Přepis: Jak to vidí Václav Malý – 13. října

13. říjen 2017

Hostem byl světící biskup pražský Václav Malý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný den přeje Zita Senková. Hostem dnešního "Jak to vidí" je Václav Malý, světící biskup pražský. Dobrý den.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je anexe Krymu hotová záležitost? Jak chtějí evropští lídři řešit vztahy s Ruskem? Jak tradiční strany reagují na protestní hnutí? Nejenom tyto otázky zazní v následujících minutách. Vítejte u nich. Prezident Miloš Zeman se za svoje výroky o ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym omlouvat nebude. Uvedl to včera v pořadu televize Barrandov Týden s prezidentem. Podle něj šlo o osobní názor, za který se nikdy neomlouvá. Pan prezident v Parlamentním shromáždění Rady Evropy označil v úterý anexi Krymu za "fait accompli", tedy "hotovou záležitost" a navrhl, aby se Kyjev a Moskva dohodly na kompenzaci za anexi například ve finanční podobě či prostřednictvím ropy a zemního plynu. Jak to vnímáte vy, pane biskupe?

Čtěte také

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Je to špatné a škodlivé, co pan prezident řekl. On přece musí výroky v zahraničí ladit s naší zahraniční politikou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
On říká, že jsou to jeho osobní názory.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, prezident v těchto záležitostech nemůže osobní názory vydávat jako něco, co má oficiální punc, protože je vnímán jako mluvčí, nejvyšší představitel státu! Tudíž musí v tomto být velmi obezřetný a zvláště, když řekne něco, co je naprosto v rozporu s naší zahraniční politikou. Při všech těch vystoupeních je třeba vždycky konfrontovat své projevy s ministrem zahraničí, s odborníky a člověk nemůže říkat kdekoli své osobní názory, zvláště tedy v tak citlivé záležitosti, jako je Krym. A je třeba stále trvat na tom, že to bylo porušení a je to porušení mezinárodního práva. To, že Chruščov v 50. letech Krym přiřknul Ukrajině, tak nikdo nemohl předpokládat, co se bude dít na začátku 21. století a v roce 1994 Rusko se zavázalo, když Ukrajina se vzdá jaderných zbraní, takže Krym zůstává součástí Ukrajiny, a to dosud tedy, tato dohoda, platí a Rusko ji porušilo, tudíž pan prezident nemůže říci, že už je to hotový fakt, že už s tím se nedá nic dělat. Je třeba stále vytvářet tlak na Rusko, na její představitele, aby odvolali to, co se před několika lety v roce 2014 stalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A vy cítíte, pane biskupe, ten tlak ze strany Evropské unie?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, ten tlak není zdaleka takový, jak by měl být. Jistě, že jsou sankce, které trvají a měly by trvat až do doby, kdy Rusko tedy uzná: tohle byl chybný krok, anebo když dojde potom k nějaké dohodě mezi Ukrajinou a mezi Ruskem. Samozřejmě bohužel ten konflikt na východní Ukrajině dneska už není v pozornosti, takřka nic o tom nevíme, přestože tam pořád trvá válka, hynou tam lidé, zase jsou jiná témata, to myslím, že je veliká tedy chyba představitelů Evropské unie, že na to více neupozorňují a tuto záležitost nepřipomínají, ale takový je svět, ale není možno v tom tlaku přestat, protože to potom se rozšíří na další území a stane se to samozřejmostí, že když někdo mocný si usmyslí, že chce nějaké území cizího státu, že tedy se nic nebude dít, že chvíli se bude křičet a pak to přestane. Takže to je nezodpovědné od pana prezidenta, co řekl ve Štrasburku a myslím, že je důležité, aby se opravdu omluvil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan prezident včera ve zmíněném pořadu uvedl, že v minulosti on sám několikrát označil anexi Krymu za protiprávní. Co je ale podle něj podstatné, cituji jeho slova: "Krym je v ruském držení a já si nedovedu představit jakoukoli ruskou vládu, která by se vzdala Krymu," tolik citace. Je tedy anexe Krymu hotová záležitost, pane biskupe?