Přepis: Jak to vidí Václav Malý – 12. března 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním hostem je světící biskup pražský Václav Malý, dobrý den, vítejte.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zaměříme se například na symboliku i výsledky historické návštěvy papeže Františka v Iráku. A připomeneme i myšlenky několika významných osobností. Přeji vám nerušený poslech. Povzbudit iráckou komunitu křesťanů, poukázat na její osud, ale také vyzvat k odpuštění, k míru a nutnosti spolužití. To bylo cílem historické návštěvy papeže Františka v Iráku. Do země zavítal jako vůbec první hlava katolické církve. Irácký ministr zahraničí označil návštěvu za historické setkání minaretů a zvonů. Splnila svůj účel, pane Malý?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Tato návštěva splnila bohatě svůj účel. Já bych chtěl zdůraznit osobní statečnost papeže Františka, protože v této složité pandemické době, že se odvážil jet do oblasti, která není bezpečná. Do oblasti, kde také samozřejmě pandemie je, a přesto tedy on šel tam povzbudit lidi. Nejen tedy křesťany ale vůbec obyvatele celého Iráku. A samozřejmě jsem rád, že o tom bylo poměrně dost referováno. Je to taková radostná světlá správa, protože jsme stále tedy atakováni, že jo pochopitelně zprávami o pandemii, že lidé umírají, kdo je tolik nemocný. Ale tady to je opravdu něco pozitivního od začátku do konce. Já bych chtěl zdůraznit, že papež udělal několik tedy neobvyklých kroků, a sice že při mši v Bagdádu, v kostelech chalidejské církve, tak sloužil tímto chalidejským rytem. Což je opravdu výjimečné. Za druhé, že také přijel do Mozolu, který je zničen. Díky tedy těm hrozným činům takzvaného Islámského státu. A na druhé straně, a to bylo o tom velmi referováno, že se setkal s významným tedy šíitským představitelem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
S Ajatolláhem.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
S Ajatolláhem Al-Sistání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
A když na zpáteční cestě letadlem mluvil s novináři, tak řekl, že nezapomene na větu, kterou mu tento Ajatolláh řekl. Lidé jsou bratři skrze náboženství a jsou si rovni jako stvoření. No, to je prostě něco úžasného, protože víme, že v tom islámském světě je také mnoho radikálů, kteří právě ostatní vidí jako nevěřící, kdo se nehlásí k islámu. A tohle řekla ve vysoká tedy autorita šíitského Islámu, abychom si jenom tak uvědomili, šíité tvoří menší část vyznavačů Islámu. Jsou především tedy v Íránu, ale také v Ázerbajdžánu a samozřejmě i v Iráku vytvářejí podstatnou část zdejšího obyvatelstva, které čítá v současné době asi 40 milionů. Takže toto setkání je opravdu významné, protože papež František v únoru 2019 v emirátech se setkal s největší nebo s vysokým činitelem sunnitského islámu al-Tájibem, který stojí v čele univerzity Al Zahár, tentokrát tedy se podařila návštěva u tohoto muže. A co je tedy významné, když se setkal s tímto mužem, tak si sundal z úcty k němu boty a zároveň tento Ajatolláh, který přijímá návštěvy vsedě, tak povstal. Jo, tak to jsou taková gesta a nejsou to prázdná gesta. Myslím, že opravdu mají a budou mít dobré důsledky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Papež celkem v Iráku navštívil 6 míst. Několik už tady zaznělo kromě Bagdádu, Mosul, Irbíl, také středisko někdejší početné křesťanské komunity /nesrozumitelné/. Jeho infra, jihoirácký Nagaf a také historicky Ur, což je rodiště praotce Abraháma, kterého uznávají všechna tři monoteistická náboženství.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Ano dalším velkým gestem Františka bylo, že v tom městě Tour vyslovil společnou modlitbu, kde byli přítomni, jak představitelé Židů, tak představitelé Islámu a samozřejmě představitelé křesťanství. Takže to je zase takový další určitý posun, že byla tato modlitba vyslovena jménem tedy těchto tří náboženství. Na to by se nemělo zapomínat, protože ty reference se soustředily především samozřejmě na návštěvy v těch místech, která byla zničena nebo poškozená Islámským státem. Ale tohle byl také tedy důležitý moment jeho návštěvy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem papež do Iráku přivezl vzácný rukopis ze čtrnáctého možná patnáctého století, který se podařilo místním farářům zachránit před takzvaným Islámským státem. Je to dílo sepsané v aramejštině. Obsahuje liturgické modlitby a vlastně prošlo velmi důkladnou, rozsáhlou restaurací expertů italského ministerstva kultury. Abychom ale, pane biskupe Malý, nezamluvili křesťany v Iráku, jak početná je to komunita a kde žijí?