Přepis: Jak to vidí Václav Malý – 13. listopadu 2020

13. listopad 2020

Hostem byl světící biskup pražský Václav Malý.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský Václav Malý, dobrý den.

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Co přináší nová encyklika papeže Františka, jak vypadá duchovní služba v době pandemie a co by zakladatel moderní pedagogiky řekl dnešní distanční výuce, o tom si budeme v příštích minutách povídat. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. /znělka/

Vladimír KROC, moderátor
Encyklika je něco jako papežův oběžník, původně je určený biskupům, dnes zpravidla všem věřícím po celém světě, hlava katolické církve volí tuto formu, když chce sdělit něco velmi důležitého. Nedávno byla zveřejněna encyklika Fratelli tutti, volně přeloženo, Všichni lidé bratry jsou, jaké hlavní poselství podle vás přináší?

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
Tak v podstatě ten důraz je na univerzální bratrství a sociální přátelství. Protože žijeme na jedné planetě a dnes lidé už jsou propojení různými technologiemi, cestují, setkávají se. Proto nemůžeme žít v nějakém ostrůvku a říci si, budeme pozorovat jenom to, co se v ostatním světě děje. To myslím, že je důležitý tedy důraz, a v podstatě tato encyklika rozvíjí to, co papež s nejvyšším představitelem káhirské islámské univerzity Al Zahár Al Taibem podepsal minulý rok v Emirátech o lidském bratrství. Takže bratrství znamená, že se s těmi lidmi především tedy setkáváme a že je vnímáme nejen jako společníky nebo partnery, to je často v těch politických, ekonomických jednáních, ale jako někoho, komu máme být blízcí. A zároveň sociální přátelství, to znamená, že nemůžeme se uzavírat do nějaké sociální bubliny, do nějaké zájmové skupiny, ale že bychom měli opravdu vnímat sociální situaci nejen své vrstvy, ale v podstatě všech tedy vrstev společnosti, jejíž jsme součástí. To bych řekl, že je takový hlavní důraz, který potom tedy papež rozvíjí v dalších tedy záležitostech.

Vladimír KROC, moderátor
Už názvem encykliky se papež František vrací k odkazu svatého Františka z Assisi, ale tady zdůrazňuje, že ho k jejímu sepsání inspirovalo to, co jste řekl, setkání s vrchním imámem Ahmedem Al Taibem v Abú Dhabí, podobný moment nacházíme i u svatého Františka, to mám na mysli návštěvu sultána Malikh Al Kamila v Egyptě, jde o myšlenku, že Bůh stvořil všechny lidské bytosti rovnými co do práv, povinností a důstojnosti a povolal je, aby spolu žili jako bratři. Co touto citací chce papež říci k dnešku?

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
No, především dnes vedle těch pozitivních jevů, že lidé se propojují, že jsou spolupráce na různých úrovních mezilidských vztahů, mezi státy, mezi různými společnostmi, tak na druhé straně je mnoho tedy konfliktů, mnoho nedorozumění, setkávají se lidé různých kultur a různých tradic a přirozeně to vidíme, že to přináší napětí, dokonce tedy někdy i násilí. A právě je důležité si uvědomit, že všichni lidé jsou si rovni, že člověk je jedinečná bytost bez ohledu tedy na to, jak potom tedy rozvíjí svůj život. A mně se líbí, když tady papež v jeden moment v té encyklice říká, že je rovnost všech lidí před morálními požadavky. To znamená nejen tedy před zákonem, kéž by tomu tak bylo ve všech částech naší planety, ale rovnost všech před morálními požadavky. A jaké jsou morální požadavky na každého z nás, abychom žili spravedlivě, abychom usilovali o spravedlnost pro ty druhé, abychom měli úctu k druhým, abychom vnímali ty druhé jako svůj protějšek a abychom jednali slušně. To jsou tedy ty morální požadavky, abychom umožňovali život, důstojný život pro všechny. Jistě nemůžeme jako jednotlivci všechno obsáhnout, ale ve svém prostředí, ve svém okolí, abychom působili tímto způsobem a ovlivňovali v tom dobrém slova smyslu i ty druhé. Ne je nutili, ne je někam tlačili, ale právě je respektovali jako protějšek. Jak už jsem předtím řekl, a to je hezké a to se mi moc líbí, co tam papež říká v té encyklice na jednom místě, že právě často dnes jednáme s druhými jako společníky, jako s těmi, s kterými máme společné zájmy, nic proti tomu, nebo jako s partnery, ale ne jako s bližními. A bližní znamená v biblickém slova smyslu ten, kterému se já stávám blízkým. To znamená, že já první vykročím vůči tomu druhému a že opravdu chci s ním něco sdílet, se s ním opravdu setkat, to je také důležité, protože většinou v životě potkáváme lidi známé i neznámé, ale právě mezilidské vztahy rozvíjet znamená s těmi druhými se setkávat. To znamená tedy toho člověka vnímat v jeho jedinečnosti.

