Přepis: Jak to vidí Václav Malý – 21. září

Zita Senková a Václav Malý
Zita Senková a Václav Malý

Hostem byl kněz Václav Malý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Půl deváté. Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem Jak to vidí je Václav Malý, světící biskup pražský. Dobrý den, vítejte.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co neujde naší pozornosti? Mírový apel z rabatu. Sebereflexe emeritního papeže či symboly milosrdenství. Dobrý poslech. Patronka Anežka Česká se symbolicky vrátila do míst, kde byla v listopadu 1989 papežem Janem Pavlem II. prohlášena za svatou. Její socha, kterou ministr kultury Herman předal papeži Františkovi, je umístěna v bazilice sv. Petra v kapli svatých patronů Evropy jako první česká socha. Jakou symboliku spatřujete v tomto aktu a vůbec v Anežce, ve svaté Anežce České, pane biskupe?

Čtěte také

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já jsem přesvědčen, že postava Anežky České, že je pořád aktuální. Byla to žena, která pocházel z nejvyšších vrstev tehdejší společnosti a odmítla stát se královnou, odmítla světský lesk a moc a začala se věnovat chudým. Založila klášter klarisek, františkánů, potom založila špitální bratrstvo Křižovníci s červenou hvězdou. Mimochodem to je jediný řád v katolické církvi, který vznikl na území naší vlasti. A ponížila, byla se otevřena chudým. Klášter, kde byla představenou, měl otevřené dveře. Prostě nerozlišovala podle moci, podle vlivu, podle důležitosti, ale viděla konkrétního člověka. A to myslím, že je aktuální poselství dodneška. Potom to byla žena, která byla velmi moudrá a chodili se k ní také radit. Někdo, kdo je v tichosti, kdo je v pozadí, tak vůbec neznamená, že by o tom světě nic nevěděl. Právě má možnost mít určitý odstup. Nenechala se strhnout tím každodenním návalem všelijakých jednání a povinností. To myslím, že je také dosti aktuální, především tedy pro lidi, kteří jsou na očích, kteří mají důležité poslání, důležité služby, funkce, aby dovedli mít také jako odstup od té své činnosti a dovedli se trošku šířeji podívat. A potom bylo důležité, že ona byla dcerou Přemysla Otakara I., jejím bratrem byl král Václav I. A ona dovedla smířit svého bratra Václava I. s jeho synem, slavným Přemyslem Otakarem II. Takže žena, která dovedla spojovat. Přesto, že ty spory tehdy nebyly o nic menší, než jsou spory dnes mezi různými skupinami, různými jednotlivci ať už v soukromé nebo veřejné sféře. Takže i toto je takový moment, který je stále platný, aby člověk dovedl dávat lidi dohromady, aniž oni ztráceli svoji osobnost. Ani král Václav I., ani Přemysl Otakar II. neztratili sami sebe, ale dovedli potom spolu komunikovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Papež František nedávno svatořečil matku Terezu z Kalkaty, katolickou misionářku, nositelku Nobelovy ceny za mír. Když před téměř 25 lety Gallupův ústav zkoumal, která osobnost za posledních 100 let nejvíce oslovila Američany, tak s přehledem zvítězila právě Matka Tereza a předeběhla druhého Martina Luthera Kinga o 15 %. Co byste řekl, pane Malý, je inspirací jak tedy Matka Tereza, tak i svatá Anežka pro charitativní organizace, pro dobrovolníky, vůbec pro společnost?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, charita je důležitým průvodním jevem a činností v životě každé společnosti a zralost každé společnosti se posuzuje nejen podle míry demokracie, podle míry rovnosti před právem, ale právě také podle míry, na kolik společnost je s to rozvíjet charitativní činnost, projevovat solidaritu. Takže bez charity není zralá společnost. I v tomto Anežka je velmi inspirativní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze sochu sv. Anežky i svatořečení Matky Terezy vnímat jako určitý příspěvek k letošnímu roku milosrdenství?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já myslím ano, protože člověk potřebuje živé symboly, protože ty jsou čitelné, ty jsou zřejmé a jsou také povzbuzení, když člověk vidí před sebou osobu ať muže nebo ženy, kteří jsou důslední v pomoci těm druhým, takže tato symbolika má význam a může nás povzbudit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před pár dny vyšla v italštině a němčině kniha emeritního papeže Benedikta XVI. pod názvem Poslední rozhovory. Benedikt neboli občanským jménem Joseph Ratzinger otevřeně přiznává, že mu v čele Vatikánu chyběla rozhodnost, jakási energetický přístup a že měl potíže s řízením vatikánské byrokracie. Co jste si říkal, když jste listoval v knize, respektive těmi recenzemi?