Přepis: Jak to vidí Václav Malý – 30. června 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Také dnes vám nabídnu rozhovor na aktuální témata. Glosovat je bude světici biskup pražský Václav Malý. Buďte vítán, dobrý den.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pozornost zaměříme například na 100 let katolické charity Česká republika a zamyslíme se také nad duchovní situací Evropy. Přeji nerušený poslech. Organizace Charita Česká republika slaví 100 let existence. 100 let tato nezisková organizace, kterou založila katolická církev, provází potřebné lidi na jejich cestě životem od dětství až do stáří. Pane Malý, jaká je historie této charity? Zřizovatelem je Česká biskupská konference. Ono ty počátky se datují do konce první světové války a rozpadu Rakouska Uherska.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Ano, je důležité říci, že charita je znamením, že církev tady nežije sama pro sebe, ale že má na zřeteli potřeby lidí bez ohledu na jejich přesvědčení, na jejich víru. Prostě chce sloužit všem. A to je od samého počátku, a to myslím, že je tedy velmi důležité, že je to znamení solidarity s lidmi potřebnými. Už během takzvané První republiky, tedy v tom meziválečném období charita se zajímá o lidi chudé, o lidi nezaměstnané, pomáhala také uprchlíkům z českého pohraniční za německé okupace. Pomáhala rodinám v odboji. Znovu tedy říkám, že se nesoustřeďovala jenom tedy na věřící, kteří k ní patří, ale na lidi, kteří jí potřebovali. A na konci druhé světové války doprovázela lidi, kteří se vraceli z koncentračních táborů. Tohle jako chci říci, že na to může charita navazovat i v současné době, že to není tedy něco, že by teprve hledala teď sama sebe, ale že za sebou má tedy tu stoletou historii. A myslíme, že důležité, aby se o tom vědělo, protože je to v podstatě největší nestátní poskytovatel sociálních a zdravotních služeb. Samozřejmě tady nejde o nějakou konkurenci ukazovat, že jenom na ty druhé, že nejsou tak dobří jako my, ale právě, že to patří do toho pestrého vějíře různých tedy sociálních aktivit, ve kterých je díky bohu v naší společnosti poměrně dost, ale že na druhé straně, že by se o té charitě mělo vědět. I když samozřejmě ne vždycky snadná propagace toho dobrého. Dneska to také tedy patří k té činnosti, že ten, kdo dělá nějaké dobro, se musí propagovat. Zdá se mi, že pořád ta charita ještě není tolik jaksi v povědomí ze společnosti jako takové. Proto chci tedy na to upozornit a znovu říkám, charita nežádá žádné výsady na úkor jiných tedy sociálních aktivit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dojemný klip k tomu stoletému jubileu končí mottem, možná je to vlastně i takový podtitul těch oslav nebo připomínek vzniku charity, z lásky k lidem, to je to motto. Jak se, pane Malý, podle vás proměnila, ať už pomoc také potřeby lidí, ale možná i naše vnímání nebo ochota pomáhat.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Tak já myslím, že to z Čechy není tak špatné. Teď vidíme, kdy začala válka na Ukrajině, kolik lidí opravdu si uvědomilo, že je to vážné a že ti lidé tam potřebují pomoc, otevřená náruč, přijetí těch Ukrajinců, kolik je mezi námi lidí, kteří Ukrajince ubytovávají i ve svých domovech, kteří jim jako pomáhají, aby se orientovali, aby našli zaměstnání. Tak já bych jako nelámal hůl, ale samozřejmě ono jde také o výdrž, a to myslím, že je největší jako svízel při těchto humanitárních aktivitách. Nejen tedy ta první chvíle toho vzepětí, solidarity, ale právě ta výdrž, aby ta pomoc byla potom opravdu permanentní a ne, aby to byly jenom takové vlny. To myslím, že dneska lidé někdy ztrácejí už tedy trpělivost, síly a potom přichází určitá únava. A tady musím jako říci dnes, že bych chtěl vyzdvihovat na úkor druhých, ale že ty charitní pracovníci, že opravdu pracují na výdrž, že to není jenom okamžik vzepětí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem podle projektu Česko 2022 Život k nezaplacení průměrná česká domácnost na pomoc Ukrajině od března do konce května věnovala v průměru už 1 500 Kč, více dávají bohatší domácnosti. Tam se to pohybuje kolem 3000 a chudší domácnosti dávají za celé období, cituji slova Daniela Prokopa, sociologa v rozhovoru pro Radiožurnál v průměru 700 nebo 800 Kč. Takže ta solidarita je pořád.