Přepis: Jak to vidí Václav Malý – 2. září 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Také dnes vám nabídnu rozhovor na aktuální témata. Glosovat je bude světící biskup pražský Václav Malý. Já vás vítám, dobrý den.

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Děkuji, dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pozornost zaměříme například na stále živou historii, jednu novinářskou osobnost i rétoriku papeže na adresu dcery ruského ideologa. Přeji nerušený poslech. Sněmovní debata k vyslovení nedůvěry by se mohla pomalu chýlit ke konci. Po celonoční diskuzi, ve které vystupovali členové vlády a následně i poslanci bez přednostního práva zbývají už nebo už v této chvíli, kdy my vysíláme, hovoří snad poslední přihlášený. Moudřejší už budou ale posluchači, kteří si Jak to vidí naladí v čase reprízy. Každopádně, pane Malý, jaký máte z toho dojem? Poslanci přes 18 hodin jednají o nedůvěře vládě.

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Mám z toho dojem špatný, protože lidé mají teď strach. Samozřejmě nevědí, co bude a najednou vidí, že ta politická scéna není schopná se dohodnout. A to myslím, že by si měl každý zodpovědní veřejný činitel uvědomit. Jistě, že nikdy nemůže se dosáhnout ve všem jednoty nebo shody, ale musí to mít určitou úroveň a tady jde o to, že napadá jeden druhého. A to myslím, že není kultivované a že to přispívá potom jenom ještě k povzbuzování nejistot u velké části naší společnosti. Zároveň my teď předsedáme Evropské unii, máme velikou zodpovědnost a najednou dát na stůl toto téma, aby vláda byla tedy shozena. To myslím, že je opravdu politicky neprozíravé. A člověk cítí za vystoupení mnohých tedy, kteří mají výhrady jejich osobní ambice, že třeba v této vážné době osobní ambice dát stranou a opravdu se snažit tedy dohodnout i s tím, s kterým třeba nesdílím úplně stejné politické názory. Takže pokud by ta nedůvěra vládě prošla, zdá se, že ne, protože současná koalice má tedy většinu v Poslanecké sněmovně, tak by to bylo opravdu špatná záležitost a špatná vizitka pro Českou republiku. My musíme posilovat svojí autoritu, vnášet témata celoevropská a ne tedy se tady hašteřit. Já neříkám, že vláda činí všechno nejlépe. Já už jsem to někdy vyjádřil. Očekávám od vlády lepší osvětu. Naprosto jednoduchou osvětu, aby vysvětlili společnosti, proč ty ceny pohonných hmot energii tak kolísají. Jaká je příčina, jestli je nějaký výhled nebo určité uklidnění. Jaká je perspektiva a jak se to může tedy řešit. Asi neexistuje jedno řešení. Samozřejmě já těm věcem nerozumím. Já jsem obyčejný občan a tohle to očekávám. A já dosud v mnohých otázkách právě nemám jasno, protože je postrádám a sleduji veřejné dění, sleduji televizní zprávy, sleduji rozhlas. A málokdy se dozvím tedy něco opravdu věcného, proč k tomu rozkolísání tak dochází. Stále se mluví o válce na Ukrajině. Samozřejmě to je v pořádku, ale nemluví se právě o té rozkolísanosti těch energií. Tak tohle bych vládě tedy vyčítal lepší osvětu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinak tu debatu prodloužil spor nyní o přítomnost ministrů v sále. Ten spor vyvolala ráno předsedkyně poslanců hnutí ANO Alena Schillerová. Žádala jménem klubu, aby se do sálu vrátili všichni ministři vlády. To jenom komentuji to, co se aktuálně děje. Už včera předseda opozičního ANO Andrej Babiš vládě vyčetl dosavadní řešení energetické krize. Varoval před energetickým Armagedonem. Petr Fiala z ODS Babišovu kritiku odmítl. Naopak opozici vyčetl, že v současných obtížných časech není konstruktivní a netáhne s vládou za jeden provaz.

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Tak to je jinými slovy řečeno, co jsem se snažil tedy já zářící jako obyčejný občan.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Změňme téma, pane biskupe, Vatikán v prohlášení nepřímo odmítl kritiku nedávných výroků papeže Františka o smrti Darii Duginové, dcery ruského ideologa Alexandra Dugina. Papež ji nazval nevinnou obětí, což kritizoval například ukrajinský velvyslanec ve Vatikánu. Podle svatého stolce papež mluví na obranu lidského života a nevyjadřuje politická stanoviska. Podle Kyjeva papež srovnává agresora a oběť. Jak vy to vnímáte?

