Přepis: Jak to vidí Václav Malý – 11. března

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem Jak to vidí je monsignor Václav Malý, světící biskup pražský. Vítejte, dobrý den.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak dnešní host vidí například gesto vyvěšování tibetských vlajek, smysl být křesťanem, či závěry historického setkání imámů v Marrakéši. Počkejte si na pohled dnešního hosta. Na českých radnicích, školách a dalších objektech včera opět vlály tibetské vlajky. Jde o tradiční připomenutí potlačení povstání v roce 1959, při kterém zahynulo přes 80 tisíc Tibeťanů. Letos to bylo, monsignore, vlastně rekordní počet těch vlajek, které vlály.

Čtěte také

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak mě to velmi těší a ukazuje se, že těch slušných lidí, kteří uvažujou nejen z hlediska vnitrostátní situace, ale vidí také trochu do světa, že si uvědomí, že máme zodpovědnost upozornit na teritoria, na skupiny lidí, dokonce i na národy, které jsou v područí, a jedním z takových národů jsou právě Tibeťané, kde jsou velmi oklešťovány občanské svobody a také, kde jsou pod stálým dozorem a pod stálou šikanou i tamní mniši. Tak jsem rád, že mnoho lidí z naší společnosti si toto uvědomilo. To mě vždycky vede k optimismu, protože já v poslední době spíše se pořád setkávám s naříkáním, s takovým stěžováním, jak je to všechno špatné, co nás všechno čeká a ti slušní lidé ti většinou mlčí. A jsem rád tedy, že se k tomu přidaly i radnice, to znamená i veřejní činitelé, i místní samospráva. Což je zvláště potěšitelné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I podle nejnovější zprávy Amnesty International etničtí Tibeťané stále čelí diskriminaci a omezování lidských práv. Ono to vlastně nebylo a není, co se týče toho vyvěšování tibetské vlajky jenom připomenutí toho vlastně protičínského povstání, ale vlastně také vyjádření odporu vůči politice, třeba i pražské radnice?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No to je ostuda, co bylo odhlasováno na pražské radnici. Ono je dobře, že bude nějaká dohoda, spolupráce mezi Pekingem, hlavním městem Číny, a mezi Prahou, ale tam Číňané si také vnutili ještě poznámku, že pražská radnice stojí za jednotnou Čínou. A to myslím, že opravdu by nemělo býti, a je smutné, že se k tomu přidali i někteří takzvaně pravicoví poslanci. Víte, já tu pravicovost a levicovost beru velmi, velmi s takovou výhradou a vůbec jako lidi nesoudím podle toho, jestli jsou pravicoví nebo levicoví, jestli jsou slušní, jestli mají zásady a jestli nemyslí jenom na sebe. To jsou ty základní principy, od nichž tedy odvozuji také zodpovědnost i veřejných činitelů. Čína, ano, to jsou v podstatě, Čína má komunistický režim, kde jsou tvrdě potlačována lidská práva a my ji v poslední době velmi podlézáme. Přijede nejvyšší představitel Číny, to je v pořádku, ale v podstatě se všecko redukuje jenom na obchod, na ekonomické styky, ty patří přirozeně k mezinárodním vztahům, ale k tomu by také patřilo, aby pan prezident a další představitelé, kteří se setkají s tímto nejvyšším čínským představitelem, aby zmínili alespoň případy porušování lidských práv, některé osoby, za které se vezmou. A já pochybuji, že se tak stane. Tchaj-wan je samostatný stát, je to demokratický stát, tudíž jestli někdy v budoucnu dojde k nějakému spojení, to záleží tedy na Číně a na Tchaj-wanu, na dohodě jejich představitelů. Ale abychom my podporovali Čínu v tom, že za každou cenu má být Čína jednotná, tak to myslím, že není vůbec adekvátní a že je to naprosto neprofesionální. A je to smutné tedy, že představenstvo hlavního města Prahy se postavilo a ustoupilo. To podlézání, víte, to Číňanům vůbec jako není sympatické. Já pán, ty pán. Slušnost, žádná agresivita, žádná hrubost, ale my máme svůj názor, my máme svoji hrdost a takto s vámi budeme jednat. Ti Číňané nejsou hloupí, oni si z nás dělají v podstatě takového slouhu. A mně to někdy tak jako připadá jako v nedávné minulosti naši představitelé podlézali Sovětskému svazu a byli někdy ještě sovětštější než v samotném Sovětském svazu, vit perestrojka Gorbačova, která tady se vůbec ještě neusadila. Tak na druhé straně teď v Číně také podlézáme. A to myslím, že nesvědčí o zralosti části našich veřejných činitelů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak jednotná Čína, to je vlastně oficiální linie české zahraniční politiky a rozhodně ale není Česko jedinou zemí, monsignore, která vlastně se takto chová nebo vystupuje. Víme my ale, o čem všem politici, co si všechno řeknou během těch jednání?