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Klobouk dolů před Benediktem, protože, když on byl, než byl zvolen papežem, prefektem v čele kongregace pro nauku vědy, tak to byl docela přísný muž. A musím říci, že ne ve všem jsem s ním souhlasil, protože jeho postoj tehdy vůči některým teologům se mi zdál, že nebyl úplně spravedlivý. Jakmile se stal papežem, tak najednou jsem žasnul, že je to člověk mírný, člověk plachý, který se bojí davu a přijít po charismatickém Polákovi papeži Janu Pavlu II., to nebylo vůbec snadné, protože Jan Pavel II., to byla charismatická osobnost, která si v tom dobrém slova smyslu, teď to myslím, pohrávala s davy, s médii, člověk, který se dovedl pohybovat na té světové scéně a najednou přijde profesor, člověk přemýšlející. Ale když tak bilancuji ten jeho pontifikát, který trval 8 let, tak musím říci, že přinesl své plody. Nebylo to zřejmé na první pohled, ale byl to člověk přemýšlející a tu svoji reflexi si vnesl i do služby papežské. Vystupoval velmi skromně, ne vůbec nějak pompézně a já bych zdůraznil některé momenty, které jsou dobré si uvědomit i pro nás. Především on se celým životem zabýval otázkou rozum a víra. A já myslím, že to je velmi důležité připomínat, že víra není proti rozumu, pokud člověk opravdu v celé šíři a poctivosti svůj rozum užívá, a to myslím, že je důležité, protože dneska třeba lidé hledají nějaké duchovní zakotvení, ale spíše dají na pocitovost a rozum jde trošku stranou, nerozlišují, dneska vládne synkretismus, spojování nespojitelného i v té duchovní oblasti a člověk může přijmout něco kvalitního z jiné duchovní oblasti, pokud je sám někde zakotven. A právě to je také otázka rozumu a víry. A to, myslím, že je dobré, že je zdůrazňoval. Žasnu, jak byl pracovitý, protože během svého krátkého pontifikátu vydal 3 díly o učení a životě Ježíše z Nazareta. A zase takovým schůdným způsobem je to teologie, ale zároveň přístupná i člověku, který se v teologii tolik nevyzná. Myslím, že kdo si tu knížku přečte, takže se mu tak jako vyjeví osoba Ježíše Krista opravdu v tom podstatné. Jistě, že měl to už připraveno během svých univerzitních studií, ale dokončil to jako papež. Pak se mi líbí, že když například přijížděl sem v roce 2009 na návštěvu České republiky, tak když se ho ptali, jaké je poslání církve, tak řekl, že církev by měla být tvůrčí menšinou, to znamená, ne žádná pompa, pořád se honit jenom po množství, ale opravdu jít ke kvalitě a být tvůrčí, být kulturotvorní, a to myslím, že je důležitý moment i pro naši katolickou církev na území České republiky. My si často lámeme hlavu, kolik nás je, teď to poměřujeme ve vztahu ke společnosti. Jistě, má to své opodstatnění, ale není to nejpodstatnější. Důležité je, abychom byli tvůrčí, takže to byl docela dobrý takový podnět i pro nás. A ta jeho skromnost, že teď řekne, že úplně nedostál své služby papežské, no, tak to je přece něco úžasného. Také je úžasné, že měl tu odvahu odstoupit a nemusel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlastně byl první papež, který rezignoval na funkci.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, v dějinách byl druhý, ale celá staletí předtím jako nikdo tu odvahu neměl. A to, myslím, že je čin, který se zapíše do dějin a že obrovsky uvolnil pouta i pro ty své nástupce, protože někdy okolo toho papežství byl takový jako limbus, opar nedotknutelnosti a najednou on ukázal - já jsem tedy také člověk, docházejí mi síly, beru vážně svoji službu, ale už na tu službu nestačím, a to já tedy opravdu obdivuji a tohle by si měli ti, kdo jsou vnímaví, zapamatovat, že lze tedy také říci už dost. A jak skromně tedy mluví o svém pontifikátu, to mě opravdu tedy překvapilo a tím si mě ještě tedy získal. Ale on si mě získal i některými svými encyklikami. Já bych tady připomenul dvě z roku 2005 a encyklika má název Bůh je láska a tam mluví, že církev nemá zaujímat nějaké mocenské postavení, ale posláním církve je pomoci při formování svědomí politiků. A to myslím, že je docela i výzva pro nás katolickou církev zde v České republice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou odezvu našla tato slova nebo nacházejí, tento apel svým způsobem?