Přepis: Jak to vidí Václav Malý – 3. prosince 2021

3. prosinec 2021

Hostem byl světící biskup pražský Václav Malý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním hostem je světící biskup pražský Václav Malý, buďte vítán. Dobrý den.

Václav MALÝ, pražský biskup
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hovořit budeme například o nejstarší ruské lidskoprávní organizaci i o tom, proč v Berlíně včera pršely rudé růže, nerušený poslech. K tomu biskupovi, pane Malý, bych vlastně měla dodat ještě jedno, a to rytíř, protože vy jste před týdnem na francouzském velvyslanectví v Praze převzal nejvyšší francouzské státní vyznamenání Řád čestné legie, a to za osobní nasazení v prosazování lidských práv. Já vám srdečně gratuluji.

Václav MALÝ, pražský biskup
Děkuji, to jsem nečekal, že to zmíníte. Přirozeně to člověka potěšilo, ale všechna sláva polní tráva, takže život jde dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy jezdíte, pane Malý, do zemí, kde jsou političtí vězni, sledujete tu situaci vlastně celoživotně. Mění se ta situace podle vašich informací k lepšímu alespoň někde?

Václav MALÝ, pražský biskup
Tak k lepšímu v tom slova smyslu, že se o tom více ví než v minulosti, díky také těm technologiím, díky vytvořeným různým tedy i osobním vztahům. Na druhé straně, že by se výrazně ta situace, co se týká potlačování lidských práv a lidské důstojnosti zlepšila, to ten dojem tedy nemám, protože je to tedy velmi různé, jak stále tedy opakuji, jednak je pronásledování z důvodů ideologických, to je například Čína, Severní Korea, potom z důvodů náboženských v tom islámském světě, to opravdu není jednoduché. Potom jsou také kmenové rozpory, kmenové pronásledování a třeba sociální, v Jižní Americe tam se o tom tolik nemluví, ale například kněží nebo biskupové nebo někdo tedy z církve, kdo se zastává těch bezemků, brání tedy jejich práva nebo jejich důstojnost, tak často je mu vyhrožováno smrtí, ale také tam někdy dochází k zabití. Takže je to velmi tedy různorodé z různých důvodů a je třeba tady o tom nejen mluvit, ale pokud možno tedy také naléhat na představitele státu demokratických, aby tomu věnovali ještě větší pozornost než dosud.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ve svém poděkování při vlastně přebírání toho nejvyššího francouzského vyznamenání jste mimo jiné připomněl, jak důležité bylo pro chartisty setkání s tehdejším prezidentem Françoisem Mitterrandem v prosinci 1988 právě na pražském velvyslanectví. Vzpomínáte, pamatujete si na tu, na ty tehdejší události?

Václav MALÝ, pražský biskup
Na to setkání si pamatuji, protože já byl jeden z těch chartistů, který byl také pozván. Mluvil jsem tam tehdy o náboženské situaci v tehdejším Československu, mluvil jsem tehdy také o tehdejším kardinálovi Františku Tomáškovi, že je třeba ho podpořit a zůstal mi takový dobrý dojem, že Mitterrand skutečně naslouchal, že to nebylo jenom jako formální a hlavně tedy se kochal Václavem Havlem, protože samozřejmě Václav Havel už byl tenkrát známý a on se na něj tak jako zálibně díval a Václav Havel takým svým ráčkováním, že jo, zase se snažil mu sdělit, co se tady děje. Tak na to si velmi dobře pamatuji. Pak jsme vyšli z toho vyslanectví, byli jsme opravdu tedy nadšení, nicméně to bylo potom zchlazeno, protože hned v lednu po tom prosincovém setkání s Mitterrandem zase došlo k zatýkání, že jo, byl ten Palachův týden. Ale přece jako už to byla taková hvězdička, že se něco děje, i když jsme nemohli nějak tak předpokládat, že během roku přijde svoboda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ona byla nejenom pro vás, pane Malý, vlastně důležitá i podpora dvou mužů, novináře Pavla Tigrida a jezuity Petra Koláře, kteří tehdy žili v Paříži.