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Já myslím, že opravdu mohla být volena jiná slova z úst papeže, protože řekl ubohá dívka. Já myslím, že to bylo možno, ale samozřejmě po bitvě je každý generál, říci násilím se nic nevyřeší, protože ta dívka opravdu byla agresivní, nepěkně mluvila v duchu myšlenek svého otce také o Ukrajincích a samozřejmě je to oběť. Ale na druhé straně za daných okolností a kontextu, kdy jsou Ukrajinci na všechno tak jako citlivý, tak možná, bylo možné volit jiná slova. Na druhé straně napadat papeže Františka a teď z něj tedy činiti člověka, že jo, který je necitlivý vůči Ukrajincům, tak myslím, že je to také tedy nespravedlivé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na tu současnou situaci co se týče války na Ukrajině, která probíhá už vlastně sedmý měsíc, označil papež během středeční generální audience za život v době třetí světové války. Mimochodem včera uplynulo 83 let od vypuknutí druhé světové války. Papež se pozdravil s polskými poutníky. Připomněl, jak válka bolestně poznamenala polský národ.

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Ano, třetí světová válka a teď se mluví hodně o Ukrajině. Je to dobře, ale na druhé straně se třeba teď nemluvím o Jemenu. Nemluví se o Barmě, nemluví se o Nigérii. My se také jenom střípkovitě dozvídáme, že tam jsou konflikty už trvající mnoho let a teď jsme jako Evropané soustředění tedy jenom na tu Ukrajinu. Nic proti tomu, aby mi bylo dobře rozuměno. Ale dnes, když svět je jako propojen, tak bych očekával i od našich sdělovacích prostředků více informací, co se děje ve světě. Abychom viděli celkový ten kontext. A to myslím, že je tedy dobře, že papež na to upozorňuje, protože víte, my na to často jako zapomínáme celá desetiletí. Žili jsme v klidu, v míru, díky bohu za to a přál bych si, aby to nastalo co nejdříve, ale na druhé straně opravdu nejsme na světě jenom my Evropané.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když jsem se zmínila o Polsku a polských poutnících, které teda potkal papež František, tak Varšava se rozhodla oficiálně žádat po Německu reparace za škody způsobené nacistickou okupací za druhé světové války. Oznámil to včera Jaroslaw Kaczyński, šéf hlavní vládní strany Právo a spravedlnost. Mělo by jít o částku 6,2 bilionu zlotých, což je v přepočtu na českou korunu 23, ne 32 bilionu. Německé ministerstvo zahraničí zopakovalo, že otázku reparací považuje za uzavřenou a že se Polsko nároků na odškodnění zřeklo už v roce 1953 a pak ještě 2×. Co si myslíte o tomto požadavku Polska?

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
No, já myslím, že není ten požadavek hodný. Samozřejmě nelze zapomenout, že za druhé světové války zahynulo 6 milionů Poláků, což je obrovské číslo, že to patří tedy k těm bolestím dějin dvacátého století. Ale na druhé straně po tolika letech žádat reparace, je třeba teď se soustředit, aby evropské státy se co nejvíce spojily spolupracovaly a zároveň tedy svým tlakem přispěly k tomu, aby konečně ta válka na Ukrajině skončila, aby se otevřela ta nová perspektiva. A teď najednou v této situaci žádat reparace, tak si myslím, že to politicky není tedy moudré a že je dobře, že Německo to nepřijalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče té jednoty členských zemí Evropské unie, pane Malý, tak unijní ministři zahraničí se nedávno v Praze na neformálním summitu sedmadvacítky debatovali o vstupu, respektive udělování víz ruským turistům do oblasti Schengenu, do Schengenského prostoru. Česká republika a země unie, které sousedí s Ruskem, prosazovaly zákaz turistických víz pro ruské občany z možností udělit výjimky. Nicméně ty západní státy, zejména v čele s Francií a Německem to odmítaly. A výsledkem je nakonec takový kompromis, země, které s Ruskem hraničí, mohou Rusům co se týče cestování turistických víz znemožnit vstup národní legislativou. Jak se díváte na vůbec zákaz víz pro ruské občany?