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Není to hotová záležitost, protože je to porušení mezinárodní dohody z roku 1994, opakuji, kde se Rusko zavázalo, že Krym bude patřit Ukrajině, když Ukrajina se vzdá jaderných zbraní. Nelze přece hodit přes palubu nějakou mezinárodní smlouvu. Pokud strany, které podepsaly tuto smlouvu, budou souhlasit, že je třeba změny, dobře, pak se dá o tom diskutovat. Já chápu kulturní význam Krymu pro ruské dějiny. Jezdili tam spisovatelé, Krym opravdu hrál významnou roli i jako symbol ruské kultury, to všechno chápu, ale došlo tedy ke změně a nelze to tedy jenom tak škrtnout a říci, ta dohoda, to je cár papírů. Takto bychom nikam nedospěli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak chtějí evropští lídři upravit vztahy s Ruskem?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, přirozeně váhají, málo platné, ekonomické zájmy hrají velmi významnou roli, ale myslím, že zatím se shodují na tom, že je třeba pokračovat v sankcích a ty sankce mají opravdu neblahé důsledky, zvláště pro obyvatelstvo Ruska. Ono to není tak, že je to jenom nějaký symbolický krok a myslím, že je třeba vytvářet tento tlak. Já neříkám, přerušit s Rukem ..., s Ruskem styky nebo podněcovat nenávist vůči Rusku, vůči jeho představitelům, to vůbec ne, ale na druhé straně je třeba zásadně trvat na tom, když je podepsána mezinárodní smlouva, tak ta musí platit až do odvolání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na milion osob se podle polských médií zapojilo minulou sobotu do akce Růženec na hranicích. Katoličtí věřící se modlili za spásu světa a vlasti. Kritici z liberálních kruhů vyčítají této akci snahu Polsko izolovat a vrátit do středověku. Jak na to pohlížíte, pane biskupe? Byla to akce proti islamizaci Evropy, jak se často interpretuje ten ...?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já bych byl opatrný, protože přesně nevím, co kde zaznělo. Zúčastnilo se této akce asi milion lidí po celém Polsku, jestli opravdu někde ostře zaznělo "pryč s muslimy" nebo "nechceme muslimy", na druhé straně, že ten řetěz byl na místech hranic nebo na letištích, že jo, což jsou také hranice státu, myslím, že je třeba si uvědomit, že patříme jako státy Evropské unie do nějakého společenství a vytvářet symbolicky takovéto hranice, to myslím, že není dobré znamená. Jistě, že je dobré se modlit a Polsko je religiozní, i když i tam ta religiozita trochu klesá, že se modlili za to, aby katolická víra se prohloubila v Polsku i v Evropě, to je v pořádku. To nemůže nikdo tomu bránit, ale na druhé straně vytvářet tyto symbolické hranice, to se mi zrovna nelíbí. Já bych byl tedy opatrný. Abych řekl, že to bylo zrovna namířeno proti muslimům, to přesně nevím. To bych musel mít lepší informace, ale symbolika dneska hraje velikou roli a tady ta symbolika přece mohla vést i k těmto úvahám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, to datum 7. říjen nebyl vybrán náhodně. Jak jsem se dočetla, svátek Panny Marie Růžencové připadá totiž na výročí rozhodujícího výročí křesťanů nad Turky v námořní bitvě u Le Panta v roce 1571, které podle organizátorů akce zachránilo Evropu před islamizací. Tak možná tady je také jeden z těch možných motivů.