Václav MALÝ, pražský biskup
Ano, to jsem také zmínil v té děkovné řeči při příležitosti předání tohoto vyznamenání. Pavel Tigrid opravdu podporoval Chartu, podporoval Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných a hlavně vydával Svědectví, to byl výborný časopis a já jako dodnes obdivuji, jak Pavel Tigrid se dovedl tedy orientovat, ač byl tedy daleko, tak přesně dovedl tedy analyzovat tu situaci a vždycky člověk byl zvědavý na každé nové číslo Svědectví. To mělo v podstatě z těch politických periodik tehdy v zahraničí nejvyšší úroveň a já jsem byl rád, že potom jsem se blíže seznámil s Pavlem Tigridem, když se vrátil po roce 89, že jsem také měl tedy tu čest být účasten na jeho posledním rozloučení, že jo, když byl pohřben, když zemřel potom po roce 2000. Také jsem byl ve styku s jeho paní, která už také tedy zemřela. A jezuita Petr Kolář, který není tolik známý, ale byl to muž, který především tedy podporoval ty méně známé. Víte, my přece jsme byli trošku jaksi známí, protože do Prahy jezdili různí novináři z demokratického světa, televizní štáby, dělali jsme rozhovory, tak naše jména byla trochu více známá, kdežto ta jména mimo Prahu, často to byli třeba věřící, kterých se skoro nikdo nezastal a Petr Kolář právě i tohle to sledoval a potom, když se vrátil, tak je to můj velmi dobrý přítel dodneška. Dnes tady žije v jezuitské komunitě v Praze a já i tímto způsobem mu chci hodně a hodně poděkovat za všechno to, co vykonal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Spatřit ještě jednou naposledy Buquoyský palác, ve kterém sídlí francouzské velvyslanectví, bylo přání Petra Uhla. To napsal na Twitteru velvyslanec Alexis Dutertre. Petr Uhl, který zemřel ve věku 80 let, patřil k nejvýraznějším postavám československého disentu. Spoluzakládal Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, byl signatářem Charty 77. Za svoje postoje strávil ve věznicích komunistického Československa 9 let. Celý svůj život neuhnul a bojoval za obranu lidských práv. Jak budete na Petra Uhla, pane Malý, vzpomínat?

Václav MALÝ, pražský biskup
Na Petra Uhla budu vzpomínat pozitivně, i když tedy jsem se musel trochu zasmát, ve včerejších Lidových novinách byl uveřejněn jeho rozhovor z roku 2015, kde on píše, že chtěl jaksi vystoupit z církve a kde se jaksi pozastavoval nad tím, že já jsem sloužil mši za Václava Havla i za Olgu Havlovou. Já o tomto rozhovoru nevěděl, tak jsem se musel srdečně zasmát, ale já se opravdu nezlobím, to byl prostě Petr Uhl. Ale byl to člověk statečný. Já si ho velmi vážil. Mimochodem já jsem ho navštívil právě ještě 14 dní před jeho skonem, tak jsem rád, že jsem ho ještě viděl, a to ne, že bychom se loučili. Já jsem prostě navštívil rodinu, že jo, jeho ošetřovala paní Anna Šabatová, tak ještě trošičku s Petrem jsme hovořili, i když samozřejmě už bylo vidět, že těch sil má málo. Mně se zamlouvalo to, že on neměnil své názory podle nějaké společenské objednávky, on zůstal levicový, on zůstal jaksi zásadně na té cestě, člověk s ním nemusel v lecčems souhlasit, ale já si vážil tedy té pevnosti, že to nebyl člověk, který jenom podle všeobecného mínění měnil své postoje a zároveň nebyl kariérista. On byl také poslancem Federálního shromáždění, potom byl také, že jo, ochráncem lidských práv nebo poradcem pro lidská práva, byl ředitelem Četky po listopadu 1989, ale to mu nevlezlo do hlavy, pak byl novinářem, psal do Práva i do jiných periodik, ale rozhodně to tedy nebyl kariérista. A pak tedy pro mě i to bylo překvapení, že on dobře analyzoval to, co se stalo s Němci po druhé světové válce, že to bylo skutečně vyhnání, a že připustit princip kolektivní viny, že není dobré, že musí vždycky být označeni ti, kdo se dopustili nějaké trestněprávní viny, musí být za to potrestáni, nést důsledky, ale ne kolektivní viny. A to on jasně řekl, a to myslím, že bylo tedy také velmi důležité. Znovu říkám, v mnohém jsem s ním nesouhlasil, ale na druhé straně jsem si ho velmi vážil a jsem rád, že prošel tedy mým životem. A to, co on odvedl v Chartě, ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, to je obrovský kus práce, bez něho by zdaleka ty věci tehdy se tak neděly, jak se děly. Za to mu chci dodatečně velmi poděkovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vzpomíná světící biskup pražský Václav Malý. Významné ruské lidskoprávní hnutí Memorial se před moskevským soudem zpovídá z údajného porušení zákona o tzv. zahraničních agentech. Nevládní organizaci, která je jednou vlastně z nejstarších a nejrespektovanějších lidskoprávních hnutí v Rusku se snaží o systematické vyplňování bílých míst ruské historie, tak této organizaci hrozí likvidace ze strany úřadů. Jak se na to díváte, pane Malý?