Vladimír KROC, moderátor
Papež se k tomu dostává až ve čtvrté kapitole encykliky, ta je nazvaná Otevřít srdce celému světu, píše?

Vladimír KROC, moderátor; citace: Encyklika papeže Františka
Jako neexistuje dialog s druhými bez osobní identity, tak neexistuje jiná otevřenost mezi národy než na základě lásky k vlastní zemi, lidu a kultuře.

Vladimír KROC, moderátor
Tak to myslím, že v tom kontextu je velmi důležité zdůraznit.

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
Ano, to se někdy u nás ztrácí, protože, a je to dobře, že mladé generace dnes mají otevřený svět, cestují, studují, poznávají svět, ale někdy, když se řekne slovo vlast, tak to zní jakoby něco z minulosti. Ale já přece jako někde jsem se narodil, vyrostl jsem v nějakém jazyce, mateřském jazyce a samozřejmě mohu posoudit kvalitu dalších tedy kultur, dalších území podle toho, že jsem já zakotven, že mám nějaké měřítko. A že mám tedy také zodpovědnost nebo spoluzodpovědnost. Že nemohu pořád tak jako těkat. A právě tady papež zdůrazňuje, že člověk by měl být zakotven ve vlastní kultuře. Jsou to různé zvyky, ta kultura má určitou historii, ale samozřejmě neznamená to, aby se uzavřela, zapouzdřila a ty ostatní kultury aby vnímala jenom s takovou nějakou svrchovaností, nebo dokonce s posměškem, nebo dokonce s nenávistí. A tak to je tedy důležité, když tady papež říká v té souvislosti, bez paměti nelze jít dopředu. My žijeme tady v určitém kulturním prostředí, máme bohatou historii, různé osobnosti a nejde o to, vracet se do minulosti a opakovat minulost. Ale právě inspiraci hledat i v některých tedy postojích, v některých etapách našich dějin. A potom člověk, který má větší rozhled, může posoudit tedy potom také víc kvalitu těch ostatních kultur. Takže to je velmi důležité. To není nějaké vlastenectví, které bohužel někdy přerůstá i u některých skupin naší společnosti v nacionalismus. To s nacionalismem nemá nic společného. Ale být prostě hrdý tedy na svou vlast, být hrdý na svoji kulturu.

Vladimír KROC, moderátor
Ten text je tak obsáhlý a myšlenkově bohatý, že bychom ho nevyčerpali, ani kdybychom mu věnovali všechny tyto pořady až do konce roku, ale například o komunikaci papež František mimo jiné píše, cituji:

Vladimír KROC, moderátor; citace: Encyklika papeže Františka
Sociální agresivita se v mobilech a počítačích šíří způsobem, který nemá obdoby. Ideologiím tak bylo umožněno zbavit se jakéhokoliv studu. Co ještě před několika lety nemohl nikdo říci, aniž by riskoval, že ztratí úctu ostatního světa, mohou dnes tím nejsurovějším způsobem beztrestně říkat i někteří politici.

Vladimír KROC, moderátor
To je, myslím, dost výstižné.

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
To je velmi výstižné a zase se mi líbí jeden důraz obsažený v této encyklice, nesloužit ideám, ale lidem. Protože někdy to myslíme i dobře, ale máme nějakou svoji myšlenkovou strukturu, nějaké své myšlenkové představy, nemusí být špatné a teď ve službě té ideji v podstatě nevidíme ty druhé lidi v jejich jedinečnosti. Takže tohle mě tedy velmi oslovilo a já se to pořád také musím učit ve své službě a ve svém životě, nesloužit idejím, ale sloužit lidem. Vidět konkrétního jedince, s kterým mluvím, s kterým vedu dialog, a ne tedy okamžitě, abych ho chtěl přesvědčit o tom svém bez ohledu na jeho osobní a osobnostní dispozici.

Vladimír KROC, moderátor
Papež František sice tvrdí, že digitální komunikace nedokáže stavět mosty, není s to sjednotit lidstvo, ale teď na chvilku odbočím od encykliky, v současné době ani kněžím nezbývá asi nic jiného než online komunikace s věřícími, alespoň. Jaká je služba v době pandemie?