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Víte, já si vážím především těch chudších, protože ono opravdu, když ten člověk dá 2 stovky nebo některý 5 stovek. A člověk si uvědomí, kolik tedy prostředků má za měsíc na své živobytí, na nájmy, no tak to je tedy něco úžasného procentuálně, když to člověk potom jako vezme, tak já tyto lidi obdivuji a s takovými lidmi se setkávám. A tito lidé nečekají, že někdo o nich bude mluvit. Dávají často v tichosti a víte toho si velmi vážím. Ano, je dobré, když jsou sponzoři, aby se o nich, kteří jsou velmi velkorysý, ale na druhé straně je třeba vidět ty, o kterých nikdy nebude mluvit. A takovýto lidé mezi námi jsou, a to jsou lidé, kteří drží tedy to povědomí společnosti, kteří drží určitou kulturu, kultivovanost, solidaritu, otevřené srdce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nastupující pražský arcibiskup Jan Graubner převzal včera ve Vatikánu od papeže Františka pálium, což je insignie určená pro arcibiskup metropolity. Možná byste to dovysvětlil, pane biskupe, oč jde? Obléká se kolem krku.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Ano, je to pás ovčí vlny, kde jsou kříže a arcibiskup, metropolita, to znamená tedy biskup, který je jmenován v místě, které je metropolí, podle tedy církevní organizace, dostává přímo od papeže toto pálium. A on ho může nosit jenom v rámci tedy metropole, abych byl konkrétní. V České republice jsou dvě metropole. To znamená tedy církevní organizace, Praha a Olomouc. Olomouc je metropolita pro Moravu a Slezsko. V Praze je metropolita pro tedy české diecéze. To neznamená nějakou nadřazenost. Ale znamená, že je to tedy muž, který prezentuje tedy tu metropoli. A právě toto pálium on potom může nosit až po instalaci, která bude tedy v Praze 2. července v pražské katedrále a může ho nosit jenom na území metropole. To znamená na území tedy těch diecézí, které patří do té metropole. Tak to jsou taková církevní, bych řekl ustanovení. Samozřejmě není toto podstatné. Vždycky záleží především na tom člověku, jaký je, jaký je dobrý pasíř a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když papež žehnal pália těch nově jmenovaných arcibiskupů metropolitů, tak při té středeční mši si mimo jiné položil otázku, co jako církev můžeme společně udělat, aby svět, ve kterém žijeme, byl lidštější, spravedlivější, solidárnější, otevřenější vůči Bohu a mezi lidskému bratrství. A jeho odpověď, teď jenom vybírám krátkou citaci. Zajisté bychom se neměli uzavřít ve svých církevních kruzích a zaseknout se ve svých neplodných diskuzích. Dávejte si pozor, abyste neuvízli v klerikalismu, je zvrácenost. Služebník, který podléhá klerikalismu, klerikální postoj se vydal mylnou cestou, ale ještě horší jsou klerikarizovaní laici. Dávejme si pozor na toto úchylku a naopak si pomáhejme, abychom byli kvasem ve světě. Tolik citace papeže Františka. Pane Malý, je církev tím kvasem ve světě?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Tedy nádherná citace, mně to vyráží dech. Ano, být kvasem a nebýt kledikálem. Víte, to znamená především vidět člověka jako protějšek. Já vím, o čem tedy mluvím, ne, že bych to vždycky konal, ale přece jsem procestoval různé kouty i naší planety. Setkal jsem se s lidmi chudými, s lidmi utiskovaných, v sociální bídě, společenské bídě, lidmi pohrdanými a člověk nesmí k nim přistupovat jako někdo, kdo má navrch jako ten Evropan, tedy přichází pomoc, ale víte, ona někdy taková shovívavost může toho člověka urážet. On je pro mě protějšek, má svoji důstojnost, která nespočívá tedy v jeho vzdělanosti nebo jeho sociální postavení, ale právě jak ten člověk se chová. A to myslím, že je tedy opravdu velmi důležité. A v církvi je právě velké nebezpečí toho klerikalismu. A to jsem rád, že papež to tedy zdůrazňuje, protože i když tedy jsem pověřen jako pastí, že v rámci tedy církevního společenství, tak to neznamená, že jsem nad. Víte, já jsem jako biskup, ale vůbec jako necítím, že bych se lišil od těch druhých. Já to cítím jako určitou zodpovědnost, určité poslání. Ale pro mě je vzácný každý