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já jsem toto zapomněl připomenout. Ano, děkuju, že jste to připomenula. Tak jistě, že to vede k té úvaze, že to bylo namířeno proti té migrační vlně a my Poláci nepřipustíme, aby se něco změnilo. Ale znova říkám, mám příliš málo informací. Bylo by dobré, kdyby byly nějaké citace z těch jednotlivých shromáždění, jestli to tam takto ostře vyznělo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak já přidám ještě, s dovolením, jednu citaci krakovského arcibiskupa, který se modlil za jiné evropské národy, aby pochopily, že se musíme vrátit ke křesťanským kořenům, že Evropa zůstává Evropou. Motiv křesťanských kořenů a našich křesťanských tradic tady skloňujeme dobré dva roky. Co se změnilo?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, zatím se nezměnilo nic. Dneska právě se vyhraňuje vztah vůči muslimům, ano, je to složitá záležitost, nejsem naivní, na druhé straně ale, kdo dneska v naší společnosti opravdu něco ví o křesťanství, o evropských dějinách? Je pravda, že naše kultura, kterou dneska pokládáme jako nějakou samozřejmou záležitost, že bez těchto kořenů není myslitelná. Tak já bych se přimlouval za osvětu i ve školách, aby více zaznívalo, co tedy křesťanství hlásá, jakou má za sebou tradici, jaké dějiny, protože ta znalost, ta chybí. V tomhle bych viděl východisko, protože křesťanství mimo jiné také hlásá: Podívej se i do očí nepříteli a především, neuzavírej se před nikým, ale chápej toho druhého, že je to tvůj protějšek. Ono to zní jako ideál, ale převést to do konkrétního života, je to těžké. A v tomto smyslu myslím, že máme dluhy, že mají dluhy i mnohé společnosti Evropy a tady, co řekl ten arcibiskup v Krakově, děkuji, že jste to citovala, tak myslím, že není námitky, to není nikdo nucen k tomu, aby se stal katolíkem, nebo aby začal věřit jako křesťan, to je svobodná záležitost svobodného rozhodnutí, ale je to výzva k zamyšlení, je to podnět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Téma migrace, integrace, euroskepse zaznívá v předvolebním boji jak u nás v Česku, tak i v sousedním Rakousku, tam je to ještě intenzivnější. Rakušané pozítří zvolí dolní komoru parlamentu, novou Národní radu. Sebastian Kurz, dosud historicky nejmladší ministr zahraničí, šéf nových lidovců, by se mohl stát premiérem. Je mu 31 let. Po volbách se rýsuje v Rakousku koalice jeho strany a Strany svobodných Fp ..., FPÖ, promiňte, tedy následovníků Jörga Haidera. Co je asi nejzajímavější, že ta témata a rétoriku Svobodných převzali takzvané tradiční strany, jak rakouští lidovci a socialisté. Co tomu říkáte?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Je to dobře, že tyto neradikální strany se dotkly těchto témat, že se nesnaží probouzet stále větší a větší strach, nenávist, že nepoužívají populismus, protože to je bolest dnes mnohých politiků v Evropě. Zároveň jak v Rakousku,tak třeba i ve Francii, že jo, je nástup mladších politiků, prezident Macron. Uvidíme, jak se mu podaří naplnit jeho plány a vize. Ten pan Kurz, jemu je teprve 31 let a má šanci stát se premiérem. Může člověk si položit otazníky, jestli si takto mladý člověk už může obsáhnout složitosti nejen tedy rakouské politiky, ale v tom zapojení Rakouska s dalšími státy společenství Evropské unie, takový člověk musí mít opravdu nadhled. Nemůže tedy vidět jenom tu vlastní společnost, takže je to velmi zajímavý rys, ale především, že je důležité tlumit ten strach, hysterii, že je důležité vysvětlovat a zároveň tedy neuchylovat se k populismu, protože to je nebezpečí u nás. Někteří jedinci, dokonce i některé strany jsou opravdu populistické. A co je to ten populismus? Populismus především popírá odlišnost, no, ale dneska jsme v globalizovaném světě, kdy lidé cestují, kultury se setkávají a málo platné, my nemůžeme evropskou kulturu pokládat za jedinou nosnou kulturu dějin lidstva. Tudíž je třeba tuto odlišnost vnímat, to neznamená se vším souhlasit, nebo ustupovat. Zároveň populista zjednodušuje, má taková hesla a pro něj se to jakoby vyřeší hned těmi hesly. Ale dobře víme, jak v ekonomice, v