. Zabývá se informatikou, umělou inteligencí, kognitivními vědami. Působil ve vědecké radě centra pro teoretická studia, které v roce 1990 spoluzaložil. Pane Malý, vy jste se s mladším bratrem prezidenta Václava Havla znal léta. Ještě z dob předrevolučních, jak na něj budete vzpomínat?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Tak mohou na něj vzpomíná velmi pozitivně. Jsem rád, že o něm teď vyšlo několik pojednání, vzpomínek, které jsou vesměs tedy kladné. Já jsem se s ním hodně tedy stýkal před listopadem 1989. Po listopadu už víceméně jenom někdy, kdy jsme se potkali ve společnosti. Byl to člověk, který dovedl žít ve stínu svého slavného bratra. Víte, to vůbec tedy není jednoduché, protože já jsem zažil několikrát třeba na vyslanectví, že přišel pan velvyslanec, že jo, pozdravil se s Ivanem Havlem a řekl, co bratr. Nezeptal se Ivana Havla, co on, ale co bratr. A on Ivan to velmi tedy trpělivě nesl. Tak já si nedovedu představit, že bych celý život musel odpovídat především co bratr teda a potom dejme tomu já. Ale on si našel svoji parketu a byl velmi statečný. Jednak tedy musel opustit své vědecké zájmy. Zároveň převzal, když Václav Havel byl ve vězení edici, expedici. To byla samizdatová edice, kde vycházelo mnoho a mnoho zajímavých knih. O tom se tolik tedy nemluví. Byl podroben výslechům a nikdy z jeho strany nezazněla nějaká výtka, jak kvůli bratrovi v podstatě jsem ukrácen. Toho si tedy velmi vážím. Prožil takové i osobní trochu složité období. Já o tom tady nechci jako mluvit. Tehdy opravdu jsem s ním mluvil i důvěrně a musím říci zase tedy nebylo to období, kdyby naříkal nebo kdyby to všechno vzdal. Naopak tedy byl tedy stále aktivní. Pořádal ty slavné pondělky, semináře, kde jsem se dozvěděl mnoho zajímavého. Tam přednášelo mnoho tedy zajímavých lidí. Takže já na to období mám velmi krásné vzpomínky přes tu šeď vnějších okolností, přes tu nepříjemnost, pronásledování státní bezpečností. No a Ivan Havel vstoupil tedy do nové doby jako bratr tedy Václava Havla a jel tedy poté své linii a užasl jsem, když jsem teď četl vzpomínky různých lidí, kolik aktivit on tedy rozvinul. Takže to je člověk, který v této společnosti určitě bude chybět. Nebyl žádný nabubřelý člověk. Nebyl to člověk ješitný. Byl to člověk, s nímž bylo opravdu příjemné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Politika ho nelákala?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Nelákala, jistěže sledoval, ale nebylo to jeho těžiště. Já myslím, že je to dobře, že našel svoji parketu a v té opravdu udělal kus dobré práce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Léta chátrající usedlost Cibulka v Košířích má nové majitele. Historicky významný komplex koupila nadace rodiny Vlčkových, kterou založil ředitel firmy Avast Ondřej Vlček. S manželkou Katarínou, mimochodem lékařkou v mobilním hospici to chtějí vybudovat dětský hospic s paliativním střediskem, aby pacient mohl závěr života strávit, tak jak si sám přeje. A jak řekl Ondřej Vlček, dává mi to větší smysl, než mít 15 Porsche v garáži. Jak se vám zamlouvá tato iniciativa, pane biskupe?