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Křesťané žijí rozptýleni, tedy v Iráku, ale především také v Kurdistánu, který má určitou autonomii v rámci Iráku. Křesťanů tam bylo před ještě několika lety více než milion. Dnes tedy se mluví o tom, že je jich tam kolem 300 nebo 400 tisíc. Ty statistiky nejsou přesné, ale mnoho a mnoho křesťanů emigrovalo především do Austrálie, do Švédska, i do jiných tedy států naší planety. A František tedy nejen chtěl tedy posílit křesťansko-islámské vztahy, ale především tedy také povzbudit tamní křesťany. Já jsem byl rád, že jsem mohl sledovat tuto návštěvu, protože jsem Irák navštívil v roce 2010 a byl jsem v Kurdistánu. Byl jsem blízko mozolů. Byl jsem v Karakusi, byl jsem v Erbílu. Byl jsem v Kirkúku, takže trošku jako jsem měl představu, kde se papež pohybuje. Tam jsem se tehdy setkával s křesťany různých křesťanských církví. Tam je církev asyrská, z východu potom je tam církev faltejská, církev syrsko-ortodoxní. Potom syrská církev, kteří jsou spojeni tedy s Římem. Takže je to taková pestrá paleta. A ti lidé opravdu potřebují, aby byli povzbuzení, aby nebyli zapomenuti a hlavně je důležité, aby zůstali a myslím, že papež toto měl na mysli, i proto mu tolik tedy záleželo v té náročné cestě, aby se setkal s co nejvíce křesťany.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Papež tu svoji cestu koncipoval v duchu citace z Matoušova evangelia, všichni jsme bratři a takto se vlastně jmenuje i jeho encyklika /nesrozumitelné/.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Všichni bratři. Jaké výsledky dosud vůbec, když se podíváme na misi papeže. Teď mám na mysli celkem na jeho působení přinesl dosud ten dialog mezi islámem a křesťanstvím, o který se František snaží?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
No, o tom dokumentu lidské bratrství, které bylo podepsáno v emirátech před dvěma lety, o tom jsme tady mluvili. A je potěšitelné, že se k tomu tedy také přidávají i někteří židovský představitelé, jak jsem se dočetl. Zrovna jeden významný rabín, který má také vliv v rámci židovských komunit, také se přidal. Je to myšleno tak, aby lidé, tedy stoupenci a vyznavači všech náboženství opravdu jednali v tom duchu, že jsme bratři, takže důležitá ta návštěva je, že tedy papež se neomezí jenom tedy na sunnity, ale že se tentokrát tedy soustředil také na šíity. A to je výborný dokument. Já jsem si ho znovu přečetl a myslím, že to je jedno z nejlepších, co mohlo být tedy napsáno, že se k tomu přihlásili významní představitelé Islámu. Samozřejmě nemůžeme očekávat, že okamžitě ty vztahy se zlepší, protože jistě žije mnoho lidí, kterým se to nelíbí ani na křesťanské straně. To je třeba spravedlivě říci, že je mnoho těch fundamentalistů radikálů na straně Islámu. Ale je důležité, že toto tedy bylo vysloveno. Já bych chtěl ještě říci, že 6. března v Iráku byl vyhlášen národní den soužití a nenásilí a tolerance. To je, důležitý je, že tato návštěva bude připomínána každoročně tedy. 6. března a v loni tedy v Iráku bylo uzákoněno, že hod Boží vánoční, je státním svátkem pro celý Irák. Tak to jsou takové kroky, které doufejme tedy zlepší postavení křesťanů, protože samozřejmě oni jsou pod velkým tlakem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máte naladěný rozhovor se světícím biskupem pražským Václavem Malým. Za týden 19. března papež zahájí rok rodiny a manželství. Bude to mimochodem v den pátého výročí jeho inaugurace a také na svátek svatého Josefa, patrona všeobecné církve a jak dodává František. V ten den má také jmeniny jeho ctěný předchůdce Benedikt šestnáctý, neboli občanským jménem Josef Ratzinger. Bude to už 5 let, co je nový papež ve Vatikánu.