Václav MALÝ, pražský biskup
Já jsem dokonce podepsal petici, kde jsme tedy žádali ruské soudní orgány, aby toto stíhání zastavili a aby Memoriál mohl tedy dále existovat, protože je to nenásilná organizace. Tam není žádný nacionalismus, žádná ideologie, sleduje stav lidských práv v Rusku. Samozřejmě odkrývá všechna ta bolavá místa té dlouhé historie po roce 1917 v tehdejším Sovětském svazu, a to je velmi důležité, aby ani Rusové neztratili paměť. Nemůže člověk už odčinit ty hrůzy, ale na druhé straně je důležité o těch hrůzách mluvit, ty hrůzy dokládat i pro ty budoucí generace, aby se to neopakovalo. Tato organizace má asi 60 poboček rozdělených, rozptýlených po různých místech dnešního velkého Ruska a já ty lidi obdivuji, u základu stojí ta významná úctyhodná postava Andrej Sacharov. Takže je důležité, že skutečně ti lidé z toho Memoriálu nejsou ideologové, nejsou straníci, nejsou to nacionalisti, nejsou to lidé, kteří by chtěli probouzet nenávist nebo nějakou nepřízeň vůči určité části ruského obyvatelstva. Je to tedy opravdu odsouzeníhodné, pokud by mělo toto hnutí zaniknout a dokonce být obviněno, že je v rukou cizích agentů, to je naprostý nesmysl. A já se obdivuji statečností těchto lidí, protože to není lehké.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Chtěla jsem ještě doplnit otázkou vlastně, jaký dopad by mohlo mít pro občanskou společnost v Rusku rozpuštění tohoto hnutí?

Václav MALÝ, pražský biskup
No špatný dopad, protože mnohá potom pronásledování ty nepravosti ohledně lidských práv by byla zamlčená a lidé ani v Rusku ani ve světě by se třeba o nich nedozvěděli. Ten Memoriál má přece jako síť, kde ty informace, i když třeba někdy s těžkostmi přece jako lze získat a lze je potom tedy publikovat. Tohle by bylo opravdu narušení té sítě, a to samozřejmě o to těm mocným dnešního Ruska jde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když dnes večer před vámi stojím, cítím radost i pokoru, řekla včera Angela Merkelová, odcházející německá kancléřka, které se dostalo nejvyšší pocty, kterou se armáda loučí s nejvyššími německými ústavními činiteli, je to tzv. velké čepobití. Ve svém projevu mimo jiné řekla, že uplynulých 16 let bylo plných událostí a výzev, politických i lidských. Svému nástupci Olafu Scholzovi popřála nejen úspěch a šťastnou ruku, ale také práci s radostí v srdci. Nezapomněla také poděkovat zdravotníkům, kteří v Německu bojují s epidemií covidu-19. Na přání ji zahrála vojenská kapela tři písně a z toho můžeme i v podstatě odvozovat, jaká byla i jako člověk německá kancléřka a zvolila, pane Malý, hit ze svého mládí, vyrůstala v NDR, v překladu Zapomněl si na barevný film, což byl největší hit nebo jeden z těch nej zpěvačky Niny Hagen. Dále byla to píseň německo-americké zpěvačky Hildegard Knefové Pro mě mají pršet rudé růže a zazněla také duchovní skladba Velký Bože, chválíme tebe. Tady asi přečteme to jako odkaz na dceru luteránského pastora?