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
Služba v době pandemie, abych byl k dispozici těm druhým. To znamená alespoň zatelefonovat a potěšit člověka, který se cítí osamocen, který je někdy zmaten, protože těch zpráv jako je hodně. Znamená to konkrétně tedy, a k tomu tedy vybízíme i spolubratry kněze, aby pokud možno otevřeli kostel a po určitý čas tam byli k dispozici k rozhovoru nebo k tomu, když někdo chce se zpovídat. Samozřejmě je to náročné, ale nelze jaksi zavřít tedy kostely a říci si dobře, teď je přestávka. Ano, velké bohoslužby nemohou býti, více lidí se nemůže setkat pochopitelně, je třeba to respektovat, ale na druhé straně je to zase šance více třeba vést rozhovor s někým, více toho člověka poznat. Takže zdánlivě je to jednoduché, ale samozřejmě předpokládá to určitou tvořivost, určitou představivost a představivost jednotlivého pastýře. Do nemocnic dnes také nemůžeme, tudíž je důležité, pokud jako je možný nějaký osobní kontakt tváří v tvář, tak toho využívat.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes biskup Václav Malý. /znělka/

Vladimír KROC, moderátor
Nedávno zveřejněná encyklika papeže Františka má podtitul O bratrství a sociálním přátelství, pozoruhodná myšlenka se objevuje ve třetí kapitole, ohlašovat a vytvářet nový svět, zase citace:

Vladimír KROC, moderátor; citace: Encyklika papeže Františka
Právo některých na svobodu podnikání nebo trh nesmí stát nad právem národů a důstojnosti chudých ani nad respektem k životnímu prostředí.

Vladimír KROC, moderátor
Jak toto vás oslovuje?

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
Přirozeně, protože dneska se vytváří různé sociální vrstvy, jsou lidé úspěšní, nic proti tomu, lidé, kteří poctivým způsobem získají třeba velký majetek, ale stále by tedy v člověku měla nějak tak být v srdci solidarita. To znamená vidět tedy ty, kteří se třeba pohybují na hranici vůbec důstojného života. A to myslím, že František zdůrazňuje po celou dobu, kdy je v čele římskokatolické církve. Právě solidarita znamená tedy, že podám pomocnou ruku ne takovým způsobem, abych ukázal, jak jsem dobrý, abych za to byl chválen, ale právě že vnímám, že to je člověk, s kterým také mám tedy něco společného, že nemůžu jaksi jenom se pohybovat v tom svém okruhu. Takže já myslím, že je to dobré, a ještě k tomu předcházejícímu, o čem jsme mluvili, tak mě také zaujala myšlenka, že doslova říká František v té encyklice, že internet je Boží dar. To mě tedy velmi překvapilo, přestože on jistě není úplně internetový člověk.

Vladimír KROC, moderátor
Z páté kapitoly s názvem Lepší způsob politiky jsem si vypsal:

Vladimír KROC, moderátor; citace: Encyklika papeže Františka
Trh samotný nic neřeší, ačkoliv je nám toto dogma neoliberální víry někdy předestíráno, je to chudá jednotvárná myšlenka, která nabízí stále stejný recept na jakýkoliv problém, finanční spekulace svým snadným výdělkem, který je jejich základním účelem, stále zabíjejí.

Vladimír KROC, moderátor
To píše v encyklice papež František. Není toto až příliš příkré hodnocení?

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
Tak zase to vychází z toho důrazu, který on tam několikrát opakuje, že politika nemůže být podřízena ekonomice. Nic proti ekonomickému růstu, ale přece ekonomický růst nemůže být jediným programem politiků, těch, co stojí v čele státu, protože politika znamená, že máme na zřeteli obecné dobro, dobro pro všechny. Vytvářet takové podmínky pro důstojný život všech vzdělaných i méně vzdělaných, chudých i bohatých, zdravých i nemocných. A to myslím, že je důležitý důraz, že samozřejmě ekonomika hraje svoji roli, ale při rozhodování o vylepšování systému nemůže mít ekonomika hlavní slovo, protože jde o pokojné soužití vtělovat do společnosti smysl pro spravedlnost, smysl pro toleranci. Tady začátkem devadesátých let právě někteří představitelé samozřejmě ve snaze pohnout tedy tou transformací ekonomiky příliš přetěžovali ty ekonomické důrazy a myslím si, že je jistá důležitá vyrovnanost, ano, politické zájmy, ekonomické zájmy, ale především jde o vytvoření prostoru rovnosti před zákonem, pokojného soužití a zároveň tedy vytvářet prostředí bez předsudků vůči jiným kulturám.

Vladimír KROC, moderátor; citace: Encyklika papeže Františka
Není lhostejný a bezohledný individualismus, do něhož jsme upadli, také výsledkem lhostejnosti hledat vznešenější hodnoty, které přesahují momentální potřeby?