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak bohužel musím říci, že asi ne všichni souvěrci tyto encykliky četli. Mě ty encykliky opravdu oslovily, protože jsou psány srozumitelně, zároveň velmi logicky. To není vždycky snadné, protože učenci potom používají příliš taková složitá sousloví, výrazy, on nepoužívá takové složité souvětí, ale je to naprosto srozumitelné a je to jasné. A potom také mluví o tom, že je třeba očišťovat rozum a probouzet mravní síly. Že stát nemůže vše regulovat, ale má podporovat všechny iniciativy, které právě vedou ke kritickému myšlení a které také probouzejí mravní síly, protože nestačí jenom hodně vědět, ale je důležité také usilovat o zdokonalení sebe sama, zdokonalení prostředí, ve kterém jsme. Já bych mohl mluvit dlouze o těch podnětech, která tam jsou, ale ty se mi zdají velmi dobré, že jim může porozumět i člověk, který není v katolické církvi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekl byste, pane biskupe, že pontifikát Benedikta XVI. nebo Josepha Ratzingera je ještě nedoceněn?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já myslím, že je nedoceněn, přirozeně, já jsem měl také některé výhrady. To bychom tady museli být dlouho. Já nechci posluchače zatěžovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Musím říct jenom, že třeba Německo, jeho vlast, ta byla nesmírně kritická.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Byla nesmírně kritická, protože oni ho především také vnímali ještě z době, kdy byl prefektem kongregace pro nauku víry a vůči některým těm německým teologům myslím, že nebyl úplně tak zcela spravedlivý, takže to byly bolesti z minulosti. A ještě bych připomenul jednu myšlenku, kdy on říká, že člověk nesmí být obětován úspěchu vědy a technologie, a to je tedy slovo do pranice, protože dneska jsme zavaleni technologií, přestáváme komunikovat tváří v tvář, jenom spoléháme na techniku a vytrácejí se takové přímé kontakty, takže tyto podněty, myslím, že jsou dobré a ještě jeden podnět, abych už tedy nezdržoval, v roce 2009 vydal další encykliku Láska v pravdě a tam říká, že naše láska má být bohatá na inteligenci a naše inteligence se má opírat o lásku, a to myslím, že je hezký podnět, že člověk přirozeně má rozvíjet své poznávací schopnosti, rozumové schopnosti, ale zároveň tedy v takovém solidárním otevřeném vztahu vůči druhým.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V tom rozhovoru se svým životopiscem se otevřeně zmiňuje také o skandálech s pedofilními kněžími, také o biskupovi, který popíral holocaust nebo o dalších těžkostech toho pontifikátu. Kde vy vidíte největší slabiny aktuálně katolické církve? Popsal je, pojmenoval je právě Benedikt XVI. ve své knize?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak já myslím, že je dobře, že se tohoto tématu dotkl. Jeho nástupce papež František se snaží řešit ty záležitosti, jenom si myslím, že zase vznikl takový trochu pokřivený obraz, aniž hájím tyto hříchy, aniž nějak je zmenšuji, ale bohužel vznikl potom vzhledem k propagandě ve sdělovacích prostředcích takový dojem, že katolický kněz, to potenciální pedofil, a to myslím, že je tedy velmi nespravedlivé, že dlouho ty věci, a to je tedy, myslím, dluh Jana Pavla II. se držely trochu pod pokličkou. Ono potom vyhřezly a bohužel tedy zrovna tedy za Benedikta to vrcholilo a jak Benedikt sám přiznává, on nebyl takový rázný člověk, který by byl schopen poručit - bude to tak nebo onak. Ale myslím, že teď, když to přiznává, že to uvádí na pravou míru a zdá se mi, že za současného papeže Františka ty věci se opravdu tedy od kořene začínají řešit i věci finanční. Na druhé straně bych chtěl říci, znova říkám, aniž hájím tyto skluzy, vidět jenom katolickou církev pod zorným úhlem těchto neřádů, tak by, myslím, byl velmi úzkoprsý pohled, protože zase se děje v katolické církvi i v jejím vztahu vůči ostatním mnoho pozitivního.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mnoho reakcí vyvolal apel marockého krále Mohameda VI. adresovaným krajanům žijícím v zahraničí, aby nezapomínali, že islám je náboženství míru. Monarcha také vyjádřil lítost nad vraždou francouzského kněze Jacquese Hamela, kterého zavraždili v létě islamisté. Co říkáte těmto jeho slovům, padnou na úrodnou půdu?