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Ano, přinesl nový vítr do katolické církve. Není to Evropan, protože papežové byli většinou tedy Evropani. Je to muž, sice jaksi předci pocházejí z Itálie, ale on už se narodil a žil v Argentině. Takže něco z tohoto kontinentu vnesl tedy také i do evropského prostoru, což je velmi dobře. A hlavně je to člověk, to jsme tady už mnohokrát zdůraznili, který má lidi rád, který nejen jakoby poučoval, nejen vyslovuje nějaká moudra, ale umí mluvit jednoduše. To je velmi důležité, že jeho poselství mohou rozumět lidé, ti kteří třeba o křesťanství toho moc nevědí a poznávají, že on opravdu ty lidi má rád, že to nedělá kvůli televizním kamerám. A samozřejmě otevřel mnoho záležitostí. Otevřel diskuzi o případném svěcení žen na jáhenky. Samozřejmě zdůrazňuje takzvanou synodalitu. To znamená jistou decentralizaci a naprosto otevřenost při různých tedy setkáních, různých tedy grémiích. Chce prostě odbourat takové ty hradby, které někdy jsou cítit při těch křesťanských setkáních, aby lidé opravdu mluvili, jak biskupové, tak kněží, tak sestry a bratři, aby mluvili otevřeně i o tématech, která nelze lze vyřešit jedním rázem, která jsou někdy třeba háklivá. Tak v tomto já vidím veliké plus tedy jeho pontifikátu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Před pěti lety při svém kázání mimo jiné řekl, cituji, musíme chránit lidstvo, zejména ty nejchudší, nejslabší a nejméně důležité. Ty, kteří jsou hladoví a žízní, cizince i ty, kteří jsou bezbranní a jsou ve vězení. Příští jeho apoštolská cesta má vést v září do Maďarska na mezinárodní eucharistický kongres. Zřejmě zavítá také na Slovensko. Myslíte, pane biskupe Malý, že ho přivítáme i v České republice?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Tak on byl pozván, pokud je mi známo už několikrát, ale zatím se to neuskutečnilo. Je dobře, že prostě především se soustřeďuje na země, kde ty křesťané to nemají vůbec tedy snadné, ale je potěšivé, že bych chtěl tedy zavítat i do Bratislavy. Uvidíme, doufejme, že se to podaří. Já bych ještě chtěl říci k těm muslimům, že v Egyptě teď mají povoleno muslimové, aby pomáhali při stavbě křesťanských kostelů. Jo takže člověk se musí jaksi soustředit i na taková kladná znamení, která někdy jsou přehlížena. Tak to bych jenom chtěl ještě dodat k té návštěvě papeže Františka v Iráku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jsme uprostřed postní doby. Čeká nás další postní neděle. Má, pane biskupe Malý, opět už podruhé vlastně toto období jiný rozměr kvůli pandemii koronaviru?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
No, protože půst znamená, že člověk sám sebe omezí. Omezí tedy nejen v jídle, to by bylo tedy málo, ale omezí tedy i nějak jako ve svých potřebách, že půst vyžaduje určitou kázeň, kázeň mysli. Kázeň také ve vztazích a jako, když někoho chceme pohostit, tak se nenacpeme předtím, ale čekáme až ten člověk přijde, takže půst je v podstatě taková příprava na setkání pro křesťany, kdy si o Velikonocích připomínají ty důležité momenty Ježíšova života. A tentokrát samozřejmě ten půst se týká svým způsobem všech, protože jsme omezováni v pohybu. Jsme omezováni v kontaktech. Někteří to už snášejí velmi těžce, ale je to takové pro nás poučení a spíš tak jako příležitost, že si uvědomuje, co vlastně potřebuje ke svému životu. Jestli příliš tedy od života toho nežádáme, co sami jsme ochotni nějak tak jako vydat. Tak tentokrát to spojuje v tomto smyslu podle mého tedy skromného mínění. Nejen tedy křesťany, ale spojuje nás to všechno jako lidi, kteří sdílíme tedy tento prostor v naší vlasti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V čem hledat morální vzpruhu podle vás?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
No, tak především se umět radovat z toho dobrého, co se v životě děje, co není samozřejmé. Že mi někdo zavolá, že někdo má o mě zájem, že se na mě někdo usměje. To jsou přece jako záležitosti velmi jakoby samozřejmé, a to člověka přece jako může povzbudit, že nejsem na světě sám, že se mohu někoho opřít. Já vím, že mnoho lidí, bohužel trpí osamoceností. Ale tak se taky jako někdy ptát, nejsem příliš jenom soustředěn sám na sebe? Dovedu tedy se podívat okolo sebe? Tohle tedy je vzpruhou. A objevit to, co ještě mohu učinit, abych udělal radost těm druhým. V tom já tedy vidím naději. Samozřejmě doufám v to celkové zlepšení té situace, ale i v tom tedy osobním životě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vidíme kolem sebe tyto pozitivní příklady. Snad pohled do Británie, která se před týdnem rozloučila s rodinou koronavirové pandemie válečným veteránem, stoletým Tomem Moorem. Kapitán ve výslužbě se proslavil po celém světě, když vybral na charitu určenou pro zdravotnický personál své země 33 milionů liber. Královna Alžběta II. ho loni pasovala na rytíře a Bílý dům po jeho smrti uvedl, že svým životem činy inspiroval miliony dalších lidí.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