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No tak já jako vůbec neočekávám, že by ti naši politici byli tak stateční, že by opravdu zmínili především ta lidská práva. Dobře, jestli v budoucnu dojde k jedné Číně, ale zatím jsou to dva systémy, jeden velmi represivní zvláště pod vedením tohoto nového nejvyššího představitele Komunistické strany Číny a prezidenta. A systém na Tchaj-wanu, který přece je demokratický. A zatím je to nespojitelné a ekonomické zájmy nemohou být jenom hlavním tématem. Jsou důležitým tématem, ale nemohou být jediným.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měla by být tedy ta politika podle vašeho názoru, řekněme vyvážená?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Naprosto by měla být vyvážená. Ono vůbec ta naše zahraniční politika teď opustila ten takzvaný třetí koš helsinské úmluvy, otázku lidských práv a myslím, že my právě jsme si získali také respekt ve světě, že jsme malá země, nemůžeme si příliš vyskakovat, ale že jsme přece na základě také vlastní zkušenosti stále zdůrazňovali, že k rozvoji společnosti je důležité nejen ekonomický růst. Ale také občanské svobody. A na to se trošku zapomíná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Faktem je, že když Barack Obama, americký prezident, vlastně přijal dalajlámu, tak poté Čína z washingtonské zoo odnesla, nechala odvézt pronajatá mláďata pandy.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Prosím vás, to je takový rituál, že kdykoli je přijat dalajláma nějakým představitelem, tak Čína protestuje, ale v podstatě je to rituál, který nemá žádné důsledky a jestli odvezou pandu nebo ne, no tak to přece nemůže v mezinárodní politice hrát tu podstatnou roli. Kde to jsme?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má to i název, monsignore, pandí diplomacie se tomu říká.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Děkuji za poučení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vrátila bych se k tomu momentu, který jste nastínil a to je podpora, nějaké povzbuzení. Pamatujeme ještě na to, jaké to bylo třeba během sovětské okupace? Myslím, co se týče té podpory zvenčí.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ta byla velmi důležitá. Já sám jsem byl navštíven mnohými dobrými lidmi před rokem 1989 z Francie, Holandska, z Belgie, z Německa, ze Spojených států, z Kanady, a vždycky jsem byl vděčný, když ti lidé říkali, já, my jsme přišli za vámi, abychom vám podali ruku, abyste si byl jist, že nejste zapomenut. To bylo obrovské povzbuzení. To nebylo povzbuzení k nějakému násilnému boji, k nenávisti nebo k agresivitě, ale obyčejná lidská solidarita. A myslím, díky bohu, když po roce 1989 žijeme ve svobodě, že bychom měli tedy také vnímat, že ještě mnozí občané naší planety, že nepožívají základních občanských práv, včetně tedy mnohých Číňanů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V tomto kontextu je asi dobrá zpráva, že právě v Česku bude připomenuto příští týden takzvané hnutí dam v bílém. Bílé deštníky připomenou tuto kubánskou iniciativu, kterou znáte?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, tu znám a přirozeně Kuba se trochu otevírá, ale musí být člověk velmi opatrný. Já jsem ve styku s některými kubánskými obhájci lidských práv a zdaleka tam ještě není svoboda. Jsou pootevřené dveře, ale ti lidé jsou stále šikanováni, zavíráni, sledováni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jméno státního svátku, který připadá na 17. listopad se nejspíš změní. Poslanci totiž odsouhlasili, aby před ten současný název Den boje za svobodu a demokracii se přidal právě Mezinárodní den studenstva. Pravicová opozice to rozhodnutí označuje za ostudu. Jaký je váš pohled?