Vladimír KROC, moderátor
Ptá se papež František a pokračuje:

Vladimír KROC, moderátor; citace: Encyklika papeže Františka
S relativismem se pojí riziko, že mocný nebo nadanější dokáže vnucovat domnělou pravdu.

Vladimír KROC, moderátor
Kam tím podle vás míří?

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
No, samozřejmě dneska žijeme v prostředí mediálním, mediálních prostředků a teď záleží na tom, jak s těmi informacemi zacházíme. Ona je opravdu dnes důležitá mediální vzdělanost, aby člověk se učil rozlišovat, co je pravdou, co je lží, co je jenom takovým potěšením, poutačem a co opravdu přináší něco hodnotného. A to zase naráží na to, co František zdůrazňuje, že média mají teda také poslání vzdělávat vychovávat. Samozřejmě nemůže to nahradit rodinu, nemůže to nahradit třeba školu, ale na druhé straně právě ta zodpovědnost šířit zodpovědně pravdivé zprávy. A tohle je někdy veliká bolest a to se netýká tedy jenom naší republiky, to se dneska týká v podstatě všech států, že různé skupiny, které mají přístup ke sdělovacím prostředkům, tak samozřejmě prosazují jako své zájmy, často také manipulují a dobře to víme i před každými volbami, že část tedy těch, kteří usilují o nějaké funkce, tak se snaží zamlčovat některé negativní záležitosti nebo prezentovat nepravdivý obraz skutečnosti, osobě a podobně. Takže to je velmi závažná záležitost, ano, ten individualismus, že tedy já budu prosazovat jenom to své vidění. Je to velmi těžké, samozřejmě každý z nás má to pokušení, když je o něčem přesvědčen, snaží se žít pravdivě, ale přesto si říci, já nikdy nevlastním celistvou pravdu, já se to pořád musím učit.

Vladimír KROC, moderátor
Biskup Václav Malý je hostem pořadu Jak to vidí. /znělka/

Vladimír KROC, moderátor
V prostorách brněnského Divadla Husa na provázku vznikne ambasáda nezávislé běloruské kultury, symbolicky se otevře 17. listopadu, pokud vím, vy jste také tamní opozici podpořil.

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
Ano, mně se ten nápad velmi líbí, byl jsem osloven a využil jsem toho, ta iniciativa spočívá v tom, že teď při výročí 17. listopadu některé osobnosti pošlou konkrétním osobnostem pronásledovaným v Bělorusku osobní dopis. Já byl požádán, abych napsal dopis paní Marii Babičové, což je ekonomka, která žije v Minsku a která se zúčastnila těch protestů po zmanipulovaných volbách, hned tedy ze začátku těch protestů byla bohužel první lidská oběť nějaký pan Alexandr Tarakovský, který byl zavražděn policejními silami. Od té doby na Puškinově náměstí v Minsku na tom místě se vytvořil pomník, lidé tam nosili květiny, vždycky v noci ty květiny byly odstraněny. A tato dáma ještě s jedním pánem právě znovu obnovila na chodníku na Puškinově náměstí nápis Nezapomeneme, nezapomeneme na to násilí, na ten zbytečně zmařený život toho pana Tarakovského. Za to byla zatčena a teď je obviněna z hromadného výtržnictví, a je obviněna dokonce z úmyslného poškození cizího majetku. Jenom proto, že na chodníku tedy byl nápis Nezapomeneme. Takže je důležité vidět, za co také lidé mohou trpět. Ona není sama. Tak jsem jí velmi rád napsal dopis, nebudu ho tady jako číst, ale té dámy si vážím, i když ji osobně neznám. A mně se líbí, že k této iniciativě se přidali také někteří významní lidé našeho veřejného života, jako je šéfdirigent České filharmonie Sergej Byčkov, Pavel Rychetský, předseda Senátu Miloš Vystrčil, pan Žantovský, spisovatelka Denemarková Tučková, režisérka Olga Sommerová, paní Pajerová. Takže možná, že jsou ještě někteří další, takže jsem rád, že nezůstal tento iniciativní krok experimentálního centra divadelního v Brně bez ohlasu. Také je to akce členů Husy na provázku a díky Bohu Brňákům, že tuto iniciativu probudili k životu.

Vladimír KROC, moderátor
Co vás překvapuje víc? Odolnost autoritářského režimu, nebo vytrvalost protestů?