No skvělé ale nemusíme chodit jenom do Velké Británie, protože u nás jsou různé charitativní instituce, jednotlivci, různé neziskovky, které se opravdu nasazují. A jistě o tom se tady mluví v tomto vysílání i s jinými lidmi. Veliký respekt před těmi zdravotními sestrami, před těmi dobrovolníky i před lékaři, kteří se nasazují. Nemohou očekávat kdo ví jakou odměnu a opravdu jsou mnozí na pokraji sil, a přesto to nevzdávají. Takže to je obrovská shoda, když jste se ptala na tu naději, tak najednou, že lidé jsou schopni ze sebe vydat opravdu až na dno svých možností a svých sil veliký respekt. Obrovsky si toho vážím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myšlenky světícího biskupa pražského Václava Malého mají prostor ve vysílání Českého rozhlasu Dvojky. Připomeňme v následujících minutách tři osobnosti, které už nejsou mezi námi. Jan Vodňanský, herec, zpěvák, spisovatel a básník, filozof i signatář Charty 77 zemřel, zemřel ve středu. Jeho syn Tomáš na svůj profil na sociální síti napsal, tak možná si už kdesi s Petrem Skoumalem dávají po letech maršály. Ty vlny laskavé radosti a humoru tu budou chybět. Pane Malý, jak vás oslovila tvorba i pohnutý život Jana Vodňanského?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Tak přirozeně jsem poslouchal ty jejich písničky a mně se líbil ten jemný humor. Víte dnes, když jako člověk někdy poslouchá humor, tak je to hrubé. Tak je to takové polopatické. A to já moc jako rád nemám, kdežto oni opravdu byli vtipní. A člověk se zasmál, a přesto to člověka nikam netlačilo a bylo to jemné. A toho si tedy velmi vážím a přál bych si, aby ti, kteří tedy chtějí bavit společnost, tak aby si zase tedy poslechli ty jejich písničky. Jistě, že každý je jiný, nemohou to opakovat. Ale právě, aby si odnesli ten způsob toho humoru, který na, kterým nás oblažovali jak Jan Vodňanský tak Petr Skoumal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dvojice čelila dozoru cenzury na diktát totalitní nesvobody, reagovala mimo jiné tak, že přidávala nové sloky k písním, které cenzoři už schválili a pan Vodňanský navzdory třeba zákazu činnosti za bývalého režimu, tak nikdy ho neopouštěl optimismus a dobrá nálada.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Já jsem ho párkrát v životě potkal. Nebyl jsem s ním v nějakém úzkém styku. A musím říci, že to bylo velmi příjemné, když jsme spolu chvíli jako hovořili nebo když jsem ho potkal někde ve společnosti a samozřejmě oceňuji také tu statečnost, kterou oba tedy projevili, že to byli lidé, kteří se dovedli vyjádřit k tehdejšímu ne dobrému systému, kteří si stáli tedy za svým. A kteří šli tedy cestou, která pro ně osobně třeba někdy byla trochu klikatá ale byla to cesta dopředu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dnes se uskuteční poslední rozloučení s katolickým knězem, jezuitou Františkem Líznou. Komunistická justice ho poslala do vězení celkem pětkrát. Poprvé, když roztrhal sovětskou vlajku, to mu bylo 18 a psal se rok 1960. Později seděl za opuštění republiky, šíření samizdatu nebo tisk letáků o politických vězních, jak na něj vzpomínáte?