člověk, který učiní něco dobrého nebo mě na něco upozorní nebo s ním je dobrý rozhovor. A víte, ten člověk jako vycítí, jestli k němu přichází, to jenom jako někdo z vrchu. Nebo jestli k němu přicházíte tváří tvář. Samozřejmě, jak tam zmínil papež ten klirikalismus laiků. To znamená někdy zase takové zúžení z té víry jenom na obřadnictví. A zároveň vymezování se vůči těm druhým, ale člověk, já vím, že je to těžké, musí být otevřen tedy všem lidem. Bez ohledu tedy na jejich přesvědčení. Samozřejmě to neznamená, že musí souhlasit. Ne vždy se podaří s tím člověkem opravdu setkat. Ale měli bychom se o to pokoušet. A nejmíň takové to klikání smýšlení, teprve až ten člověk dosáhne určité mravní úrovně nebo pokud dosáhne ve svém poznání na práh víry, tak mě zajímá. To je zcela tedy zcestné, a proto si myslím, že je opravdu důležité tohle to zdůrazňovat a je to velmi, velmi dobré, že papež to stále opakuje. Za to jsem velmi vděčný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hostem dnešního vydání je světici biskup pražský Václav Malý. Už známe termíny, kdy budeme v lednu 2023 ve dvou kolech vybírat příštího prezidenta. Oznámil to poněkud předčasněji předseda Senátu Miloš Vystrčil. Kampaň se pozvolna rozjíždí, někteří adepti ještě vyčkávají, váhají s podáním kandidatury, jiní teprve shánějí podpisy, sociologové už v průzkumech začínají odhadovat šance jednotlivých uchazečů. Petr Pavel včera oznámil, že oficiální kandidátskou, prezidentskou kampaň spustí na konci prázdnin. Vím, že to sledujete velmi pečlivě. Pane Malý, jakou kampaň na Hrad očekáváte?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Tak já nebudu tady mluvit o jednotlivých kandidátech. Ale řekl bych, že ten člověk, který tedy chce kandidovat na službu prezidenta, službu, neříkám jenom funkci. Tak by měl být schopný naslouchat. To neznamená jenom uzavřen do svých představ, ale právě umět také tedy naslouchat, umět hodnotit to, co slyší. Potom člověk, který dovede opravdu pracovat s médii, ale ne pořád, aby se ukazoval, aby se stále usmíval. Ale člověk, který mluví k věci. Zároveň člověk, který zakládá kampaň, že se pořád jenom vymezuje proti těm druhým. Přirozeně přicházejí témata, otázky, že je třeba říci, tak to s tím nesouhlasím. O čem mluví ten druhý, ale nenechat se do toho vtáhnout. A mně se zdá, že někdy tyto kampaně jsou právě především proti těm druhým, pořád zdůrazňovat slabosti těch druhých. Ale ukázat spíše tedy sílu, že já tedy mám tady nějakou koncepci, že mám nějaký výhled, který chci sdělit, že samozřejmě jsem ochoten tohle také korigovat. Teď je třeba velmi tedy potřeba také lidi povzbudit. Protože velká část naší společností žije je v úzkosti a sociální tak bezpečnostní a je třeba ty lidi především tedy povzbudit. A zároveň očekávám od toho kandidáta, aby tak podporoval také národní hrdost. To není nějaké hurá vlastenectví. Ale máme obrovskou kulturu, máme bohaté kulturní dějiny. Teď je nesoustřeďovat se jenom na ty ekonomické záležitosti, ale umět v lidech probudit. Já jsem rád, že jsem součást této společnosti. A my jako česká společnost jsme schopni přinést do toho vínku evropského klání také něco, co stojí za to, aby se ti druzí nad tím zamysleli. A přirozeně on prezident podle Ústavy u nás má poměrně velikou pravomoc. Nejsme sice prezidentská republika, ale na druhé straně on jmenuje velvyslance, jmenuje soudce, jmenuje generály, jmenuje členy bankovní rady, jmenuje generály policie. Tudíž o těchto tématech také mluvit. Jednak tedy těch zahraničněpolitických, ale také i vnitřně politických, nezužovat to tedy jenom na ekonomiku. Protože společnost může dobře fungovat, když třeba dobře funguje soudní moc. Když samozřejmě dobře funguje bankovní rada, když je dobře fungující armáda. Když je vyrovnaná zahraniční politika. A tady bych především zdůrazňoval, samozřejmě znovu tedy říci, je to pro nás velmi kladné, že jsme součástí Evropské unie. Dneska lidé chápou, když jsme součástí NATO, že to má tedy svůj význam vzhledem tedy k válce na Ukrajině. Já vím, že je toho hodně, co teď říkám. Ale ten člověk má na to několik měsíců a měl by tedy o tom přemýšlet, jak tato témata tedy sdělit, ale především ukázat citlivost, nejenom takovou tu svrchovanost. Já o vás vím, že na tom nejste dobře. To ti lidé vycítí, že mu na tom příliš jako nezáleží, že jsou to jenom takové ty předvolební frky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ovlivnil Václav Havel podle vás vnímání tohoto nejvyššího Ústavního postu u veřejnosti?