Václav MALÝ, světící biskup pražský
Velmi se mi zamlouvá, protože chtějí věnovat na výstavbu toho dětského paliativní centra a hospice 1,5 miliardy. A jsou to lidé tedy, kteří nevidí jenom svůj prospěch, ale kteří se dovedou podívat okolo sebe a já jsem četl rozhovor s paní Katarínou, která je lékařkou a která vlastně svůj život věnuje lidem na konci života. Lidem, kteří potřebují paliativní péči. Velmi se mi tedy líbí, jak ona o tom mluví, že je to pro ní obohacení. Líbí se mi třeba její výrok, že umírající ztrácí pozemské, ale ne lidské, že velikou odměnou o toho pečujícího je úsměv toho člověka, který je vděčný, že někdo si ho všímá. Říká, že všechny role a masky v tom období už přestávají, že člověk se ukazuje takový, jaký je. A že je to obrovská tedy odměna, obrovská radost pro ty, kteří pečují. Víte, to je něco tak jako něžného. To není nějaký sentimentalismus, ale opravdu vnímání člověka, který už má prázdné ruce, je bezmocný a ona o tom tak krásně tedy mluví a samozřejmě vyústilo to v to rozhodnutí, že ti manželé se rozhodli pro centrum nebo výstavbu centra paliativní péče pro děti a je to hrůza. Ona říká, že těch dětí je asi 13 000, což je veliké tedy číslo. A chce ulehčit rodičům a díky bohu všem rodičům, kteří se o tyto děti doma starají, protože to je opravdu služba na 24 hodin denně a oni jim chtějí ulehčit. Takže to je humanismus, nějaký, ne nějaký okázalý. To není nějaká reklama, ale to je opravdu tedy srdce. Oni do toho dávají své srdce, a toho si velmi vážím. Jistě, že je spoustu krásných charitativních činů, ale tohle mě tedy velmi oslovilo. Já ty manželé neznám. Já se o nich dozvídám jenom ze sdělovacích prostředků, ale kéž by bylo takových lidí více.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přímluva za nejvíce postižené současnou pandemií od těch, kteří se nemohli rozloučit se svými drahými přes zdravotníky, po bezdomovce a ekonomicky strádající lidi a všechny zesnulé, tak to je cílem každodenní modlitbě růžence ve vybraných 30 mariánských svatiních po celém světě. Takzvaný růžencový maraton, jak se tomu říká, za ukončení pandemie zahájil sám papež František. Pane biskupe Malý, vidíte v tom nové nějaké další poselství, posílení třeba lidí v této složité situaci?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
No, především je to takové duchovní propojení. Víte jedna věc je pomáhat konkrétně. Samozřejmě to je velmi důležité. A druhá věc je na ty lidi pamatovat a nějak tak jako být s nimi duchovně propojen. A to má tedy František na mysli, proto tedy, když začal tento takzvaný růžence maraton, který se bude konat každý den na nějakém významném poutním místě světa. Například Lurdy, Fatima, Čenstochová Polsko, Altetin v Bavorsku a další místa, tak jde o to, že se tam shromáždí lidé, kteří pospolu budou tedy duchovně propojeni s lidmi, kteří jsou v nouzi, kteří třeba nemají zdravotní péči, s pozůstalými po těch obětech covidu. S těmi lidmi, kteří jsou zasaženi covidem. S lidmi, kteří pečují, víte i pro mě je to důležité, když si tak jako osobně modlím, abych měl před sebou nějaké konkrétní lidi. Potom to není nějaké takové abstraktní. Nejde o nějaký jenom duchovní vzlet. Ale právě o takovou duchovní solidarity s těmi lidmi, i když konkrétně člověk jim nemůže podat ruku nebo konkrétně pomoc podat lék nebo já nevím co. Takže tam pokládám za velmi důležité v tomhle tom rozděleném světě. Mluvili jsme o tom, kolik válek, bohužel je i v dnešním světě. Kolik rozdělení, kolik násilí a tohle je takový opačný tedy trend. Tak si vážím této iniciativy papeže Františka. Od něj člověk v podstatě v tom dobrém slova smyslu to člověk očekával a je to dobře, že to takto formuloval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Často se hovoří o rozdělené společnosti. Jsou ale i názory, že nás vlastně naopak tato zkušenost, které nikdo neunikl, vlastně stmeluje. Co si o tom myslíte, k čemu byste se přikláněl?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Tak na jedné straně mě ta úžasná obětavost všech těch, kteří pečovali a pečují o ty nemocné, o ty potřebné. Ale na druhé straně pořád u určité části strach a jistá tedy izolace, jistá nejistota co bude. Tak já bych řekl, že to je tak jako promíšené. Já jsem sám zvědav, jak budeme, pokud tedy ta doba brzo přijde, zažívat tu dobu postcovidovou, no ale nedělám si úplně takové iluze. Já jsem přílišný realista. Nejsem pesimista opravdu ne. Ale setkávám se, že jo teď hodně s lidmi, kteří trpí strachem dokonce depresemi a už je to dlouhé. Člověk s nimi tedy hovoří a někdy je vůbec jako těžké jim nějak tak poskytnout slovo útěchy. Ne laciné útěchy, takže je to takové ambivalentní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Připravují se už i kostely na další rozvolňování, pane biskupe?


Václav MALÝ, světící biskup pražský
Ano, připravují se kostely na další rozvolňování. Já tady vyslovuji díky všem kazatelům, všem duchovním, kteří tuto dobu snažili se povzbuzovat ty své svěřené, kteří dělali vše možné, aby alespoň na Vyškově mohli být setkání, různá duchovní povzbuzení, modlitební setkání. Nebylo to snadné. Teď bude samozřejmě velikou otázkou, kolik lidí zase se tedy vrátí na ty pravidelné bohoslužby. Na ty pravidelné duchovní aktivity. To je těžko tedy předvídat, tady bych byl velmi tedy opatrný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Světici biskup pražský Václav Malý a jeho názory a postřehy. Děkuji vám za ně, mějte se krásně, na slyšenou.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky,- přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.