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já také s tím nesouhlasím. Přirozeně Mezinárodní den studenstva v pořádku, je to mladá generace, která přinese zase něco nového, jisté oživení do vývoje různých společností. Ale na druhé straně se mi zdá, že je to tendence nějak trochu zastínit ten výrazný jev listopadu 1989. Ten základní zlom v novodobých dějinách tehdejšího Československa, který je právě připomenut tím, že to je den za svobodu a demokracii. Opravdu došlo k zlomu, ke změně systému, otevřely se dveře, byla nastolena demokracie, teď někdo mi řekne no jo, ale my jako demokracii moc nemůžeme používat, víte, to je za všelijakých těžkostí, já opět o tom vím. Ale je to zásadně jiný systém. A myslím, že by právě mělo zůstat u tohoto názvu, protože jak se před to dá Mezinárodní den studenstva, tak víceméně se zastíní ten výrazný jev toho zlomu v listopadu 1989. Proto tedy s tím nesouhlasím. A vůbec tak jako sleduji tendenci, že se ten listopad 89 znevažuje. Viz vystoupení loňského roku 17. listopadu pana prezidenta, některých činitelů a ta tendence sílí. A to je velmi nebezpečné, protože bychom neměli jako společnost oslabovat paměť na tento výrazný mezník. Z toho důvodu tedy nesouhlasím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není tak trochu, monsignore, ta podstata vlastně stejná a to je ten boj za svobodu, za demokracii?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No přece jako v tom roce 1939, ano, dobře víme, ti stateční studenti, někteří to odnesli životem, ale nedošlo ke zlomu systému, proto já bych držel tu jedinečnost 17. listopadu, aniž si to idealizuji, to chci říci, protože jsem také v tom figuroval, ale to nechci připomínat, takže vůbec si to neidealizuju. Ale přece bychom neměli zapomenout, že to bylo něco, co zásadně změnilo naše životy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná v souvislosti s naší pamětí historickou, jak informoval zpravodaj Českého rozhlasu Petr Vavrouška, tak velkým překvapením na Slovensku je mimo jiné i to, že pro radikála Mariana Kotlebu, který se netajil a netají obdivem ke Slovenskému štátu za období 2. světové války fašistickému, hlasovali lidé i ve vesnici Ostrý Gruň, který v lednu 1945 vypálili nacisté, postříleli tam 64 civilistů, včetně 26 dětí, žen a 12 dětí. Místní jsou z toho v šoku, pátrají, kdo vlastně pro tu Lidovou stranu Naše Slovensko hlasoval, a říkají si, asi jsme nebo ty pietní vzpomínky organizujeme špatně.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, to je pro mě překvapení, nová informace. Víte, já nechci mluvit do slovenských záležitostí, ale o Slovenském štátu jsem dosti studoval, hodně mi o něm vyprávěl poslední žijící poslanec slovenského sněmu za Slovenského štátu Pavol Černogurský, otec Jána Čarnogurského. Byl jsem ve styku s historikem Jablonickým, který už také zemřel, takže od té doby poměrně dost vím, ale zásadně bylo špatné, že to bylo díky nacistického Německa. A to je třeba si uvědomit a tohle by se nemělo nějakým způsobem retušovat. A úloha prezidenta Tisa byla opravdu problematická. Je důležité si připomenout, že Vatikán několikrát vzkazoval tehdejšímu prezidentovi Slovenského štátu, aby odstoupil a on neodstoupil. Já neříkám, že to byl zloduch, to bychom tady mohli mluvit déle a déle, ale idealizovat toto období slovenských dějin během 2. světové války, je opravdu špatné. Byl to jistý morální skluz a to nikdo nemůže odpárat a je tedy smutné, že na to někteří hrají, viz pan Kotleba, viz možná někteří další a lidé by si měli uvědomit, že opravdu to nectí nějakou občanskou zralost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě tou otázkou jsem mířila k naší paměti. K vytěsňování možná některých událostí.