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Tak já myslím, že teď došlo k rozumnému kompromisu. Naše ministerstvo zahraničí, že jo, bylo spíše pro ten velmi přísný přístup, jinak musím pochválit teda ministerstvo zahraničí, co se týká vztahu vůči Ukrajině, je to výborné i postoj naší vlády. Na druhé straně myslím, že není možno jaksi i ruské občany zcela izolovat a že je dobře vážit tedy samozřejmě. Dá to administrativně vícepráce, pozornosti, ale ne říct, jako všichni nemohou, protože jsou mezi nimi Rusy, Bělorusy spousty lidí, kteří jsou slušní. To nejsou žádný teda boháči nebo oligarchové. Tudíž, aby měli tu možnost, tak myslím, že je to teď takový rozumný kompromis, že je dobré tedy, že ty pobaltské státy a to velmi dobře chápu, byl jsem tam před několika lety, tak jsem si uvědomil, jak jejich poloha je velmi tedy citlivá. A jak jsou tedy háklivý tedy vůbec na tu svoji samostatnost, které dosáhly, takže je dobré, že v rámci Evropské unie se toto dohodla a na druhé straně. Myslím, že úplně říci nikdo a nikdy, takže by nebylo rozumné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nečekal jste tedy nebo nebyl byste pro jaksi to celoplošné, celounijní shodné řešení?

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Tak já myslím, že je třeba při vší úctě a respektu respektovat ty pobaltské státy, protože my přece nejsme v té situaci. My ani nehraničíme s Ruskem kdežto oni ano. Ty jejich dějiny, když si to člověk probere dvacátého století, no tak to je samá hrůza, tudíž já se nedivím a jsem rád, že v rámci dohody v Evropské unii došlo k jisté velkorysosti vůči těmto státům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zítra by se měl v Moskvě konat pohřeb Michaela Gorbačova někdejšího Sovětského prezidenta, jaký odkaz zanechal?

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Tak já si dobře pamatuji, když nastoupil v roce 1985 Michal Gorbačov. Najednou člověk spatřil živého, poměrně ještě mladého muže, který mluvil také tedy spontánně a bylo teď mnoho napsáno o něm. Tak já nebudu jaksi opakovat, co už bylo hodně jako komentováno. Jen bych chtěl zdůraznit, že opravdu jeho role je významná v dějinách dvacátého století. A chtěl bych zdůraznit jednu věc, o které jsem zatím, když se analyzovala jeho působení nečetl, že on nebyl proti náboženství. Ač to byl přesvědčený komunista, ač to byl člověk, což je pro mě tedy nepochopitelné, který do konce života mluvil o Leninovi jako o velikém člověku. Tak na druhé straně on měl opravdu jako smysl pro spravedlnost a nikdy neřekl, že náboženství je opium lidstva. Naopak v rámci perestrojky otevřel možnost nejen tedy pro politické vězně, ale také pro lepší působení a postavení tedy církví a má velikou zásluhu, že byla obnovena činnost v roce 1988 řeckokatolické církve, takzvané umělecké církve na Ukrajině. Tak tohle nikde tedy jsem nečetl. Tak myslím, že to je taky jeden tedy z charakteristických rysů. Setkával se i s papežem Janem Pavlem II. a že, i když to byl tedy muž, který byl komunistou a myslím si, že zůstal tedy socialistou do konce svého života, tak proti náboženství nikdy tedy nemluvil. Tak to jenom jeden rys, na který by se také nemělo tedy zapomínat a samozřejmě, že třeba byl schopen s Reaganem podepsat smlouvu o likvidaci jaderných zbraní středního a krátkého doletu. No, tím uvolnil obrovsky tedy tu mezinárodní atmosféru. Jistě, že měl také své chyby, ale na druhé straně je dobře, že je připomínán a myslím si, že bychom neměli na ně zapomínat a já chci jako aktér listopadových událostí v roce 1989 zdůraznit, že nebýt Gorbačova, tak by také tedy k těm událostem toho krátkého listopadového týdnu nedošlo. Protože když byli tehdejší představitelé v tom týdnu, myslím, že zrovna tehdejší federální premiér Adamec v Moskvě, tak tam bylo jasně řečeno, že ruská vojska, která tehdy byla i nebo sovětská vojska i na území tehdejšího Československa nezasáhnou, a to byl zlom pro tehdejší komunisty, že věděli, že se nemohou opřít o tu moc sovětské, tehdejšího Sovětského svazu a na tom má zásluhu tedy Gorbačov. Takže tohle chci tedy zdůraznit, protože se mluví o různých tedy příčinách, proč došlo k tomu listopadu mezinárodní situace, ale tohle to tedy také bylo rozhodující a za to já jsem tedy vděčen. Teď jsem sledoval na Artu převčírem ty filmy o Gorbačově, že jo jeho rozhovor. Bylo tak trošku smutné, že jako starý muž, když jste mluvil, tak samozřejmě bylo vědět, vědět vidět, že už je poznamenán věkem, ale prostě tohle je neoddiskutovatelné. Tak, tak to bych asi já viděl Michaila Gorbačova a samozřejmě to ostatní už bylo napsáno a bude o tom referováno, jestli ještě vznikne mnoho a mnoho dalších studií.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Připomeňme ještě, pane biskupe Malý, jedno výročí 1. září 1992 havaroval na dálnici D1 ve směru na Prahu automobil, který vezl Alexandra Dubčeka z Bratislavy na zasedání Federálního shromáždění. Alexandr Dubček, někdejší první tajemník ústředního výboru Komunistické strany Československa a jedna z ústředních postav Pražského jara 1968 byl s těžkými zraněními hospitalizován v pražské Nemocnici Na Homolce, kde na následky zranění 7. listopadu 1992 zemřel. Jak na něj vzpomínáte?