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Já myslím, že ano. Václav Havel se stal symbolem a snažil se právě poukázat na tu planetární solidaritu. Někdy mu to bylo vyčítáno, že má veliké ideje, ale je dobře, že to zdůraznil, že nejsme na světě sami, že musíme tedy ten náš český a moravský dolíček nějak překročit a uvědomit si, že patříme do širšího celku a že nemůžeme zůstat lhostejný, co se děje tedy mimo hranice našeho státu. A zároveň bych zdůrazňoval tedy občanskou zodpovědnost, protože pořád ještě není u nás zralá občanská společnost. Samozřejmě politické straně jsou důležité, ale to není celý tedy politický život společnosti. Takže bych očekával od těch kandidátů, právě zdůrazňovat, co znamená tedy být zodpovědným občanem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co podle vás znamená, teď jste použil to spojení zdravá občanská společnost, co si pod tím představuje?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
To znamená lidé, kteří dovedou rozlišovat mezi nepravdivými zprávami, povrchními zprávami. Lidé, kteří dovedou tedy poměřovat, co stojí za to, aby tomu dali důvěru. Lidé, kteří zároveň se snaží prohlubovat důvěru se svým nejbližším okolím. Lidé, kteří se tedy zajímají o to, co se děje nejen tedy v mém vlastnictví, ale co se děje i mimo ně. To všechno já pokládám tedy za občanskou zodpovědnost a občanskou zralost. A lidé, kteří neřeknou demagogům, manipulátorům ne. Lidé, kteří tedy vidí složitost života a neočekávají tedy jenom jednoduché odpovědi. To je úkol na celý život. Já se toužím a čas od času také podlehnu určité naivitě a teprve čas prokáže, že jsem se mýlil. To znamená, uznat tedy také svůj omyl, že člověk se sekl a znovu tedy napnout síly. Ano, stojí to mnoho sil často i mnoho času. Ale na druhé straně člověk může potom mít takové vnitřní uspokojení, že přece ta jeho cesta vpřed má svůj smysl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hovořím se světícím biskupem pražským Václavem Malým. Česká republika se zítra na půl roku ujme předsednictví v Radě Evropské unie. Motto, Evropa jako úkol, reformovat, obnovit, posílit odkazuje na projev Václava Havla z roku 1996. Tehdejší prezident v něm vyzval k přijetí zodpovědnosti za ekologické, ekonomické a sociální problémy světa. O co bychom měli usilovat, pane biskupe?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Tak líbí se mi, že teda motto našeho předsednictví Evropa jako úkol. Teď bych to vzal trošku z takového jakoby duchovního.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nebo v duchovní rovině řekněme.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Ano úhlu pohledu. Především nezapomínat, na čem tedy Evropa stojí, a to je židovsko-křesťanské dědictví. A zároveň tedy také řecko-římské dědictví, které souvisí tedy s demokracií. A to židovsko-křesťanské dědictví v podstatě mluví o hodnotě individualitě každého člověka. Mně se zdá, že toto se trošku tak jako ztrácí a že ta duchovní oblast, jako je stále tlačena do soukromého prostoru. Že například v Evropě, když nějaký politik řekne. Já jsem křesťan, a proto tedy tato otázka pro mě je zásadní a nemohu tedy souhlasit s těmi návrhy, tak se řekne, do toho nám nic není, že si křesťan, ty koukej, aby si plnil tedy vůli lidu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdo to říká?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