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já ano. Já myslím, že je důležité si znovu uvědomit i pro naši nedávnou paměť, co komunismus nebo jak se to potom nazývalo takzvaný reálný socialismus znamenal. To nejde o to, abychom stále byli nějaký takový černobílý vidění, abychom byli zarputilí, abychom viděli jenom negativa, ale abychom si uvědomili tu podstatu a že tyto hrozby stále existují třeba i v jiné podobě, a že je důležité si stále tedy uvědomovat, čelit těmto nebezpečím čelit této demagogii a vytěsňování paměti, vytěsňování principů, na kterém ty totalitní režimy byly založeny. A to nebezpečí existuje pořád, to není jednou provždy vyřízená záležitost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když hovoříme o minulosti, tak vlastně před pár dny zemřel docent Miloš Hájek, doktor historických věd, účastník protinacistického odboje, jeden z mluvčích Charty 77.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano. Já si tohoto muže velmi vážil. To byl přesvědčený komunista, potom vstoupil do sociální demokracie po roce 1989, byl také jeden z mluvčích Charty. A já jsem rád, že jsem tohoto muže poznal, protože to byl člověk velmi čestný, člověk, který nekryl své názory, my jsme měli jiné názory, ale lidsky já jsem si s ním velmi rozuměl. Byl to člověk statečný, který během 2. světové války zachránil několik Židů, které ukrýval, nakonec byl zavřen a byl odsouzen k trestu smrti. A poměrně velkou náhodou tomu unikl, ale nikdy ze sebe nedělal hrdinu. Cudně o tom mlčel, byl to člověk tichý, člověk, který dovedl naslouchat a mě velmi potěšilo, když jsem potom po roce 1989 opět mohl působit veřejně jako kněz, že přišel jednou na bohoslužbu do kostela svatého Gabriela v Praze, kde jsem tehdy působil, a podal mi ruku a řekl, že má radost, že opět můžu sloužit. Od ateisty, od člověka, který byl člověk řekl na první pohled někde jinde myšlenkově, no tak to bylo něco úžasného. Mě to opravdu tehdy obrovsky zasáhlo a i když jsme se nestýkali po roce 1989, tak tento muž mi zůstal v paměti. Minulý týden měl pohřeb. Takže všechna čest těmto lidem, protože jsem byl rád, že on byl jedním z mužů, který prošel mým životem a které ve mně zanechal stopu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste se nedávno účastnil takové debaty na téma, proč jsem křesťanem. Co jste odpovídal, monsignore?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, já si tuto otázku stále kladu. Ano, jsem biskupem katolické církve, jsem rád, že mohu sloužit katolické církvi, že jsem členem katolické církve, ale nechci se stát ideologem a svoji víru chci stále prohlubovat i teď, když už jsem tedy na prahu stáří. Co pro mě tedy znamená být křesťanem? Především já nevěřím, že vesmír vznikl nějakou náhodou, že to je jenom záležitost nějakých zákonitostí, věřím tedy, že někdo stojí u základu, i když to vůbec nevylučuje nějaký vývoj vesmíru a velmi rád sleduji ty astronomické objevy, až se mi z toho točí hlava. A pro mě je podstatná osoba Ježíše, protože Ježíš mi zjevil toto tajemství, pro mě je to osobní tajemství, které má ke mně vztah. A co Ježíše charakterizovalo? Obrovská svoboda. Ježíš byl realista, to nebyl nějaký buddhista, který utíká ze světa, který utíká do svého nitra, ale naopak tedy muž, který vycházel vstříc těm potřebným. A který prokázal tu svobodu i v okamžiku naprosté vnější bezmoci. Že v bezmoci kříže se nemstil, zůstával jakoby nad věcí přesto tedy, že zažil veškeré to utrpení, utrpení urážek pohrdání a podobně. Tím pro mě Ježíš je přesvědčivý, že to nebyl nějaký antický hrdina, nějaký svalovec, ale že to byl muž, který přijal tuto bezmoc a právě tak ukázal, že bůh, jehož tedy zjevoval, že není bůh, který má potřebu se projevovat silou. Že to není bůh, který si zakládá na nějakých mimořádnostech, ale že je to bůh, který působí často velmi tedy tiše. A to je jeden z podstatných důvodů, proč jsem tedy křesťanem a důvodem je také to, že bůh mi dává, a Ježíš to ukázal, obrovskou důvěru. Navzdory, že jako člověk klesám, že mám své slabosti, tak stále jsem tedy brán jako individualita, která se má podílet na tvůrčím procesu, která má opravdu kultivovat stvoření, jehož člověk je součástí. A právě, že člověk může žít z této základní důvěry a to Ježíš tedy prokazoval ve svém působení. A zároveň tedy prokazoval, že k bohu lze dospět skrze člověka. A bůh zase skrze druhého člověka přichází, že to není nějaká oblast jenom, kde se člověk vznáší nad realitou, ale právě v té realitě setkání s druhým se mohu dotknout toho tajemství, které já tedy pojmenovávám bůh a pro mě je to osobní bůh. Já bych tady o tom mohl mluvit mnohem déle, ale tohle jsou takové podstatné rysy, ta boží důvěra, kterou mi Ježíš tedy zjevil, zároveň zodpovědnost za stvoření, žádný únik z reality a zároveň nabídka obrovské svobody. Svobody i od úspěchu, svobody i od prosazení se a přesto člověk, který může si zachovávat svoji důstojnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Svobody ducha?