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Tak samozřejmě já jsem velmi intenzivně prožíval rok 1968. Zase to byl rozdíl, když člověk si pamatoval Antonína Novotného, jeho ztvrdlé řeči, tvrdou tvář a najednou tedy Dubček usměvavý a mluvil sice jako překotně, přeříkával se, ale bylo to jako něco jiného, co člověk od nějakého vysokého partajníka tehdejší doby nečekal. Samozřejmě mě potom tedy mrzelo, že nechal se manipulovat ještě do ztrácející se moci na jaře 1969, že ještě podepsal ten zákon, kdy byly potlačeny ty demonstrace v roce 1969, nakonec byl odstaven. Ale co mě tedy mrzí, jeho tehdy nemohli zavřít v době takzvané normalizace, protože on byl ve světě známý, stal se symbolem a on v podstatě nepodpořil Chartu ani výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. Jo přesto, i když jistě byl izolován, byl hlídán, tak si držel distanc. Já to dobře tedy vím, protože samozřejmě jsem mluvil s lidmi, kteří se s ním setkávali a on jako se pořád jako cítil, že je někdo jiný. Takže potom ho tedy mrzelo samozřejmě, že se nestal prezidentem v roce 1990 nebo na konci 1989, ale byl symbolem, tím symbolem zůstal, tyhle ty slabiny s tím jsem jako nebyl spokojen. Ale musím jako říci, já jsem ho viděl 2× v životě. Jednou při nějaké recepci v roce 90 a že měl určité kouzlo, když se člověk s ním jako setkal. Takže to rozhodně nebyl jako člověk, který byl nějak uvnitř zlý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vzpomínky světícího biskupa pražského Václava Malého. Papež František se chystá do nur Sultanu někdejší Astany hlavního města Kazachstánu a to na sedmý kongres představitelů světových a tradičních náboženství. O jaká témata půjde, pane biskupe?

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Tak tam jde především o to a je to velmi důležité. V dnešním rozkolísaném světě, že náboženství představitelé, nejen tedy křesťanských církví ale taky i různých tedy náboženství se setkají a že spolu tedy hovoří. Jde především o ten moment toho setkání ochota spolu hovořit, protože těžko jako mohou vyřešit různé tedy spory, věroučné spory týkající se zvyklostí, jejich tradic a podobně. Samozřejmě tím hlavním tématem bude přispět k tomu, aby nebyly války a přispět tedy k ochraně stvoření. To je takové jako nové téma ekologické, protože je třeba uchovat naši planetu, že jsme její správci, nikoliv majiteli. Tak tohle myslím, že jsou dvě hlavní témata, jak přispět na různých místech, tedy vzájemnou spoluprací k tomu, aby tam nedocházelo tedy k válkám, sociální nespravedlnosti a zároveň tedy jak přispívat k tomu, podpořit tedy lepší, citlivější přístup tedy k životnímu prostředí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mají už, pokud jsou známé třeba ještě před zahájením nějaké nápady, myšlenky, jak teda to realizovat?