kultuře, ve společenském životě, je třeba opravdu být otevřen dialogu, opravdu o těch záležitostech mluvit bez emocí, bez nějakých předsudků a nepřátelství. A zároveň tedy populismus zasévá nedůvěru a volby jsou především záležitostí, že dám důvěru někomu nebo nějaké politické straně a populismus také má znak, že se podbízí a populisté vystupují jako mluvčí lidu, nikoli jako ti, kteří usilují o důvěru občanů a pro ně má být občan protějškem, nikoli jenom členem nebo jednotkou ovládané masy. Todle bych řekl, že jsou základní rysy populismu a že je třeba opravdu to dobře rozlišovat a že to prochází celou Evropou. Mohli bychom tady jmenovat, že jo, spoustu lidí, ale to nemá význam. Nebudeme tady kádrovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není právě v té otázce komunikace politických stran, jako dyby ty tradiční zavedení strany třeba trošku zaspaly? Když i sám říkáte, že vlastně takzvaní populisté, mnohým se toto nálepkování třeba ani nelíbí, jsou opravdu akčnější, umí oslovit ty davy. Proč to neumí jiné strany, jiné formace?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak málo platné, i v politice vládne jistá pohodlnost a když zrovna není nějaká krize nebo ekonomický propad, tak ty tradiční strany se mohou uchlácholit, že se víceméně nic neděje, že mají stálé členstvo, které zůstává věrné, a potom jsou překvapeny ty strany, vidíte, jak správně se snažím mluvit česky, že určitá část voličstva od nich odchází.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, ta členská základna se často ztenčuje u mnoha stran. Jaký to může mít pak dopad?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, právě ten radikalismus není dobrým rádcem. Je třeba pořád zůstat v rovině, chceme prohlubovat demokracii a demokracie znamená výměna názorů bez předsudků a bez podporování nenávisti. A mě trochu zaráží, když se ta setkávám a čtu, jak někteří jednotlivci nebo i některá uskupení šíří nenávist. Ta nenávist přece jako nemůže být základem nějaké prosperity, základem světla v budoucnosti. Jistě, není to jednoduché, ale chce to trpělivost. Já to znám i z církve. Jsme tam lidé různých názorů a je důležité, abychom si sedli, abychom spolu hovořili. Neznamená,že budeme ve všem souhlasit, ale především, abychom nemluvili za zády a jenom stříleli a používali k tomu sdělovací prostředky. To myslím, že není cesta a pro politiky to platí zvlášť, protože jsou to lidé, kteří jsou vidět, zároveň mají moc, tedy jejich rozhodnutí má veliké důsledky nejen pro ně samé, jejich strany, ale pro celé společnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Evropa si oddechla po porážce šéfky Národní fronty ve Francii Marine Le Penové, nicméně podobné formace, strany protestních voličů, jak jsme viděli například nedávno v Německu u Alternativy pro Německo, bodují dál.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, mně trochu vadí, jak se tady mluví o paní Angele Merkelové, protože to je žena, která přináší klid, ale ne uspání. A tady se proti ní nějak probouzí i u mnohých veřejných činitelů jakási nelibost a teď, když se referovalo o výsledku voleb v Německu, tak se pořád jenom mluvilo o tom, Merkelové ubylo tolik voličů a tak se to všechno shazovalo se stolu. Je to varující, ale dobře víme, že představitelé té radikální strany, že se najednou rozešli hned po výsledku voleb. Místo, aby se sjednotili a teď předložili opravdu nějaký konkrétní program, své vize, s kým tedy oni budou vytvářet koalici, tak najednou se sami rozpadli. To je vidět, že ten tmel těchto lidí není nějaký hluboký, že je to jenom využití momentální situace a že je nebezpečný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesto, promiňte, jenom doplním, ta strana získala dobrých 13 %, je třetí nejsilnější!