No, tak to jako.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máte zkušenosti?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Někdy i vypadá, samozřejmě neřekne se to úplně takto řekne, ale co nám ona tedy bude povídat, co nám bude jako vnucovat. A já myslím právě, že toto potlačování i toho náboženského přesvědčení do soukromého prostoru, že není úplná dobrá tendence. Na druhé straně tím nemyslím ideoligizovat nebo všechny tlačit tedy do svého pole víry, to opravdu tedy nemyslím. Ale tohle je 1 záležitost. Zároveň tedy, že dneska ekonomická moc často převládá nad tou politickou a ta politická moc se musí snažit o dobré soužití všech sociálních náboženských kulturních skupin. To myslím, nejen tedy řešit ty ekonomické záležitosti, je to důležité, ale právě víme, že v Evropě to není úplně snadné. Především, že ho ve vztahu tedy k části tedy vyznavačů islámu, kteří jsou v Evropě, že jsou různá napětí, nebo že vznikají anti židovské velmi tedy silné opozice především referenci, jak čtu, tudíž úkol politiků je právě toto pokojné soužití. Tohle vidím jako velmi důležité to podloží, aby se mohli řešit další záležitosti bezpečnostní ekonomické sociální. Nesoustředí vad, tedy se jenom na to mně se zdá, že tohle se tak trošičku jakoby vytrácí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nakolik se tedy naplňuje vize nebo možná přání, které kdysi formuloval ještě papež Jan Pavel II, kteří hovořil o unii jako o společenství sdílených hodnot.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
No, teď dochází k velké tedy divergenci, k velkým napětím mezi různými tedy názorovými skupinami. Zároveň stále se zdůrazňuje jistý individualismus, soutěž, to funguje v ekonomice. Ale já nemohu žít ve světě jenom jako, který soutěží. Především já bych měl žiti jako zralý člověk, jako zdralý občan, že jsem tedy na světě ne sám, ale s těmi druhými. Tady tedy solidarita. Zároveň si jasně určit také hranice svobody. To znamená svoboda projevu neznamená, že já mohu svoji svobodu projevu nějak tak uplatňovat na úkor tedy těch druhých, tak končí tam, kde bych jaksi omezoval tu svobodu těch druhých. A to myslím, že dneska se zapomíná. Na to je třeba všechno upozorňovat. Já vím, že na ty politiky toho je velmi moc. Chápu, že to jsou také lidé slabí a že nemůže v nich vidět spasitele. Ale právě tyto momenty, aby také oni zdůrazňovali ve svých projevech i ve svých rozhodováních. A to se trošku tak jako vytrácí. A samozřejmě problém Evropy je nízká porodnost. To myslím, že je taky dál záležitost, o které by se mělo tedy mluvit. A znovu tedy nějak tak podpořit význam rodiny, význam dobrých, partnerských, manželských vztahů, jistá zodpovědnost i vůči budoucnosti. O tom se také tedy tolik jako nemluví nebo se to tak jako zmíněno vedle, prosím vás, já to nechci moralizovat. Já vím, se mi to hezky povídá, když nemám žádnou politickou zodpovědnost. Ale na druhé straně, a to je také poslání, bych řekl i církve na toto upozorňovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké duchovní hodnoty vůbec Evropa podle vás, pane Malý, vyznává? Když jste zmínil terorismus, tak právě v době těch atentátů se často hlavně a nejenom politici odvolávali na křesťanské hodnoty.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
No, ta křesťanská hodnota znamená, že člověk není tedy na světě sám. Že má zodpovědnost tedy vůči bytí, jak to nazýval Václav Havel. Samozřejmě my křesťané tedy jim věříme vůči Bohu, že se bude také tedy za své činy zodpovídat. Zároveň tedy, že má být člověkem, který vidí toho druhého, nejenom tedy své nějaké ideje. Že jde o rozvoj člověka, rozvoj tedy jeho vztahových schopností, nejenom tedy o růst jeho životní úrovně. Tohle jsou tedy takové ty duchovní hodnoty, které je třeba stále tedy zdůrazňovat. Znova říkám, nic proti zvyšování životní úrovně. Nic proti dobře fungující ekonomice, ale to není celá skutečnost. A zároveň třeba přirozeně být také nějak jako zakotven. Protože člověk, který je zakotven kulturně, nábožensky, tak má být otevřen i vůči podnětům jiných tradic. A to jsou všecko ty duchovní hodnoty, na kterých by měla stát tedy evropská kultura a Evropa jít tedy s těmito hodnotami do budoucích časů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Názory a postřehy světícího biskupa pražského Václava Malého v dnešním Jak to vidí. Já vám za ně děkuji a přeji hezký den, na slyšenou.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Děkuji za příjemné chvíle a přeji všem posluchačům, já to vždycky opakuji, prosím vás, neztrácejte naději. Život jde dál, i když situace je vážná, nemůžeme to podceňovat. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.