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Svobody ducha. Takže křesťanství pro mě není nic svazujícího, ale právě naopak oblast, kde se mohu plně jako člověk rozvinout a realizovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak ony křesťanské hodnoty, které jsme si možná, nevím, začali více vnímat nebo si uvědomovat se třeba podílejí na kultivaci veřejného prostoru? Máte ten dojem?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já bych moc takový optimista v tomto nebyl. I když nejsem člověk černobílého vidění, jak jsem řekl už na začátku toho dnešního našeho setkání, že mě potěšilo, že spoustu lidí přemýšlí, ale přeci jako to povědomí o křesťanství, o Ježíši v naší společnosti je malé. A že bychom si právě znovu tedy měli uvědomit, že křesťanství zásadním způsobem ovlivňovalo i dějiny našeho národa a že by bylo dobré se k tomu vrátit. Jestli člověk potom uvěří, stane se křesťanem, to už je další záležitost, ale patří to tedy ke kulturní vybavenosti dějin a znalostí i současnosti, a to myslím, že tady jsou veliké dluhy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V marockém Marrakeši se sešlo 300 náboženských představitelů a islámských učenců z Egypta, Turecka, Iráku, Íránu, Pákistánu a dalších 120 zemí. To téma znělo - práva náboženských menšin ve většinově muslimských společnostech, právní rámec a výzva k akci. Můžeme toto setkání, monsignore, označit za historické?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já bych byl opatrný, jestli historické, ale velmi důležité zvláště v současné situaci, kdy převládá takový zjednodušující pohled na celý ten islámský svět. A díky bohu za to, že k tomuto setkání došlo a že tam bylo vysloveně řečeno, že je třeba chránit náboženské menšiny, že je třeba chránit jejich svobodu a jejich projev. A dokonce tam bylo také řečeno, že deklarace lidských práv může být i součástí veřejného řádu v těchto islámských zemích, to je opravdu tedy jistý přelom a je důležité, že to zaznělo právě v dnešní době. Zúčastnili se toho také i někteří významní představitelé křesťanů, kteří tam promluvili. Bylo by třeba o tom zase více mluvit, nemáme moc jako času. A bylo důležité, že tam také zaznělo slovo občan, že tedy nejen nějaký příslušník náboženské skupiny nebo nějaké tradice, ale občan státu. A to v muslimském světě znamená tedy mnohé, že se k tomu vyslovili tito imámové. Já bych rád se tím ještě více zabýval, ale zatím se mi nedostalo do rukou to prohlášení, ale považuji to za pozitivní jev a aby i naše společnost, která teď je masírovaná stále zjednodušujícím pohledem na islámský svět, tak aby si uvědomila, že to není nějaký monolit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mohlo by tedy dojít k jaksi lepšímu dodržování práv nemuslimů v těch muslimských společnostech?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Rozhodně, že už to bylo řečeno, nedělám si iluze, jistě, že jsou tam různé zájmy těch vládnoucích, jsou tam různé radikální, fundamentalistické skupiny, ale je důležité, že to bylo vysloveno a že ti imámové se zasadili o to, že v tomto duchu se budou také snažit ovlivňovat ty, jimž hlásají náboženské pravdy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od paní Marie, cituji: "Pane biskupe, naši mladí křesťané, můj 30letý syn a jeho spolužáci nezakládají rodiny z obavy, že by je neuživili. Docentka Švihlíková je nazývá pracující chudobou, viz minimální mzda. Kdo bude život početné křesťanské rodiny dovezené k nám do Česka?"