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, to jsem registroval a je to varující a tudíž je třeba v tomto Merkelovou podpořit, aby ty tradiční strany, které vůbec nejsou bezvadné, tak aby přece jen měly navrch a mohly dál určovat směřování i německé společnosti, protože kam bude směřovat německá společnost, buďme realisté, tam velkou měrou bude také směřovat i celoevropská společnost. Musí člověk být realista a já vůbec si nemyslím, že paní Merkelová je spasitelem, ale na druhé straně přece už jako osvědčila něco a tady, když jsem četl ty komentáře, mě už to vůbec nebaví. Jeden článek jak druhý - Merkelová ztratila, musí se zamyslet, je to její poslední období ...", místo, aby se vypíchlo to, co Merkelová tedy chce a zase se rozebral ten její program. To jsem tady skoro nikde neslyšel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono to souviselo, i ten pokles hlasů pro CDU, potažmo také pro celý blok konzervativní s bavorskou Křesťansko-sociální unií CSU s migrací a s přílivem uprchlíků před dvěma lety.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Víte, ale já pořád říkám, že Merkelová měla odvahu se rozhodnout, zatímco ostatní dělali, že to nevidí a dávali ruce pryč. Milion lidí se potácel na hranicích a ona tedy měla tu odvahu, že se rozhodla. Ano, je to nejednoduché, a ona to sama přiznává, ale místo, aby se tato odvaha ocenila, tak se to vidí, ano, ona poškodila Evropu, ona otevřela dveře dokořán. Víte, co v té chvíli bylo možné dělat? Těch milion lidí odvést ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by bylo možné dělat jinak podle vás?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já myslím, že moc ne tedy, že to byla tak vypjatá situace, dobře si vzpomínám na ty snímky ze železničního nádraží v Budapešti a podobně. Tudíž, ano, bylo to nejednoduché, nelze takto pokračovat, ale v daném okamžiku ona měla odvahu a toho já si vážím a znova říkám, já nejsem ten, který by ji viděl se svatozáří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od pana Jiřího Babači. V čem mají obyvatelé Krymu menší právo na sebeurčení oproti kosovským Albáncům?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já bych jenom chtěl říci, co se týká Kosova, tam docházelo opravdu k vraždění mnoha lidí ze strana tehdejšího srbského vedení. Já jsem v Kosovu byl před lety a mluvil jsem tam s místními lidmi, mluvil jsem tam i se Srby, kteří tam zůstali, a to nebylo jednoduché, tudíž bylo pochopitelné, že Kosované chtěli samostatnost, a to se tedy liší, protože nebyla žádná mezinárodní úmluva před tím, že Kosovo navěky bude patřit k Srbsku, zatímco na tom Krymu to bylo kryto mezinárodní dohodou, jak už jsem předtím řekl v odpovědi na výroky pana prezidenta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Australští katoličtí kněží, kteří nenahlásí sexuální zneužívání dítěte, by měli čelit trestnímu stíhání, i když se o případu dozví při zpovědi. Návrh na změnu zákona podala australská státní komise, která se od roku 2013 zabývá vyšetřováním případů zneužívání v církevních školách a dalších institucí. Jaký je vás pohled na, na vlastně změnu zpovědního tajemství?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já bych byl pro to, aby zpovědní tajemství zůstalo zachováno, protože ten, který rozhoduje, zpovědním, když se mu někdo z tohoto vyzná, tak mu jednak nedá rozhřešení zároveň klade podmínku, aby ten viník se přihlásil policii, a pokud on není ochoten, pokud to chápe jenom, že ten kněz je vrbou, tak je to naprosto špatné a já bych tento institut zachoval, protože tam je jistota diskrétnosti. Víte a dneska ve světě, kde je diskrétnost? Sem tam uprchne nějaký pracovník tajné služby a teď rozklíží, že jo, pro celý svět, co která tajná služba zosnuje, plánuje, zatímco todle je jistota a já vám mohu říci, že jsem se nesetkal s případem, že by někdo z kněží vyzradil zpovědní tajemství, byť třeba i jeho profil není úplně nejlepší, takže bych byl pro to a ten kněz by měl říci: "Nařizuji vám, přihlašte se." Ale kdyby okamžitě šel s tím on sám, tak myslím, že to opravdu není dobré.