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
Tak mě překvapuje vytrvalost. Samozřejmě ta odolnost Lukašenka je neuvěřitelná, to jsou tady politologové, tak ti by jistě řekli k tomu své, je to až neskutečné, jak ten člověk dovede cynicky naprosto přezírat a jak ty silové složky pořád ještě mu slouží. Ale ti lidé, že dosud se nedopustili žádného násilí. Když slyšíme o různých protestech třeba ve Spojených státech nebo i ve Francii, tak je to často spojeno s hrubostí a částečně i s násilím. Tady za celé ty měsíce nedošlo k nějakému násilí vůči těm bezpečnostním složkám, nikdo nevyřvával něco urážlivého, něco hrubého. A co zvláště cením, že v čele tedy těch demonstrací jsou ženy. To myslím, že je obrovský symbol a že to tedy svědčí o vysoké občanské a lidské zralosti. Je už to čtvrtý měsíc, já jenom se ptám, jak dlouho to vydrží. Víme od nás, že občas je nějaká veliká demonstrace a za chvíli to vyvane. Nechci tady konkretizovat, abych se někoho nedotkl. A tam už čtvrtý měsíc ti lidé chodí, a přesto si zachovávají určitou noblesu, určitý náhled, ale zároveň tedy požadují jasně, co by se mělo dít, aby byly tedy znovu prezidentské volby a nebyly to volby manipulované. To já velmi obdivuji, a proto mě trošku jako mrzí, že i ve sdělovacích prostředcích se teď málo o tom mluví. Já myslím, že je to příklad nejen pro nás, ale že je to příklad pro celý svět.

Vladimír KROC, moderátor
Ještě jedna připomínka. V neděli Český rozhlas Vltava uvede rozhlasovou hru Františka Kožíka Posel míru a 15. listopadu to bude přesně 350 let, kdy zemřel Jan Amos Komenský. Jak si ho připomenete vy?

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
No, tak já si znovu teď čtu Labyrint světa a Ráj srdce, to je takové podstatné dílo Jana Amose Komenského, je to inspirativní, čtu to potřetí ve svém životě, tak jsem si říkal, když je to výročí, tak že zase se do toho pustím. Já myslím, že je důležité právě v dnešní době, kdy teď momentálně nemohou žáci a studenti chodit do školy, znovu si tedy připomenout i některé ty jeho zásady při výuce, že to je stále aktuální, že je to postava, kterou nelze přehlédnout, že to byl zároveň tedy člověk nejen učený, který měl na svou dobu velké vzdělání, široké vzdělání, ale že to byl člověk také víry. Protože, jak víme, byl to poslední biskup Jednoty bratrské a to je část křesťanů, která měla také svého času významné místo v našich národních dějinách.

Vladimír KROC, moderátor
Jak už jste řekl, Komenský je považován za zakladatele moderní pedagogiky, co myslíte, že by učitel národů řekl dnešní distanční výuce?

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
Rozhodně by s tím nesouhlasil, ale tím já jaksi nechci shazovat ta opatření, já chápu jako jejich důležitost, protože je důležitý kontakt a je důležité nejen naučit memorovat, ale především těm, které vyučuji, otevřít nějaký obzor, nechat prostor pro otázky, vysvětlovat, trpělivě vést také k vlastnímu úsudku. To myslím, že jsou zásady, které je důležité znovu a znovu si osvojovat, že zároveň vzdělání nemůžu okamžitě převést do ekonomického profitu. To myslím, že dneska je jedna bolest, že často se vzdělání chápe jenom jako cesta k nějakému vystoupení výš, ale vzdělání přece člověku dává určitý rozhled a zdaleka to nemohu jenom měřit potom ekonomickým profitem. To myslím, že také tedy takto chápal Komenský vzdělání, že to potom vede člověka, aby se dovedl okolo sebe podívat, aby dovedl vážit, aby dovedl se potom dobře rozhodnout. Vzdělání není samozřejmě zárukou charakteru, ale na druhé straně může člověku pomoci k lepší orientaci v životě, aniž z toho člověk má kdovíjaký profit.

Vladimír KROC, moderátor
Na závěr, když jste řekl, že potřetí čtete Labyrint světa a Ráj srdce, čtete ho pokaždé jinak?

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
No, tak samozřejmě, protože člověk jako v životě získává různé zkušenosti, takže to čtu jinak, než když jsem to poprvé četl, myslím, ve svých 19 letech.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí byl dnes biskup Václav Malý. Moc vám děkuju, zůstaňte zdráv a brzy zase na shledanou.

Václav MALÝ, římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský
To samé přeji já vám a děkuji za příjemné chvíle tady s vámi strávené. A přeji příjemný víkend i všem posluchačům.

Vladimír KROC, moderátor
Dobrý poslech následujících pořadů přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.