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Tak on byl můj spolužák. Já jsem začal studovat v roce 1969 na Teologické fakultě v Litoměřicích. A on ten samý rok tedy také začal teologická studia. Já potom musel studium přerušit, protože se musel absolvovat vojenskou dvouletou službu, takže on potom mě předběhl o dva roky, když byl vysvěcen. Ovšem on nedostal takzvaný státní souhlas, takže nikdy do roku 1989 nemohl veřejně sloužit, ale to neznamenalo, že on by nerozvíjel svou činnost. On se opravdu ve svých civilních zaměstnání, mimochodem dělal také v Praze určitou dobu sanitáře v jedné pražské nemocnici. Tak se soustřeďoval právě na styk s lidmi, kteří jsou vyloučeni, kteří jsou přehlížení, a to plně po tom rozvinul po roce 1989. Já ho sledoval z dálky. V posledních letech jsem s ním ve styku nebyl, ale velmi jsem si tedy vážil jeho nasazení. Nepatetické nasazení nečekal na vyznamenání. A zároveň nebyl tak nějak uhranut úspěchem. Dobře si uvědomoval, že ty lidi, s kterými byl, tak zdaleka, že ne všichni se v uvozovkách napravějí, a přesto tedy mu to stálo za to, aby pro ně vytvářel příjemné chvíle, protože dnes jsme tak jako zaměřeni okamžitě vidět výsledky své dobré činnosti. A on nemohl jaksi vidět jo, protože to byl proces a mnohdy se to nezdařilo a také mu někdy vykradli tu faru, kde bydlel, a přesto šel do toho znovu. Tak je to je něco, čeho já bych schopen nebyl a i dodatečně vyslovuji opravdu obdiv a přál bych si, aby v našich řadách těchto lidí bylo více.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimo jiné řekl, cituji, když přemýšlím, zda mám děkovat za svůj život, říkám si, měl jsem štěstí, že jsem byl v komunistických lágrech. Naučily mě žít podle pravdy.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Ano byl pravdivý. Samozřejmě jeden čas seděl také s chartisty v Plzni na Borech. A vždycky si zachoval tedy určitý optimismus, ale nebylo to jako laciné. Já kdykoliv jsem ho potkal, tak nikdy si tedy nestěžoval, a to je z další tedy rys, kterého si velmi vážím, protože na každého z nás někdy přijde únava. Člověk už jako nemá chuť něco dělat a on jako vždycky to bral s jakoby takovou lehkou váhu. Samozřejmě já mu říkal, že to byl František jurodivý protože on konal poutě před celou Evropu, bez jakékoliv jakéhokoliv zajištění. Víte dneska, když cestujeme, tak samozřejmě všecko máme předem připraveno, kde budeme bydlet. Co nás může očekávat, kdežto to on šel a zaklepal třeba na faru. A jestli ho přijmou nebo nepřijmou, mu bylo otevřené. Ne všude mu tedy otevřeli a on stejně dál putoval. Takže opravdu tahle ta jurodivos tom dobrém slova smyslu byla charakteristickou vlastností Františka Lízny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nad pravdou se mimo jiné zamýšleli prof. Jan Sokol. Měli bychom rozlišovat mezi pravdou a pravdivostí, pravdou a pravdivou výpovědí, které v běžné řeči zaměňujeme. To jsem citovala jeho slova. Co jste si vy, pane biskupe, vzal z myšlenek, postojů jednoho z nejvýraznějších českých křesťanských intelektuálů?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Tak já jsem si nedávno přečetl jeho projev, když kandidoval v roce 2003 na prezidenta. A právě mě tam jako zaujal několiko myšlenek. Nemůžeme je tady všechny rozebrat, kdy mluvil o tom, že jednak uspořádání moci může být charismatické nebo instituční, protože charismatická osobnost, že jo, přitahuje pozornost, je symbolem některých postojů, některých zásad, ale, že je důležitá také institucionální moc, protože ta může zaručit vládu práva, dodržování pravidel, občanskou důvěrou. A vláda, že by měla být předvídatelná a průhledná. To myslím, že jsou velmi tedy aktuální myšlenky pro, nejen pro současnost i pro budoucnost. A zároveň, když tam mluví o své kandidatuře na prezidenta. Tak mluví o tom, že prezident by měl podporovat důvěru občanů, že stát je všech občanů, nikoliv jenom některých vrstev a že nelze, aby prezident konkuroval politickým stranám. Naslouchat a podporovat občanskou mravnost nástroji práva. Tak tohle myslím, že jsou zásady, které se týkají tedy každého, kdo zaujímá ve veřejnosti nějaké významné postavení, ať už v prezidentském úřadě, ať už tedy ve vládě. Tak toho si velmi vážím. Mně se líbilo, že ten projev člověk může číst po tolika letech a najednou si řekne. Ono je to tak jako do dneška.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Světici biskup pražský Václav Malý a jeho názory, děkuji vám za ně, mějte se krásně, na slyšenou.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
Děkuji za příjemné chvíle a přeji všem posluchačům radostný a pokojný víkend.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To si přeje a pro nás všechny i Zita Senková a zve k dalšímu poslechu Českého rozhlasu, dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.