Václav MALÝ, pražský biskup
Ano, byl to luteránský pastor, který působil v Brémách po rozdělení Německa, to bylo tedy tzv. západní Německo nebo Spolková republika Německa, ale tento její otec luteránský tedy pastor přesídlil do NDR, což je pro mě dodnes tedy záhadou. Já jsem se snažil nějak tak získat informace, co ho k tomu vedlo a nevím, takže o tom nebudu spekulovat. Takže Angela Merkelová vyrůstala tedy v Německé demokratické republice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ten Plyn, ten Plyn, město Plyn.

Václav MALÝ, pražský biskup
Ano, byla vysokoškolsky vzdělaná, přišla do styku tedy s panem profesorem Zahradníkem, ke kterému se hlásila i teď už jakožto mocná kancléřka. Samozřejmě jsou různé názory na ní. Já jsem dalek toho, abych jí nějak jako vyzdvihoval, na druhé straně myslím, že ona působila velmi věcně a velmi klidně. Nedávala najevo emoce a i v těch vypjatých situacích, například že jo, ta migrační krize v roce 2015 zachovala klid a zachovala klid i tehdy, když jí třeba Trump urazil, že ji nepodal ruku, když byla ve Washingtonu na návštěvě a jiný politik by dal tedy najevo svoji nelibost a ona to tedy přešla. A já myslím, že to bylo tedy velmi důležité, že také lze působit jako veřejný činitel bez nějakých tedy emocí, jestliže ta její rozhodnutí měla i někdy své chyby. Já bych řekl, že třeba úplně jsem nerozuměl tomu, že ona podporovala jaksi bezjadernou energii, že stála za tím plynovodem Sever. To jsou jaksi věci, o kterých lze tedy diskutovat, ale na druhé straně, například ona má velikou zásluhu, když Řecko bylo ve veliké finanční krizi, že Evropská unie zachránila, a to velké slovo měla právě Angela Merkelová. Takže ta Evropská unie se nezatřásla ani po té finanční krizi v roce 2008. Byla to tedy žena, která, jak se říká dneska, to jsem četl v několika těch komentářích, neměla vizi, no ale byla žena, která držela stabilitu a Německo opravdu si drží tedy vysokou úroveň a díky tedy stabilitě Německa ani se neotřásá ta Evropská unie jako taková, to si musíme přiznat. A my jsme mohli těžit, protože ona měla zkušenosti i s Prahou a samozřejmě brala na zřetel i naši republiku. Už žádný kancléř, který přijde, nebude mít tedy takový vstřícný vztah vůči nám a mě trochu tak jako mrzí, že ti naši představitelé, když tady třeba byla na návštěvě, tak to jaksi bylo takové docela nezdvořilé a mluvilo se tady velmi kriticky. Já jsem dalek toho, abych jenom říkal klady, ale na druhé straně víte, buďme rádi, že ona byla, protože my jsme z toho tedy mohli těžit jako Česká republika.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Uvidíme, uvidíme, jaký bude sociální demokrat v čele nové spolkové vlády Olaf Scholz, zejména ve směru třeba k České republice.