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
No, tak to já nemohu říci, zatím jsem o tom mnoho nečetl. Je tedy také důležité zdůraznit, že bohužel se tam papež František nesejde s metropolitou Kirillem, protože metropolita Kirill asi ze strachu, že by mu to bylo vyčítáno, že podporuje Putina, tak tam posílá jenom svého vyslance, vedoucího zahraničního odboru moskevského patriarchátu metropolitu Antonie. Antonii byl nedávno u papeže Františka, takže ten kontakt mezi moskevským patriarchátem a Vatikánem je. Nicméně Kirill tam nepřijede, což je jako myslím, že je špatné. Na druhé straně je důležité tedy, že tam budou představitelé těch různých náboženských tradic a že jsou rozhodnutí jít spolu. A já bych tady chtěl jenom zdůraznit, podle jakých principů papež František jedná, protože o tom se málo mluví, o tom vlastně lidé, kteří nesledují dění v katolické církvi moc nevědí. Papež zastává principy, celek je nadřazený jednotlivé části. To znamená, i tady v té mezináboženské oblasti nemůže být dominance jednoho náboženství nad druhými, ale je třeba tedy hledat společnou cestu při všech rozdílnostech a netrvat jenom absolutně na tom svém. Zároveň druhý princip je, že čas je nadřazen prostoru. Je třeba řešit tu společnou cestu teď a né uvažovat o tom, nejdřív až dosáhnu já tedy určitého prostoru a teprve potom začnu tedy mluvit. Třetím principem je realita, je nadřazena ideji. Protože je spoustu krásných myšlenek, ale je třeba vycházet i ze skutečnosti, jaká je a říci si, co můžeme dělat teď. A čtvrtý princip je, že čas je nadřazen prostoru, to už jsem řekl a že jednota je nadřazena konfliktu. To znamená, že je třeba se shodnout, aby se předešlo tedy konfliktu a ne tedy říci si teprve, až se vyjasní v tom konfliktu, tak začneme spolu jednat. Tak to myslím, že stojí za to si uvařit a nějak tak promýšlet, co znamenají tyto principy, ale myslím, že jsou aplikovatelné tedy i pro náš běžný život.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Slíbili jsme v úvodu, pane biskupe Malý, vzpomínku na jednu novinářskou osobnost. Před necelými dvěma týdny zemřela Olga Kopecká Valeská, rozhlasová novinářka, komentátorka, dopisovatelka a překladatelka. Svůj profesní život spojila především s rozhlasovou stanici Svobodná Evropa, pro kterou pracovala od roku 1965. Byla také ředitelkou české redakce. Jakou stopu profesně i lidsky paní Olga Kopecká Valeská zanechala.

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Tak její komentáře vycházely ze znalosti. Nebyly to štvavé komentáře. Já si to dobře pamatuji, pokud vůbec jsem tedy mohl poslouchat Svobodnou Evropu, která byla dlouhá léta rušena a zároveň ona tedy nejen nějak tak mluvila o těch politických společenských tématech, ale také vedla určité duchovní pořady. A to myslím, že bylo tedy velmi důležité, že Svobodná Evropa, že jo, která se stávala pro mnohé občany tehdejšího Československa zdrojem tedy informací, co se ve světě děje, takže tam byly zařazeny tedy i tyto duchovní pořady, rozhovory s různými významnými duchovními osobami. Já si pamatuji třeba Alexandr Heidler, významný tedy katolický kněz se nebo Jan Čep, což byl významný tedy spisovatel, o kterém dneska skoro se jako nic neví a další osobnosti. A po listopadu 89 přesídlila tedy do Prahy a stala se posléze tedy ředitelkou českého vysílání Svobodné Evropy až do roku 2002. Já jsem jí před dvěma lety navštívil. Ležela už na lůžku, ale měla zájem, co se okolo ní děje. Nezatrpkla, protože samozřejmě už mnoho lidí na ní zapomnělo, ale zanechala bych řekl velmi tedy dobrou stopu. A zároveň to byla taková kvalitní novinařina. Ona byla vzdělaná, jazykově schopná a myslím si, že je to takové povzbuzení, aby ti, co pracují ve sdělovacích prostředcích, aby se také tedy opravdu vzdělávali a měli určitý nadhled. Příští pátek bude Requiem, to si dovolím tady říci, to není žádná reklama v kostele svaté Ludmily na Vinohradech v 10 hodin dopoledne poslední rozloučení. Já tedy jsem byl pověřen, abych toto poslední rozloučení vykonal a velmi rád. Ona se kamarádila se zemřelým kardinálem Vlkem a s pomocí tedy kardinála Vlka jsem se poznal i s ní a jeden čas jsme tedy spolu hovořili. Teď samozřejmě v poslední době, jak jsem řekl, jsem s ním mluvil před dvěma lety.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Paní Olga Kopecká Valeská byla také nositelkou papežského řádu svatého Řehoře Velikého za zásluhy na obraně náboženské svobody a křesťanských hodnot za totality prostřednictvím rádia Svobodná Evropa.

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Ano, to jsem také tedy četl. Také to také jako samozřejmě zmíním při tom posledním rozloučení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Světici biskup pražský Václav Malý a jeho pohled na svět. Já vám za to děkuji a přeji hezký den, na slyšenou.

Václav MALÝ, pražský pomocný biskup
Já děkuji a jako po každém tomto vysílání společném chci povzbudit naše spoluobčany, že život jde dál, neklesejme na mysli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.