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak především je důležitý ten moment, že kritiku vyslovil člověk, který stojí v čele jednoho z muslimských států, protože pořád jsou otazníky, proč významní představitelé islámského světa se razantněji nevyjadřují vůči násilnostem, které se dějou ve jménu islámu, to je jeden moment. A potom, že jasně pojmenoval ty záležitosti. Já bych si dovolil citovat, co řekl tedy král Mohamed VI., marocký král po těch atentátech ve Francii po zabití francouzského katolického kněze. Že džihádisté, kteří vraždí, jsou pomatení jedinci odsouzení navždy do pekla. No, to jsou velmi silná slova. Pokud mě paměť neklame, tak jsem to nezaznamenal u žádného představitele islámského světa. A řekl - to nejsou muslimové. Potom řekl, že džihád, tedy boj je nutný jen při sebeobraně, ale útočit na život ve jménu džihádu, je nedovolený akt. A že korán nebo islám neschvaluje žádnou formu sebevraždy. Takže tím, že oni sebe vyhazují do vzduchu, že sebevraždí sebe, tak tím v podstatě jednají proti duchu koránu, proti duchu islámské tradice, a to myslím, že je důležité. Ono to pro nás, kteří stojí vně, je jakoby jasné, ale že to řekl představitel islámského světa, že to řekl také ostře, že přijdou do pekla, protože naopak těm džihádistům ti manipulátoři říkají - vy přijdete do ráje, protože bojujete za svatou věc, bojujete proti nevěřícím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neměly by se, monsignore, k takové výzvě od představitele muslimského státu právě připojit další významné osobnosti tohoto světa?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Naprosto souhlasím. Není mi známo, že by se přidal k tomuto prohlášení ještě nějaký další islámský představitel stojící v čele nějakého jiného islámského státu. Nemají prostě odvahu a já si vážím tedy Mohameda VI., že tuto odvahu měl. A potom řekl, že je třeba odporovat fanatismu, tmářství, nazývat tento džihádismus tmářstvím a že je třeba tedy odporovat i nenávisti páchané ve jménu náboženství. A co je zajímavé, on dal nejvyšší řád marocký, řád tedy marockého krále islamologovi Rashidovi Benzenovi*, který je významným učencem islámským a který právě prosazuje tu tezi, že je třeba aplikovat na korán historicko-kritické čtení, protože muslimové berou napsané slovo koránu jako přímo zjevené od boha, ale je třeba právě toto slovo vnímat v historickém kontextu, protože ty jednotlivé úryvky také reagují na konkrétní historické situaci a přirozeně je to také podmíněno dobou. Tím se nic neztrácí na hodnotě toho textu, ale je důležité si právě tyto okolnosti uvědomit, a to myslím, že je zase důležité, že král, představitel islámského státu, o tomto učenci je to známo, on naráží na mnohé odpůrce v islámském světě, že mu dal ten nejvyšší řád. Tak to myslím, že tady o tom se tolik nepsalo a že je to dobré si to také uvědomit, když dneska každý, když se řekne islám, tak každý tomu jakoby rozumí, každý hned má nějaký názor, tak já myslím, že je třeba si ten obzor trošku rozšiřovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od pana Březiny, cituji: "Máme před krajskými volbami a politici, kteří se ucházejí o moc, si zřejmě našli nosné téma, které opět není krajské, ale celostátní. Na plakátech a billboardech se zděšením registruji zejména atheisty, jejichž prioritním cílem prý je chránit naši západní křesťanskou civilizaci. To však hodlají činit za pomoci nekřesťanských prostředků dle hesla žádnou moc uprchlíkům, ani jeden uprchlík v mém kraji. Jak si vysvětlujete, že národ, který v minulosti sám zásobil svět statisíci uprchlíky, dnes soutěží v tom, jak se k uprchlíkům chovat co nejodporněji?" Tolik citace z trošku delšího e-mailu.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
My už jsme tady v předcházejících setkáních o tom hovořili. Já myslím, že je důležité si uvědomit, že žijeme opravdu v bohatém světě, že žijeme v míru a že jsou území na naší planetě, kde lidé přichází o své domovy, kde lidé přicházejí o své živobytí a jsou ještě ohroženi na životech. A je třeba tedy toto si uvědomit a nezavírat automaticky před všemi brány. Ano, jsou třeba určitá bezpečnostní opatření, ale já si připadám, že dneska žijeme tady v České republice jako v pevnosti. Nejsem naivní, jsem proto, aby byly kontroly, ale na druhé straně není možno říci - my budeme klid jedině tehdy, když se obrníme, když se opevníme, a je to takové populistické dnes heslo před těmi volbami. Já se tady nechci toho nějak příliš dotýkat, nechci být na straně toho nebo onoho a myslím, že by ti, kdo usilují o přízeň voličů, takže by si toto měli uvědomit a že by měli opravdu nabízet konkrétní nějaký program, který vylepší situaci a život naší společnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Za paradox dnešního světa označil včera na Valném shromáždění OSN Barack Obama, americký prezident, stav, kdy miliardy lidí žijí lépe než kdykoliv předtím, ale ve vztazích mezi státy panuje nedůvěra. Máte podobné pocity?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