Václav MALÝ, pražský biskup
To nedovedu odhadnout, ani jeho politickou dráhu tolik neznám, ale tohle bych chtěl tedy na té Angele Merkelové tedy vyzdvihnout a přeji ji, aby si konečně tedy odpočala. A jak jsem slyšel, a o tom svědčí i ta třetí píseň, kterou si nechala zazpívat, Bože, chválíme tebe, že zůstala věřící, i když samozřejmě ona to nedávala nějak tak jako najevo, neříkala pořád jako já jsem křesťanka. A také ještě chci zdůraznit, o tom se tolik nemluví, bylo jí také vyčítáno, že příliš tedy obchoduje s Čínou, to je pravda, protože samozřejmě Německo je větší váha než třeba Česká republika, ale vždycky zmínila i otázku lidských práv. Ona to tolik nepublikovala, ale to vím, že při těch jednání s čínskými představiteli nejen tedy jednala o obchodu, o ekonomických vztazích, ale vždycky tam zmínila nějakého politického vězně nebo někoho, kdo je pronásledován. Zatímco třeba naši představitelé, když jezdí do Číny, tak neztratí ani slovo. To chci jako tohle zdůraznit, ač bychom mohli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje světící biskup pražský Václav Malý. Papež František pokračuje v návštěvě Kypru. Další zastávkou jeho pětatřicáté mezinárodní apoštolské cesty bude i Řecko. Je to cesta po stopách svatých apoštolů Pavla a Barnabáše a vlastně je to třetí letošní mezinárodní cesta po březnové historické návštěvě Iráku a zářijové pouti do Budapešti a na Slovensko. Papež je v plné síle.

Václav MALÝ, pražský biskup
No, je to neuvěřitelné, že ve svých 84 letech je schopen tedy takového výkonu. A on už je v podstatě na Kypru podruhé, protože během této návštěvy i v Řecku navštíví ostrov Lesbos, kde byl v roce 2016, aby tam tedy povzbudil ty migranty a zároveň s sebou potom odvezl do Vatikánu několik těch migrantů a prý to bude opakovat tedy i letos, že z Řecka přiveze do Vatikánu některé ty migranty, aby tím upozornil svět, že je třeba tohle brát jako na zřetel. On tedy navštívil Kypr, což je rozdělený ostrov od roku 1974, ale tam nejsou nějaké náboženské spory, to je politický spor. Jsou tam dráty, například v Nikósii, která je na hranicích s tím severním Kyprem, ale zároveň je tam tedy přechod a je třeba zajímavé, že nunciatura na Kypru, kde také papež bude přebývat, tak je právě u těch drátů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V tom území nikoho v podstatě.

Václav MALÝ, pražský biskup
V tom území nikoho. To jsem se tedy dočetl, tak to je zajímavé, a že papež právě zbylo to, to místo, aby dal tak jako symbolicky najevo, ten svět by měl být bez drátů. Ten severní Kypr, který je tedy menší, tam je asi 265 000 obyvatel, tam potom v roce 1974 došlo k násilí, byly zbourány nebo poničené křesťanské svatyně, ale je to sekulární území. Většina, i když se hlásí tedy k islámu, tak to nejsou příliš teda aktivní muslimové, jsou to spíše jako pasivní muslimové, takže k nějakým jako dneska náboženským bouřím nedochází, nicméně ty zničené památky, bohužel, tam pořád ještě jsou. Zatímco tedy ten řecký Kypr, tak tam je převažující pravoslavná církev a samozřejmě papeži jde také o to, aby posílil vztahy s kyperskými pravoslavnými, a to samé tedy bude v Řecku, protože i v řecké pravoslavné církvi proti papežství ze strany některých tedy biskupů je veliký odpor, nicméně představitelé řecké pravoslavné církve se s papežem sejde a sám tedy zastává takové mírnější stanovisko, protože pravoslavná církev v Řecku je v podstatě státní církví. Většina Řeků jsou pravoslavní a samozřejmě to sebou nese tedy určité spojení také s nacionalismem, protože co řekl to pravoslavný s určitým tradicionalismem a papež chce ukázat, vždyť jsme spoluzodpovědní za situaci v křesťanství, ať už tedy jsme v té nebo oné církvi, ale máme tedy společné evangelium, vyznáváme společného Ježíše jako Božího syna. A on také tam bude mít ekumenické setkání s migranty, kdy bude ekumenická modlitba. Takže papež má smysl i pro tyto symboly a myslím, že je dobře, protože je to autorita, že si toho tedy svět všimne a i když ne všichni budou souhlasit, takže je to tedy určitá výzva. Takto já bych tedy hodnotil tu cestu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Včera mimochodem v Nikósii mimo jiné také papež řekl, že potřebujeme trpělivou církev, církev, která se nenechá rozrušit a znepokojit změnami, ale klidně přijímá to, co je nové. Jak se tak děje, děje se tak?

Václav MALÝ, pražský biskup
Ano, on k tomu vyzývá a je podivuhodné, že ve svém věku, že neustrnul už v nějakých svých tedy představách a zkušenostech, ale že opravdu se snaží vnímat ten měnící se svět a není ten, který má pořád zdvižený prst a hrozí, ale právě to chápe jako výzvu, abychom více tedy přemýšleli o tom, proč jsme věřící a čím jako věřící můžeme, věřící křesťané, jestli můžeme tedy přispět k pokoji v těch společnostech. Takže tohle má obrovský význam. A už ten jeho klid. Já jsem to teď zažil, když jsem byl v Šaštíně při té návštěvě na Slovensku, už byl hodně unaven, ale z něho jako vyzařoval takový klid, přestože obklopen davy, lidé mu tleskají, tak on se dovede soustředit a nedělá to kvůli kamerám. To je hrozně důležité, a to lidé jako vnímají, protože když někdy sledujete ty politiky, jak se obléknou, jak se usmívají, jak se učešou, jak se blahosklonně usmívají, aby je ta kamera zastihla v co nejpříznivějším světle, on to nepotřebuje, protože z něho opravdu vyzařuje takový klid a ono se to přenáší potom na ty, kdo se účastní třeba těch setkání s ním.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je i advent období, které věřící nyní prožívají právě tím obdobím, které vede nebo by mohlo vést k nějakému tomu přemýšlení, zamyšlení, nějaké možná i sebereflexi?

Václav MALÝ, pražský biskup
Samozřejmě se o tom mluví, ale pořád ten předvánoční shon převažuje. Nicméně je to šance a já bych dneska užil toho krásného symbolu adventního věnce, který se stal tedy záležitostí nejen věřících křesťanů, ale pokud vím, tak adventní věnec někdy zapalují teda i lidé, kteří se nehlásí ke křesťanství, že každou tu adventní neděli se potom rozsvěcí další svíce, že to je takový symbol, že v nás by mělo růst takové světlo na životní cestu, naděje a zároveň ten věnec je kulatý, že tedy patříme k sobě, že každý z nás je jiný a přesto patříme k sobě, a že můžeme mít tedy spojené ruce a jít tedy společným úsilím k tomu, abychom žili v pokoji. Tohle pro mě symbolizuje také tedy ten adventní věnec a myslím si, že to je něco hlubokého, a že kdo chce nějak tak jako vidět, slyšet, tak se může nad tím zamyslet. Já si nedělám iluze, samozřejmě, protože jde o byznys a jde o předvánoční shon, shánění dárků, to holt provází tuto dobu, ale je to i nabídka, abychom právě neztráceli ze zřetele i to životní světlo, protože to teď potřebujeme, že jo, mnoho lidí už je takových zúžených, mají strach zvláště v této covidové době, ale že není konec časů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Doporučuje světící biskup pražský Václav Malý. Děkuji za váš čas i názory a přeji krásný advent. Mějte se hezky, na slyšenou.

Václav MALÝ, pražský biskup
Přeji vám také pěkný advent i dobře prožité Vánoce, a to samé i posluchačům. Děkuji za příjemné setkání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech u dalších pořadů z Českého rozhlasu Dvojka přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?