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak především jde o integraci těchto rodin a přirozeně cílem je, aby se zapojili také do pracovního, promiňte mi teď tu frázi, procesu, to znamená, že ti, kteří je budou mít v péči, jim budou poskytovat nejen služby, aby se orientovali na úřadech, ale aby také našli po čase nějaké zaměstnání. Takže to nebudou lidé, kteří budou žít na dávkách. To jsou lidé, kteří jsou ochotní pracovat. To je třeba si uvědomit. Tak to nebudou žádní příživníci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka od paní Milany, kterou zajímá váš názor na lidská práva v Turecku, které je, jak se píše dále v emailu: "Ignoruje v rámci v uvozovkách spolupráce s Evropskou unií. A ještě ke zprávě, že je u nás dvakrát více bezdomovců, než se uvádělo." Tolik citace z emailu, děkuji.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
To je smutná zpráva, co se týká počtu těch bezdomovců. Leccos o tom vím a je třeba pořád v těchto lidech vidět, že jsou to lidé, že mají svoji důstojnost a ne jimi pohrdat a přehlížet. Je to smutné a já si toho nějak snažím všímat, i když přirozeně nemůžu ve všech oblastech být aktivní. A co se týká Turecka, souhlasím s paní tazatelkou. Ano, jsou tam pošlapávány lidská práva, bohužel Turecko hraje významnou roli a Evropská unie ho teď potřebuje vzhledem tedy k té vlně uprchlíků. V Turecku jsou pošlapávaná práva Kurdů, jsou tam pošlapávána také ale i práva křesťanů. To bych o tom také mohl mluvit, takže to je země, která má veliké dluhy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kontura a naše tečka tradiční, monsignore, za Jak to vidí, co vás v poslední době z této oblasti zaujalo, oslovilo, potěšilo?

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak po delší době jsem zase byl na koncertě Symfonického orchestru hlavního města Prahy v FOKu a hráli Čajkovského, hráli Šostakoviče. Oba skladatele mám velmi rád a velmi se mi líbil houslista Kašimoto, který hrál Čajkovského koncertu pro housle a orchestr. Je tam nový šéfdirigent Inkinenen, je to finský šéfdirigent, tak se zdá, že ta éra tohoto šéfdirigenta FOKu přinese také své plody. Ale co mě vysloveně teda nadchlo, byla výstava, která bohužel končí už tuto neděli ve Valdštejnské jízdárně, jmenuje se Bez hranic. Je to výstava, v nímž je představeno umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí. Já Sudety poměrně dobře znám a je to jedna z nejlepších výstav, kterou jsem v posledních letech viděl, tak bych chtěl poděkovat všem, kteří se podílejí na instalaci této výstavy. A potom jsem viděl operu Toufar, kde také zářila Soňa Červená. Byl to takový zajímavý pokus a je dobře, že tento umučený kněz je připomínán.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje monsignore Václav Malý, světící biskup pražský. Děkuji vám za vaše postřehy, mějte se hezky.

Mons. Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Děkuji také za setkání a posluchačům přeju klidný a spokojený víkend.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Leoš Ryška, salesián, ředitel křesťanské televize Noe, bude hostem Zbigniewa Czendlika v nedělní Jak to vidí. Zita Senková přeje všem příjemný den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.