To bych souhlasil. Na planetě je teď už více než 7 miliard lidí. Přirozeně mnozí žijí v chudobě, ale je pravda, že počet lidí, u nichž se zvyšuje životní úroveň, že je markantní. My pořád žijeme opravdu v tom bohatém světě, tak si to tolik neuvědomujeme, ale na druhé straně právě strach z těch nových kontaktů. Dneska to propojení mezi národy, mezi státy, společností je velmi rychlé, setkávají se různé kultury a bude to trvat hodně dlouho, než si na sebe zvykneme. Je to teprve počátek toho procesu. Lidé dneska cestují, lidé poznávají a přirozeně mnohému tedy nerozumějí, a z toho vyvěrá strach a potom vyvěrá také nacionalismus, a to myslím, že je nebezpečné, že musíme nějak tento proces vsát, to neznamená, že bychom měli přestávat znát svoji identitu, svoji kulturu, ale na druhé straně opravdu si uvědomit, nejsme sami a je důležité tedy poznávat a je důležité tedy komunikovat. Ale zase ne jenom přes sdělovací prostředky. Já mám tu zkušenost, byl jsem v mnoha státech světa, báječné, když se sejdete s konkrétními lidmi. Tito lidé mluví jiným jazykem, myslí trochu jinak, pocházejí z jiné náboženské, duchovní kultury, a přesto můžete s nimi si podat ruku a pohovořit. A to myslím, že přirozeně vyžaduje také zralost každého z nás. A já právě trochu se obávám, že u nás se dneska hraje na nacionalismus. Ale já říkám - já jsem hrdý Čech, k češství se hrdě hlásím, ale na základě toho, že také trochu něco vím o naší kultuře, o našich dějinách a nejenom, že tedy reaguji na momentální určité zmatky, které existují ve světové politice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když zůstaneme ve světě a u té politiky a samozřejmě u lidí, tak asi málokdo si uvědomí, že přes 200 tisíc lidí stál nebo si vyžádal krvavý konflikt v Kolumbii. Miliony Kolumbijců musely opustit své domovy. Nyní se rýsuje teda konečně po více než půl století mír, protože kolumbijská vláda podepsala mírovou dohodu s největší povstaleckou skupinu FARC.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak právě, že pořád mluvíme o těch sporech, o napětí, o válkách, o migrantech, tak to je pozitivní zpráva, že také někde na světě dochází k dorozumění, že se přestává zabíjet. To byla levicová marxistická organizace velmi krutá, která obsadila takřka celá léta třetinu Kolumbie, která potom získávala peníze z únosů, s obchodem s drogami a tato marxistická organizace, její představitelé byli schopni zasednout za jeden stůl s představiteli Kolumbie. Bylo to tedy zprostředkováno také Raúlem Castrem, tedy Kubou, takže to jsou body teď pro Raúla Castra, ten tím právě také trochu zastíní své neplechy vůči vlastnímu obyvatelstvu, ale je to pozitivní krok a je dobře, že k této dohodě dochází. Přirozeně nebude to asi snadné, protože lidé, kteří vyrostli v bojích od svého dětství, tak těžko si také zvyknou na to, že by měli odložit zbraně a že by se měli život normálním způsobem. Psychologicky to nebude jednoduché, ale tento proces začal a je třeba tomu jenom fandit a je třeba to opravdu podporovat. Tak je dobře, že jste to zmínila, abychom nezůstali jenom u těch minusů dnešní planety, ale že jsou také plusy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co byste ještě přidal k tomu pozitivnímu?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, k tomu pozitivnímu bych přidal jako vždycky něco z kultury. Moc se mi líbila výstava Neklidná figura 1880 až 1914 v galerii Městské knihovny v Praze, protože to je přehlídka skvělých soch našich skvělých sochařů, o nichž se tolik nemluví. Myslbek je známý, ale jsou tam sochy Štursy, Šalouna, Mařatky, Kafky, Bílka, Gutfreunda, Kociána, bezvadná přehlídka, doporučuji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Václav Malý, světící biskup pražský. Já vám děkuji. Přeji krásný den a krásné narozeniny. Všechno nejlepší.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Jé děkuji. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou a na slyšenou se těší zítra Zita Senková. Mým hostem bude rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.