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vlastně, když jde o tak závažné činy, třeba jako je sexuální zneužívání dítěte, je to trestný čin, ani v takovém případě?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Je to trestný ..., já naštěstí jsem nepřišel, a vyzpovídal už jsem v životě hodně lidí, že by někdo s tím přišel, ale víte, bylo by to oslabení důvěry v tuto záležitost, že zpovědník nesmí mluvit o to, když se penitent, to je ten, který vyznává své hříchy a viny, když se mu zpovídá. Já vím, že se o tom dá diskutovat, ale kdy už teda bychom měli mít potom nějakou jistotu?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Koncem tohoto měsíce uplyne 100 let od narození Pavla Tigrida, významného českého spisovatele, publicisty, který byl také vůdčí osobností českého exilu ve Francii, zapsal se do dějin české žurnalistiky, například vydáváním kulturně politického exilového čtvrtletníku Svědectví. Jak na něj vzpomínáte? Vy jste dokonce, pokud se nepletu, celebroval mši v roce 2003, poslední rozloučení s Pavlem Tigridem ve Francii.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, já jsem sloužil tu zádušní mši, a potom jsme doprovodili zemřelého Pavla Tigrida na tamní hřbitov. Já si troufám říci, že jsme se hodně sblížili. On chodil do kostela, kde jsem působil po roce 1989 a mnoho a mnoho jsme spolu hovořili a byl to člověk, který mně rozšířil obzor a já obdivuji, jak si udržel kontakt a znalost domácího prostředí před rokem 1989. Jak Svědectví, které se dá čísti dodnes, jak to byl časopis na vysoké kulturní a duchovní i společenské úrovni. Takže na Pavla Tigrida já vzpomínám velmi vřele. Byl to člověk, který měl noblesu, který měl nadhled a myslím, že takové lidi bychom potřebovali zvláště teď. Měl jsem tu čest, že jsem s ním mohl probírat témata i jeho osobního života, leccos mi svěřil a jen bych řekl takovou doušku, byl nádherný vztah k jeho manželství, jeho ženě Ivance. Víte, to byla radost, to bylo vidět, jak ti lidé se mají rádi i po těch desítkách let společného soužití, jak jsou rádi spolu. A to nebylo nějaké cukrování, ale zároveň jsem cítil sílu té vazby. Tak bych řekl, že bych přál všem lidem, kteří se rozhodnou pro manželství, pro společný život, aby zažili i po desítkách let takovouto vzájemnou vřelost a podporu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem vám třeba chybí?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak mně chybí především v tom, že měl rozhled, že se dovedl podívat na věci z odstupu, že dovedl vážit, jak slovo a zároveň měl bohaté zkušenosti, že, z poválečného období, byl významným novinářem, takže mi také odkryl různé zákulisní záležitosti mezi lety 1945 až 48. Zároveň i, jak prožívá židovství, potom konvertoval, dal se pokřtít, byl to katolický křesťan, ale zase ta jeho praxe nebyla taková úplně typická jako pro katolického křesťana a tohle bylo pro mě jako velmi zajímavé. On mi opravdu svěřil, já se nechci chlubit, i určité takové intimní záležitosti. On nebyl takový svěřovací, ale jsem rád, že jsem ho potkal v životě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje světící biskup pražský Václav Malý. Já vám děkuji za vaše názory a přeji hezký den.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Vám přeji také hezký den a příjemný víkend za teplého počasí všem posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zita Senková se připojuje a přeje příjemný poslech dalších pořadů.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio